buzerant

Celkový objem krve se může měnit v souvislosti s dlouhodobou tělesnou námahou. pravda. nepravda.

Celkový objem krve není ovlivněn pitným režimem. pravda. nepravda.

Celkový objem krve je u ženy srovnatelný s objemem tekutiny uvnitř všech buněk těla. pravda. nepravda.

U lidí žijících dlouhodobě ve vyšší nadmořské výšce je celkový objem krve vyšší. pravda. nepravda.

U dospělého jedince činí celkový objem krve přibližně 7 % tělesné hmotnosti. pravda. nepravda.

Žena má ve srovnání s mužem o stejné hmotnosti vždy větší množství krve. pravda. nepravda.

Akutní průjmové onemocnění může v organismu způsobit hypervolémii. pravda. nepravda.

Pokročilé těhotenství bývá obvykle spojeno s vzestupem celkového objemu krve. pravda. nepravda.

Hodnota pH arteriální krve může fyziologicky činit 7,37. pravda. nepravda.

Izotonie označuje stav v organismu, kdy je hodnota pH v normě. pravda. nepravda.

Alkalóza je spojená s poklesem hodnoty pH. pravda. nepravda.

Hodnota pH arteriální krve 7,34 je neslučitelná se životem. pravda. nepravda.

Hodnota pH arteriální krve je fyziologicky vyšší než hodnota pH venózní krve. pravda. nepravda.

Alkalémie je situace v organismu, kdy hodnota pH venózní krve poklesla pod 7,0. pravda. nepravda.

Stav, kdy hodnota pH arteriální krve klesne pod fyziologickou hranici, označujeme acidémie. pravda. nepravda.

Pokles hodnoty pH arteriální krve pod 6,8 je neslučitelné se životem. pravda. nepravda.

Hodnota pH arteriální krve se fyziologicky pohybuje v rozmezí 7,2-7,6. pravda. nepravda.

Mechanismy chránící organismus před vykrvácením se souhrnně nazývají jako homeostatické. pravda. nepravda.

Udržování stálého iontového složení krve se označuje jako isohydrie. pravda. nepravda.

O krevní plazmě platí, že je z více než 90 % tvořena vodou. pravda. nepravda.

U zdravého dospělého muže o hmotnosti 70 kg činí objem krevní plazmy přibližně 2 litry. pravda. nepravda.

Necelých 10 % krevní plazmy je tvořeno rozpuštěnými látkami. pravda. nepravda.

Osmolarita plazmy je určena celkovým množstvím osmoticky aktivních částic rozpuštěných v jednom litru. pravda. nepravda.

Na hodnotě osmolarity plazmy se podílejí především plazmatické proteiny. pravda. nepravda.

Hyperosmolarita plazmy může nastat při dehydrataci. pravda. nepravda.

Osmolalitu plazmy významným způsobem ovlivňuje glukóza. pravda. nepravda.

Hypoosmolarita plazmy může být způsobena průjmovým onemocněním. pravda. nepravda.

Krevní sérum se svým složením podobá plazmě s vyjímkou obsahu tuků. pravda. nepravda.

Krevní sérum neobsahuje žádné proteiny. pravda. nepravda.

Koncentrace srážecích faktorů je vyšší v plazmě než v séru. pravda. nepravda.

Celkový osmotický tlak krevní plazmy je určován nejvíce přítomností NaCl. pravda. nepravda.

Krevní plazma obsahuje bílkoviny v nižší koncentraci než intersticiální tekutina. pravda. nepravda.

Podíl červených krvinek je v celkovém objemu krve méně než jedna polovina. pravda. nepravda.

Podíl erytrocytů v celkovém objemu krve nevykazuje pohlavní rozdíly. pravda. nepravda.

Při anémii se podíl erytrocytů v celkovém množství krve zvyšuje. pravda. nepravda.

Hematokrit je stejný u žen a novorozenců. pravda. nepravda.

Hematokrit je u novorozence vyšší než u muže. pravda. nepravda.

Polycytémie je obvykle spojena s vyšší hodnotou hematokritu. pravda. nepravda.

Hodnota hematokritu je závislá na stavu hydratace organismu. pravda. nepravda.

Hodnota hematokritu se v průběhu postnatálního vývoje zvyšuje. pravda. nepravda.

Delší pobyt ve vyšší nadmořské výšce obvykle vyvolá vzestup hematokritu. pravda. nepravda.

Hodnota hematokritu vypovídá o schopnosti jedince tvořit koagulum. pravda. nepravda.

Hematokrit udává podíl krve na celkovém objemu tělesných tekutin. pravda. nepravda.

Hematokrit se vždy udává v procentech. pravda. nepravda.

Hodnota hematokritu závisí na velikosti erytrocytů. pravda. nepravda.

Hodnota hematokritu se používá při výpočtu středního objemu erytrocytu. pravda. nepravda.

Hodnota viskozity krve je nejvíce závislá na hodnotě hematokritu. pravda. nepravda.

Viskozita krve se udává v relativních jednotkách. pravda. nepravda.

Hodnota viskozity plazmy činí fyziologicky asi 3. pravda. nepravda.

Hodnota viskozity krve je závislá mimo jiné na mechanických vlastnostech erytrocytů. pravda. nepravda.

Závislost viskozity plné krve na hematokritu je lineární. pravda. nepravda.

Hodnota viskozity krve se v průběhu života nemění. pravda. nepravda.

Viskozita plazmy se při zánětlivém onemocnění nemění. pravda. nepravda.

Hodnota viskozity plazmy významně závisí na obsahu plazmatických bílkovin. pravda. nepravda.

Viskozita krve je u mužů a žen přibližně stejná. pravda. nepravda.

U jedinců s polycytémií je hodnota viskozity krve obvykle nižší než u jedinců s fyziologickým počtem erytrocytů. pravda. nepravda.

Při poklesu tělesné teploty dochází k vzestupu viskozity krve. pravda. nepravda.

Podstatou Fahraeusova-Lindquistova efektu je kumulace erytrocytů v centrální části cévy. pravda. nepravda.

Krevní destičky hodnotu hematokritu krve významně neovlivňují. pravda. nepravda.

Hodnota sedimentace erytrocytů může být ovlivněna koncentrací bílkovin v plazmě. pravda. nepravda.

V těhotenství se hodnota sedimentace erytrocytů obvykle snižuje. pravda. nepravda.

Muži mají fyziologicky vyšší hodnotu sedimentace erytrocytů než ženy. pravda. nepravda.

Počet erytrocytů v krvi ovlivňuje rychlost sedimentace. pravda. nepravda.

U jedinců s vyšším obsahem erytrocytů v krvi je rychlost sedimentace vyšší než u jedinců s anémií. pravda. nepravda.

Rychlost sedimentace erytrocytů se udává v mm/h. pravda. nepravda.

Tvar či velikost erytrocytů rychlost sedimentace neovlivňují. pravda. nepravda.

Zvýšená koncentrace albuminu v krvi může způsobit pokles rychlosti sedimentace erytrocytů. pravda. nepravda.

Za fyziologických okolností se rychlost sedimentace u jedince nemění. pravda. nepravda.

Draslík je nezbytný pro nervosvalovou dráždivost. pravda. nepravda.

Draslík ovlivňuje elektrochemické děje na membráně. pravda. nepravda.

Fyziologická koncentrace draslíku v plazmě je 2,25 mmol/l. pravda. nepravda.

Draslík je nezbytný při syntéze hormonů štítné žlázy. pravda. nepravda.

Draslík je důležitý pro správnou činnost srdce. pravda. nepravda.

Pokud je draslík v plazmě v množství vyšším než fyziologickém, pak mluvíme o hyperkalémii. pravda. nepravda.

Hypokalémie je stav, kdy je v plazmě nižší koncentrace vápníku, než udává norma. pravda. nepravda.

Hyperkalémie může být způsobena nadměrnou ztrátou draslíku močí. pravda. nepravda.

Hyperkalémie se může vyskytnout u jedinců s oligoúrií. pravda. nepravda.

Draslík je v krvi přítomen v difuzibilní i nedifuzibilní formě. pravda. nepravda.

Hořčík pomáhá udržovat stabilní srdeční rytmus. pravda. nepravda.

Normální plazmatická hladina hořčíku je přibližně 2,25 mmol/l. pravda. nepravda.

Hořčík je nezbytný pro metabolismus vápníku. pravda. nepravda.

Hořčík je nezbytný pro metabolismus draslíku. pravda. nepravda.

V plazmě se hořčík vyskytuje výhradně volně. pravda. nepravda.

Zvýšená hladina hořčíku může vést k srdeční zástavě. pravda. nepravda.

Jednou z funkcí hořčíku v buňkách je ovlivnění aktivity enzymů proteosyntézy. pravda. nepravda.

