ChK1.5

Chrupavka. izogenetické skupiny jsou dceřinné buňky vzniklé mitózou mateřského chondroblastu. fetální os frontale je tvořena hyalinním typem chrupavky. část stěny tuba auditiva je tvořena elastickou chrupavkou. makroskopicky je hyalinní chrupavka bělavá až namodralá, zatímco elastická chrupavka je nažloutlá.

Chrupavka. patří mezi pojivové tkáně. tvoří většinu fetálního skeletu. má mezibuněčnou hmotu bohatou na glykosaminoglykany a proteoglykany. má hojné cévy a tím pádem i dobré předpoklady pro regeneraci.

Elastická chrupavka. tvoří fontanely mezi kostmi lebky novorozence. tvoří cartilagines cuneiformes. na rozdíl od hyalinní chrupavky nemá perichondrium. obsahuje větvená vlákna barvitelná orceinem.

Elastická chrupavka. v růstové zóně epifýz dlouhých kostí má izogenetické skupiny. neobsahuje kolagenní fibrily, jen elastická vlákna. nemá perichondrium. nachází se např. v epiglottis.

Hyalinní chrupavka. tvoří kloubní chrupavku. tvoří epifyzární růstové ploténky dlouhých kostí. obsahuje kolagen typu II. její matrix je mikroskopicky sklovitě homogenní, protože neobsahuje vláknitou složku mezibuněčné hmoty.

Hyalinní chrupavka. chondrocyty mají vysokou a striktně aerobní metabolickou aktivitu. vzniká z mezenchymu. mezibuněčná hmota je během růstu chrupavky produkována chondroklasty. vyskytuje se např. v ušním boltci.

O chrupavce platí. obsahuje chondroblasty, avšak žádné chondrocyty. u člověka nacházíme tři základní typy chrupavky. její hydratace závisí na polyanionických řetězcích glykosaminoglykanů. buňky chrupavky jsou v dutinkách matrix, které se nazývají lakuny.

O hyalinní chrupavce platí. je pružná díky díky vazbě vody na záporně nabité řetězce glykosaminoglykanů. chondronektin podmiňuje vazbu chondrocytů ke kolagenu mezibuněčné matrix. kapsulární zóna kolem chondrocytů je více bazofilní nežli okolní matrix. u tohoto typu chrupavky chondrocyty netvoří izogenetické skupiny.

Perichondrium. na povrchu kloubní chrupavky produkuje synoviální tekutinu. je bezcévné. obsahuje fibroblasty a chondroblasty. je zdrojem buněk pro apoziční růst chrupavky.

Vazivová chrupavka. tvoří lamely v annulus fibrosus meziobratlových plotének. tvoří symphysis ossis pubis. obsahuje hojná vlákna kolagenu typu I. má velmi silné, obvykle vícevrstevné perichondrium.

Kompaktní kost: má osteony opředeny sítí krevních kapilár. je složena z podélných, šikmých a kruhových lamel. tvoří diafýzy dlouhých kostí. má osteocyty uložené v lamelách či mezi lamelami.

Vláknitá kost: má nepravidelně uspořádané kolagenní fibrily. tvoří primární kost v ontogenezi i při hojení. je obvykle méně mineralizována nežli kost haverská. nemá osteocyty.

Primární kost: je nezralá kostní tkáň. kolagenní vlákna jsou uspořádána v lamelách. objevuje se v embryonálním vývoji. je dočasná, u dospělých je nahrazena kostí sekundární.

Sekundární kostní tkáň: je první typ, který se objevuje v embryonálním vývoji. nacházíme ji u dospělých jedinců. objevuje se v první fázi hojení zlomenin. kolagenní vlákna jsou uspořádána v lamelách.

Kostní lamely: nevyskytují se v kompaktní kosti. tvoří trámce spongiózní kosti. tvoří Haversovy systémy. obsahují kolagenní fibrily.

Kost je specializovaná pojivová tkáň obsahující buňky: odontoblasty. osteoblasty. osteocyty. osteoklasty.

Osteoid: je nemineralizovaná kostní hmota. je syntetizován osteoblasty. je bez kolagenních fibril. je syntetizován osteoklasty.

Periost: vystýlá vnitřní povrch kostních dutin. je tvořen svazky kolagenních vláken. je tvořen Sharpeyovými vlákny. je tenčí než endost.

Endost: je tvořen svazky kolagenních vláken – Sharpeyovými vlákny. je tvořen jednou vrstvou osteoprogenitorových buněk. vyživuje kostní tkáň. ve srovnání s periostem je tenčí.

