Biologie

531 Žlutá kostní dřeň: obsahuje již minimum krvetvorných buněk, převažují buňky tukové. se v dospělosti nachází v tělech dlouhých kostí. se v dospělosti nachází v plochých kostech. neexistuje.

533 Skrze bránici prochází: aorta, jícen, v.portae (vrátnicová žíla). horní dutá žíla, aorta, jícen. dolní dutá žíla a aorta. bloudivý nerv (n. vagus) spolu s jícnem.

534 Na začátku stahu komor jsou chlopně: cípaté otevřeny. poloměsíčité otevřeny. cípaté i poloměsíčité uzavřeny. poloměsíčité zavřeny.

536 Krev je do plicnice vypuzena, když je tlak krve v plicnici nižší než tlak krve v: levé síni. pravé komoře. pravé síni. levé komoře.

561 Během fetálního vývoje jsou v krevním oběhu tyto zkratky: ductus venosus (spojka mezi pupečníkovou žilou a dolní dutou žilou). ductus arteriosus (spojka mezi plicnicí a aortou). foramen ovale, kterým proudí krev z levé do pravé síně. foramen ovale, kterým proudí krev z pravé do levé síně.

314 Mezi orgány a tkáně entodermálního původu patří: výstelka trávicí trubice. játra. cévy. vlasy.

315 žábry jsou: trubicovité větvené útvary se stěnami vyztuženými chitinovou spirálou. soustava cév vodních živočichů. kostěné prokrvené labyrinty na rozšířeném žaberním oblouku. prokrvené obvykle hojně zřasené vychlípeniny kůže, umístěné na různých částech těla.

316 otevřené cévní soustava se nachází u: měkkýšů. koužkovců. členovců. láčkovců.

322 nucleolus je buněčná organela která se nachází: žádná. v cytoplazmě, je složen z proteinů a DNA. v cytoplazmě, je složen z proteinů, DNA RNA. v jádře, je složen z proteinů a DNA.

326 Mezi vezikulární útvary buňky řadíme: váčky vznikající z endoplazmatického retikula a Golgiho útvarů. lyzosomy. mitochondrie. vakuoly.

334 schopnost fagocytózy mají. leukocyty. eritrocyty. monocyty. buňky epidermis.

335 pohlcování větších částic buňkou. se nazývá pinocytóza. se nazývá fagocytóza. je jedním z mechanismů obrany organismu proti bakteriální infekci. vede ke vzniku fagozomu.

336 látky s mimobuněčnou funkcí mohou být z buňky vylučovány: pomocí exocytózových měchýřků. plasmoptýzou. plynule bez tvorby sekrečních váčků. kanálky v plazmatické membráně.

338 rostlinná buňka v hypotonickém roztoku: se morfologicky nemění. zvyšuje turgor. podléhá plasmolýze. se svrašťuje.

342 osmotická hodnota rostlinné buňky je dána: koncentrací osmoticky aktivních látek ve vakuolách. turgorem. množstvím iontů H+. kořenovým vztlakem.

356 lyzogenní cyklus bakteriofága: je typický pro mírné fágy. je typický pro vilurentní fágy. je charakterizován vznikem profága. žádná z uvedených alternativ není správná.

362 zárodečný vývoj závisí: pouze na asynchronním dělení buněk. na množství a způsobu uložení žloutkové rezervy. přesunech buněčných komplexů. na kaskádě induktivních dějů, na kterých se podílejí povrchové nebo signální molekuly.

364 mezi vitamíny řadíme: kyselinu listovou. tokoferol, který působí jako antioxidant. melanin. kyselinu retinovou.

373 kořenonožci (rhizopoda): tvoří panožky sloužící k pohybu a fagocytóze. někteří mají schránky. žijí všichni volně. někteří žijí paraziticky.

374 mezi bičíkovce (mastigophora) patří: měňavka úplavičná. lamblie střevní. trypanosoma spavičná. krásnoočko (euglena).

375 vločkovci (placozoa): mají paprsčité souměrné tělo. mají nesouměrné tělo. mají dvě vrstvy buněk. jsou nejjednodušším typem skupiny Metazoa.

376 mezi prvoústé (protostomia) patří: ploštěnci (plathelminthes). měkkýši (mollusca). strunatci (chordata). členovci (arthropoda).

377 mezi hlístice (nematoda) patří: motolice. háďátko řepné. škrkavka. tasemnice.

382 houby (porifera) se mohou rozmnožovat: výhradně nepohlavně. pučením. přes stádium pohyblivé larvy. tvorbou gemulí.

