option

BIOLOGIE - Obecná biologie III

INFO STADISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
BIOLOGIE - Obecná biologie III

Description:
modelovky 1LF

Author:
AVATAR

Creation Date:
22/02/2021

Category:
Others

Number of questions: 65
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
TAKE THE TEST
Last comments
No comments about this test.
Content:
603. Homeotické geny: jsou geny dávané do souvislosti s nádorovým bujením u člověka stabilizují počty čtyř hlavních typů buněk v periferní krvi jsou u člověka soustředěny do čtyř homeoboxů hrají významnou roli v embryonálním vývoji (ontogenetickém) mnohobuněčných živočichů.
604. Prostorové uspořádání těla: je řízeno aktivitou specifických proteinů určuje rotace vnější cytoplasmy proti vnitřnímu obsahu buňky určuje místo vniknutí spermie do vajíčka může být ovlivněno prostředím, v němž se genetický program uskutečňuje.
605. Neurální indukce: závisí na aktivitě hřbetního mesodermu je řízena maternálními mRNA vyvolává vychlípení ektodermu a vznik podélných lišt následně ovlivňuje přeměnu ektodermu na rohovku.
606. Nedostatek nezbytných aminokyselin v potravě u živočichů: vyvolá chorobné změny, chybí-li úplně - smrt je neohrožuje, protože si je dovedou sami syntetizovat vyvolá změnu potravních návyků s přebytkem tuků, ze kterých mohou být zvýšenou sexuální aktivitu.
607. S lokomocí živočichů na rozdíl od rostlin souvisí: velká intenzita anabolických dějů velká intenzita katabolických dějů snížená schopnost autotrofního způsobu výživy zvýšená schopnost autotrofního způsobu výživy.
608. Menší živočichové mají metabolismus (při přepočtu na jednotku hmotnosti těla) relativně: vyšší než větší živočichové nižší než větší živočichové stejný jako větší živočichové nelze jednoznačně určit.
609. Závislost intenzity metabolismu na velikosti těla u živočichů se projevuje tak, že: menší živočichové mají relativně pomalejší růst větší živočichové mají metabolismus relativně vyšší než živočichové menší menší živočichové mají relativně nižší spotřebu potravy menší živočichové mají metabolismus relativně vyšší než živočichové větší.
610. Živočichové získávají energii: s naprostou převahou při anaerobních dějích s naprostou převahou při aerobních dějích především s využitím autotrofní výživy především s využitím CO2 jako dodavatele kyslíku.
611. U býložravců je střevo v poměru k délce těla: kratší než u masožravců delší než u masožravců přibližně ve stejném poměru jako u masožravců přibližně ve stejném poměru jako u člověka.
612. Mezi obecné vlastnosti živých soustav patří schopnost: přeměny látek a energií (metabolismus) odpovídat na podněty (dráždivost) rozmnožování (reprodukce) vývoje (evoluce).
613. Přímý zdroj energie pro svalový stah představuje: glukóza mastné kyseliny ATP kyselina mléčná.
614. Nepostradatelné aminokyseliny: si organismus nedokáže sám vytvořit jsou přítomny jen v rostlinných bílkovinách žádná z uvedených alternativ není správná tvoří většinu z přijímaných aminokyselin.
615. Mimo mitochondrie může buňka uvolňovat energii pouze: z fosfátových vazeb ATP ze sacharidů z tuků z cyklického AMP.
616. Potravní vakuola: se vytváří u měňavek patřících do kmene kořenonožců je jednou z běžných membránových struktur buněk mnohobuněčných živočichů slouží jak k příjmu potravy, tak k odstraňování zplodin metabolismu u nálevníků putuje a průběžně uvolňuje živiny.
617. Celulóza je: polysacharid tvořící hlavní součást buněčné stěny rostlinných buněk polysacharid tvořící hlavní součást buněčné stěny živočišných buněk fosfolipid tvořící hlavní součást buněčných stěn rostlinných buněk glykovaný protein, který tvoří hlavní součást buněčné stěny rostlinných buněk.
