218. Objev molekulární struktury DNA uveřejnili: Watson a Holmes v r. 1905 Griffith v r. 1924 Avery, McLeod a McCarthy v r. 1944 Watson a Crick v r. 1953.
219. Který kolektiv výzkumných pracovníků podal důkaz DNA jako nositele genetické informace: Griffith a spolupracovníci Avery a spolupracovníci Watson a Crick Hershey a Chase.
220. Že je DNA substrátem dědičnosti, objevil/i: Miescher v r. 1869 Griffith v r. 1924 Avery, McLeod a McCarthy v r. 1944 Watson a Crick v r. 1953.
221. Genetická informace: je zapsána v molekulách nukleových kyselin je zapsána v molekulách bílkovin umožňuje buňce realizaci určitého znaku je zapsána podle biologicky téměř univerzálního klíče - genetického kódu.
222. Genetické informace: řídí celý život buňky rozhodují o tom, jakých funkcí je buňka schopna určují, jaké budou biochemické a morfologické znaky buňky žádná z ostatních odpovědí není správná.
223. Specifická primární struktura molekul DNA: zůstává nezměněna po celý život buňky je v dceřiných buňkách totožná s buňkou mateřskou se v průběhu buněčného cyklu zdvojuje - replikuje určuje, jaké budou morfologické a funkční znaky celého mnohobuněčného organismu.
224. Ústředním dogmatem molekulární biologie je přenos genetické informace z: nukleové kyseliny do nukleové kyseliny nukleové kyseliny do bílkoviny bílkoviny do bílkoviny bílkoviny do nukleové kyseliny.
225. Dceřinné tělové buňky organismu obsahují: ve srovnání s mateřskou buňkou haploidní sadu všech genů polovinu všech genů rodičovských gamet zdvojenou - replikovanou genetickou informaci buňky mateřské nezměněné genetické informace buňky mateřské.
226. Dceřinné tělové buňky organismu obsahují: ve srovnání s mateřskou buňkou haploidní sadu všech genů polovinu všech genů rodičovských gamet zdvojenou - replikovanou genetickou informaci buňky mateřské žádná z ostatních odpovědí není správná.
227. DNA: je typickým biopolymerem je téměř univerzálně látkovým nosičem genetických informací není signálem genetické informace RNA-virů je dobře rozpustná ve vodě.
228. DNA je obsažena kromě jádra také v: mitochondriích plastidech ribosomech tukových vakuolách.
229. Které z následujících tvrzení je správné pro eukaryotickou DNA: veškerá DNA kóduje proteiny různé oblasti DNA jsou transkribovány v různých buněčných typech množství DNA je proporcionelní k vývojovému stupni organismu žádné tvrzení není správné.
230. Gen je úsek polynukleotidového řetězce, jehož funkcí je: kódovat primární strukturu polypeptidu kódovat primární strukturu polysacharidu kódovat primární strukturu RNA, která nepodléhá translaci kódovat strukturu primárních aminokyselin.
231. Které tvrzení platí pro dvouřetězcovou DNA: oba řetězce jsou spolu spojeny fosfodiesterickými vazbami vodíkové můstky spojují purin-purin, pyrimidin-pyrimidin vždy obsahují stejné množství adeninových a guaninových bazí replikuje se semikonzervativním způsobem.
232. Které společné vlastnosti mají DNA a RNA molekuly: v eukaryotických buňkách jsou vázány na histony obsahují fosfodiesterové vazby obsahují adenin, thymin, guanin a cytosin nacházejí se pouze v jádře.
233. DNA obsahuje: dvouřetězce nukleotidů párované kovalentními vazbami dusíkaté baze párované vodíkovými můstky paralelní řetězce bílkovin nesoucí shodnou genetickou informaci nukleotidy adenin, cytosin, guaninu a uracil.
234. Které z následujících sloučenin jsou pyrimidiny: adenin, guanin, cytosin cytosin, guanin, uracil cytosin a thymin, adenin cytosin, thymin, uracil.
235. V nukleových kyselinách jsou běžné následující komplementární dvojice bazí: A-T T-U G-C A-C.
236. V nukleových kyselinách jsou běžné následující komplementární dvojice bazí: A-T T-C C-G U-A.
237. Thymin s v DNA páruje: s adeninem s cytosinem s guaninem s uracilem.
238. Cytosin se v DNA páruje: s guaninem s adeninem s uracilem s thyminem.
239. K replikaci DNA v živočišné buňce dochází: v jádře a mitochondriích v jádře a chloroplastech v cytoplasmě v lyzosomech.