383 korálnatci (anthozoa): mají v životním cyklu stádium medúzy. jsou všichni trvale přisedlí. žijí pouze v moři. zahrnují korály a sasanky.

516 v červené kostní dřeni vznikají: pouze krevní destičky. všechny typy krvinek. pouze červené krvinky. pouze bílé krvinky.

517 tvorba červených krvinek: probíhá autoregulací jaderných buněk kostní dřeně. je řízena erytropoetinem, který vzniká v mízních uzlinách. je řízena erytropoetinem, který vzniká v ledvinách. je ovlivnitelná tlakem atmosférického kyslíku.

523 krevní sérum získáme: žádná z dále uvedených alternativ není správná. jako tekutou složku nesrážlivé krve. centrifugací po přidání citronanu sodného. po sedimentaci buněk v nesrážlivé krvi.

195 selekce se může projevit: letálním efektem do reprodukčního věku. spontánními potraty. letálním efektem ve středním a vyšším věku. neplodností.

196 selekce proti dominantním i recesivním homozygotům v populaci člověka: vede ke snižování zastoupení méně často zastoupených homozygotů. vysvětluje relativně vysokou frekvenci některých chorob (např. cystické fibrózy). je v současné době nehodnotitelná vzhledem k úrovni léčebné péče. nebyla popsána.

197 úkolem lékařské genetiky je: péče o kvalitu genofondu. realizace eugenických opatření. sledování frekvence mutací. pomoc při realizaci reprodukčních záměrů rodičů.

198 fixace alely v malé populaci znamená: upevnění rovnovážného zastoupení alel v populaci. ztrátu druhé alely genu v populaci. že genofond populace obsahuje právě jen tuto alelu. ochuzení genofondu populace.

199 populace se může vychýlit z Hardy-Weinbergovy rovnováhy působením: selekce. mutací. genovým tokem (migrací). rekombinací.

202 ve virionu nacházíme: tRNA. rRNA. ribosomy. DNA nebo RNA.

202 bakteriofág: ničí buňky bakterií. umožňuje růst bakterií. fagocytuje bakterie. fagocytuje bílé krvinky.

203 virion bakteriofága: má bičík, pomocí něhož se pohybuje. může být ikozahedrický bez bičíku. může být složen z hlavičky a stažlivého bičíku. může být tyčinkovitý.

204 polyvalentní bakteriofágy: mají široké spektrum hostitelských kmenů. se používají k jemné typizaci patogenních bakterií. patří mezi ně polyoma virus. parazitují na sinicích.

640 parasympatikus má své nervové buňky: v hrudní míše. u všech jader hlavových nervů. u některých hlavových nervů. u některých hlavových nervů a v sakrální části míchy.

647 autonomní nervový systém: řídí činnost žláz. řídí činnost hladkého svalstva. řídí pohyby očních bulbů. zahajuje polykací reflex.

650 signály pro cílené pohyby rukou vycházejí z: hypotalamu. mozečku. mozkové kůry. hrudní míchy.

652 tkáňový mok vzniká: selekcí. konvekcí. filtrací. difúzí.

623 volní kontrola močení dozrává mezi: 6. a 7. měsícem intrauterinně. 1. a 2. měsícem života. 1. a 2. rokem života. 3. a 4. rokem života.

629 na povrchu míchy člověka je: šedá hmota. bílá hmota. vrstva tvořená těly neuronů. vrstva holých jader neuronů.

631 mozek dospělého člověka má průměrnou hmotnost: 300g. 500g. 1300g. 2500g.

397 členovci (arthropoda): se liší od kroužkovců (annelida) heteronomním článkováním. zahrnují podkmeny trojlaločnatci, klepítkatci, korýši a vzdušnicovci. mají cévní soustavu uzavřenou. mají povrch těla krytý kutikulou.

398 motolice (trematoda): patří mezi hlísty. patří mezi ploštěnce. mají trávicí soustavu podobnou ploštěnkám. nemají trávicí soustavu, přijímají živiny povrchem těla.

400 vlasovec mízní (vouchereria bancrofti): parazituje v cévních svazcích vyšších rostlin. působí elefantiázu u člověka. vyskytuje se běžně na našem území. má za mezihostitele komára.

402 krytosemenné (angiospermické rostliny): tvoří květ. vajíčka jsou uzavřena v semeníku. zahrnují třídy Magnoliopsida, Rosopsida, Liliopsida. zahrnují dvouděložné i jednoděložné rostliny.

403 kroužkovci (annelida) mají: homonomní článkování. heteronomní článkování. v každém článku jeden pár metanefridií. povrch těla krytý kutikulou.