Hořčík zvyšuje svalovou dráždivost. pravda. nepravda.

Ztráta sodíku z organismu je obvykle spojena se ztrátou vody. pravda. nepravda.

Zadržování sodíku v organismu vede ke zvýšenému vylučování vody z organismu. pravda. nepravda.

Sodík je nejvíce zastoupeným kationtem v intracelulární tekutině. pravda. nepravda.

Příjem sodíku do organismu převyšující jeho výdej má za následek vznik hypernatrémie. pravda. nepravda.

Normální plazmatická hladina sodíku činí přibližně 140 mmol/l. pravda. nepravda.

Masivní zvracení může být provázeno hyponatrémií. pravda. nepravda.

Nedifuzibilní vápník může volně prostupovat stěnou kapilár v CNS, avšak nikoliv v játrech. pravda. nepravda.

Difuzibilní frakce plazmatického vápníku tvoří přibližně dvě třetiny celkového vápníku v plazmě. pravda. nepravda.

Difuzibilní forma vápníku zahrnuje i nedisociované komplexy vápníku s anionty uhličitanů. pravda. nepravda.

Poměr ionizované a neionizované formy vápníku v plazmě závisí mimo jiné na hodnotě pH plazmy. pravda. nepravda.

Pokles plasmatické koncentrace albuminu může vést k vzestupu frakce difuzibilního vápníku. pravda. nepravda.

Při hypokalcémii se snižuje nervosvalová dráždivost. pravda. nepravda.

Přítomnost vápníku je nezbytná pro svalovou kontrakci. pravda. nepravda.

Hypokalcémie je spojena s nadměrným ukládáním solí vápníku v těle. pravda. nepravda.

Přibližně jedna čtvrtina celkového vápníku v plazmě je tvořena difuzibilní frakcí. pravda. nepravda.

Měď se v organismu uplatňuje při regulaci metabolismu železa. pravda. nepravda.

Měď je nezbytná pro správnou tvorbu kostí. pravda. nepravda.

Nedostatek mědi je obvykle spojen s poruchou hemokoagulační kaskády. pravda. nepravda.

Měď je v plazmě přítomna pouze ve vazbě na albumin. pravda. nepravda.

Chloridy mají za fyziologické situace vyšší plazmatickou hladinu než bikarbonáty. pravda. nepravda.

Chloridy se zásadním způsobem podílí na tvorbě onkotického tlaku. pravda. nepravda.

Na zahájení kontrakce myokardu se významným způsobem podílí chloridy. pravda. nepravda.

Chloridy jsou důležité pro udržování stálého osmotického tlaku. pravda. nepravda.

Při hyperchlorémii hrozí porucha tvorby žaludeční šťávy z nedostatku chloru. pravda. nepravda.

V krevní plazmě zdravého člověka nalačno je více bílkovin než tuků. pravda. nepravda.

V krevní plazmě zdravého dospělého člověka je obsaženo přibližně 200 g bílkovin. pravda. nepravda.

Přibližně polovina všech plazmatických proteinů je za fyziologické situace tvořena v játrech. pravda. nepravda.

V krevní plazmě zdravého člověka je více globulinů než albuminu. pravda. nepravda.

Některé bílkoviny krevní plazmy se podílí na hemokoagulaci. pravda. nepravda.

Bílkoviny krevní plazmy jsou tvořeny výhradně v játrech. pravda. nepravda.

Fyziologická koncentrace bílkovin v plazmě je 200 g/l. pravda. nepravda.

Bílkoviny krevní plazmy rozdělujeme do několika frakcí, přičemž nejvíce zastoupenou frakcí jsou globuliny. pravda. nepravda.

Jednou z hlavních funkcí albuminu je transport látek. pravda. nepravda.

Při transportu látek se z plazmatických bílkovin uplatňuje výhradně albumin. pravda. nepravda.

Albumin slouží mimo jiné jako rezervní bílkovina. pravda. nepravda.

Zvýšená plazmatická koncentrace fibrinogenu může být způsobená přítomností zánětu. pravda. nepravda.

Za fyziologické situace se v játrech v průběhu jednoho dne vytvoří přibližně dvojnásobně větší množství globulinů než albuminu. pravda. nepravda.

Albumino-globulinový kvocient je poměr albuminu či globulinů vůči celkové bílkovině v plazmě. pravda. nepravda.

Hodnota albumino-globulinového kvocientu se obvykle zvyšuje při jaterních onemocněních. pravda. nepravda.

Albumino-globulinový kvocient se snižuje při některých infekčních onemocněních. pravda. nepravda.

Albumino-globulinový kvocient může mít za fyziologické situace hodnotu 2. pravda. nepravda.

Poměr proteinů a lipidů v plazmě udává albumino-globulinový kvocient. pravda. nepravda.

Zmnožení gama-globulinů v plazmě může být známkou infekčního onemocnění. pravda. nepravda.

Onkotický tlak krevní plazmy je odpovědný za nasávání vody z intersticia do kapilár. pravda. nepravda.

Onkotický tlak krevní plazmy vzniká působením anorganických složek plazmy. pravda. nepravda.

Fyziologická hodnota onkotického tlaku plazmy činí přibližně 690 kPa. pravda. nepravda.

Hodnota onkotického tlaku plazmy je závislá na plazmatické koncentraci bílkovin. pravda. nepravda.

Při poklesu plazmatické koncentrace bílkovin se snižuje pohotovost ke krvácení. pravda. nepravda.

Pokles plazmatické koncentrace bílkovin je spojen s vyšším rizikem vzniku trombů. pravda. nepravda.

Pokles plazmatické koncentrace bílkovin může mít za následek vznik otoků. pravda. nepravda.

Plazmatické bílkoviny se chovají jako slabé kyseliny. pravda. nepravda.

Nebílkovinný dusík plazmy je tvořen zejména bilirubinem. pravda. nepravda.

Z celkového dusíku v plazmě připadá největší část na bílkovinný dusík. pravda. nepravda.

Hodnota plazmatické koncentrace glukózy měřené nalačno je fyziologicky asi 6-8 mmol/l. pravda. nepravda.

Pokles plazmatické hladiny glukózy může způsobit křeče či poruchy vědomí. pravda. nepravda.

Hyperglykémie může být vyvolána podáním nadměrné dávky inzulinu. pravda. nepravda.

V souvislosti s vyšší tělesnou aktivitou může dojít k přechodnému zvýšení plazmatické hladiny laktátu. pravda. nepravda.

Lipémie je obsah tuků v plazmě a udává se v mmol/l. pravda. nepravda.

Volné mastné kyseliny se v plazmě transportují ve formě lipoproteinů. pravda. nepravda.

Normolipémie je fyziologický obsah tuků v plazmě. pravda. nepravda.

Chylomikrony v porovnání s HDL obsahují více proteinů. pravda. nepravda.

HDL transportují cholesterol do jater. pravda. nepravda.

LDL jsou tvořeny převážně tuky. pravda. nepravda.

Normocyt je erytrocyt o fyziologickém průměru. pravda. nepravda.

Erytrocyt o průměru 6,9 mikrometru se v periferní krvi dospělého člověka nevyskytuje. pravda. nepravda.

Červená krvinka o průměru 7,5 mikrometru není schopna projít slezinnými sinusy. pravda. nepravda.

V periferní krvi adolescenta se může fyziologicky vyskytnout červená krvinka o průměru 8,1 mikrometru. pravda. nepravda.

Erytrocyt o průměru 8 mikrometrů není schopen transportovat kyslík. pravda. nepravda.

Červená krvinka o průměru 6,8 mikrometru se v krvi dospělé ženy vyskytuje fyziologicky. pravda. nepravda.

Makrocyt je erytrocyt o průměru větším než 7,7 mikrometru. pravda. nepravda.

Fyziologická anizocytóza je jev, kdy v periferní krvi jedince jsou přítomny i makrocyty a mikrocyty. pravda. nepravda.

Velikost erytrocytů se u zdravého jedince pohybuje výhradně v rozmezí 6,7-7,7 mikrometrů. pravda. nepravda.

Zvýšený výskyt makrocytů v periferní krvi je známkou přítomnosti hemolytické anémie. pravda. nepravda.

Průměrná velikost i objem erytrocytů se u jedince s perniciózní anémií zvyšují. pravda. nepravda.

Klinický obraz sideropenické anémie zahrnuje i vyšší zastoupení erytrocytů s menším průměrem v periferní krvi. pravda. nepravda.

Za fyziologické situace jsou erytrocyty v krvi méně početně zastoupeny než leukocyty. pravda. nepravda.

Bikonkávní tvar erytrocytu nemá žádný funkční význam. pravda. nepravda.

Díky bikonkávnímu tvaru má erytrocyt nižší deformabilitu než by měl, pokud by jeho tvar byl kulový. pravda. nepravda.