618. Kožní dýchání: znamená přijímání kyslíku kůží, tedy i jinou cestou než dýchacími orgány existuje i u člověka, ale má minimální význam přivádí více než 50% kyslíku u žab při přezimování má zásadní význam u anaerobního metabolismu.
619. Dusíkatým produktem metabolismu bílkovin je u: některých vodních živočichů amoniak hmyzu, plazů a ptáků kyselina močová savců močovina člověka urea.
620. Ekdyson: je hormon vzniká v gonádách hmyzu vyvolává změny v pokožce hmyzu a připravuje tak svlékání je regulován tzv. ekdysotropním hormonem.
621. Dělení rozpadem u prvoků: se nazývá polytomie může být příkladem nepohlavního rozmnožování může dát vznik i gametám probíhá např. u výtrusovců.
622. Strobilace je: způsob nepohlavního rozmnožování medúzovců jedno ze stádií metageneze setrvačnost vnímání lidského oka jev, kdy se přerušovaný pohyb jeví oku jako pohyb plynulý.
623. Při malém množství rezervních látek ve vajíčku obvykle (vyjma savců): bývá vajíček mnoho je vývoj zárodku dlouhý mezi dospělou formou a zárodek je vloženo larvální stadium vzniká dospělý jedinec nepřímým vývojem.
624. Při zvýšeném množství zásobních látek ve vajíčku obvykle (vyjma hmyzu): se snižuje počet produkovaných vajíček vývoj zárodku je krátký mezi dospělou formu a zárodek je vloženo larvální období vzniká dospělý jedinec nepřímým vývojem.
625. Mezi orgány a tkáně ektodermálního původu patří: výstelka obou konců trávicí trubice pokožka vzdušnice hmyzu nervový systém.
626. Mezi orgány a tkáně mezodermálního původu patří: plíce obratlovců vzdušnice hmyzu krev svaly.
627. Mezi orgány a tkáně entodermálního původu patří: výstelka trávicí trubice játra cévy vlasy.
628. Mezi orgány a tkáně ektodermálního původu patří: výstelka trávicí trubice bronchiální strom pokožka nervový systém.
629. Žábry jsou: trubicovité větvené útvary se stěnami vyztuženými chitinovou spirálou soustava cév vodních živočichů kostěné prokrvené labyrinty na rozšířeném žaberním oblouku prokrvené, obvykle hojně zřasené vychlípeniny kůže, umístěné na různých částech těla.
630. K dýchání slouží útvary: ambulakrální soustava tracheje plynový měchýř hltanožaberní vak.
631. Otevřená cévní soustava se nachází u: měkkýšů kroužkovců členovců láčkovců.
632. Srdce je tvořeno u: měkkýšů 1 komorou a 1-4 předsíněmi ostnokožců 1 komorou a 1 předsíní paryb 1 komorou a 1 předsíní ptáků 1 komorou a 2 předsíněmi.
633. Pronephros (předledviny) jsou vytvořeny u: larev sliznatek larev hmyzu larev obojživelníků embryí vyšších obratlovců.
634. Močovody mohou vyúsťovat: do kloaky do pronephros do močového měchýře přímo z těla ven.
635. Jako primární pohlavní znak označujeme: přítomnost vlastních pohlavních orgánů pohlavní dimorfismus u mužů vousy dělohu.
636. Coelom je vytvořen u: obratlovců hlístic kroužkovců ploštěnců.
637. Diaphragma se vyskytuje u: savců krokodýlů ryb obojživelníků.
638. Nádorový růst: je vždy provázen metastazováním je nekontrolovatelné množení buněk vlastního těla může být vyvolán chemickými sloučeninami vyvolávají mutace v genech, které kódují různé signální molekuly.
639. Onkogenní tramsformaci hostitelské buňky může vyvolat: lytický cyklus některých DNA a RNA virů virogenní cyklus u některých virů onkovirus retrovirus.
640. Buněčná proliferace: závisí na okolních buňkách ve tkáni je stimulována růstovým hormonem hypofýzy je řízena nádorovými supresorovými geny je v časné embryonální fázi provázena zmenšováním buněk.
641. Apotóza: vzniká vždy po poškození mitochondriální DNA kyslíkovými radikály je řízena genetickým programem se uplatňuje zejména během vývoje zárodku je typická pro buňky imunitního systému.
642. Kontrola buněčné proliferace může být narušena: lytickým cyklem některých DNA a RNA virů ionizujícím zářením stárnutím organismu retroviry.
643. Nucleolus je buněčná organela, která se nachází: žádná z uvedených alternativ není správná v cytoplazmě, je složen z proteinů a DNA v cytoplazmě, je složen z proteinů, DNA a RNA v jádře, je složen z proteinů a DNA.