677 statické čidlo se nachází v: žádná z uvedených alternativ není správná. polokruhovitých kanálcích. středním mozku. hlemýždi vnitřního ucha.

680 antidiuretický hormon a oxytocin se tvoří v: hypotalamu. zadním laloku hypofýzy. předním laloku hypofýzy. ledvinách.

683 inzulín: umožňuje využití glukosy. snižuje hladinu glukosy v plasmě. zvyšuje hladinu glukosy v krvi. využívá se při léčbě cukrovky.

685 aldosteron: mění průsvit cév a zvyšuje činnost srdce. mobilizuje zdroje energie při zátěži. zasahuje do přeměny živin, zejména bílkovin. žádná z uvedených alternativ není správná.

689 která z uvedených tkání se nepodílí na řízení plazmatické hladiny vápníku: ledviny. slezina. střevo. plíce.

33 aditivní interakce alel: vyjadřuje jejich přídavný efekt ve fenotypu. je typická pro polygenní dědičnost. je interakce při které se sčítá účinek alel ve fenotypu. je typická pro multifaktoriální dědičnost.

34 znaky s multifaktoriální dědičností jsou ovlivněny: aditivním účinkem alel. interakcí genotypu a prostředí. dominantním efektem alel. vlivy prostředí.

105 profáze meiózy I sestává z těchto stádií: profáze I, metafáze I, anafáze I, telofáze I. leptotene, zygotene, pachytene, diplotene, diakeneze. profáze I, metafáze I, anafáze I (telofáze I je identická s profází II). leptotene, zygotene, kiatene, duotene.

110 který/é kolektiv/y výzkumných pracovníků podal/y průkaz DNA jako nositele genetické informace: Griffith a spolupracovníci. Avery a spolupracovníci. Watson a Crick. Hershey a Chase.

117 DNA obsahuje: dvouřetězce nukleotidů párované kovalentními vazbami. dusíkaté baze párované vodíkovými můstky. paralelní řetezce bílkovin nesoucí shodnou genetickou informaci. nukleotidy adenin, cytosin, guaninu a uracil.

441 do třídy plazi (reptilia) patří rád: mloci (salamandridae). haterie (rhynchocephalia). šupinatí (squamata). želvy (testudines).

442 krokodýli (crocodilia). nemají bránici. mají zuby vklíněny v jamkách (alveolách). mají temenní oko. mají srdce rozděleno na jednu předsíň a dvě komory.

443 amnion je: vnitřní zárodečný obal. vnější zárodečný obal. vnitřní zárodečný list. vnější zárodečný list.

446 vzdušné vaky nacházíme u: letounů. ryb. vzdušnicovců. ptáků.

451 do ptačího nadřádu létaví (neognathae) patří: tučňák. ledňáček. kasuár. kachna.

457 mezi druhoústé (deuterostomia) patří: ostnokožci (echinodermata). hlísti (nemathelminthes). kroužkovic (annelida). měkkýši (mollusca).

4 alela. je jednotkou fenotypu. se vždy vyskytuje ve dvou formách. je konkrétní forma genu. se vždy vyskytuje ve více formách.

5 pojem aktivní alela: označuje alelu, na kterou nepůsobí selekce. je synonymem pro alelu dominantní. vyjadřuje působení alel u recesivního homozygota. se používá v polygenní dědičnosti.

755 ve stěně jícnu je svalstvo: příčně pruhované. hladké. tvořeno kardiomyocyty. minimálně přítomno a jeho význam je malý.

762 tenké střevo: se anatomicky dělí na 3 části. je jeden metr dlouhé. je 3-5 metrů dlouhé. je 7 metrů dlouhé.

54. Jestliže dominantní alela v heterozygotním genotypu nestačí zajistit fenotypový projev, který by odpovídal dominantně homozygotnímu genotypu: hovoříme o neúplné dominanci. heterozygotní jedinci jsou fenotypově odlišní od obou typů homozygotů. je štěpný fenotypový poměr v F2 generaci 1:2:1. F1 jedinci nejsou uniformní.

56. Křížíme-li jedince parentální generace AA x aa (A neúplně dominantní nad a): vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo. jsou heterozygoti Aa fenotypově shodní s rodičem AA. je štěpný fenotypový poměr v F2 generaci stejný. vzniká v F2 generaci genotypový poměr 1:2:1.

57. Při křížení jedinců parentální generace AA x BB (A kodominantní s B): vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo. V F1 neneraci jsou jedinci fenotypově shodní s rodičem AA. je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr shodný. je v F2 generaci fenotypový poměr 1:2:1.