Plocha povrchu normálního erytrocytu je přibližně o 30 % větší než má kulovitá buňka o stejném objemu. pravda. nepravda.

Specifický tvar erytrocytům umožňuje projít i kapilárami o menším průsvitu než je jejich vlastní. pravda. nepravda.

Poikilocyty jsou erytrocyty o normálním tvaru, ale menším průměru než je norma. pravda. nepravda.

Počet erytrocytů v jednom litru krve je u žen vyšší než u novorozenců. pravda. nepravda.

Počet červených krvinek v jednom litru krve u ročního dítěte je přibližně stejné jako u dospělého muže. pravda. nepravda.

Polycytémie vzniká následkem nerovnováhy mezi erytropoezou a destrukcí erytrocytů. pravda. nepravda.

Polyglobulie je u člověka vždy spojena s přítomností patologického procesu. pravda. nepravda.

Zdravá dospělá žena má v jednom litru krve přibližně 4 x 10(12) erytrocytů. pravda. nepravda.

Akutní nadměrná ztráta tekutin z organismu může vést ke vzniku erytrocytopénie. pravda. nepravda.

Dlouhodobý pobyt ve vysoké nadmořské výšce může vést k utlumení erytropoezy. pravda. nepravda.

Počet erytrocytů v jednom litru krve je spolehlivým ukazatelem při diagnóze anémie. pravda. nepravda.

Jedinec žijící ve vysoké nadmořské výšce může mít fyziologicky zvýšený počet erytrocytů v jednom litru krve. pravda. nepravda.

Průvodním jevem hypererytrocytózy bývá obvykle zvýšení koncentrace hemoglobinu v krvi. pravda. nepravda.

Nižší koncentrace hemoglobinu v krvi je vždy provázena erytrocytopénií. pravda. nepravda.

Koncentrace hemoglobinu v krvi významně závisí na objemu plazmy. pravda. nepravda.

Priceova-Jonesova křivka znázorňuje rozložení velikosti erytrocytů. pravda. nepravda.

Hemoglobin je lipoprotein. pravda. nepravda.

Hemoglobin je tetramer obsahující dvě dvojice různých polypeptidů. pravda. nepravda.

Hemoglobin ve své molekule obsahuje i lipidovou složku. pravda. nepravda.

Syntéza hemoglobinu je regulována již vytvořeným hemem. pravda. nepravda.

Množství hemoglobinu v krvi ovlivňuje její transportní kapacitu pro kyslík. pravda. nepravda.

V průběhu života se množství hemoglobinu v litru krve nemění. pravda. nepravda.

Koncentrace hemoglobinu v krvi je u novorozence vyšší než u ženy, ale nižší než u muže. pravda. nepravda.

Převážná část hmotnosti molekuly hemoglobinu je tvořena globinem. pravda. nepravda.

Tvorba hemu je závislá na přítomnosti železa. pravda. nepravda.

Hemoglobin je tvořen čtyřmi hemy a čtyřmi globiny. pravda. nepravda.

Barevná hodnota erytrocytu udává obsah hemoglobinu v jednom erytrocytu. pravda. nepravda.

Koncentrace hemoglobinu v jednom erytrocytu se může udávat v procentech nebo g/l. pravda. nepravda.

Koncentrace hemoglobinu v jednom erytrocytu je fyziologicky u dospělého jedince přibližně 150 g/l. pravda. nepravda.

Barevná hodnota erytrocytu činí fyziologicky přibližně 30 %. pravda. nepravda.

Koncentrace hemoglobinu v jednom erytrocytu není závislá na dostupnosti jednotlivých stavebních látek potřebných při erytropoeze. pravda. nepravda.

Alosterický efekt je jev popisující prostorovou změnu molekuly hemoglobinu, ke které dojde po navázání jedné molekuly kyslíku. pravda. nepravda.

Vazba první molekuly kyslíku na hemoglobin je nejrychlejší, další se pak vážou pomaleji. pravda. nepravda.

Afinita hemoglobinu ke kyslíku je závislá na intenzitě metabolismu ve tkáních. pravda. nepravda.

Při acidóze se afinita hemoglobinu ke kyslíku snižuje. pravda. nepravda.

Afinita hemoglobinu ke kyslíku udává schopnost bílkovinné části hemoglobinu vázat kyslík. pravda. nepravda.

Vazebná křivka kyslíku na hemoglobin má sigmoidální tvar. pravda. nepravda.

Vyšší parciální tlak oxidu uhličitého zvyšuje afinitu kyslíku k hemoglobinu. pravda. nepravda.

Vyšší teplota, vyšší koncentrace 2,3-DPG a nižší koncentrace oxidu uhličitého odpovídá situaci v plicích, za které je afinita hemoglobinu ke kyslíku vyšší. pravda. nepravda.

Jeden litr arteriální krve může při plném nasycení obsahovat přibližně 200 ml kyslíku. pravda. nepravda.

Jeden gram hemoglobinu je schopen navázat až 3,14 ml kyslíku. pravda. nepravda.

Novorozenec může mít fyziologicky vyšší koncentraci hemoglobinu v jednom litru krve než dospělý muž. pravda. nepravda.

Nižší afinita hemoglobinu ke kyslíku znamená, že kyslík se snadněji váže na hem. pravda. nepravda.

Karbaminohemoglobin obsahuje železo ve dvojmocné formě. pravda. nepravda.

Karbaminohemoglobin se v krvi fyziologicky nevyskytuje. pravda. nepravda.

Sloučenina hemoglobinu s CO se nazývá karbaminohemoglobin. pravda. nepravda.

Karbaminohemoglobin vzniká působením oxidačních činidel na hemoglobin. pravda. nepravda.

Hemoglobin s oxidem uhličitým navázaným na bílkovinné složce se nazývá karbaminohemoglobin. pravda. nepravda.

Karbaminohemoglobin má centrální atom železa ve ferro-formě. pravda. nepravda.

Oxid uhličitý se v hemoglobinu váže na centrální atom železa za vzniku karbaminohemoglobinu. pravda. nepravda.

Oxyhemoglobin je hemoglobin s navázaným kyslíkem na centrální atom železa. pravda. nepravda.

Oxyhemoglobin je hemoglobin s centrálním atomem železa v dvojmocné podobě. pravda. nepravda.

Oxyhemoglobin je hemoglobin s oxidem uhelnatým navázaným na bílkovinné složce. pravda. nepravda.

Kyslík se váže na centrální atom železa v hemoglobinu procesem oxidace, přičemž mocenství železa zůstává stejné. pravda. nepravda.

Při reakci oxidu uhelnatého s hemoglobinem vzniká karboxyhemoglobin. pravda. nepravda.

Následkem reakce oxidu uhelnatého s hemoglobinem je pokles transportní kapacity krve pro oxid uhličitý. pravda. nepravda.

Oxid uhelnatý je v krvi transportován ve vazbě na bílkovinnou složku hemoglobinu. pravda. nepravda.

V krvi kuřáků může být přítomen oxid uhličitý. pravda. nepravda.

Oxid uhelnatý má vyšší afinitu k centrálnímu atomu železa než kyslík. pravda. nepravda.

Methemoglobin se v organismu vyskytuje fyziologicky. pravda. nepravda.

Methemoglobin vzniká následkem vazby oxidu uhelnatého na centrální atom železa hemoglobinu. pravda. nepravda.

Hemoglobin s centrálním atomem železa ve trojmocné podobě se označuje jako methemoglobin. pravda. nepravda.

Hemoglobin obsahující alespoň jeden atom železa v trojmocné podobě má vyšší afinitu ke kyslíku než hemoglobin se všemi atomy železa ve dvojmocné podobě. pravda. nepravda.

Za fyziologické situace se denně asi 3% hemoglobinu přemění na methemoglobin. pravda. nepravda.

Přeměna hemoglobinu na methemoglobin je reakce nevratná. pravda. nepravda.

Methemoglobin vždy obsahuje všechny atomy železa ve trojmocné podobě. pravda. nepravda.

Vznik methemoglobinu vede k okamžitému rozpadu erytrocytu v němž je obsažen. pravda. nepravda.

Některé léky mohou v organismu vyvolat tvorbu methemoglobinu. pravda. nepravda.

Erytrocyty hemolyzují působením některých bakteriálních toxinů. pravda. nepravda.

Erytrocyty hemolyzují vždy při průchodu kapilárou menší než je jejich průměr. pravda. nepravda.

Každý hypotonický roztok vyvolá hemolýzu všech erytrocytů do něho přenesených. pravda. nepravda.

Osmotická rezistence je schopnost erytrocytů odolávat do jisté míry hypotonickému prostředí. pravda. nepravda.

Fyziologický roztok je roztok izotonický. pravda. nepravda.

