Questions
ayuda
option
My Daypo

ERASED TEST, YOU MAY BE INTERESTED ONBIOLOGIE - Základní genetické pojmy

COMMENTS STATISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
BIOLOGIE - Základní genetické pojmy

Description:
modelovky 1LF

Author:
AVATAR

Creation Date:
10/02/2021

Category:
Others

Number of questions: 67
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Last comments
No comments about this test.
Content:
1. Fenotyp: je podmíněn genotypem je soubor všech genů je určován vždy jen haploidní sadou chromozomů závisí pouze na genotypu.
2. Gen: je tvořen tripletem bází je vždy aktivní ve všech buňkách se může vyskytovat ve více formách (alelách) podmiňuje vždy realizaci jednoho znaku.
3. Čisté linie: získáváme ve šlechtitelství nejčastěji inbreedingem (příbuzenským křížením) jsou tvořeny jedinci shodnými fenotypicky a rozdílnými genotypicky jsou tvořeny jedinci vzniklými vegetativně získáváme nejčastěji náhodným křížením.
4. Čisté linie žádná z uvedených alternativ není správná jsou tvořeny jedinci shodnými fenotypicky a rozdílnými genotypicky jsou tvořeny jedinci shodnými genotypicky a rozdílnými fenotypicky získáváme nejčastěji náhodným křížením.
5. Při monogenní dědičnosti: je možný pouze jeden fenotyp je znak podmiňován vždy jen jednou alelou jsou znaky podmiňovány jedním genem jsou v genotypu vždy identické alely.
6. Fenotyp je: je podmíněn genotypem téměř vždy ovlivněn prostředím obvykle determinován třemi alelami nezávislý na genotypu.
7. Alela je jednotkou fenotypu se vyskytuje vždy ve dvou formách je konkrétní forma genu se vždy vyskytuje ve více formách.
Genotyp je: žádná z uvedených alternativ není správná podmíněn fenotypem konkrétní typ genu typický gen.
9. Pojem aktivní alela: označuje alelu, na kterou nepůsobí selekce je synonymem pro alelu dominantní vyjadřuje působení alel u recesivního homozygota se používá v polygenní dědičnosti.
10. Koeficient dědivosti (h2): udává podíl dědičné složky na celkové fenotypové proměnlivosti znaku je vždy u dědičných znaků větší než 1 může se pohybovat od -1 do +1 není závislý na prostředí.
11. Genofondem rozumíme: všechny geny určitého jedince soubor všech alel všech členů populace žádná z uvedených alternativ není správná genetickou výbavu určité rodiny.
12. Kvalitativní znaky: jsou např. tělesná výška a hmotnost jsou výrazně ovlivňovány vnějším prostředím jsou často podmíněny jedním genem jsou obvykle mimochromosomálně dědičné.
13. Genofond je: soubor genů buňky soubor všech alel v populaci soubor všech fenotypů soubor jedinců, kteří se mohou navzájem křížit.
14. Kvantitativní znaky jsou: žádná z uvedených alternativ není správná málo závislé na vnějším prostředí podmíněny geny velkého účinku u organismů vzácné.
15. Geny malého účinku: žádná z uvedených alternativ není správná obvykle podmiňují jen monogenní znaky jsou málo závislé na vnějším prostředí se vyskytují pouze na X chromozomu.
16. Kvantitativní znaky jsou: žádná z uvedených alternativ není správná obvykle podmíněny malým počtem genů malého účinku obvykle podmíněny genem velkého účinku málo závislé na faktorech prostředí.
17. Pojem aktivní alela: je synonymem pro alelu dominantní u monogenní dědičnosti znamená minor gen, který se projeví ve fenotypu při polygenní determinaci znaku vyjadřuje působení alel u recesivního homozygota označuje alelu, na kterou nepůsobí selekce.
18. Koeficient dědivosti (h2): udává podíl genetické složky na celkově variabilitě znaku je vždy u dědičných znaků větší než 1 může se pohybovat od -1 do +1 je nezávislý na působení prostředí.
19. Genofondem rozumíme: všechny geny určitého jedince žádná z uvedených alternativ není správná všechny geny jedné buňky genetickou výbavu určité rodiny.
20. Autogamická populace: je tvořena všemi jedinci hermafroditickými je tvořena jedinci, kteří se rozmnožují samoopylením je ve všech znacích panmiktická je např. populace lidská.
21. Alogamická populace: je obvykle tvořena organismy s odděleným pohlavím je např. populace lidská je tvořena organismy, které se rozmnožují samoopylením je tvořena vždy dvěma čistými liniemi.
22. Soubor genů celé populace se nazývá: genofond genotyp karyotyp haplotyp.
