BIOLOGIE - Ekologie

1610. Rozsah podmínek prostředí, kterým se organismus přizpůsobuje označujeme jako: ekologickou toleranci. ekologickou valenci. adaptivní periodu. variační rozptyl.

1611. Množství oxidu uhličitého v atmosféře Země v současné době: stoupá. klesá. se nemění. kolísá.

1612. Při malém zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře se intenzita fotosyntézy: zvyšuje. snižuje. nemění. kolísá.

1613. Biotický potenciál populace znamená: meze populační hustoty. maximální rozmnožovací schopnost. schopnost interakce s jinými druhy. schopnost vyprodukovat maximální počet vajíček, mláďat nebo semen.

1614. Ekologická nika druhu je: vzájemný vztah mezi druhem a prostředím. dána pouze abiotickými složkami prostředí. dána pouze postavením druhu vůči jiným organismům. žádná z uvedených alternativ není správná.

1615. Všechny organismy žijící společně na určitém území tvoří: ekosystém. zoocenózu. fytocenózu. biocenózu.

1616. Všichni živočichové žijící společně na určitém území tvoří: zoocenózu. fytocenózu. biocenózu. ekosystém.

1617. Ekologická valence: je soubor faktorů, vytvářející prostředí organismu. je rozsah přizpůsobivosti organismu k ekologickým faktorům. je střední hodnota intenzity ekologického faktoru. udává hranice snášenlivosti ekologického faktoru.

1618. Hustota populace: se mění v čase. není závislá na plodnosti a úmrtnosti. je sledována při studiu populační demografie. je stejná na všech kontinentech Světa.

1619. Pojmem ekologická sukcese rozumíme: kvalitní vnější prostředí. rozšíření druhu. vývoj biocenózy. úspěšný zásah do ekosystému.

1620. Prvé autotrofní organismy byly: sinice. houby. zlativky. mechorosty.

1621. Pojmem imise označujeme: plynné znečištění ovzduší. spad. znečištění vody. samoznečištění ekosystémů.

1622. Skleníkový efekt je vyvolán především: CO2. SO2. NOx. Sr.

1623. Eutrofizace vody je především podmíněna sloučeninami: N. S. Cl. C.

1624. V důsledku emisí pH půdy: klesá. kolísá. nabývá hodnot nižších než 7. se nemění.

1625. Jako horní hranici akustické pohody můžeme označit hluk do: 40 dB. 60 dB. 80 dB. 100 dB.

1626. Ve stabilních ekosystémech se kompetice zmírňuje: migrací. rozdělením stanovišť. změnou preference určité potravy. žádná z uvedených alternativ není správná.

1627. Eutrofizace vody vede v konečné fázi k: vymizení kyslíku. zlepšení kvality života. zlepšení obsahu živin. zvýšení obsahu kyslíku.

1628. Vyšší obsah dusíkatých látek v pitné vodě ohrožuje kojence zejména: průjmy. vytvářením methemoglobinu. mutagenním působením. špatnou chutí.

1629. Nejvyšší koncentrace toxických látek je: ve výškových budovách. u konzumentů nižšího řádu. u producentů. u konzumentů vyššího řádu.

1630. Pojem klimax je užíván pro označení: zhroucení ekosystému. rovnovážného ekosystému. změny ekosystému. vývoje ekosystému.

1631. Vztah mezi populacemi ve společenstvu je dán soutěží: o omezené zdroje výživy. o omezený prostor. o krásný zevnějšek. mezi slabšími a silnějšími.

1632. Biocenóza se skládá z: fytocenózy a společenstva mikrobů. fytocenózy a zoocenózy. pouze z antropocenózy. z fytocenózy, zoocenózy a společenstva mikrobů.

1633. Pro ekosystém ve vývojovém stupni zmlazení je typické: dominance silně specializovaných druhů. složitější formy symbiózy druhů. adaptace druhu a vývoj nových forem. degenerace silně specializovaných druhů.

1634. Pro ekosystém ve vývojovém stupni zmlazení je typické: divergence vývojových linií druhu a adaptivní radiace. zpomalené tempo vývoje nových druhů. dominance silně specializovaných druhů. maximální zastoupení nejmladších forem jednotlivých druhů.

1635. Pro ekosystém ve vývojovém období vyzrávání jsou charakteristické: složité vzájemné vztahy, stoupá počet druhů. složité formy symbiózy různých druhů. tzv. ekologické nahrazování ("biologická štafeta"). po určité době vede k selhání systému.