60. Při monohybridizmu a úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem získáme: dva fenotypy v poměru 1:1. uniformní potomstvo. shodný genotyp všech jedinců. 50 % potomků s výskytem recesivních znaků.

141. Jsou tyto poznatky o fungování genomu pravdivé: jen asi 7 % až 28 % jaderné DNA v savčích buňkách je přepisováno do RNA (všech typů). 93 % až 99 % savčí genomové DNA funguje jako geny. v jaderném genomu člověka je asi 3 000 000 genů. část jaderné DNA má funkce regulačních genů, užívá se též termínu regulační (signální) sekvence.

146. Které tvrzení nejlépe charakterizuje genetický kód: je identický pro syntézu proteinů v jádře i mitochondriích. je překládán do aminokyselinových sekvencí pomocí RNA polymerasy. počet kodonů a aminokyselin si odpovídá. je tvořen triplety o třech nukleotidových bazích.

149. Modifikace a adaptace: se řídí pravidly mendelismu. se týká jen fenotypu buněk, orgánů či organismů, do jejich genotypů nezasahují. jsou určeny polygenně. jejich podstatou jsou vždy mutace, vlivem těchto mutací proběhnou v síti alternativních metabolických dějů jen některé.

155 četnost spontánních genových mutací na jeden gen a jednu generaci se odhaduje: 0,1%. žádná z ostatních odpovědí není sporávná. 10 na-5 až 10 na -7. 6,3%.

713 prostatou prochází: začátek močové trubice muže. zevní vyústění močové trubice muže. močovod. jen chámovod.

717 langerhansovy ostrůvky jsou: vnitřně sekretorické části slinivky břišní. vnějšně sekretorické části slinivky břišní. napojeny na vývody slinivky břišní. napojeny na vývody žlučové.

726 na regulaci tělesné teploty se pocení podílí hlavně tím, že: odvádí ohřátou část tělesných tekutin do zevního prostředí. při tvorbě potu se spotřebovává energie, která by se jinak použila na tvorbu tepla. smáčí chlupy, vlasy a eventuelně oděv a vytváří tak tepelně vodivý můstek mezi vnitřním a zevním prostředím. při odpařování z povrchu těla pot přijímá skupenské teplo a tím povrch ochlazuje.

127 transkripce: je zprostředkována reverzní transkriptázou. postupuje po kódujícím (sense) řetězci ve směru od 5' k 3'. na stejném genu může probíhat odlišně v různých tkáních. vede k produkci identické molekuly DNA.

128 při transkripci je k DNA bázi A komplementární v mRNA: U. T. A. C.

129 mediátorová RNA (mRNA): se aktivně uplatňuje v transkripci. vzniká translací. se replikuje v anafázi. se aktivně uplatňuje při proteosyntéze.

130 ribosomální RNA (rRNA) vzniká: transkripcí. translací. replikací. proteosyntézou.

137 úsek určitého genu má tento sled nukleotidů ...ATGCGCCGCTCAAGACTT...: žádná z uvedených alternativ není správná. pořadí nukleotidů v mRNA, která vznikla jeho transkripcí je ATGCGCCGCTCAAGACTT. jeho transkripce a translace povede ke vzniku polypeptidu o 6 aminokyselinách. pořadí dusíkatých bází v jeho tRNA transkriptu je TACGCGGCGAGTTCTGAA.

140 exony jsou: kódující sekvence genu. příkladem DNA, která nemá genovou funkci. z primárního transkriptu (pre-mRNA) strukturních genů velmi přesně vystřiženy. nejen transkribovány, ale i překládány.

809 ekologická valence. je soubor faktorů, vytvářející prostředí organismu. je rozsah přizpůsobivosti organismu k ekologickým faktorům. je střední hodnota intenzity ekologického faktoru. udává hranice snášenlivosti ekologického faktoru.

810 pojmem ekologická sukcese rozumíme: kvalitní vnější prostředí. rozšíření druhu. vývoj biocenózy. úspěšný zásah do ekosystému.

405 mnohoštětinatci (polychaeta): dýchají žábrami. mají po stranách těla nečlánkované přívěsky (parapodia). mají článkované přívěsky. vyvíjejí se přes larvu zvanou trochophora.

406 protonefridie nacházíme u: ploštěnců (plathelminthes). hub (porifera). hlístic (nematoda). kroužkovců (annelida).

407 nervová soustava u ploštěnců (plathelminthes): ještě neexistuje. je difúzní. je trubicová. je tvořena objícnovým gangliem a podélnými pruhy bez ganglií.