Hodnota maximální osmotické rezistence je přibližně 0,35% roztok NaCl. pravda. nepravda.

Koncentrace solného roztoku, v němž dojde k rozpadu všech erytrocytů, se označuje jako minimální osmotická rezistence. pravda. nepravda.

Schopnost erytrocytu odolávat hypotonickému prostředí se v průběhu jeho života nemění. pravda. nepravda.

Fragilita červených krvinek je určena funkčností jejich cytoskeletu. pravda. nepravda.

Funkčnost cytoskeletu erytrocytu je nezávislá na energetické situaci buňky. pravda. nepravda.

Fragilitu erytrocytů jsme na praktických cvičeních stanovovali za pomoci sady hypertonických roztoků o různé koncentraci NaCl. pravda. nepravda.

Osmotická hemolýza nastává nejdříve u starších erytrocytů. pravda. nepravda.

Působení tukových rozpouštědel na povrchovou membránu erytrocytů vyvolá jejich rozpad a v takovém případě hovoříme o osmotické hemolýze. pravda. nepravda.

Osmotická hemolýza je způsobena zduřením krvinek a následným poškozením jejich povrchové membrány v hypertonickém roztoku. pravda. nepravda.

V hypertonickém prostředí erytrocyty uvolňují vodu a následkem toho dochází k jejich svraštění. pravda. nepravda.

Při vysoké teplotě může dojít k rozpadu erytrocytů, v takovém případě se jedná o fyzikální hemolýzu. pravda. nepravda.

Fyzikální hemolýza spočívá v účinku hadích jedů na povrchovou membránu erytrocytů. pravda. nepravda.

Fyzikální hemolýza je způsobena svraštěním krvinek a následným poškozením jejich povrchové membrány v hypotonickém roztoku. pravda. nepravda.

Toxická hemolýza může vzniknout působením bakteriálních toxinů. pravda. nepravda.

Toxická hemolýza je obvykle způsobena vzestupem osmotického tlaku extracelulární tekutiny. pravda. nepravda.

Následkem transfuze inkompatibilní krve obvykle bývá vznik imunologické hemolýzy. pravda. nepravda.

Působení silných kyselin či zásad na červené krvinky obvykle vyvolá jejich rozpad a v takovém případě se jedná o chemickou hemolýzu. pravda. nepravda.

V souvislosti s fetální erytroblastózou může u plodu vzniknout imunologická hemolýza. pravda. nepravda.

Imunologická hemolýza nastane v případě, že jsou v krvi přítomny protilátky proti aglutininům přítomným na povrchu erytrocytů. pravda. nepravda.

Masivní hemolýza může vést k úbytku erytrocytů a s ním spojeným vzestupem transportní kapacity krve pro kyslík. pravda. nepravda.

Po transfuzi krve inkompatibilní v AB0 systému masivní hemolýza obvykle nenastává. pravda. nepravda.

Masivní hemolýza může vést ke vzniku prehepatálního ikteru. pravda. nepravda.

Masivní hemolýza může mít za následek poškození ledvin. pravda. nepravda.

Periferní membránové proteiny jsou pevně zabudovány do lipidové dvojvrstvy. pravda. nepravda.

Glykoforiny jsou integrální proteiny. pravda. nepravda.

Součástí lipidové dvojvrstvy membrány erytrocytů je i cholesterol. pravda. nepravda.

Fyziologicky se v periferní krvi nacházejí výhradně červené krevní buňky bez jádra. pravda. nepravda.

Průměrná doba života červených krvinek činí přibližně 3 měsíce. pravda. nepravda.

Zvýšený počet retikulocytů v periferní krvi je známkou vystupňované erytropoezy. pravda. nepravda.

Krvetvorná tkáň obsahuje ostrůvky nediferencovaných kmenových buněk. pravda. nepravda.

V červené kostní dřeni se tvoří pouze erytrocyty a trombocyty. pravda. nepravda.

Retikulocyty obsahují jádro. pravda. nepravda.

V periferní krvi je za fyziologické situace přítomno asi jedno procento retikulocytů. pravda. nepravda.

Retikulocyty jsou buňky bílé krevní řady. pravda. nepravda.

Syntéza hemoglobinu probíhá pouze v prenatálním období. pravda. nepravda.

Syntéza hemoglobinu je ukončena ve stádiu retikulocytu. pravda. nepravda.

Kmenové buňky kostní dřeně mají schopnost sebeobnovy. pravda. nepravda.

U zdravého dospělého jedince se kmenové buňky nevyskytují. pravda. nepravda.

Kmenové buňky jsou výchozími buňkami pro všechny formované krevní elementy s výjimkou erytroidní řady. pravda. nepravda.

Při vystupňované erytropoeze se mohou v periferní krvi fyziologicky vyskytovat normoblasty. pravda. nepravda.

Kmenová buňka erytroidní řady prodělá v průběhu svého zrání přibližně dvacet dělení. pravda. nepravda.

Z jedné kmenové buňky může vzniknout až půl milionu erytrocytů. pravda. nepravda.

Erytroblast je předchůdce erytrocytu, který má jádro a obsahuje již i hemoglobin. pravda. nepravda.

Dřeňový retikulocyt obsahuje jádro. pravda. nepravda.

Ve stádiu dřeňového retikulocytu se v buňce vytvoří přibližně čtvrtina veškerého hemoglobinu. pravda. nepravda.

Dřeňový retikulocyt již neobsahuje žádné buněčné organely. pravda. nepravda.

V případě potřeby se může erytropoéza zvýšit až sedmkrát. pravda. nepravda.

V nátěru kostní dřeně převládají prekurzory červených krvinek. pravda. nepravda.

Kostní dřeň vytváří více leukocytů než erytrocytů. pravda. nepravda.

Definitivní tvar získává červená krvinka ve stádiu erytroblastu. pravda. nepravda.

Červené krvinky mají srovnatelnou dobu života s leukocyty. pravda. nepravda.

Obvykle počet nově vytvořených erytrocytů odpovídá počtu erytrocytů rozpadlých, avšak i za fyziologické situace může počet nově vzniklých erytrocytů převyšovat počet rozpadlých. pravda. nepravda.

Průvodním jevem vystupňované erytropoezy je i retikulocytóza. pravda. nepravda.

Červená kostní dřeň produkuje pouze erytrocyty. pravda. nepravda.

Erytropoeza u zdravého dospělého jedince probíhá v kostní dřeni a slezině. pravda. nepravda.

U dospělého muže se erytrocyty fyziologicky tvoří v kostní dřeni a játrech. pravda. nepravda.

U zdravého dospělého jedince se krvetvorná tkáň nachází výhradně v kostní dřeni. pravda. nepravda.

Extramedulární erytropoeza je označení jevu, kdy se lymfocyty tvoří ve slezině. pravda. nepravda.

Přeměna červené kostní dřeně na žlutou se označuje jako extramedulární erytropoeza. pravda. nepravda.

U dospělých jedinců se za určitých okolností může objevit extramedulární erytropoeza. pravda. nepravda.

Krvetvorba začíná u lidského zárodku ve třetím týdnu intrauterinního vývoje. pravda. nepravda.

Hepatolienální perioda tvorby erytrocytů probíhá ve dvanáctém týdnu prenatálního vývoje. pravda. nepravda.

Krvetvorba v játrech u plodu začíná přibližně ve 20. týdnu prenatálního vývoje. pravda. nepravda.

V kostní dřeni plodu se erytrocyty začínají tvořit těsně před narozením. pravda. nepravda.

V prenatálním období je krvetvorba soustředěna výhradně do jater a sleziny. pravda. nepravda.

V prenatálním období mohou červené krvinky obsahovat embryonální typ hemoglobinu. pravda. nepravda.

Záměna fetálního typu hemoglobinu za adultní je zahájena již před narozením. pravda. nepravda.

V prenatálním období se v cirkulaci plodu mohou vyskytovat i červené krvinky obsahující adultní typ hemoglobinu. pravda. nepravda.

U novorozence je v erytrocytech zastoupen i fetální typ hemoglobinu. pravda. nepravda.

Krátce po narození u dítěte ještě fyziologicky přetrvává extramedulární erytropoeza. pravda. nepravda.

Přeměna červené kostní dřeně na žlutou začíná u jedince obvykle v období puberty. pravda. nepravda.

U ročního dítěte probíhá krvetvorba ve dřeni všech kostí. pravda. nepravda.

Fetální typ hemoglobinu obsahuje ve své molekule čtyři polypeptidové řetězce. pravda. nepravda.

Fetální typ hemoglobinu obsahuje ve své molekule jeden atom železa. pravda. nepravda.

Fetální typ hemoglobinu má vyšší afinitu ke kyslíku než adultní typ hemoglobinu. pravda. nepravda.

