201. Ve virionu nacházíme: a) tRNA b) rRNA c) ribosomy d) DNA nebo RNA.
202. Bakteriofág: a) ničí buňky bakterií b) umožňuje růst bakterií c) fagocytuje bakterie d) fagocytuje bílé krvinky.
203. Virion bakteriofága: a) má bičík pomocí něhož se pohybuje b) může být ikozahedrický bez bičíku c) může být složen z hlavičky a stažlivého bičíku d) může být tyčinkovitý.
204. Polyvalentní bakteriofágy: a) mají široké spektrum hostitelských kmenů b) se používají k jemné typizaci patogenních bakterií c) patří mezi ně polyoma virus d) parazitují na sinicích .
205. Bakterie mohou být: a) autotrofní b) heterotrofní c) chemotrofní d) fototrofní.
206. Malý virion obsahuje: a) bílkovinný obal b) nukleovou kyselinu c) jádro d) reverzní transkriptázu.
207. Kapsomery: a) tvoří obal virové nukleové kyseliny b) jsou identické strukturní jednotky c) jsou z bílkovinných makromolekul d) jsou kódovány geny hostitelské buňky.
208. Buněčné hybridy lze získat: a) fúzí buněk stejných živočišných druhů b) fúzí buněk různých živočišných druhů c) působením některých virů d) působením některých chemikálií.
209. K nádorové transformaci může vést: a) působení některých DNA virů b) infekce onkogenními viry c) infekce retroviry d) infekce bakteriofágy.
210. Proteiny kapsidů: a) jsou kódovány virovými geny b) jsou kódovány geny hostitelské buňky c) jsou kódovány virovými geny i geny hostitelské buňky d) jsou syntetizovány na ribosomech hostitelské buňky.
211. Kapsid se skládá z: a) telomer b) fosfolipidů c) proteinu d) kapsomer.
212. Neobalené viry obsahují: a) pouze nukelové kyseliny b) bílkoviny a nukleové kyseliny c) lipidy d) buď DNA nebo RNA.
213. Virus: a) se může množit v kterékoliv buňce b) se váže na buňku prostřednictvím receptoru c) obsahuje DNA a všechny typy RNA d) může v buňce přetrvávat, aniž by se replikoval.
214. Viry: a) obsahují jen jeden druh nukleové kyseliny (pouze DNA nebo RNA) b) obsahují oba typy nukleových kyselin c) se mohou za extrémních podmínek množit mimo hostitelskou buňku d) mají schopnost přetrvávat mimo hostitelskou buňku.
215. Viroid: a) je jednořetězcová molekula RNA b) vyvolává chorobu u rostlin c) je větší než virus d) není infekční.
216. Herpesviry: a) některé vyvolávají opary b) některé jsou onkogenní c) patří mezi ně cytomegalovirus d) jsou řazeny mezi neobalené DNA viry.
217. Bakteriální chromosom: a) je kruhový b) obsahuje dvouřetězcovou molekulu DNA c) obsahuje bílkoviny typu histonů d) je od cytoplasmy oddělen jadernou membránou.
218. Chemoorganotrofní bakterie: a) získávají energii oxidací redukovaných organických látek, např. glukózy b) získávají energii redukcí organických látek, např. glukózy využívají vždy kyslík jako oxidační látku nemohou žít bez kyslíku.
219. V genetice bakterií označujeme pojmem: a) transformace vniknutí volné samostatné DNA do recipientní buňky b) transformace přestup nekunjugativního plasmidu z buňky donorové do recipientní c) transdukce vniknutí volné samostatné molekuly DNA do recipientní buňky d) transdukce přestup konjugativního plasmidu z buňky donorové do recipientní.
220. Grampozitivní bakterie a) má na povrchu buněčnou stěnu tvořenou dvěma lipidovými membránami b) má větší hmotnost než bakterie gramneutrální c) má buněčnou stěnu tvořenou peptidoglykanem d) může tvořit spory.
221. Mezi základní znaky eubakterií patří: a) nukleoid není ohraničen jaderným obalem b) ribosomy jsou volně volně v cytoplasmě c) buněčná stěna obsahuje peptidoglykan (murein) d) cetrosom má zjednodušenou stavbu.
222. Plazmidy: a) obsahují kruhovou DNA b) obsahuje kruhovou RNA c) se replikují nezávisle na bakteriálním chromosomu d) obsahují například geny pro rezistenci k antibiotikům.
223. Stromatolity jsou: a) produktem prokaryot b) produktem eukaryot c) součástí orgánu vnímání polohy d) součástí orgánu vnímání pohybu.
