BIOLOGIE - Genetika

68. Při nepohlavním rozmnožování: mají potomci polovinu znaků totožnou s původním organismem. jsou potomci geneticky totožní jako dvojvaječná dvojčata. jsou potomci geneticky odlišní od původních organismů. jsou potomci geneticky totožní s původním organismem.

69. Cytogenetickým mechanismem při nepohlavním rozmnožování je: amitóza. meióza. mitóza. crossing over.

70. Genotypová variabilita je předpokladem: adaptace k měnícím se životním podmínkám. potlačení mechanismu přírodního výběru. klonování buněk. uniformity potomstva.

71. Gamety mají: 3n chromosomů. diploidní počet chromosomů. dvě sady chromosomů. haploidní počet chromosomů.

72. Haploidní počet chromosomů je obvykle přítomen v: gametě. jaterní buňce. spermii. zygotě.

73. Gamety obratlovců: vznikají z haploidních somatických buněk meiózou. vznikají z diploidních somatických buněk mitózou. jsou haploidní (mají jednu sadu chromosomů). se dělí mitózou na haploidní somatické buňky.

74. Izogamie znamená, že: existují mikro a makrogamety. splývající gamety jsou geneticky stejné. splývají gamety téhož jedince. splývající gamety jsou morfologicky stejné.

75. Pokud jsou samčí a samičí gonády na jednom jedinci hovoříme o: hermafroditismu. gonochorismu. kryptorchismu. oogonii.

76. Gamety jednoho jedince při pohlavním rozmnožování: mají z každého chromosomálního páru vždy po jednom chromosomu. vznikají z diploidních somatických buněk procesem meiózy. mají diploidní počet chromosomů. mají všechny stejnou genetickou výbavu.

77. Pólová buňka: polarizuje membrány v místě synapse nerv-sval. vzniká v procesu oogeneze. je buňka zadního pólu očního bulbu. je tetraploidní.

78. Vniknutí spermie do vajíčka je impulsem k dokončení: druhého zracího dělení (meiózy II). prvního zracího dělení (meiózy I). heterotypického dělení. homeotypického dělení.

79. Gamety jsou: zralé pohlavní buňky. buňky s diploidním počtem chromosomů. buňky vzniklé amitózou. buňky vzniklé rozdělením zygoty.

80. Zygoty jsou: oplozená vajíčka. pohlavní buňky. buňky s polovičním počtem chromosomů. buňky s diploidním počtem chromosomů.

81. Při dihybridismu: v F2 generaci nacházíme 4 typy homozygotů. v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů. vznikají pouze heterozygotní jedinci. homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů.

82. Jedinec s genotypem AaBb tvoří při nezávislé kombinaci obou genů: čtyři typy gamet. 75% gamet jednoho typu a 25% druhého typu. gamety Aa, Bb. gamety se shodnou frekvencí.

83. Dihybrid AaBb tvoří za podmínek nezávislé kombinace obou genů: 2 typy gamet. v F2 generaci 3 fenotypy. gamety AA, BB, aa, bb. v F2 generaci 9 fenotypů.

84. Fenotypový štěpný poměr 1 : 1 : 1: 1 platí pro křížení: dvou dvojnásobných heterozygotů. dvojnásobného heterozygota s recesivním homozygotem při nezávislé segregaci obou genů. dvou homozygotů při neúplné dominanci. recesivního homozygota s heterozygotem při dihybridizmu a nezávislé segregaci obou genů.

85. Při dihybridizmu za podmínek volné kombinovatelností obou genů: vzniká 9 rozdílných genotypů v F2. v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů. v F2 generaci vznikají pouze heterozygotní jedinci. homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů.

86. Jedinec s genotypem AABb tvoří: gamety A, B, b. 75% gamet jednoho typu a 25% druhého typu. 50% gamet s oběma dominantními alelami. dva typy gamet.

87. Fenotypový štěpný poměr 1 : 1 : 1 : 1 platí za podmínek volné kombinovatelnosti pro křížení: žádná z uvedených alternativ není správná. dvou dvojnásobných heterozygotů. dvou homozygotů při neúplné dominanci. dominantního homozygota s heterozygotem.

88. U autosomálně lokalizovaných genů jsou výsledky recipročního křížení: různé. shodné. závislé na matce. závislé na otci.

89. Stav, kdy je fenotyp heterozygotního jedince odlišný od fenotypu dominantního i recesivního homozygota, nacházíme při následujícím vztahu mezi alelami téhož genu: úplná dominance. neúplná dominance. kodominance. úplná recesivita.