408 vylučovací soustava ploštěnců je tvořena: malpighickými trubicemi. soustavou centralizovaných pulzujících vakuol. kanálky ústícími na povrch těla, s plaménkovou buňkou na vnitřním konci. orgány typu protonefridií.

409 mezoglea živočišných hub (porifera) obsahuje: jehlice CaCO3, SiO2, nebo sponginovou síť. nervové buňky. archeocyty. svalové buňky.

412 měkkýši (mollusca): mají coelom. vylučují nefridiemi. mají všichni uzavřenou cévní soustavu. množí se pohlavně i nepohlavně.

413 plži (gastropoda): dýchají žábrami nebo plicním vakem. mají všichni vytvořenou schránku (ulitu). jejich noha je tvořena hladkou svalovinou. nervová soustava je tvořena několika páry ganglií.

414 hlavonožci (cephalopoda): jsou odděleného pohlaví. mají trubicovou nervovou soustavu. dýchají žábrami. mají komorové oči podobné očím obratlovců.

416 nervová soustava členovců (arthropoda). je žebříčková. je difúzní. je rozptýlená. má ganglia, která v jednotlivých článcích mohou splývat.

417 řád roztoči (acari) patří mezi: klepíkatce (chelicerata). pavoukovce (arachnida). vzdušnicovce (tracheata). hmyz (insecta).

418 mezi hmyz s proměnou nedokonalou patří: švábi. včely. lumci. blechy.

420 vzdušnicovci (tracheata) zahrnují např.: stonožky (chilopoda). mnohonožky (diplopoda). pavoukovce (arachnida). hmyz (insecta).

425 mezi blanokřídlé (hymenoptera) patří: mravenec. mrakolev. moucha domácí. vážka.

427 u členovců (arthropoda) slouží k vylučování: malphigické trubice. protonefridie. antenální žlázy. žádná z uvedených možností není správná.

428 hmyz se nedokonalou proměnou: je hmyz, v jehož individuálním vývoji se vyskytují kukly. je hmyz, v jehož vývoji schází stádium vajíčka. je hmyz, z jehož vajíček se líhnou nymfy nebo najády podobné dospělcům. zahrnuje vši a blechy.

429 hmyz (insecta) má: dva páry tykadel. tři páry nohou. s výjimkou bezkřídlých původně dva páry křídel. příčně pruhované svaly.

430 pláštěnci (tunicata) patří mezi: strunatce. ostnokožce. bezlebečné. žádná z uvedených alternativ není správná.

433 strunatci (chordata) mají: trubicovou nervovou soustavu vznikající z prvostřeva. trubicovou nervovou soustavu vznikající z ektodermu. chordu dorsalis vznikající z ektodermu. párové žaberní štěrbiny prolomení z hltanu.

434 bezlebeční (cephalochordata) mají: po celý život chordu doraslis. po celý život trubicovou nervovou soustavu. chordu dorsalis pouze v embryonálním období. uzavřený krevní oběh bez srdce.

435 mihule potoční: má chordu dorsalis zachovanou po celý život. má párové končetiny. má nepřímý vývoj. patří mezi bezčelistnatce (agnatha).

436 kapr obecný (cyprinus carpio) má: srdce s jednou komorou a dvěma předsíněmi. srdce s jednou komorou a jednou předsíní. plakoidní šupiny. cykloidní šupiny.

437 mezi paryby (chondrichthyes) patří: žralok. rejnok. jeseter. úhoř.

439 plazi (reptilia): neudržují stálou tělesnou teplotu. mají srdce složené ze dvou částí. udržují stálou tělesnou teplotu. patří mezi prvoústé.

458 mezi opice ploskonosé (ceboidea) patří: kosman. kočkodan. pavián. všechny jihoamerické opice.

466 vejcorodí savci (prototheria): mají nedokonalou placentu. nemají plodové obaly. mají mléčné žlázy končící na bradavkách. mají plně vyvinutou kloaku.

468 u zástupců říše Chromista nacházíme: chloroplasty s dvojitou membránou volně v cytoplazmě. chloroplasty získané sekundární endosymbiózou. asimilační pigment fukoxanthin. buněčnou stěnu tvořenou chitinem.

470 ptáci (aves) a savic (mammalia): mají malý a velký krevní oběh zcela oddělený. mají krevní oběd otevřený. mají neuzavřenou mezikomorovou srdeční přepážku. mají dvě srdeční komory a dvě předsíně.

471 kyselinu močovou jako zplodinu metabolismu vylučují: ptáci. korýši. hmyz. savci.

472 gangliovou nervovou soustavu mají např.: paryby. kopinatci. členovci. ptáci.