V těle plodu se fetální typ hemoglobinu začíná vytvářet od 35. týdne prenatálního vývoje. pravda. nepravda.

V krvi dospělého jedince je fyziologicky přítomno malé množství hemoglobinu fetálního typu. pravda. nepravda.

Fetální typ hemoglobinu ve své molekule obsahuje dva polypeptidové řetězce typu beta. pravda. nepravda.

Adultní typ hemoglobinu se od fetálního typu odlišuje strukturou hemové části molekuly. pravda. nepravda.

V krvi dítěte je při narození přítomno větší množství fetálního typu hemoglobinu než adultního typu hemoglobinu. pravda. nepravda.

Adultní typ hemoglobinu snadněji váže kyslík než fetální typ hemoglobinu. pravda. nepravda.

Výměna erytrocytů obsahujících fetální typ hemoglobinu za erytrocyty s adultním typem hemoglobinu je u dítěte dokončena přibližně v jeho šestém měsíci života. pravda. nepravda.

Adultní typ hemoglobinu ve své molekule neobsahuje řetězce typu gama. pravda. nepravda.

Fetální typ hemoglobinu vykazuje nižší afinitu ke kyslíku než adultní typ hemoglobinu. pravda. nepravda.

V těle dospělého člověka je asi 10 gramů železa. pravda. nepravda.

V organismu se železo vyskytuje výhradně ve ferro-formě. pravda. nepravda.

Z celkového množství železa v těle činí zásobní železo přibližně jednu čtvrtinu. pravda. nepravda.

Více než 60 % železa obsaženého v těle je součástí hemu. pravda. nepravda.

U dospělého muže se železo z organismu ztrácí především deskvamací buněk trávicího traktu. pravda. nepravda.

Průměrná denní ztráta železa činí u dospělé ženy přibližně 10 mg. pravda. nepravda.

Celkový denní přísun železa potravou je průměrně 20 mg. pravda. nepravda.

Ve střevě se u dospělého muže za fyziologické situace vstřebá přibližně třetina železa obsaženého ve stravě. pravda. nepravda.

Deficit železa z nedostatečného přísunu potravou vzniká u lidí s běžnou stravou vzácně. pravda. nepravda.

Funkční železo je mimo jiné železo navázané na apoferitin. pravda. nepravda.

Železo z potravy se vstřebává především v proximální části tenkého střeva. pravda. nepravda.

Železo je v žaludku navázáno na vnitřní faktor a vzniklý komplex se vstřebává v duodenu pinocytózou. pravda. nepravda.

V enterocytu se vstřebané železo váže na apoferitin. pravda. nepravda.

Železo se z organismu ztrácí ve větším množství u žen než u mužů. pravda. nepravda.

Nehemové železo ve srovnání s hemovým železem vykazuje v organismu vyšší vstřebatelnost. pravda. nepravda.

Živočišná strava může obsahovat obě formy železa, hemové i nehemové. pravda. nepravda.

Obě formy železa přítomné ve stravě se vstřebávají stejným mechanismem. pravda. nepravda.

Vitamín C usnadňuje vstřebávání železa. pravda. nepravda.

Železo navázané na apotransferin je ve ferro-formě. pravda. nepravda.

Hepcidin je plazmatický protein produkovaný v játrech. pravda. nepravda.

Při nadbytku železa v organismu klesá koncentrace transferinu a stoupá jeho saturace. pravda. nepravda.

Za fyziologické situace je vazebná kapacita transferinu využita pouze ze dvou třetin. pravda. nepravda.

Při nedostatku železa v organismu se v játrech zvyšuje produkce hepcidinu. pravda. nepravda.

Jedna molekula feritinu může obsahovat několik tisíc atomů železa. pravda. nepravda.

Množství feritinu v plazmě je za fyziologické situace přímo úměrné jeho množství ve tkáních. pravda. nepravda.

V plazmě je železo přítomné výhradně ve vazbě na transferin. pravda. nepravda.

Nedostatek železa může v organismu vyvolat vznik aplastické anémie. pravda. nepravda.

Pro anémii z nedostatku železa je typická přítomnost erytrocytů s nižším obsahem hemoglobinu. pravda. nepravda.

Přítomnost vitamínu B12 je v organismu nezbytná především pro správný průběh hemokoagulace. pravda. nepravda.

Nedostatek vitamínu B12 v organismu vede k tvorbě abnormálně velkých erytrocytů. pravda. nepravda.

Zdrojem vitamínu B12 jsou především potraviny živočišného původu. pravda. nepravda.

Vitamín B12 je v lidském organismu produkován v dostatečném množství střevními bakteriemi. pravda. nepravda.

Resorpce vitamínu B12 je vázána na přítomnost vnitřního faktoru, který je tvořen především enterocyty. pravda. nepravda.

Nedostatek vitamínu B12 může být způsoben poruchou funkce žaludeční sliznice. pravda. nepravda.

K nedostatku vitamínu B12 v organismu může dojít následkem poruchy vstřebávání tuků. pravda. nepravda.

Za fyziologické situace jsou v organismu zásoby vitamínu B12 na několik let. pravda. nepravda.

Vnitřní faktor je glykoprotein, jehož přítomnost je nezbytná pro správné vstřebávání kyseliny listové. pravda. nepravda.

Vnitřní faktor je součástí žaludeční šťávy. pravda. nepravda.

Erytropoetin se produkuje ve vyšším množství při hypoxii. pravda. nepravda.

Tvorba erytropoetinu probíhá především v játrech. pravda. nepravda.

Erytropoetin je vitamín označovaný jako E, který získáváme především z rostlinné stravy. pravda. nepravda.

Přítomnost erytropoetinu je nezbytná pro vstřebávání vitamínu B12 v duodenu. pravda. nepravda.

Produkce erytropoetinu je závislá na pohlaví. pravda. nepravda.

Při selhávání ledvin se může produkce erytropoetinu snižovat. pravda. nepravda.

Erytropoetin stimuluje proliferaci nezralých buněk červené krevní řady. pravda. nepravda.

Pro správný průběh erytropoezy je přítomnost erytropoetinu nezbytná. pravda. nepravda.

Erytropoetin je steroidní hormon syntetizovaný především v kůře ledvin. pravda. nepravda.

Produkce erytropoetinu závisí výhradně na stupni saturace krve kyslíkem. pravda. nepravda.

Produkce erytrocytů je ovlivněna více než jedním hormonem. pravda. nepravda.

Estrogeny působí stimulačně na erytropoezu. pravda. nepravda.

Erytropoetin je růstový faktor erytroidní linie. pravda. nepravda.

Erytropoetin řadíme mezi srážecí plazmatické faktory. pravda. nepravda.

Syntéza erytropoetinu probíhá především v plicních makrofázích. pravda. nepravda.

Nedostatečná tvorba erytropoetinu může vyvolat polycytémii. pravda. nepravda.

Hormony štítné žlázy mají stimulační účinek na produkci červených krvinek. pravda. nepravda.

Erytropoeza může být ovlivněna působením katecholaminů na erytroidní buňky. pravda. nepravda.

Při poškození červené kostní dřeně je obvykle snížená zejména tvorba erytrocytů, tvorba ostatních buněčných elementů krve postižena není. pravda. nepravda.

Útlum kostní dřeně může být způsoben například virovou infekcí. pravda. nepravda.

Proces stárnutí erytrocytů je provázen omezenou funkcí membránového skeletu. pravda. nepravda.

V průběhu života erytrocytu se jeho deformabilita zvyšuje. pravda. nepravda.

Proces stárnutí erytrocytů je spojen se zvýšenou produkcí hemoglobinu v buňce. pravda. nepravda.

Funkce membránového skeletu je u starších erytrocytů zhoršena. pravda. nepravda.

Hemoglobin uvolněný z erytrocytů, které se rozpadly přímo v krevním oběhu, se váže na haptoglobin. pravda. nepravda.

Makrofágy rozpoznávají staré erytrocyty na základě změněných antigenních vlastností erytrocytární membrány. pravda. nepravda.

Převážná většina starých erytrocytů se rozpadá v jaterních sinusech a uvolněný hemoglobin následně přestupuje do hepatocytů, kde je degradován. pravda. nepravda.

Hem je rozkládán v buňkách retikuloendotelového systému za vzniku bilirubinu, železa a jednotlivých aminokyselin. pravda. nepravda.

Mezi degradační produkty hemu patří i aminokyseliny. pravda. nepravda.

V kostní dřeni může probíhat vznik i zánik erytrocytů. pravda. nepravda.

Hemoglobin je prostřednictvím proteolytických enzymů rozštěpen na globin a bilirubin. pravda. nepravda.

Jedním z finálních produktů štěpení hemoglobinu v makrofázích je žlutý bilirubin. pravda. nepravda.