90. Při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově: neodlišitelný od dominantního homozygota. shodný s aa. mezi AA a aa. odlišný od obou rodičů (AA, aa).

91. Při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově: odlišný od obou homozygotů. shodný s AA. shodný s aa. v rozmezí fenotypů AA a aa.

92. Při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa): žádná z uvedených alternativ není správná. nacházíme štěpení 1 : 1. dochází ke štěpení 1 : 2 : 1. nacházíme štěpení 3 : 1.

93. Při neúplné dominanci při křížení dvou různých homozygotů: heterozygotní genotyp potomků vede ke vzniku vlastního fenotypu. jsou potomci stejní jako jeden z rodičů. nacházíme štěpení 1 : 1. dochází v F1 generaci ke vzniku nového fenotypu.

94. Při křížení recesivního homozygota s heterozygotem (aa x Aa): žádná z uvedených alternativ není správná. jsou všichni potomci stejní. jsou všichni potomci stejní jako jeden z rodičů. dochází ke štěpení 1 : 2 : 1.

95. Při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa): je polovina potomků homozygotních. nacházíme ve fenotypu štěpení 1 : 1. dochází ke štěpení 3 : 1. dochází ke štěpení 1 : 2 : 1.

96. Při úplné dominanci a křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa): má 1/4 potomků fenotyp, který odpovídá recesivního homozygotovi. jsou všichni potomci stejní. jsou 2/4 potomků heterozygoti. převládají mateřské znaky.

97. Při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu: žádná z uvedených alternativ není správná. vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci. dochází ke štěpení v F2 generaci. vyskytují recesivní znaky asi v 1% případů.

98. Soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků organismu se nazývá: genotyp. fenotyp. karyotyp. haplotyp.

99. Genotypový štěpný poměr při křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa) je: žádná z uvedených alternativ není správná. 1 : 1. 3 : 1. 1 : 3.

100. Parentální generace (P) v mendelovském experimentu je představována následujícím zápisem: žádná z uvedených alternativ není správná. Aa x aa. Aa x AA. Aa x Aa.

101. V 1. filiální generaci (F1) při monohybridizmu s neúplnou dominancí jsou všichni jedinci: fenotypově odlišní od parentální generace a genotypově uniformní. stejní jako jeden z rodičů. lišící se navzájem fenotypově, ale shodní genotypově. rozdílní od sebe.

102. Při dihybridizmu tvoří heterozygot (AaBb) za podmínek volné kombinovatelnosti následující počet typů gamet: žádná z uvedených alternativ není správná. 3. 2. 1.

103. Různé formy jednoho a téhož genu se nazývají: alely. lokusy. karyotyp. fenotyp.

104. Je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněna párem funkčně shodných alel, hovoříme o: homozygotním genotypu. heterozygotním genotypu. uniformním jedinci. haploidním jedinci.

105. Je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněna párem funkčně odlišných alel, hovoříme o: homozygotním genotypu. heterozygotním genotypu. neuniformním jedinci. haploidním jedinci.

106. Kodominance je stav kdy: se ve fenotypu projevuje funkce obou alel téhož genu nezávisle na sobě. genotypový i fenotypový štěpný poměr v F2 generaci je shodný. neplatí pravidlo o uniformitě F1 hybridů. heterozygotní jedinci jsou shodní s oběma typy homozygotů.

107. Jestliže dominantní alela v heterozygotním genotypu nestačí zajistit fenotypový projev, který by odpovídal dominantně homozygotnímu genotypu: hovoříme o neúplné dominanci. heterozygotní jedinci jsou fenotypově odlišní od obou typů homozygotů. je štěpný fenotypový poměr v F2 generaci 1 : 2 : 1. F1 jedinci nejsou uniformní.

108. Homozygotní výchozí rodičovské organismy se v mendelovském experimentu označují jako: parentální generace. parenterální generace. paternální generace. maternální generace.

109. Pokud jsou rodiče genotypově odlišnými homozygoty (AA x aa): jsou jejich potomci v F1 generaci uniformní. je fenotypový štěpný poměr F1 generace 1 : 1. je genotypový štěpný poměr F2 generace 3 : 1. může být fenotypový štěpný poměr v F2 generaci 1 : 2 : 1.

110. V F2 generaci vzniká při dihybridním křížení za podmínek volné kombinovatelnosti: 9 rozdílných fenotypů. při vztahu úplné dominance fenotypový poměr 9 : 3 : 3 : 1. při vztahu úplné dominance genotypový poměr 1 : 1 : 1 : 1. uniformní potomstvo.