473 zelené řasy (chlorophyta): v životním cyklu převládá haploidní fáze. mají zpravidla uzavřenou mitózu. jsou jednobuněčné nebo mnohobuněčné, stélkaté. jsou autotrofní nebo heterotrofní.

856 mutace sekvencí kódujících bílkoviny, které nevedou k záměně aminokyseliny jsou obvykle: selekčně výhodné. z genofondu odstraněny purifikující selekcí. mohou vzácně narušit strukturu nebo hladinu exprese proteinu (např. pokud jsou blízko rozhraní exon/intron). selekčně neutrální.

862 mírně škodlivá mutace: v malých populacích se chová jako selekčně neutrální. může v populaci převážit, např. působením genetického driftu. ve velkých populacích se chová jako selekčně neutrální. vždy vymizí z populace mechanismem negativní selekce.

863 přirozený výběr: zajišťuje vždy přežití nejsilnějšího jedince vp opulaci. zajišťuje šíření alel s vlastnostmi výhodnými pro jedince. nefunguje u nepohlavně se množících organismů. nefunguje u pohlavně se množících organismů.

476 semiplacenta: se nachází u vačnatců. je situace, kdy je chorion volně přiložen ke stěně dělohy bez vytvořených klků. je placenta přibližně poloviční velikosti než odpovídá danému druhu. je nedokonalá placenta u živorodých plazů.

478 hematokrit je termín pro: poměr mezi objemem červených krvinek a krevní plazmy. množství hemoglobinu v jednotce objemu krve. kritické množství kyslíku, které ještě zaručí dýchání tkání. kritické minimální množství krve v oběhu.

486 mezi buněčné elementy nepatří: makrofýgy. B lymfocyty. trombocyty. plazmatické buňky.

487 většina kyslíku v krvi je: rozpuštěna. vázána na bílkovinu feritin. vázána na atomy Fe krevního barviva. vázána na atomy železa plazmatických bílkovin.

490 podstatou srážení krve je: shlukování a rozpad bílých krvinek. shlukování červených krvinek při smíšení krve různých krevních skupin. shlukování červených krvinek v místě poranění cévy. změna rozpustného fibrinogenu na nerozpustný fibrin.

492 lymfocyty T zprostředkovávají: buněčnou specifickou imunitní reakci. silnější imunitní reakci. specifickou protilátkovou imunitní reakci. žádná z uvedených alternativ není správná.

282 zrakovým orgánem jsou: u členovců složené oči. u hlavonožců miskovité oči. u kroužkovců komorové oči. v larválním stadiu hmyzu složené oči.

287 rozdíl mezi dýcháním a fotosyntézou je v tom, že: při fotosyntéze se energie spotřebovává, při dýchání uvolňuje. při dýchání se O2 uvolňuje a energie spotřebovává. při fotosyntéze se energie uvolňuje, při dýchání spotřebuje. při fotosyntéze vznikají z CO2 anorganické látky.

288 ze srovnání potravy rostlinného a živočišného původu vyplývá, že: živočišná potrava má vyšší obsah glycidů. živočišná potrava má vyšší obsah živin, hlavně bílkovin. živočišná potrava je hůř stravitelná. rostlinná potrava má jako charakteristickou složku celulózu.

289 v oběhové soustavě otevřené: je oběd hemolymfy poměrně pomalý. se u vodních korýšů hemolymfa nejdříve soustřeďuje do žaber, odtud přichází do srdce. se hemolymfa proudící od srdce vylévá do prostorů mezi orgány. jsou žíly často velmi krátké nebo chybějí.

290 kašovitou moč s krystalky kyseliny močové a jejich solí vylučují: ryby. hlavonožci. suchozemští vejcorodí živočichové. mořské houby a žahavci.

294 plaménkové buňky: jsou základem protonefridií. nacházíme u tasemnic. nacházíme u žebernatců. nacházíme u ploštěnců.

566 výdech vzduchu z plic při klidném dýchání je dán činností: žádné z uvedených tvrzení není správné. bránice. mezižeberních svalů. pomocných dýchacích svalů.

570 příčinou hypoxie může být: nedostatek hemoglobinu. obsazení hemoglobinu CO. zpomalení cirkulace krve. nedostatek kyslíku ve vzduchu.

572 hlasové vazy jsou rozepjaty: v nosohltanu. v hrtanu. v průdušnici. v pravé průdušce.

500 životnost lidských erytrocytů je přibližně: žádná z uvedených alternativ není správná. 1 rok. 24 hodin. 3-5 dní.

508 pH krve je udržováno: kyselým uhličitanem sodným. plasmatickými bílkovinami. hemoglobinovým systémem. kyselým fosforečnanem vápenatým.