Po rozpadu hemoglobinu probíhajícím v buňkách retikuloendotelového systému je hem navázán na bílkovinný nosič a transportován do kostní dřeně. pravda. nepravda.

Po rozpadu hemoglobinu přestupuje globin z makrofágu do krevní plazmy, kde se stává součástí plazmatických proteinů. pravda. nepravda.

Hem je za pomoci enzymu hemoxygenázy štěpen na biliverdin. pravda. nepravda.

Nekonjugovaný bilirubin vzniká z biliverdinu. pravda. nepravda.

Železo uvolněné při rozpadu hemoglobinu je transportováno do jater, kde přestupuje do žluči a následně je z organismu vyloučeno se stolicí. pravda. nepravda.

Nekonjugovaný bilirubin je látka ve vodě nerozpustná. pravda. nepravda.

Konjugovaný bilirubin je v plazmě transportován ve vazbě na albumin. pravda. nepravda.

Volný nekonjugovaný bilirubin se fyziologicky v plazmě nevyskytuje. pravda. nepravda.

Konjugovaný bilirubin se v plazmě fyziologicky nevyskytuje. pravda. nepravda.

Konjugovaný bilirubin je z organismu vylučován zejména stolicí. pravda. nepravda.

Nekonjugovaný bilirubin je v krvi obsažen ve větším množství než konjugovaný bilirubin. pravda. nepravda.

Nekonjugovaný bilirubin vzniká jako odpadní produkt degradace globinu. pravda. nepravda.

Bilirubin je bílkovina obsažená v plazmě. pravda. nepravda.

Konjugovaný bilirubin vzniká za pomoci enzymu glukuronyltransferázy. pravda. nepravda.

Urobilin může být fyziologicky přítomen v krvi. pravda. nepravda.

Konjugovaný bilirubin se také někdy označuje jako přímý bilirubin. pravda. nepravda.

Dekonjugace je proces, při němž dochází k rozpadu hemoglobinu na hem a globin. pravda. nepravda.

Za fyziologických okolností se v organismu se zvýšenou hladinou bilirubinu nesetkáme. pravda. nepravda.

Fyziologická žloutenka novorozence se obvykle projeví až několik dnů po narození. pravda. nepravda.

Trombocyty jsou jaderné elementy o průměru kolem 4 mikrometrů. pravda. nepravda.

Trombocyty mají menší objem než erytrocyty. pravda. nepravda.

Délka života trombocytů je významně kratší než délka života erytrocytů. pravda. nepravda.

Více než polovina všech trombocytů se fyziologicky nachází ve slezině. pravda. nepravda.

Trombocytóza je stav, kdy je počet trombocytů v jednom litru krve vyšší než 150 x 109. pravda. nepravda.

Trombocyty jsou základní buňky imunitního systému. pravda. nepravda.

Trombocyty ve své cytoplazmě mají některé buněčné organely. pravda. nepravda.

Z jednoho megakaryocytu se může vytvořit několik tisíc destiček. pravda. nepravda.

Trombocyty nemají buněčný cytoskelet. pravda. nepravda.

Počet trombocytů v jednom litru krve je u muže v porovnání s ženou vyšší. pravda. nepravda.

Střední délka života trombocytů činí přibližně 10 dnů. pravda. nepravda.

Počet trombocytů v periferní krvi je řádově srovnatelný s počtem leukocytů. pravda. nepravda.

Trombocyty obsahují několik typů granul. pravda. nepravda.

Alfa granula jsou nejpočetnější granula trombocytů. pravda. nepravda.

Alfa granula obsahují především proteiny. pravda. nepravda.

Trombocyty jsou schopny absorbovat a následně skladovat některé plazmatické srážecí faktory. pravda. nepravda.

Denzní granula trombocytů obsahují mimo jiné destičkový růstový faktor. pravda. nepravda.

Trombocyty jsou hlavním místem syntézy srážecích faktorů. pravda. nepravda.

Adheze destiček k poškozenému povrchu cév je inhibována von Willebrandovým faktorem. pravda. nepravda.

Aktivované destičky uvolňují látky, které následně stimulují další destičky. pravda. nepravda.

Při aktivaci destiček dochází ke změně struktury buněčné membrány. pravda. nepravda.

Při změně tvaru destiček dochází i k výraznému zvětšení jejich objemu. pravda. nepravda.

Při agregaci trombocytů se uplatňuje fibrinogen. pravda. nepravda.

Trombocyty syntetizují tromboxan A2, který má antiagregační účinky. pravda. nepravda.

Sekundární agregace je nevratný proces. pravda. nepravda.

Proces degranulace je součástí sekundární agregace. pravda. nepravda.

Tromboxan A2 je tvořen v trombocytech z kyseliny acetylsalicylové. pravda. nepravda.

Trombocyty neovlivňují průběh hemokoagulace. pravda. nepravda.

Trombocytopenie je stav, kdy je počet trombocytů v jednom litru krve nižší než 150 x 109. pravda. nepravda.

Trombocyty vznikají za fyziologické situace ve slezině. pravda. nepravda.

Trombopeza je proces, při němž zanikají krevní destičky. pravda. nepravda.

Megakaryocyt je prekurzorová buňka trombocytu. pravda. nepravda.

Buněčná membrána trombocytů obsahuje mimo jiné glykoproteiny. pravda. nepravda.

Primární hemostáza je proces, při kterém se uplatňují především trombocyty. pravda. nepravda.

Krevní destičky nemají schopnost fagocytózy. pravda. nepravda.

Trombocyty se podílejí na obnově poškozeného endotelu. pravda. nepravda.

Funkce trombocytů při hemostatických procesech spočívá výhradně v tvorbě destičkové zátky. pravda. nepravda.

Vasokonstrikce cévy v místě poranění může být způsobena myogenní reakcí hladké svaloviny v její stěně. pravda. nepravda.

Vasokonstrikce cévy v místě poranění se uplatňuje jako hemostatický mechanismus u kapilár. pravda. nepravda.

Vasokonstrikce cévy v místě poranění může být vyvolána oxidem dusnatým uvolněným z poškozených endotelových buněk. pravda. nepravda.

Trombocyty mohou tvořit a uvolňovat látky s vasokonstrikčním účinkem. pravda. nepravda.

Serotonin je látka s vasokonstrikčním účinkem uvolňovaná z trombocytů. pravda. nepravda.

Syntéza protrombinu v játrech je závislá na přítomnosti vitaminu K. pravda. nepravda.

Fibrinogen patří do skupiny srážecích faktorů jejichž syntéza v játrech probíhá pouze za přítomnosti vitaminu K. pravda. nepravda.

XII. srážecí faktor stojí na počátku kaskády srážení ve vnitřním systému. pravda. nepravda.

XI. srážecí faktor je aktivátorem plazminogenu. pravda. nepravda.

Koagulační faktory bílkovinné povahy jsou tvořeny plazmatickými buňkami. pravda. nepravda.

Mezi koagulační faktory bílkovinné povahy přítomné v plazmě patří tromboplastin. pravda. nepravda.

Pro aktivaci X. srážecího faktoru v zevním systému je nezbytná přítomnost vápenatých iontů. pravda. nepravda.

Pro aktivaci X. srážecího faktoru ve vnitřním systému je nezbytná přítomnost XII. srážecího faktoru. pravda. nepravda.

Aktivace X. srážecího faktoru v zevním systému je zahájena kontaktem destiček s obnaženým kolagenem. pravda. nepravda.

Aktivace X. srážecího faktoru v zevním systému je rychlejší než ve vnitřním systému. pravda. nepravda.

Aktivace X. srážecího faktoru v zevním systému nevyžaduje přítomnost vápenatých iontů. pravda. nepravda.

Přeměna fibrinogenu na fibrin proběhne pouze za přítomnosti protrombinu. pravda. nepravda.

Pro přeměnu fibrinogenu na fibrin je nezbytná přítomnost trombinu. pravda. nepravda.

Při srážení krve vypuštěné do zkumavky se aktivátor protrombinu tvoří ve vnitřním systému. pravda. nepravda.

Při srážení krve vypuštěné do zkumavky dochází k aglutinaci erytrocytů. pravda. nepravda.

Při srážení krve vypuštěné do zkumavky není nezbytná přítomnost vápenatých iontů. pravda. nepravda.

Lidský organismus není závislý na přísunu vitaminu K potravou. pravda. nepravda.

Všechny srážecí faktory bílkovinné povahy jsou tvořeny v játrech. pravda. nepravda.

Za fyziologické situace v plazmě převažují antikoagulační mechanismy. pravda. nepravda.

Některé srážecí faktory se v aktivní formě chovají jako proteolytické enzymy. pravda. nepravda.

Deficience vitaminu K je u zdravého člověka s vyváženou stravou vzácná. pravda. nepravda.