23. Chromosomové genetické mapy: jsou založeny na relativní vzdálenosti genů téže vazebné skupiny ukazují polohu chromosomů v karyotypu měří vzdálenost genů mezi nehomologními chromosomy ukazují rozdílnou polohu chromosomů.
24. Strukturní gen: obsahuje informaci pro konkrétní formu příslušného polypeptidu je synonymum pro znak jedince má vždy pouze jednu formu může kódovat i RNA.
25. Mutace: je synonymum pro modifikaci jsou vždy pro organismy nevýhodné způsobují genetický posun podmiňují proměnlivost genotypů.
26. Strukturní geny: mohou kódovat bílkoviny mohou kódovat RNA se aktivují prostřednictvím své promotorové oblasti mají v lidském genomu vzájemně odlišnou délku.
27. Teorii vzniku živých forem samoplozením vyslovil: L. Pasteur Hippokrates Aristoteles A. I. Oparin.
28. Prvé systémy živé přírody byly sestaveny: v 18. století koncem 17. století počátkem 19. století počátkem 20. století.
29. Studiem bakterií se zabýval: Louis Pasteur Carl Linné R. Koch I. P. Pavlov.
30. První veřejnou anatomickou pitvu v Praze provedl: J. Procháska J. E. Purkyně J. Jesenský Arnošt z Pardubic.
31. Původce tuberkulózy objevil: Robert Koch Louis Pasteur I. I. Mečnikov S. N. Vinogradskij.
32. Význam molekulární struktury DNK pro přenos dědičné informace objasnil: žádná z uvedených alternativ není správná A. I. Oparin Ch. Darwin J. G. Mendel.
33. Hippokrates žil v: Egyptě Indii Řecku Itálii.
34. Buněčnou hmotu nazval protoplazmou jako první: Aristoteles Andreas Vesalius Jesenius J. E. Purkyně.
35. Wiliam Harvey: sestrojil mikroskop objasnil krevní oběh člověka odmítl teorii samoplození objevil krevní skupiny.
36. Jedním ze zakladatelů paleontologie jako vědního oboru na přelomu 18. a 19. století byl: německý zoolog E. Haeckel švédský přírodovědec C. Linné anglický přírodovědec Ch. R. Darwin francouzský přírodovědec G. Cuvier.
37. Tzv. základní biogenetický zákon stanovil: francouzský přírodovědec G. Cuvier německý zoolog E. Haeckel švédský přírodovědec C. Linné anglický přírodovědec Ch. R. Darwin.
38. Myšlenku o kataklyzmatech (obrovských katastrofách) vylovil: francouzský přírodovědec G. Cuvier švédský přírodovědec C. Linné německý zoolog E. Haeckel anglický přírodovědec Ch. R. Darwin.
39. Průkaz určité alely u skupiny pacientů s určitým znakem častěji než by odpovídalo náhodě: je označován jako asociace je hodnocen jako genová vazba je obvyklý u polygenní dědičnosti je typický pro izoláty.
40. Označení autosomální dědičnost značí, že znak: je podmíněn trisomií autosomů je podmíněn autoreprodukcí je podmíněn geny na autosomech je podmíněn mutacemi genů na autozomu X.
41. Matroklinní dědičnost: znamená vliv matky na vývoj plodu v průběhu těhotenství žádná z uvedených alternativ není správná je podmíněna lokalizací genů na X chromosomu je podmíněna lokalizací genů na chromosomech mitochondrií.
42. Výběrová manželství: je pojem pro panmiktický výběr partnera značí volbu partnera dle určitého znaku (např. výšky, IQ) mění frekvenci alel v genofondu populace mění rovnovážné zastoupení genotypů v populaci.
43. Dominantní dědičnost znaku: popsal J. E. Purkyně se manifestuje přenosem znaku z generace na generaci (tzv. vertikální dědičnost) je u člověka vzácným jevem se manifestuje vždy již při narození.
44. Kodominantní dědičnost: nebyla u člověka popsána je typický např. pro alely A a B systému AB0 je pojem pro vyjádření obou alel heterozygotů ve fenotypu je typická pro dědičnosti antigenů.
45. Recesivní dědičnost: je v lidské genetice výjimečná je pojem pro vyjádření znaku pouze u recesivních homozygotů je nejčastější typ dědičnosti monogenních chorob člověka je charakterizována genotypovým štěpným poměrem 1:2:1 v F2 generaci.
46. Složený heterozygot je pojem pro: jedince heterozygotního ve dvou genech jedince s recesivním znakem podmíněným dvěma různými mutacemi (alelami) genu jedince vytvořeného genetickým inženýrstvím jedince s dominantní a recesivní alelou určitého genu v genotypu.
47. Civilizační choroby: nejsou dědičné, jsou vyvolávány pouze civilizačními vlivy jsou nejčastěji autozomálně dominantně dědičné, fenotyp je ovlivňován civilizačními vlivy jsou nejčastěji polygenně dědičné, fenotyp je ovlivňován civilizačními vlivy jsou nejčastěji autozomálně recesivně dědičné, vlivy prostředí je neovlivňují.