240. Replikací rozumíme přenos genetické informace z: mRNA do tRNA DNA do mRNA mRNA do DNA DNA do DNA.
241. Při replikaci DNA: se uplatňuje enzym DNA-polymeráza se uplatňuje komplementarita bází dochází ke zdvojení molekuly DNA se páruje adenin s guaninem.
242. Při replikaci DNA vznikají: molekuly mRNA molekuly rRNA dvě dceřinné buňky semikonzervativním procesem nové molekuly DNA.
243. Replikace DNA zajišťuje: identitu přenosu informace pomocí pořadí nukleotidů zdvojování molekuly DNA vznik gamet identitu genetické informace v dceřinných buňkách.
244. Replikace je proces, ve kterém dochází k: zdvojení DNA syntéze molekul RNA na molekulách DNA syntéze bílkovin dle genetické informace obsažené v mRNA přepisu genetické informace rRNA do mRNA.
245. Při replikaci dvouvláknové DNA slouží jako matrice: obě oddělená vlákna původní molekuly DNA pouze jedno vlákno původní molekuly DNA DNA polymeráza vlákno RNA.
246. DNA sekvence, na které se váže RNA polymerasa a iniciuje transkripci genu, se nazývají: introny promotory operátory enhancery.
247. Funkčním přepisem strukturních genů je: tRNA mRNA rRNA cDNA.
248. RNA se v živočišné buňce syntetizuje: v jádře v ribozomech v cytoplazmě v endoplasmatickém retikulu.
249. Průběh transkripce je závislý na působení: DNA-polymeráz RNA-polymeráz N-acetyl-d-galaktosamin transferázy aminoacil-tRNA-syntetázy.
250. Transkripcí se rozumí: přepis strukturních genů do mediátorové RNA přepis tRNA genů do informační RNA přepis rRNA genů do cDNA přepis strukturní RNA do mRNA.
251. Transkripcí rozumíme přepis genetické informace z: mRNA do peptidu DNA do DNA DNA do mRNA tRNA do peptidu.
252. Transkripce: je založena na komplementaritě dusíkatých bazí je iniciována ribosomy probíhá v interfázi je enzymatický proces.
253. Transkripce: je zprostředkována reverzní transkriptázou postupuje po kódujícím (sense) řetězci ve směru od 5´ k 3´ na stejném genu může probíhat odlišně v různých tkáních vede k produkci identické molekuly DNA.
254. Při transkripci je k bázi G v DNA komplementární v mRNA: C A U G.
255. Při transkripci je k DNA bázi A komplementární v mRNA: U T A C.
256. Mediátorová RNA (mRNA) vzniká: transkripcí translací replikací proteosyntézou.
257. Mediátorová RNA (mRNA): se aktivně uplatňuje v transkripci vzniká translací se replikuje v anafázi se aktivně uplatňuje při proteosyntéze.
258. mRNA slouží: k přenosu aminokyselin na ribosomy jako matrice pro tvorbu bílkovin jako matrice pro tvorbu tRNA k přenosu rRNA z jádra na ribosom.
259. Ribosomální RNA (rRNA) vzniká: transkripcí translací replikací proteosyntézou.
260. Ribosomální RNA (rRNA): se aktivně uplatňuje při translaci žádná z uvedených alternativ není správná vzniká replikací se aktivně uplatňuje při proteosyntéze.
261. rRNA se syntetizuje: v endoplasmatickém retikulu v ribosomech v cytoplazmě v jadérku, které je uloženo v jádře.
262. Transferová RNA (tRNA) vzniká: transkripcí translací replikací proteosyntézou.
263. Transferová RNA (tRNA): se aktivně uplatňuje při čtení informace zapsané do mRNA se přepisuje v ribosomech vzniká replikací je iniciačním faktorem reversní transkripce.
264. tRNA: představuje soubor nejméně dvaceti různých typů molekul má jednořetězcové i dvouřetězcové oblasti přenáší informaci z jádra na ribosomy přenáší specificky navázanou aminokyselinu.
265. Minoritní dusíkaté báze se nejčastěji vyskytují v: tRNA mRNA rRNA DNA.
266. Transferová RNA (tRNA): umožňuje správné řazení aminokyselin do polypeptidu vzniká translací je překládána při replikaci obsahuje triplet nukleotidů, který je komplementární kodonu.
267. Translace je proces: překládání informace uložené v mRNA do pořadí aminokyselin vznikající bílkoviny přepisu mRNA do pořadí aminokyselin vznikajícího polypeptidového řetězce překládání informace uložené v mRNA do pořadí dusíkatých bází v rRNA přepisu strukturních genů do mediátorové RNA.