509 z organických látek je v krevní plazmě nejvíce: cukrů. tuků. bílkovin. močoviny.

91 soubor chromosomů daného druhu se nazývá: genotyp. fenotyp. karyotyp. genofond.

94 heterochromosomy u člověka: mají stejné genové složení jen u ženského pohlaví. se značí v tělových buňkách samce YY. určují pohlaví. nemají centromeru.

103 centromera na chromosomu má za úkol: udržet integritu jednotlivých chromosomů. umožnit připojení chromosomů na dělící vřeténko v metafázi. určit místo, které odděluje polovinu jeho genetické informace. zabránit mitóze.

837 v potravních řetězcích ekosystému: je tok energie jednosměrný. koloběh látek probíhá v kruhu. přibývá organické hmoty dýcháním. je organická hmota odbourávána při látkové výměně.

842 mykorhiza je příkladem: kooperace. mutualismu. komensalismu. amensalismu.

159 standardní alela genu může být změněna v jinou: mutací pouze v určitých místech celé své délky. ztrátou nebo vložením jednoho chormosomu. ztrátou nebo vložením několika sousedních nukleotidů. při amniocentéze (vyšetření plodové vody).

168 sonda DNA: je množina stejných kopií řetězce DNA, komplementárního k dané genové sekvenci. v praxi se užívají obvykle kratší sondy - oligonukleotidy. je přímé vyšetření nukleotidové sekvence. může být využita pro konstrukci diagnostických DNA-čipů.

661 pod pojmem mydriáza rozumíme: rozšíření zornice. akomodaci čočky. zúžení zornice. zúžení čočky.

597 žaludeční šťáva obsahuje: gastrin. pepsinogen. glukagon. ptyalin.

618 močový měchýř je uložen: za sponou stydkou. před sponou stydkou. za křížovou kostí. před a nad sponou stydkou.

820 ekosystém: je soubor živočichů a neživé složky prostředí. může být malou částí biosféry, například les. je systém otevřený z hlediska energie. je vzájemný vztah živé složky s neživými faktory prostředí.

227. V buněčné stěně hub (Fungi) se může nacházet: chitin. lignin. celulóza. škrob.

230. Kvasinky: jsou jednobuněčné eukaryotní organismy. jsou jednobuněčné prokaryotní organismy. se množí vegetativně pučením. se řadí mezi houby.

231. Při klonování DNA lze jako vektor využít: plazmid. bakteriofág lambda. kosmid. kvasinkový umělý chromozom.

240. Fotofosforylace je proces vzniku ATP pomocí: absorpce fotonu chlorofylem. štěpení glukózy. oxidace vodíku organických látek. dehydrogenace organických látek.

208. Buněčné hybridy lze získat: fúzí buněk stejných živočišných druhů. fúzí buněk různých živočišných druhů. působením některých virů. působením některých chemikálií.

211. Kapsid se skládá z: telomer. fosfolipidů. proteinu. kapsomer.

216. Herpesviry. některé vyvolávají opary. některé jsou onkogenní. patří mezi ně cytomegalovirus. jsou řazeny mezi neobalené DNA viry.

217. Bakteriální chromosom: je kruhový. obsahuje dvouřetězcovou molekulu DNA. obsahuje bílkoviny typu histonů. je od cytoplasmy oddělen jadernou membránou.

219. V genetice bakterií označujeme pojmem: transformace vniknutí volné samostatné DNA do recipientní buňky. transformace přestup nekonjugativního plasmidu z buňky donorové do recipientní. transdukce vniknutí volné samostatné DNA do recipientní buňky. transdukce přestup nekonjugativního plasmidu z buňky donorové do recipientní.

221. Mezi základní znaky eubakterií patří: nukleotid není ohraničen jaderným obalem. ribosomy jsou volně v cytoplazmě. buněčná stěna obsahuje peptidoglykan (murein). centrosom má zjednodušenou stavbu.

222. Plazmidy: obsahují kruhovou DNA. obsahují kruhovou RNA. se replikují nezávisle na bakteriálním chromosomu. obsahují například geny pro rezistenci k antibiotikům.

297. Partenogeneze je: způsob rozmnožování vyskytující se často u parazitických organismů. tzv. haploidních mšic, perloočky a hlístů. tzv. diploidní u trubců a roztočů. vývoj vajíčka bez vniknutí spermie.

298. Při metagenezi žahavců: je pohlavní generací polyp. je střídáno pohlavní rozmnožování s nepohlavním. je nepohlavní generací medúza. se volně plovoucí larva tvoří z polypa.