111. Křížíme-li jedince parentální generace AA x aa (A neúplně dominantní nad a): vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo. jsou heterozygoti Aa fenotypově shodní s rodičem AA. je štěpný fenotypový a genotypový poměr v F2 generaci stejný. vzniká v F2 generaci genotypový poměr 1 : 2 : 1.

112. Při křížení jedinců parentální generace AA x aa (A úplně dominantní nad a): vzniká v F1 generaci heterozygotní potomstvo. lze fenotypově odlišit potomky Aa od aa. je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr stejný. je v F2 generaci genotypový poměr 3 : 1.

113. Při křížení jedinců parentální generace AA x BB (A kodominantní s B): vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo. v F1 generaci jsou jedinci fenotypově shodní s rodičem AA. je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr shodný. je v F2 generaci fenotypový poměr 1 : 2 : 1.

114. Při monohybridizmu s neúplnou dominancí nacházíme v F2 generaci: 2 rozdílné fenotypy. 50% jedinců s fenotypem odlišným od parentální generace. 3 různé fenotypové třídy. 2 genotypy.

115. Při dihybridizmu s úplnou dominancí alel obou genů a jejich volnou kombinovatelností nacházíme v F2 následující počet různých fenotypů: 1. 3. 2. 4.

116. V F2 generaci u dihybridizmu s úplnou dominancí a volnou kombinovatelností obou genů nalézáme: 9 rozdílných genotypů. fenotypový štěpný poměr 1 : 2 : 1. fenotypový štěpný poměr 9 : 3 : 4. genotypový štěpný poměr 9 : 3 : 3 : 1.

117. Při úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem při monohybridizmu získáme: potomstvo se dvěma odlišnými genotypy. uniformní potomstvo. fenotypy shodné s parentální generací. pouze recesivní homozygoty.

118. Při monohybridizmu tvoří heterozygoti v F2: potomstvo s třemi různými genotypy. jeden typ gamet. potomstvo s náhodnou kombinací alel. gamety s alelami Aa.

119. Při monohybridizmu a úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem získáme: dva fenotypy v poměru 1 : 1. uniformní potomstvo. shodný genotyp všech jedinců. 50% potomků s výskytem recesivních znaků.

120. Při monohybridizmu tvoří heterozygoti v F2: potomstvo se třemi odlišnými genotypy. dva typy gamet. potomstvo shodného genotypu. gamety s alelami Aa.

121. Při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově: shodný s AA. shodný s aa. mezi AA a aa. odlišný od obou rodičů (AA, aa).

122. Při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově: shodný s AA. shodný s aa. mezi AA a aa. odlišný od obou rodičů (AA, aa).

123. Při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa): je potomstvo uniformní. nacházíme štěpení 1 : 1. dochází ke štěpení 1 : 2 : 1. nacházíme štěpení 3 : 1.

124. Při křížení recesivního homozygota s heterozygotem (aa x Aa): dochází ke štěpení 1 : 2 : 1. jsou všichni potomci stejní. jsou všichni potomci stejní jako jeden z rodičů. nacházíme štěpení 1 : 1.

125. Při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa): je genotypový štěpný poměr 1 : 1. nacházíme ve fenotypu štěpení 1 : 1. jsou potomci ve fenotypu stejní. dochází ke štěpení 1 : 2 : 1.

126. Při úplné dominanci a křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa): dostáváme štěpný poměr ve fenotypu 3 : 1. jsou všichni potomci stejní. je genotypový poměr 1 : 1. převládají mateřské znaky.

127. Při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu: objeví jedna čtvrtina heterozygotů. vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci. vyskytují pouze dominantní homozygoti. vyskytují recesivní znaky asi v 1% případů.

128. Při n stupni hybridizmu lze v F1 generaci najít následující počet genotypů: 1. 2. 3. 4.

129. Kvantitativní znaky jsou obvykle: podmíněny malým počtem genů malého účinku. podmíněny vyšším počtem genů malého účinku. podmíněny genem velkého účinku. málo závislé na faktorech prostředí.

130. Při úplné dominanci odhadujeme relativní četnost recesivní alely v populaci: odmocněním relativní četnosti heterozygotů. odmocněním relativní četnosti dominantních homozygotů. odmocněním relativní četnosti recesivních homozygotů. výpočtem kubickou rovnicí.

131. Příbuzenské křížení v populaci má za následek: změnu genových frekvencí. vzestup počtu heterozygotů. pokles četnosti heterozygotů. snížení počtu recesivních homozygotů.

132. Genetické riziko příbuzenských sňatků spočívá: v efektu heterosy. ve zvýšené pravděpodobnosti narození recesivních homozygotů. ve zvyšování počtu dominantních alel v populaci. ve zvýšené pravděpodobnosti narození heterozygotů.