Stanovení protrombinového času slouží ke kontrole účinosti léčby kumarinovými deriváty. pravda. nepravda.

Hodnota INR se vypočítá jako rozdíl protrombinového času naměřeného u sledovaného pacienta a protrombinového času kontroly. pravda. nepravda.

U jedince s INR=2 se plazma sráží dvakrát rychleji než u kontrolního jedince. pravda. nepravda.

Tkáňový faktor je za fyziologické situace produkován především trombocyty. pravda. nepravda.

Tkáňový faktor se nachází v membránách různých buněk lokalizovaných v okolí cév. pravda. nepravda.

Endotelové buňky se podílejí na regulaci aktivity tkáňového faktoru. pravda. nepravda.

Všechny srážecí faktory přítomné v plazmě jsou bílkovinné povahy. pravda. nepravda.

Jednou z možností, jak ovlivnit rychlost srážení "in vivo" je regulace plazmatické koncentrace vápníku. pravda. nepravda.

Vnitřní a zevní systém srážení mohou fungovat odděleně. pravda. nepravda.

Zevní systém srážení je za fyziologické situace aktivován kontaktem krve s buňkami nesoucími na svém povrchu tkáňový faktor. pravda. nepravda.

Tvorba aktivátoru protrombinu v zevním systému trvá řádově desítky sekund. pravda. nepravda.

Zevní systém srážení je primárně aktivován za situace, kdy je poškozena nesmáčivá endotelová výstelka cév, avšak krev neopouští cévní řečiště. pravda. nepravda.

Za situace, kdy se krev dostane do kontaktu s tkáňovým faktorem, dochází k výlučné aktivaci vnitřní kaskády srážení. pravda. nepravda.

Některé reakce srážecí kaskády probíhají na povrchu trombocytů. pravda. nepravda.

Retrakce koagula je mimo jiné funkcí destiček. pravda. nepravda.

Retrakce koagula je jiné označení pro vasokonstrikci při poranění cévy. pravda. nepravda.

V průběhu retrakce koagula se z něho vytlačí tekutina mající stejné složení jako plazma. pravda. nepravda.

Na retrakci koagula se významným způsobem podílí cytoskelet trombocytů. pravda. nepravda.

Pro zdárný průběh retrakce koagula je potřebné ADP. pravda. nepravda.

Pokud není v koagulu přítomen dostatečný počet erytrocytů, nemůže dojít k jeho retrakci. pravda. nepravda.

Složení séra se od složení plazmy odlišuje zejména v obsahu lipidů. pravda. nepravda.

Heparin má antitrombinový efekt. pravda. nepravda.

Jedním z plazmatických koagulačních faktorů je heparin. pravda. nepravda.

V lidském organismu se heparin fyziologicky nevyskytuje. pravda. nepravda.

Antitrombin je významně aktivnější v komplexu s heparinem. pravda. nepravda.

Antitrombin je srážecí faktor, jehož syntéza v játrech není závislá na přítomnosti vitaminu K. pravda. nepravda.

Aktivátor plazminogenu je důležitý v procesu fibrinolýzy. pravda. nepravda.

Aktivátor plazminogenu se uvolňuje z poškozené tkáně okamžitě po vzniku poranění. pravda. nepravda.

Fibrinolýza je proces vedoucí k odstranění krevní sraženiny. pravda. nepravda.

Proces fibrinolýzy není za fyziologických okolností v organismu ničím inhibován. pravda. nepravda.

Quickův test se používá ke sledování účinnosti léčby kumarinovými deriváty. pravda. nepravda.

Quickův test je modelem srážení v zevním systému. pravda. nepravda.

Pomocí Qiuckova testu lze stanovit dobu, za kterou se v séru vytvoří první fibrinová vlákna. pravda. nepravda.

K dekalcifikačním činidlům patří šťavelan amonný. pravda. nepravda.

Mezi dekalcifikační činidla se řadí heparin. pravda. nepravda.

Dekalcifikace krevní plazmy zabrání srážení krve. pravda. nepravda.

Dekalcifikaci krevní plazmy lze docílit přidáním proteinu C. pravda. nepravda.

Citrát sodný patří k protisrážlivým prostředkům, které lze použít výhradně "in vitro". pravda. nepravda.

Na povrchu endotelových buněk se nacházejí mimo jiné receptory pro látky uvolňované trombocyty. pravda. nepravda.

Glykokalyx je negativně nabitá síť, která se nachází na bazální straně endotelových buněk. pravda. nepravda.

Endotelové buňky jsou schopny produkovat řadu látek ovlivňujících hemokoagulaci. pravda. nepravda.

Endotelové buňky produkují mimo jiné oxid dusnatý, který patří do skupiny látek se silným vasokonstrikčním účinkem. pravda. nepravda.

Za fyziologické situace je buněčná membrána endotelových buněk v přímém kontaktu s krví. pravda. nepravda.

Glykokalyx přispívá k tromborezistentní povaze endotelových buněk. pravda. nepravda.

Při fibrinolýze se uplatňuje také endotel. pravda. nepravda.

Na membráně erytrocytu jsou přítomny aglutinogeny. pravda. nepravda.

V membráně erytrocytů jsou zabudovány aglutininy. pravda. nepravda.

Protilátky proti erytrocytárním antigenům přítomné v plazmě jsou z hlediska chemické struktury imunoglobuliny. pravda. nepravda.

V plazmě jsou přítomny protilátky proti erytrocytárním antigenům, které jsou výhradně třídy IgD. pravda. nepravda.

Protilátky proti erytrocytárním antigenům se v organismu začínají vytvářet již v průběhu prenatálního vývoje. pravda. nepravda.

Aglutinogeny jsou antigeny v buněčné membráně erytrocytů. pravda. nepravda.

Příslušnost ke konkrétní krevní skupině je určována antigeny na povrchu leukocytů. pravda. nepravda.

Některé antigeny na povrchu erytrocytů mohou vykazovat enzymatickou aktivitu. pravda. nepravda.

Klinický význam jednotlivých antigenů závisí na jejich schopnosti vyvolat tvorbu protilátek. pravda. nepravda.

Přirozené aglutininy jsou protilátky třídy IgG. pravda. nepravda.

Existence přirozených aglutininů je typická především pro krevní systém AB0. pravda. nepravda.

Imunitní aglutininy se od přirozených aglutininů odlišují mechanismem vzniku. pravda. nepravda.

Imunitní aglutininy patří mezi imunoglobuliny třídy IgM. pravda. nepravda.

Přirozené aglutininy jsou schopny procházet přes placentární bariéru. pravda. nepravda.

Přirozené aglutininy se v séru za fyziologické situace nikdy nevyskytují. pravda. nepravda.

Aglutininy se mohou vytvářet při styku organismu s cizorodým antigenem. pravda. nepravda.

Aglutinace je reakce protilátky s aglutininem. pravda. nepravda.

Tvorba protilátek proti erytrocytárním antigenům se označuje jako aglutinace. pravda. nepravda.

Aglutinace je označení pro imunitní reakci, při níž dochází ke shlukování erytrocytů. pravda. nepravda.

Důsledkem aglutinace proběhlé v cirkulaci může být hemolýza. pravda. nepravda.

Landsteinerovo pravidlo říká, že jedinec může mít na povrchu erytrocytů maximálně 300 různých typů antigenů. pravda. nepravda.

Aglutinogeny AB0 systému jsou z biochemického hlediska oligosacharidy navázané na lipid či protein membrány erytrocytu. pravda. nepravda.

Aglutinogen H slouží jako mateřská molekula pro aglutinogen B. pravda. nepravda.

Aglutinogen H může být na povrchu erytrocytů krve skupiny A. pravda. nepravda.

Jedinec produkující B-transferázu má vždy krevní skupinu B či AB. pravda. nepravda.

Antigenicita jedince s krevní skupinou A6 je významně vyšší než antigenicita jedince s krevní skupinou A1. pravda. nepravda.

Krev skupiny AB neobsahuje žádné aglutinogeny. pravda. nepravda.

Aglutinogen H se vyskytuje výhradně na povrchu erytrocytů krevní skupiny 0. pravda. nepravda.

Aglutininy jsou produkovány plazmatickými buňkami. pravda. nepravda.

Dospělý jedinec má v porovnání s desetiletým dítětem v plazmě menší množství aglutininů. pravda. nepravda.

Jedinec s krevní skupinou B má v plazmě přirozeně přítomný aglutinin anti-A třídy IgG. pravda. nepravda.

Jedinec s krví skupiny B se v české populaci vyskytuje méně často než jedinec s krví skupiny A. pravda. nepravda.

Krev skupiny A vždy shlukuje erytrocyty skupiny 0. pravda. nepravda.

Jedinec RhD-negativní vytvoří protilátky anti-D v případě, že se do jeho oběhu dostanou RhD- negativní krvinky. pravda. nepravda.