1636. Vrcholové stádium ekosystému se vyznačuje: převahou silně specializovaných druhů a jejich degenerací. urychlením vývoje nových forem a jejich případnou konvergencí. adaptací druhu na nové vývojové podmínky a jeho divergencí. adaptivní radiací druhu a jeho specializací na nové podmínky.

1637. Vrcholové stádium vývoje ekosystému končí: tzv. ekologickým nahrazováním. prudkým početním vzrůstem druhů a jedinců ve společenstvu. zhroucením ekosystému a s ním spojeným vymíráním druhů. divergencí několika vývojových linií původně jediného druhu.

1638. Zhroucení ekosystému: je důsledek adaptivní radiace. je spojeno s vymíráním druhů nebo jejich ústupem. je způsobeno neadaptivní radiací. se projeví mj. konvergencí vývoje druhů a forem.

1639. Ekosystém: je soubor živočichů a neživé složky prostředí. může být malou částí biosféry, například les. je systém otevřený z hlediska energie. je vzájemný vztah živé složky s neživými faktory prostředí.

1640. Rozmezí podmínek prostředí, jimiž se organismus může přizpůsobit stanoví ekologickou: sukcesi. expanzi organismu. valenci (přizpůsobivost). bilanci.

1641. Na vlastnosti prostředí můžeme usuzovat podle výskytu typických organismů označovaných jako: predikátory. predátoři. bioindikátory. kosmopolitní indikátorové organismy.

1642. Bioindikátory mají: úzkou ekologickou valenci k některé podmínce prostředí. zvýšenou rozpustnost v pitné vodě. se dovedou přizpůsobovat velkému rozpětí podmínek prostředí. největší areál výskytu.

1643. Příkladem glaciálních reliktů mohou být: zmrzlé zbytky těl mamutů na Sibiři. některé druhy ještěrů na Jávě. zbytky některých druhů rostlin v Krkonoších. některé druhy přesliček a plavuní ve stepích Afriky.

1644. Aktivita živočichů s proměnlivou teplotou těla je přímo závislá: na teplotě jejich okolí. na obsahu vody v buňkách. na nitrobuněčné přeměně škrobu v tuk. obsahu tuku v buňkách.

1645. V atmosféře rozlišujeme (směrem od zemského povrchu) tyto vrstvy: troposféra, stratosféra, ionosféra a exosféra. troposféra, stratosféra, endosféra a exosféra. pedosféra, endosféra, stratosféra, ionosféra a exosféra. troposféra, ionosféra a stratosféra.

1646. Hustota populací organismů, které jsou na sobě potravně závislé: kolísá ve vzájemné návaznosti s určitým časovým zpožděním. je chráněna zákonem. je bez kolísání. je dána rozptylem.

1647. Biotický potenciál populace je: regulován v tzv. červené knize. maximální reprodukční schopnost za nepříznivých podmínek. přirozené kolísání v hustotě populace. maximální reprodukční rychlost neomezená podmínkami prostředí.

1648. Jako kompetici označujeme vztah, kdy: jeden druh zabydluje dvě niky. mají dva druhy společného predátora. dvě populace žijí souběžně a navzájem se neovlivňují. se dva druhy vzájemně omezují.

1649. Ekologická nika je kromě prostoru, ve kterém druh žije, dána: preferencí heterozygotů. exponenciálním růstem abiotických složek prostředí. postavením druhu vůči ostatním organismům. počtem druhům v ní žijící.

1650. Predátoři: zmenšují celkovou velikost populace kořisti. likvidují celou populaci jiného druhu. a jejich kořisti si navzájem konkurují. žijí v symbióze s druhem, který je jejich kořistí.

1651. Člověk má v přírodě mezidruhový vztah: producenta. parazita. biotického potenciálu. predátora.

1652. Uměle vytvořená společenstva jsou: stabilní. druhově chudá. označována jako ekotony. příkladem ekologické sukcese.

1653. Rozlišujeme tři základní typy potravních řetězců: pastevně kořistnický, rozkladný a parazitický. suchozemské, vodní a vzdušné. producenti, konzumenti a predátoři. kořistný, pastevný a symbiotický.

1654. Mezi 6 makrobiogenních prvků patří: C, O, N, H, P, S. Cu, O, Pb, H, S. C, O, N, H, Ca, Na. C, O, N, H, Na, K.

1655. Neživotné (abiotické) faktory zevního prostředí jsou: sluneční záření. teplota. vlhkost ovzduší. kyselost půdy.

1656. Životné (biotické) faktory zevního prostředí jsou: trofické vztahy. působení organismů na sebe. teplota ovzduší. intenzita slunečního záření.