133. Heterosa: se používá ve šlechtitelství. je značně nebezpečná pro chovy. se uplatňuje u příbuzenských sňatků. zvyšuje počet dominantních homozygotů.

134. Polyploidizace: se uplatňuje u příbuzenských sňatků. je ve šlechtitelství značně nebezpečná. se používá v rostlinném šlechtitelství. zvyšuje počet dominantních homozygotů.

135. Mozaika je: organismus tvořený směsí buněk téhož druhu s různou genetickou výbavou. jedinec s karyotypem 45,X. buňka se dvěma jádry. organismus, který má jak mužské tak ženské pohlavní orgány.

136. Eugenika: je snaha o zrovnoprávnění genetiky. je věda o zlepšení genetického složení lidské populace. se opírá o léčení dědičných chorob. přináší zlepšení fenotypu jedinců.

137. Léčení osob postižených dědičnými chorobami: zlepšuje genofond populace. zmenšuje frekvenci mutantních alel. ovlivňuje positivně genotyp léčených osob. ovlivňuje positivně fenotyp léčených osob.

138. Vnitrodruhová variabilita: je zakódována v genotypu. je podmíněna pouze vlivem prostředí. je vyvolána pouze indukovanými mutacemi. je též nazývána modifikace.

139. Má-li matka krevní skupinu 0 a otec rovněž 0, mohou mít děti krevní skupinu: 0. 0 a A. 0, A, AB. 0, A, AB, B.

140. Má-li matka krevní skupinu AB a otec AB: mohou mít děti krevní skupinu A. mohou mít děti krevní skupinu B. mohou mít děti krevní skupinu AB. pravděpodobnost narození dítěte s krevní skupinou A i B je stejná.

141. Má-li dítě krevní skupinu A, mohl otec mít: krevní skupinu 0. krevní skupinu B. krevní skupinu AB. krevní skupinu A.

142. Vztah alel A a B pro krevní skupinu systému AB0 je: kodominance. dominance. recesivita. superdominance.

143. V případě lokalizace genů A a B na různých chromosomech, tvoří jedinec s genotypem AaBb: gametu nesoucí gen A i B. gamety nesoucí gen A i a. gametu nesoucí gen A i b. gametu nesoucí gen a i B.

144. Vazba genů může změnit: funkci genů. poměr fenotypů při zpětném křížení u monohybridizmu. poměr fenotypů při zpětném křížení u dihybridizmu. poměry fenotypů v F2 generaci i u monohybridizmu.

145. Vazbová skupina genů je tvořena pouze geny: žádná z uvedených alternativ není správná. se společnou funkcí. původu mateřského. se společnou regulací.

146. Při křížení bělookého samečka octomilky s červenookou homozygotní samičkou dostaneme: všechno potomstvo červenooké. červenooké samečky a bělooké samičky. bělooké samičky a červenooké samečky. polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví.

147. Při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme: všechno potomstvo červenooké. bělooké samečky a červenooké samičky. červenooké samečky a bělooké samičky. polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých.

148. Při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme: žádná z uvedených alternativ není správná. červenooké samečky a bělooké samičky. samičky červenooké, polovinu samečků červenookých, polovinu bělookých. polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví.

149. Při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme: žádná z uvedených alternativ není správná. pouze bělooké samičky a červenooké samečky. pouze červenooké samečky a bělooké samičky. polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví.

150. Při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme: žádná z uvedených alternativ není správná. všechno potomstvo červenooké. červenooké samečky a bělooké samičky. polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých.

151. Při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme: žádná z uvedených alternativ není správná. všechno potomstvo červenooké. červenooké samečky a bělooké samičky. bělooké samečky a červenooké samičky.

152. Při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme: žádná z uvedených alternativ není správná. všechno potomstvo červenooké. pouze červenooké samečky a bělooké samičky. polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví.

153. Chromosomové mutace: jsou u člověka neslučitelné se životem. mění pouze stavbu chromosomů. mění vždy počet chromosomů. můžeme u člověka odhalit i před narozením.

154. Genomové mutace: mění genetický kód. vyvolávají zlomy chromatid. mění strukturu chromosomů. násobí počet úplných chromosomových sad.

155. Genové mutace strukturního genu: mohou zaměnit jednu aminokyselinu v polypeptidovém řetězci. mohou zaměnit více aminokyselin v peptidu. vždy znamenají kratší peptid. se musí projevit změnou peptidu.

156. DNA je obsažena kromě jádra také v: mitochondriích. plastidech. ribosomech. tukových vakuolách.