RhD-negativní jedinec vytváří protilátky anti-D třídy IgG. pravda. nepravda.

Anti-D aglutininy se u jedinců RhD-negativních začínají přirozeně vytvářet až několik měsíců po narození. pravda. nepravda.

Krevní systém Rh zahrnuje několik desítek antigenů. pravda. nepravda.

Aglutinogeny Rh systému jsou transmembránové proteiny. pravda. nepravda.

Krevní systémy AB0 i Rh jsou typické tím, že proti jejich aglutinogenům v organismu vytváří přirozené protilátky. pravda. nepravda.

K imunizaci RhD-pozitivního jedince může dojít podáním RhD-negativní krve při transfuzi. pravda. nepravda.

V naší populaci převládají jedinci RhD-pozitivní. pravda. nepravda.

RhD-pozitivní jedinec může začít krátce po narození vytvářet anti-D protilátky třídy IgG v případě, že je jeho matka RhD-negativní. pravda. nepravda.

U RhD-negativního plodu v těle RhD-pozitivní matky se může vytvořit fetální erytroblastóza. pravda. nepravda.

Anti-D aglutininy se mohou objevit u lidí RhD-negativních po transfuzi RhD-pozitivní krve. pravda. nepravda.

Proces imunizace je v organismu nastartován po podání RhD-pozitivní krve jedinci s RhD-negativní krví. pravda. nepravda.

Imunizace je proces nastartovaný stykem organismu s cizorodým aglutinogenem, jehož výsledkem je tvorba přirozených aglutininů. pravda. nepravda.

Imunizace nastane u RhD-negativní matky po porodu RhD-pozitivního dítěte. pravda. nepravda.

Imunizace je proces na jehož konci je produkce aglutininů třídy IgM. pravda. nepravda.

Proces imunizace je spojen s tvorbou paměťových buněk. pravda. nepravda.

Proces imunizace nastane při podání krve skupiny A3 jedinci s krevní skupinou A4. pravda. nepravda.

Protilátky anti-D jsou klinicky významné. pravda. nepravda.

Proces imunizace mohou u těhotné ženy vyvolat erytrocyty plodu, které se fyziologicky dostávají do její cirkulace. pravda. nepravda.

Bilirubin vykazuje neurotoxické účinky na CNS. pravda. nepravda.

Fetální erytroblastóza může být vyvolána pouze inkompatibilitou v Rh systému. pravda. nepravda.

Významnou potransfuzní reakci může způsobit inkompatibilita v Kell systému. pravda. nepravda.

Trombocyty na svém povrchu antigeny nemají. pravda. nepravda.

Po transfuzi se mohou v organismu vytvářet protilátky anti-MHC, které mají potenciál vyvolat potransfuzní reakci. pravda. nepravda.

Aglutinát je shluk červených krvinek pospojovaných navzájem specifickými protilátkami. pravda. nepravda.

Kompletní protilátky jsou protilátky typu IgG. pravda. nepravda.

Test kompatibility se provádí smícháním krvinek dárce a séra příjemce. pravda. nepravda.

Univerzální dárce je jedinec s krevní skupinou 0 RhD+. pravda. nepravda.

Plasma dárce krevní skupiny AB může být podána jedinci s krevní skupinou B. pravda. nepravda.

Při krevní transfuzi je nezbytné respektovat krevní skupinu v systému AB0, na ostatní krevní systémy není třeba brát na zřetel. pravda. nepravda.

Leukocyty se účastní procesů nespecifické imunity. pravda. nepravda.

Leukocyty jsou buňky, jejichž počet v periferní krvi se za žádných okolností nemění. pravda. nepravda.

Počet leukocytů v krvi se může v souvislosti s intenzivní svalovou prací zvýšit. pravda. nepravda.

Leukocyty nemají jádro. pravda. nepravda.

Hynkovo jaderné číslo může být vyšší u jedinců s nedostatkem kyseliny listové. pravda. nepravda.

Hynkovo jaderné číslo udává počet jader neutrofilů. pravda. nepravda.

V souvislosti s akutním infekčním onemocněním se Hynkovo jaderné číslo zvyšuje. pravda. nepravda.

Hynkovo jaderné číslo udává počet erytroblastů na 1 000 červených krvinek v periferní krvi. pravda. nepravda.

Mezi schopnosti neutrofilů patří marginace, diapedéza a chemotaxe. pravda. nepravda.

Neutrofily jsou schopné tranformace v supresorové buňky. pravda. nepravda.

Eozinofily produkují cytotoxické proteiny. pravda. nepravda.

Přibližně 9 % všech bílých krvinek v krvi je tvořeno bazofily. pravda. nepravda.

Eozinofily plní své funkce výhradně v lymfatické tkáni. pravda. nepravda.

Bazofilní granulocyty uvolňují histamin. pravda. nepravda.

Bazofily nejsou schopny fagocytovat komplexy antigen-protilátka. pravda. nepravda.

Monocyty se ve tkáních účastní specifických imunitních reakcí tím, že prezentují antigen lymfocytům. pravda. nepravda.

Monocyty mají ve své cytoplazmě granula obsahující histamin. pravda. nepravda.

Lymfocyty jsou nejpočetnějším typem leukocytů. pravda. nepravda.

Přeměna monocytu na makrofág je součástí nespecifické imunity. pravda. nepravda.

Přeměna monocytu na makrofág probíhá výhradně v krvi. pravda. nepravda.

NK buňky obsahují v cytoplazmě granula s perforiny. pravda. nepravda.

Na povrchu NK buněk se nacházejí antigenně specifické receptory. pravda. nepravda.

Neutrofily jsou schopné přestupovat z krve do tkání. pravda. nepravda.

V cytoplazmě neutrofilů jsou přítomna granula. pravda. nepravda.

Neutrofily se také jinak nazývají nulové buňky. pravda. nepravda.

Nespecifická imunita je přirozená odolnost. pravda. nepravda.

Nespecifická imunita není závislá na předchozím kontaktu s antigenem. pravda. nepravda.

Interleukiny patří mezi interferony. pravda. nepravda.

Interleukiny mohou mít prozánětlivý i protizánětlivý účinek. pravda. nepravda.

V boji organismu s virovou infekcí jsou stěžejní interleukiny. pravda. nepravda.

Interleukin-1 patří mezi cytokiny. pravda. nepravda.

Inteleukin-1 je jedním ze srážecích faktorů. pravda. nepravda.

Plazmatické buňky vznikají z B-lymfocytů. pravda. nepravda.

Výkonným orgánem buněčné imunity jsou plazmatické buňky. pravda. nepravda.

Z plazmatických buněk následně vznikají paměťové buňky. pravda. nepravda.

Plazmatické buňky nejsou schopné fagocytovat cizorodé částice. pravda. nepravda.

Součástí procesů specifické imunity jsou také plazmatické buňky. pravda. nepravda.

Imunoglobuliny působí cytotoxicky přímo na cizorodé buňky. pravda. nepravda.

Imunoglobuliny jsou součástí plazmatických proteinů. pravda. nepravda.

Přibližně jedna čtvrtina všech plazmatických proteinů je tvořena imunoglobuliny. pravda. nepravda.

C-reaktivní protein podporuje migraci leukocytů. pravda. nepravda.

Přítomnost C-reaktivního proteinu ukazuje na chronický zánět. pravda. nepravda.

C-reaktivní protein se nachází výhradně ve tkáních, kde probíhá zánět. pravda. nepravda.

C-reaktivní protein se tvoří v játrech. pravda. nepravda.

Komplement stimuluje vyplavování buněk nespecifické imunity z kostní dřeně. pravda. nepravda.

Na vypuzení cizího štěpu se podílí především T-lymfocyty. pravda. nepravda.

Komplement se uplatňuje výhradně při produkci antivirových látek. pravda. nepravda.

Pomocné T-lymfocyty stimulují přeměnu makrofágů. pravda. nepravda.

Jednou z funkcí pomocných T-lymfocytů je potlačení funkce cytotoxických T-lymfocytů. pravda. nepravda.

Pomocné T-lymfocyty ničí nádorové buňky. pravda. nepravda.

Ve specifické imunitní reakci se uplatňují paměťové buňky. pravda. nepravda.

Ve specifické imunitní reakci se neuplatňují perforiny ani chemotaxiny. pravda. nepravda.

Pomocné T-lymfocyty jsou důležité zejména při ukončení imunitní reakce. pravda. nepravda.

T a B-lymfocyty se formují ze stejných prekurzorů jako NK buňky. pravda. nepravda.

Vývoj B-lymfocytů se dokončuje v sekundárních lymfatických orgánech. pravda. nepravda.

T a B-lymfocyty se účastní první i druhé linie obrany organismu. pravda. nepravda.