Chemie 2010

Tvrzení : jestliže prvky spolu tvoří několik sloučenin, hmotnosti prvků (které se slučují se stejnými množstvími prvků dalších) jsou vzájemně v poměrech celých čísel, představuje : nesmyslné tvrzení. zákon násobných poměrů slučovacích. zákon Avogadrův. zákon zachování hmotnosti.

Které tvrzení je správné? Isotopy mají: různé vlastnosti chemické a proto i různé účinky biologické. stejné vlastnosti fyzikální a různé chemické. stejné vlastnosti chemické i fyzikální. stejné vlastnosti chemické a různé fyzikální.

Chemicky charakteristické a jedinečné chování prvkům dává : počet jejich elektronů. jejich postavení v periodické tabulce. součet počtu jejich protonů a neutronů. uspořádání elektronů v jejich obalu.

O tom, ve kterém z orbitalů se bude ten který elektron vyskytovat, rozhoduje : Hundovo pravidlo. množství energie vlastní tomuto elektronu. postavení prvku v periodickém systému. jemu nejbližší proton v jádře.

O postavení prvku v periodickém systému rozhoduje jeho : počet protonů. počet elektronů. elektronegativita. počet neutronů.

Periodický zákon vystihuje skutečnost, že vlastnosti různých prvků se : mění lineárně a nezávisle. mění periodicky a závisle. periodicky opakují. mění podle period ve kterých stojí.

Prvky značek F, Cl, Br, I náležejí do skupiny označované : kovy alkalických zemin. halogeny. chalkogeny. alkalické kovy.

Citrát sodný, přidávaný do některých nápojů, lze považovat z chemického hlediska nejspíše za : regulátor kyselosti. chuťové aditivum. antioxidant. regulátor rozpustnosti.

Prvky VIII. skupiny periodického systému jsou mimořádně stabilní a jen neochotně vytvářejí sloučeniny protože: mají uzavřený valenční elektronový oktet. reagují jenom s kyslíkem a to ještě za vysokých teplot a tlaků. leží v VIII. skupině periodické tabulky. mají stejný počet valenčních elektronů.

Radioaktivní záření typu α lze odstínit dokonce jen papírem, protože : jde vlastně jen o nízkoenergetické atomy He. jde pouze o proud elektronů. probíhá jen na značně vzdáleném Slunci. probíhá jen v hluboko uložených horninách zemské kůry.

Skutečnost, že při radioaktivním rozpadu nenastává přeměna všech jader současně a navíc nelze určit, které z jader se v tom kterém okamžiku rozpadne se odráží : v existenci tří přírodních rozpadových řad. v definici poločasu rozpadu. ve vlivu množství radioisotopu na trvání rozpadu. ve vlivu teploty na dobu trvání rozpadu.

Míra schopnosti atomu (vázaného v molekule) přitahovat elektrony chemické vazby, se označuje jako : elektronegativita. vazebná energie. vazebná vzdálenost. částečný náboj.

Čím je rozdíl v elektronegativitách atomů vázaných v molekulu větší, tím je vazba mezi nimi: : polárnější. kovalentnější. delší. kratší.

To jakou maximální vazebnost mohou projevovat atomy ve sloučeninách, lze z periodické tabulky zjistit podle : čísla skupiny. čísla periody. relativní atomové hmotnosti. počtu elektronů.

Výměnu elektronů mezi atomy v průběhu reakce, kdy atomy produktů nabývají jiných oxidačních čísel než měly v reaktantech, vystihuje pojem: redoxní děj. oxidace. redukce. redoxní potenciál.

Ze sloučenin manganu má pro lékařství největší praktický význam : MnSO4. MnCO3. HMnO4. KMnO4.

Prvkem, který vytváří chemické vazby se snadno využitelným obsahem energie, je součástí buněčných membrán, obalů nervových buněk a mozkové tkáně, společně s Ca(2+) nerostnou složkou kostí a zubů, a zároveň součástí nukleových kyselin, je : N. O. S. P.

Za prvky, které tvoří převahu stavebních, energetických a metabolických látek v těle, považujeme skupinu prvků : Mn, Ni, I, Co, Se. Cu, Zn, Fe, Mo. Na, K, Cl, Mg, Ca. O, C, N, H, P, S.

Prvkem, který je hlavním kationtem mimobuněčného prostoru, nejvýznamněji se podílí na regulaci osmotického tlaku, nervosvalové dráždivosti, tvorbě HCl v žaludku a chrání organismus před nadbytečnými ztrátami tekutin, je : Mg. K. Na. Cl.

Kapalnou sloučeninou, která je v koncentrovaném stavu sirupovitá, jemně namodralá, při úderu výbušná, ve vodě dokonale rozpustná, slabě kysele reagující, leptá pokožku a v 3% se užívá v lékařství, je : KMnO4. CaCO3. NaHCO3. H2O2.

Saze, dřevo, tuha, methan, oxid uhličitý, živočišné uhlí, vápenec, magnezit, dolomit, siderit, ropa, jantar, ozokerit, cukr, koks, mají společného jmenovatele, kterým je : kyslík. vodík. síra. uhlík.

Zásadní rozdíl mezi CaC2 a SiC spočívá v tom, že první z nich oproti druhému : reaguje s vodou. je mimořádně tvrdý. vodou se nerozpouští. hodí se k broušení.

Homogenní velmi tvrdá beztvará tavenina směsi křemičitanů, podržující si i v pevném stavu vnitřně charakter kapaliny se nazývá : diamant. vodní sklo. diatomit. sklo.

Ba(H2PO4)2 je vzorec : hydrogenfosforečnanu barnatého. dihydrogenfosforečnanu barného. dihydrogenfosforečnanu barnatého. dihydrogenfosfornanu barnatého.