48. Příbuzenský sňatek: je sňatek dvou osob se společnými předky kdykoli v dávné minulosti je sňatek dvou osob se společnými předky v prvé, druhé nebo třetí generaci zvyšuje riziko recesivně dědičných znaků zvyšuje riziko dominantně dědičných znaků.
49. Koeficient příbuznosti 1/2 je mezi: sourozenci otcem a dcerou matkou a synem otcem a synem.
50. Variabilní expresivita znaku: je pojem pro vyjádření různé regulace funkce genu je termín, vyjadřující různý stupeň vyjádření znaku je termín, vyjadřující pravděpodobnost manifestace určitého genotypu je totožný s pojmem penetrance znaku.
51. Neúplná penetrance: je pojem pro vyjádření různé regulace funkce genu je termín, vyjadřující pravděpodobnost manifestace určitého genotypu je termín, vyjadřující různý stupeň vyjádření znaku je pojem pro neúplný průnik genů jedné populace do druhé populace.
52. Znaky pohlavně vázané (X vázané): jsou podmíněny geny lokalizovanými jen na X chromosomu se v rodinách předávají jen přes ženy-nosičky dominantně dědičně postihují častěji ženské pohlaví postihují jen mužské pohlaví.
53. Pleiotropní efekt genu značí, že: znak je podmíněn samostatným účinkem různých genů gen se manifestuje různým stupněm vyjádření ve fenotypu gen ovlivňuje více znaků jeho manifestace se projeví jen u X vázaných chorob.
54. Heterogenně podmíněný znak: je podmíněn samostatným účinkem mutací různých genů je charakterizován různým stupněm vyjádření ve fenotypu se může v některých rodinách dědit dominantně, v jiných recesivně je znak jehož manifestace může přeskakovat generace.
55. Dominantně dědičným znakem člověka je: otoskleróza cystická fibróza diabetes mellitus I. i II. typu polycystická choroba ledvin, typ dospělých.
56. Recesivně dědičným znakem člověka je: adrenogenitální syndrom diabetes mellitus I a II. typu cystická fibróza polycystická choroba ledvin, typ dospělých.
57. X vázaným dědičným znakem člověka je: hemofilie A a B Rh krevní skupina barvoslepost azoospermie.
58. Mnohotná alelie: je pojem, který značí přítomnost více než dvou alel genu v genotypu je pojem, který značí existenci více než dvou alel v genofondu populace je u člověka vzácným jevem může podmiňovat různou expresivitu a penetranci znaku.
59. Genetická vazba: je podmíněna interakcí genů má jen teoretický význam je využívána v genetické konzultaci, cytogenetice a molekulární genetice je podmíněna blízkou lokalizací genů na jednom chromosomu.
60. Jednotka cM (centimorgan): 1 cM je mírou genetického rizika je jednotkou genetické vazby, 1 cM odpovídá 1% pravděpodobnosti rekombinace je jednotkou pro fyzikální hodnocení vazby vyjadřuje jednotkové množství genetické informace.
61. Mezi interakce nealelních genů patří: komplementarita epistáze exkluze kodominance.
62. Polygenní dědičnost se od monogenní dědičnosti znaků odlišuje: větším podílem vlivů prostředí na utváření fenotypu vyloučením efektu dominance některých genů účastí genů malého účinku (minor genů) typickým genotypovým štěpným poměrem v F1 generaci.
63. Dědivost: je schopnost dědit určitý znak vyjadřuje podíl geneticky podmíněné variability na variabilitě znaku je dána podílem Va/ Va + Vp je podmíněna působením genů malého účinku a prostředí.
64. Z multifaktoriálně dědičných znaků člověka má nejvyšší dědivost: výška postavy inteligenční kvocient hmotnost postavy krevní tlak.
65. Aditivní interakce alel: vyjadřuje jejich přídavný efekt ve fenotypu je typická pro polygenní dědičnost je interakce, při které se sčítá účinek alel ve fenotypu je typická pro multifaktoriální dědičnost.
66. Model polygenní dědičnosti s prahovým efektem: vysvětluje mechanismus dědičnosti alternativních znaků s polygenní dispozicí předpokládá normální rozložení frekvence genotypů v souboru vysvětluje dědičnost většiny vrozených vad vysvětluje částečně i dědičnost některých civilizačních chorob.
67. Znaky s multifaktoriální dědičností jsou ovlivněny: aditivním účinkem alel interakcí genotypu a prostředí dominantním efektem alel vlivy prostředí.
Report abuse Consent Terms of use