224. Streptokoky jsou: a) hrozny b) řetízky c) dvojice d) spirály.
225. Ve vnitřní části buněk sinic: a) se nachází DNA b) se nenachází DNA c) se nachází lignin d) se nachází celulóza.
226. Obligátně (striktně) aerobní prokaryota: a) rostou jen za přítomnosti kyslíku b) získávají energii aerobní respirací c) rostou jen bez přístupu kyslíku d) mohou růst za přístup nebo i bez přístupu kyslíku.
227. V buněčné stěně hub (Fungi) se může necházet: a) chitin b) lignin c) celulóza d) škrob.
228. Spojováním buněk hub (Fungi) vznikají: a) nesprávná pletiva b) hyfy c) mycelium pseudoparenchym.
229. Algologie je vědní obor zabývající se studiem: a) lišejníků b) trav c) řas d) mechorostů.
230. Kvasinky: a) jsou jednobuněčné eukaryotní organismy b) jsou jednobuněčné prokaryotní organismy c) se množí vegetativně pučením se řadí mezi houby.
231. Při klonování DNA lze jako vektor využití: a) plazmid b) bakteriofág lambda c) kosmid d) kvasinkový umělý chromosom .
232. Adenoviry: a) jsou řazeny mezi RNA viry b) jsou řazeny mezi DNA viry c) některé jsou onkogenní d) mohou vyvolávat katary dýchacích cest u člověka.
233. Rozmnožování u řas je: a) vegetativní b) pohlavní c) nepohlavní d) možné pomocí výtrusů.
234. K pohybu u prvoků slouží: a) bičíky b) panožky c) řasinky d) žádná odpověď z ostatních není správná .
235. Virus HIV: a) patří mezi DNA viry b) patří mezi RNA viry c) patří mezi retroviry d) způsobuje imunodeficient.
236. Hlízkové bbakterie: a) žijí v symbióze s kořeny lesních stromů b) žijí v symbióze s kořeny bobovitých rostlin c) využívají vzdušný dusík jako zdroj výživy d) obohacují půdu o dusičnany.
237. Mykorrhiza je: a) plísňové onemocnění brambor b) symbióza vláken hub s kořeny vyšších rostlin c) typická pro vodní rostliny d) útvar na drobných koříncích lesních stromů.
238. Mezi primární procesy fotosyntézy patří: a) fotolýza vody b) redukce CO2 na sacharidy c) fotorespirace d) změna energie světelného záření na energii chemických vazeb .
239. V primárních procesech fotosyntézy se: a) mění energie světelná na energii chemickou b) uvolňuje energie vázaná ATP c) využívá energie k tvorbě kyseliny 3-fosfoglycerové d) využívá energie k tvorbě oxalacetátu.
240. Fosforylace je proces vzniku ATP pomocí: a) absorpce fotonu chlorofylem b) štěpení glukózy c) oxidace vodíku organických látek d) dehydrogenace organických látek.
241. Pro fotosyntézu se ukázala jako nejvýhodnější kombinace chlorofylu: a) a + b b) a + c c) a + d d) a + e.
242. Při malém zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře se intenzita fotosyntézy: a) zvyšuje b) snižuje c) nemění d) kolísá.
243. Při fotosyntéze: a) vzniká O2 b) vzniká CO2 c) vznikají anorganické látky z O2 a H2O d) dochází k přenosu elektronů ze soustavy voda/kyslík na soustavu koenzymů NADP/NADPH2.
244. Fotosyntéza ovlivňuje: a) spektrální složení a intenzita světla b) množství CO2 c) teplota d) dostatek vody.
245. Při sekundárním procesu fotosyntézy: a) dochází k přeměně molekul CO2 a pentózy na molekuly hexózy b) dochází ke vzniku karboxylových skupin c) dochází k redukci karboxylových skupin na skupiny aldehydové d) je zapotřebí energie ATP.
246. Buňky se stěnami obvykle v hranách ztloustlými má: a) kolenchym b) parenchym c) prozenchym d) sklerenchym.
247. Pasivní příjem vody rostlinou se uskutečňuje: a) apoplastickou cestou b) symplastickou cestou c) průduchy d) hydatodami.
248. V xylému jsou: a) cévy a cévice b) sítkovice c) průduchové štěrbiny d) chloroplasty .
249. Cévice vedou převážně: a) vodu a minerální látky b) asimiláty c) organické látky d) bílkoviny.
250. Transpirační proud stoupá: a) dřevní části cévního svazku b) lýkovou části cévního svazku c) soustavou krycích pletiv d) houbovitým parenchymem .
|