Z uvedených; náleží dihydrátu síranu vápenatého vzorec : CaSO4 . 2H2. CaSO4 . 2H2O. 2H2CaSO5. 2 CaSO4 . 2H2O.

Podíl CO2 na složení vzduchu, i když spalováním fosilních paliv člověkem významně narůstá, je : 3%. 21%. 78%. 0,03%.

Které z tvrzení popisuje vlastnosti ethylenglykolu : příjemně vonící kapalina, rozpouštělo a v lékařství k dezinfekci. kapalina sladké chuti, vhodná jako náhražka cukru v potravinářství. kapalina k výrobě plastů, rozpouštědlo, složka nemrznoucích směsí. výchozí látka pro výrobu dynamitu.

Chemický děj popsatelný vztahem CH4 + 2 O2 = CO2 + 2 H2O , představuje proces, který by se rovněž dal pojmenovat : karboxylace. hoření. dýchání. methylace.

Text : „Adiční reakce na trojné vazbě probíhají nejprve za vzniku sloučenin s dvojnou vazbou a při nadbytku činidla dále, za vzniku sloučenin s vazbou jednoduchou“, popisuje chemické chování reaktantu : aromatického uhlovodíku. rozvětveného alkanu. alkynu. vyšší mastné kyseliny.

Obecné reakční schéma R – OH + HOOC – R´ → R – OOC – R´ + H2O , představuje chemický děj označovaný jako : karboxylace. esterifikace. dehydrogenace. hydroxylaci.

Do skupiny níže uvedených látek, vzhledem k odlišnému chemickému chování, nepatří : methanol. glycerol. fenol. ethylenglykol.

Látka vzorce CH3-CH2-O-CH2-CH3 náleží mezi : estery. ketony. aldehydy. ethery.

Příčinou jedovatosti methanalu (formaldehydu) je jeho : vysoká reaktivita s bílkovinami. redukovatelnost na methanol. oxidovatelnost na kyselinu mravenčí. neschopnost jater jej detoxikovat.

Deriváty uhlovodíků, v jejichž molekule je přítomna jedna nebo více skupin -COOH, náleží mezi : estery. vícesytné alkoholy. aldehydy. karboxylové kyseliny.

Konečným degradačním produktem ethylalkoholu v játrech je : acetaldehyd. formaldehyd. oxid uhličitý a voda. kyselina mravenčí.

Jednou z významných charakteristik uhlovodíků je jejich teplota varu. Proč však ropa nemá definovanou teplotu varu?. je směsí různých uhlovodíků. obsahuje další organické příměsi. její vlastnosti se s teplotou mění. není tvořena jenom uhlovodíky.

Vzorec představuje molekulu : hemoglobinu. globinu. hemu. ferritinu.

Chemická podstata „ztužování“ olejů, která se týká mastných kyselin, spočívá v : zkracování řetězců. hydrogenaci dvojných vazeb. prodlužování řetězců. dehydrogenaci.

Látky odvozené od hypotetické chemické struktury, představované uvedeným vzorcem, jsou: isoprenoidy. alkaloidy. polyterpeny. steroidy.

Do níže uvedeného výčtu sacharidů, podle charakteru své molekuly, nepatří : maltosa. glykogen. celuosa. škrob.

Pravidelně se opakující vazebná struktura je charakteristická pro : polyamidy. nukleové kyseliny. polysacharidy. peptidy a bílkoviny.

První z objevených antibiotik, inhibující syntézu bakteriální stěny, objevené sirem Alexanderem Flemingem v roce 1928 (roku 1945 Nobelova cena) je produktem : plísně hlavičkové (Mucor mucedo). bakterií rodu Acidophilus. bakterie Escherichia coli. plísně Penicillium notatum.

Pokud na obalu výrobku pod titulem „složení“ najdete – přírodní abrazivní složka, neiontové povrchově aktivní látky do 5%, aniontové povrchově aktivní látky 5 – 15 %, aroma, voda, bude jeho použití nejspíše při : přípravě koupele pro kojence. odstraňování komedonů („beďarů“). mytí nádobí a toaletní keramiky. hubení řas a sinic v bazénech.

Vlastnost bílkovin, která se označuje jako „primární struktura“, je dána : počtem a umístěním −H− můstků. pořadím aminokyselin v řetězci. počtem a umístěním −S −S − můstků. počtem aminokyselin v řetězci.

Enzym α-amylasa vzniká v lidském těle v : játrech. kůře nadledvin. slinných žlázách a slinivce břišní. dřeni nadledvin.

Který z vlivů může způsobit nevratnou zástavu funkce enzymu (ireversibilní inhibici) : teplota nižší než – 15°C. sloučenina podobná enzymu. změna pH o více než ± 3. přítomnost kationů těžkých kovů.

Pod pojmem „dýchací řetězec“ rozumíme v biochemii : příjem O2 plícemi → přenos krví ke tkáním → vstup do buněk → oxidaci živin. příjem O2 a výdej CO2 plícemi. předání O2 červenými krvinkami buňkám tkání výměnou za CO2. přenos H(+) a e(-) na O2 systémem koenzymů v mitochondriích.

Charakteristiku hormonu insulinu nejlépe vystihuje tvrzení, že je : hydrolytickým enzymem štěpícím disacharidy na monosacharidy. enzymem třídy ligas tvořícím v játrech z glukosy glykogen. hormonem zvyšujícím prostupnost buněčné membrány pro glukosu. hormonem kůry nadledvin ovlivňujícím výdej glukosy do krevního oběhu.

Děj, při kterém proběhne za přítomnosti O2 oxidace acetyl-CoA až na CO2 a uložení uvolněné energie do podoby ATP, se označuje : lipolysa. citrátový cyklus. cyklus močoviny. proteolysa.