Osteocyty: vznikají z osteoblastů. jsou spojeny pomocí desmosomů. obsahují více jader. jsou uloženy v lakunách kostní hmoty.

Osteoblasty: jsou odpovědné za syntézu kolagenu typu I. nalézají se na povrchu kostních trámců. syntetizují proteoglykany a glykoproteidy. vytváří vrstvu nové nekalcifikované matrix.

Osteoklasty: vznikají z osteoblastů. obsahují více jader. jsou součástí monocyto-makrofágového systému. tvoří Howshipovy lakuny.

Kostní matrix obsahuje: krystalky hydroxyapatitu. fosforečnan vápenatý. kolagen typu I. amorfní základní hmotu s glykosaminoglykany.

Osteoblast: se vyvíjí z mezenchymu. podílí se na odbourávání kosti. podílí se na sekundární osifikaci. má eosinofilní cytoplasmu.

Haversův systém: obsahuje centrální kanál obklopený lamelami. obsahuje cévy, nervy a endost. je vystlán periostem. neobsahuje cévy a nervy.

Osifikace intramembranózní (desmogenní): se tvoří uvnitř hyalinní chrupavky. se tvoří uvnitř mezenchymové tkáně. vytváří většinu plochých kostí lebeční klenby. přispívá k růstu dlouhých kostí do šířky.

Primární osifikační centrum: vzniká destrukcí chondrocytů. vzniká u desmogenní osifikace v mezenchymu. diferencuji se zde buněčné skupiny v osteoblasty. v osifikačním centru dochází k tvorbě osteoidu.

Odbourávání kosti (remodelace): probíhá u kostí rostoucích. probíhá na lebce novorozence v místě fontanely. v dospělosti jsou změny remodelace pomalejší nežli v dětském věku. probíhá v Haversových kanálech.

Osteoklast: je mnohojaderná buňka. podílí se na odbourávání kostí. vyvíjí se z mezodermu. je jednojaderná buňka.

Intramembranózní (desmogenní) osifikace: osifikační centra tvoří kalcifikovaná matrix chrupavky. probíhá v mezenchymovém blastému. osteoblasty se diferencují z mezenchymových buněk. osifikace se odehrává uvnitř hyalinní chrupavky.

Při osifikaci diafýzy dlouhé kosti: osifikační centrum vzniká uprostřed diafýzy. endochondrální osifikací vzniká kostní manžeta. čelní a temenní kosti lebky vznikají endochondrálně. osifikační centrum tvoří hypertrofická kalcifikovaná chrupavka.

Osifikace dlouhých kostí: probíhá obvykle na základě chrupavčitého modelu. dochází při ní k hypertrofii a destrukci chondrocytů. dochází při ní k průniku osteogenních pupenů. vytváří hned definitivní Haversovy systémy.

Primární osifikační centrum se nachází: v diafýze dlouhé kosti. v epifýze dlouhé kosti. v klidové zóně chrupavky. v oblasti kostního límce.

Při osifikaci zůstane zachována chrupavka: na kostním límci. jako kloubní chrupavka. jako epifyzární (růstová) chrupavka. uvnitř mezenchymové tkáně.

Růstová ploténka má tyto zóny: zóna hypertrofické chrupavky. zóna kalcifikované chrupavky. proliferační zóna. kostní trámce (spikula).

Při zlomení kosti dochází k těmto změnám: poškozená matrix je odstraněna makrofágy. periost i endost reagují proliferací osteoprogenitorových buně. vzniká nezralá kost. vytváří se kostní svalek (kalus).

Pro kompaktní kost platí: vmezeřené lamely obsahují osteocyty. osteocyty jsou uloženy mezi lamelami. osteony tvoří kostní lamely okolo Haversova kanálu. zevní plášťové lamely probíhají kolmo na periost.

Kost se vytváří: pomocí aktivovaných makrofágů. přímou mineralizací matrix secernované osteoblasty. ukládáním kostní matrix na předem vytvořenou chrupavku. vazivová vrstva, která nepodléhá osifikaci, dává u membranózních kostí vzniknout endostu a periostu.

Sekundární osifikační centra: se tvoří v diafýze. se tvoří v epifýze. se tvoří v průběhu osifikace intramembranózní. jejich růst je radiální.

Typy kostní tkáně mohou být: primární, nezralá. vláknitá kost. chrupavčitá kost. sekundární zralá neboli lamelózní kost.