303. Neutrální indukce: závisí na aktivitě hřbtního mesodermu. je řízena maternálními mRNA. vyvolá vychlípení ektodermu a vznik podélných lišt. následně ovlivňuje přeměnu ektodermu na rohovku.

304. S lokomocí živočichů na rozdíl od rostlin souvisí: velká intenzita anabolických dějů. velká intenzita katabolických dějů. snížená schopnost autotrofního způsobu výživy. zvýšená schopnost autotrofního způsobu výživy.

311. Dělení rozpadem u prvoků: se nazývá polytomie. může být příkladem nepohlavního rozmnožování. může dát vznik i gametám. probíhá např. u výtrusovců.

313. Mezi orgány a tkáně ektodermálního původu patří: výstelka obou konců trávicí trubice. pokožka. vzdušnice hmyzu. nervový systém.

260. Rodozměna (metageneze): je střídání pohlavní a nepohlavní generace. je tvorba spor. je střídání gametofytu a sporofytu. může být jak izomorfní, tak heteromorfní.

267. Katabolické dráhy: jsou biochemické procesy, kdy energii poskytují oxidoredukční děje. jsou procesy převládající v buňkách, které se reprodukují. jsou procesy, kdy z jednodušších molekul vznikají složitější. zahrnují reakci, kdy NAD je akceptorem vodíku.

269. Saprofyti: jsou autotrofní organismy. mineralizují organické zbytky odumřelých organismů. mají schopnost chemosyntézy. přijímají uhlík z organických látek.

272. Respirační kvocient je poměr mezi: množstvím vzduchu při maximálním vdechu a výdechu. množstvím přijatého CO2 a vydaného O2. množstvím vydaného CO2 a přijatého O2. množství vzduchu při vdechu a výdechu v klidu.

274. U endotermních živočichů: je tělesná teplota udržována mechanismy termoregulace. může teplota těla v průběhu dne kolísat. je tělesná teplota udržována na určité výši nezávisle na změnách teploty okolí. může teplota ovlivnit změnu chování.

275. Rovnováha mezi výdejem tepla a tvorbou tepla uvnitř těla se uskutečňuje mimo jiné: změnou prokrvení kůže. svalovým třesem. působením hormonů štítné žlázy. zvýšeným metabolismem v hnědém tuku.

276. Vzdušnice: fungují bez oběhové soustavy. fungují v součinnosti s oběhovou soustavou. zajišťují příjem kyslíku, ale ne jeho přenos k orgánům. jsou pomocným dýchacím orgánem.

245. Při sekundárním procesu fotosyntézy: dochází k přeměně molekul CO2 a pentózy na molekuly hexózy. dochází ke vzniku karboxylových skupin. dochází k redukci karboxylových skupin na skupiny aldehydové. je zapotřebí energie ADT.

250. Transpirační proud stoupá: dřevní částí cévního svazku. lýkovou částí cévního svazku. soustavou krycích pletiv. houbovitým parenchymem.

254. Taxe jsou: pohyby rostlin, při nichž buňky nebo organely mění místo. pohyby rostlin, při nichž se část rostliny zakřiví. orientované ohyby. hygroskopické a kohezní pohyby.

255. Nastie je: neorientovaný pohyb rostliny. spánkový pohyb rostliny. pasivní přenášení částí rostlin na jiné místo. kohezní pohyb rostlin.

699. Graafův folikl produkuje: estrogeny. progesteron. prolaktin. oxytocin.

706. Tyrotropin: se tvoří ve štítné žláze. stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. stimuluje růst buněk štítné žlázy. tlumí tvorbu hormonů ve štítné žláze.

708. Mineralokortikoidy: působí hlavně v kostech. působí v ledvinách. zvyšují zpětnou resorpci sodíku a vody v ledvinách. zvyšují vylučování draslíku ledvinami.

737. Sekundární osifikační centra dlouhých kostí se nachází: v diafýze. v epifýze. v metafýze. v apofýze.

740. Uvnitř kloubní dutiny je: kloubní maz. tekutina sloužící výživě chrupavek. tekutina zmírňující tření. krevní plazma.

771. Zubní dřeň - pulpa: je vazivová tkáň s větvením cév a nervů. je krvetvorná. vytváří dentin. je jen v mléčném chrupu.

780. Bakteriálního původu jsou všechny čtyři choroby: spála, spalničky, tuberkulosa, infekční žloutenka. malárie, vzteklina, hemofilie, úplavice. záškrt, angina, spála, kapavka. břišní tyfus, tetanus, tuberkulosa, dýmějový mor.