644. Biomembrány eukaryotické buňky: jsou tvořeny lipoproteinovou dvouvrstvou lze považovat za tekuté mozaiky mají symetrickou strukturu jsou na povrchu buňky součástí peptidoglykanové buněčné stěny.
645. Mezi semiautonomní organely řadíme: Golgiho aparát ribosomy mitochondrie plastidy.
646. Semiautonomní organely: mají vlastní proteosyntetický aparát kódují všechny svoje bílkoviny mají vlastní DNA jsou závislé na jádru.
647. Glykokalyx: se nachází na vnitřní straně plasmatické membrány je vrstva ochranných glykoproteinů je tvořena celulózovými mikrofibrilami se skládá z mikrosomů.
648. Živočišná buňka má na svém povrchu: primární buněčnou stěnu plasmatickou membránu receptory plasmodesmy.
649. Golgiho aparát je místem: syntézy bílkovin syntézy materiálu buněčných stěn postsyntetické úpravy bílkovin aerobní fosforylace.
650. Endomembránový systém buňky tvoří: Golgiho aparát endoplasmatické retikulum ribosomy vezikulární útvary.
651. Mezi vezikulární útvary buňky řadíme: váčky vznikající z endoplasmatického retikula a Golgiho útvarů lyzosomy mitochondrie vakuoly.
652. Lyzosomy: obsahují oxidázy a katalázy, které přeměňují tuky na cukry jsou vezikulární útvary buněk, které obsahují katalázy obsahují hydrolytické enzymy (hydrolázy) jsou místem rozkladu látek přijatých do buňky zvnějšku, ale též vlastních hmot (autolýzy).
653. Semiautonomní organely: mají obal tvořený jednou membránou probíhá v nich energetický metabolismus obsahují Golgiho aparát obsahují inkluze.
654. Mitochondrie: obsahují DNA podobnou prokaryotické mají stěnu složenou ze dvou membrán jsou místem anaerobní fosforylace obsahují enzymy Krebsova cyklu.
655. Řetězce mastných kyselin molekul fosfolipidů buněčné membrány (hydrofobní části molekul) směřují: k sobě, dovnitř dvojvrstvy od sebe, vně dvojvrstvy jsou odděleny souvislou vrstvou bílkovin do okolního vodného prostředí.
656. Endoplasmatické retikulum je součástí: prokaryotických buněk mezibuněčné hmoty pojivové tkáně eukaryotických buněk plasmatických faktorů srážení krve.
657. Mikrotubuly jsou stavební prvky: centriolů bičíků centromer vlákna dělícího vřeténka.
658. Polární lipidy mohou vytvářet: bimolekulární membrány micely pravé roztoky gely.
659. Příjem a výdej látek živočišné buňky: reguluje plazmatická membrána reguluje buněčná stěna a plazmatická membrána závisí pouze na koncentračním spádu se uskutečňuje pouze endocytózou.
660. Plazmatická membrána je tvořena: dvouvrstvou fosfolipidů a bílkovinami pouze vrstvou glykokalyx jednou vrstvou fosfolipidů a jednou vrstvou glycidů pouze asymetrickými bílkovinami a cukry.
661. Rychlost difúze přes plazmatickou membránu závisí: na množství energie na aktivitě transportních proteinů na koncentračním spádu na enzymatické aktivitě membrány.
662. Transportní proteiny plazmatické membrány: jsou univerzální přenašeči všech látek jsou nezávislé na energetické výbavě buňky specificky přenášejí některé látky do buňky se podílejí na lokomoci eukaryotních buněk.
663. Transport látek pomocí přenašečů se na membráně uskutečňuje: v závislosti na koncentračním spádu prostřednictvím fosfolipidů prostřednictvím bílkovin prostřednictvím glykolipidů.
664. Vnikání kapének tekutin do buňky se nazývá: fagocytóza pinocytóza exocytóza endocytóza.
665. Endocytóza je: aktivní příjem látek buňkou pasivní příjem látek buňkou zprostředkována endozomem zprostředkována membránovými receptory.
666. Proces endocytózy se uskutečňuje pomocí: iontových kanálů plazmatické membrány a cytoskeletální soustavy undulující membrány membránových receptorů.
667. Schopnost fagocytózy mají: leukocyty erytrocyty monocyty buňky epidermis.
Report abuse Terms of use
HOME
CREATE TEST
INFO
STADISTICS
RECORDS
Author's Tests