1657. Přímé biotické vlivy zevního prostředí se projevují např. jako změna intensity slunečního záření. přímými, cílenými zásahy člověka do přírody. okusováním rostlin býložravci. požíráním jednoho organismu druhým.

1658. Ekologická valence je: dána rozsahem podmínek, kterým se organismus dokáže přizpůsobit. pro různé druhy daného biotopu stejná. široká pro stenoekní druhy. široká pro euryekní druhy.

1659. Euryekní druhy: mají širokou přizpůsobnost podmínkám biotopu. jsou málo přizpůsobeny podmínkám biotopu. mají menší plochu rozšíření než stenoekní druhy. mají větší plochu rozšíření než stenoekní druhy.

1660. Koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu je: stálá. asi 0,034%. v současné době stoupá. je vyšší než koncentrace kyslíku.

1661. U živočichů se voda vylučuje: pouze pocením a dýcháním. pouze pocením. také močí a výkaly. pocením, dýcháním, močí a výkaly.

1662. Růst populace je ovlivňován: natalitou. mortalitou. stěhováním. žádná odpověď z ostatních není správná.

1663. Mortalita (úmrtnost) je ovlivněna: nepříznivými abiotickými faktory. biotickými vztahy mezi organismy. vnitrodruhovou konkurencí mezi jedinci téže populace. žádná odpověď z ostatních není správná.

1664. Migralita (stěhování): mění hustotu populace. se může projevovat jako imigrace. se může projevovat jako emigrace. může mít sezónní variabilitu v intenzitě.

1665. Mezidruhové vztahy (interakce) mohou být: výsledkem společné evoluce v jedné biocenóze. vzájemně prospěšné. vzájemně neutrální. jednostranně výhodné pro jednu populaci.

1666. Příkladem parazitů jsou: motolice jaterní. podbílek šupinatý. lidé. rzi.

1667. Příkladem symbiózy je: predace. parazitismus. vztah mezi rakem poustevníkem a sasankou. vztah hlízkovitých bakterií a kořenů bobovitých rostlin.

1668. Ekosystém: je základní funkční jednotkou v přírodě. je otevřený systém. je např. biosféra Země. žádná z ostatních odpovědí není správná.

1669. Ekosystémem je např. tropický deštný les. rašeliniště. pole, městský park. halda.

1670. Mezi složky ekosystému patří: prostředí ekosystému. konsumenti. producenti. dekompositoři.

1671. V ekosystému představují konsumenty např.: autotrofní organismy. heterotrofní organismy. býložravci. masožravci.

1672. Do pastevně kořistnického potravního řetězce patří např.: zelené autotrofní rostliny. býložravci. masožravci. všežravci.

1673. V potravních řetězcích ekosystému: je tok energie jednosměrný. koloběh látek probíhá v kruhu. přibývá organické hmoty dýcháním. je organická hmota odbourávána při látkové výměně.

1674. Při koloběhu uhlíku: je uhlík ve formě CO2 zpracován zelenými rostlinami při fotosyntéze. je organicky vázaný CO2 prodýchán organismy. výměna CO2 mezi vodou a ovzduším se děje difuzí. CO2 uniká do ovzduší ze siřičitanů.

1675. Při koloběhu kyslíku: se kyslík při fotosyntéze uvolňuje. dýcháním se kyslík spotřebovává. obsah kyslíku ve vzduchu se spalováním látek snižuje. žádná odpověď z ostatních není správná.

1676. Při radioaktivním zamoření biosféry jsou: nejcitlivější savci včetně člověka. nejméně citliví savci. rostliny odolnější než člověk. bakterie odolnější než rostliny.

1677. Blešivec (Gammarus pulex) funguje v přírodě jako: bioindikátor čistých vod. bioindikátor vod dobře okysličených. lapač radioaktivního záření. žádná odpověď z ostatních není správná.

1678. Jedinci tvořící populaci jsou: stejně staří. jsou na stejném ontogenetickém stupni. jsou jedinci stejného druhu. rozmístěni náhodně, rovnoměrně nebo shlukovitě.

1679. Mezi rozkladače (dekompozitory) v ekosystému patří: autotrofní organismy. bakterie, houby, plísně. lidé. kvasinky.