268. Translaci zahajuje tRNA: dvouvláknová a vysokomolekulární konjugovaná s glutamovou kyselinou nesoucí methionin translace je zahajována kteroukoliv tRNA.
269. Translací rozumíme překlad genetické informace z: žádná z uvedených alternativ není správná DNA do mRNA DNA do rRNA peptidu do tRNA.
270. Jedna určitá tRNA molekula: se může vázat s různými aminokyselinami obsahuje čtyřnukleotidový antikodon se podílí na translačním procesu se přechodně váže s mRNA.
271. Transferová RNA (tRNA) se aktivně uplatňuje při: translaci transkripci replikaci proteosyntéze.
272. Pořadí aminokyselin v polypeptidovém řetězci je dáno: pořadím tripletů v mRNA přepisem informace z DNA do mRNA pořadím tripletů v rRNA pořadím aminokyselin v původní molekule bílkoviny.
273. Úsek určitého genu má tento sled nukleotidů ...ATGCGCCGCTCAAGACTT...: žádná z uvedených alternativ není správná pořadí nukleotidů v mRNA, která vznikla jeho transkripcí je ATGCGCCGCTCAAGACTT jeho transkripce a translace povede ke vzniku polypeptidu o 6 aminokyselinách pořadí dusíkatých bází v jeho tRNA transkriptoru je TACGCGGCGAGTTCTGAA.
274. Peptidový řetězec o 333 aminokyselinách je: zakódován v sekvenci o 333 tripletech nukleotidů kódován strukturním genem o sekvenci 111 nukleotidů kódován sekvencí, jejích příslušná dvouřetězcová DNA má molekulovou hmotnost asi 6,6 x 10 na 5 žádná z uvedených alternativ není správná.
275. Peptidový řetězec o 666 aminokyselinách je: zakódován v sekvenci o 222 tripletech nukleotidů kódován strukturním genem o sekvenci 666 nukleotidů kódován sekvencí, jejích příslušná dvouřetězcová DNA má molekulovou hmotnost asi 3,3 x 10 na 5 žádná z uvedených alternativ není správná.
276. Introny jsou: přepisovány, ale nikoli translatovány transkribovány a tudíž i překládány příkladem DNA, která nemá genovou funkci kódující sekvence genu.
277. Vyštěpování intronů: umožňuje větší variabilitu syntézy proteinů je typické pro cytoplasmatickou DNA probíhá před transkripcí probíhá po translaci.
278. Které tvrzení je správné pro exony: obsahují sekvence kódující start a stop translace ve všech protein kódujících genech je jejich počet stejný kódují sekvence, které jsou během posttranskripčních úprav odstraněny jsou obecně delší než introny.
279. Exony jsou: kódující sekvence genu příkladem DNA, která nemá genovou funkci z primárního transkriptu (pre-mRNA) strukturních genů velmi přesně vystřiženy nejen transkribovány, ale i překládány.
280. Introny: nalézáme uvnitř strukturních genů v eukaryontních buňkách jsou hojně roztroušené v genomech prokaryotních buněk resp. jejich přepisy jsou přítomny v sekundární RNA po sestřihu eukaryontní pre-mRNA, kdy exony jsou již vystříhány a introny opět zceleny a připraveny k translaci resp. transkripty intronů jsou z primární formy RNA po transkripci eukaryotních strukturních genů (pre-mRNA) sekundárně velmi přesně vystřiženy.
281. Jsou tyto poznatky o fungování genomu pravdivé: jen asi 7% až 28% jaderné DNA v savčích buňkách je přepisováno do RNA (všech typů) 93% až 99% savčí genomové DNA funguje jako geny v jaderném genomu člověka je asi 3 000 000 genů část jaderné DNA má funkce regulačních genů, užívá se též termínu regulační (signální) sekvence.
282. Jsou tyto poznatky o fungování genomu pravdivé: většina (72% až 93%) jaderné DNA savců je přepisována do RNA (všech typů) 93% až 99% savčí genomové DNA funguje jako geny v jaderném genomu člověka je asi 3 000 000 genů žádný z uvedených výroků není pravdivý.
283. Kodon: je trojice nukleotidů v DNA a (po transkripci) v mRNA specifikuje v primární struktuře DNA peptidové zařazení tří sousedních aminokyselin tvoří čtveřice dusíkatých bází (T, resp. U, dále A, C a G) je jednotkou genetického kódu.
|
