Dějiny Policie

1. Četnické stanice na území Čech, Moravy a Slezska byly zřizovány: v letech 1918 – 1919 se vznikem nového státu. převážná část četnických stanic byla zřízena již v období monarchie. byly zřizovány nově až v průběhu 20. a 30. let XX. století.

Johan Anton hrabě Pergen byl: a) zakladatelem Pražské policie v období Rakouského císařství. b) zakladatelem jednotného policejního systému Rakouské monarchie, označován jako a „otec“ tajné policie. c) poradce Františka Josefa I. pro vnitřní záležitosti státu.

Zákon č. 220/1920 Sb. z. a n. ze 14. 4. 1920 je: a) zákon o četnictvu. b) zákon o služebním poměru příslušníků četnictva. c) zákon o bezpečnostních sborech republiky Československé.

Jméno vrchního strážmistra Karla KNĚZE je spojováno s: a) kolaborací bezpečnostních sborů v letech 1939-1945. b) odbojovou činností bezpečnostních sborů a akcí Ležáky. c) akcí Kameny.

Četnictvo a policie zanikají jako samostatné bezpečnostní sbory se vznikem Sboru národní bezpečnosti (SNB) na základě: dohody spojenců o ukončení války dne 8. května 1945. Košického vládního programu ze 17. 4. 1945 (s účinností od června 1945). návratu Londýnské vlády do ČSR 16. června 1945.

Federální kriminální ústředna vznikla: v roce 1929 jako výkonná součást Policejního ředitelství v Praze a slovo federální vymezovalo působnost na území Československé republiky. v roce 1989 jako součást Federálního ministerstva ČSFR. v roce 1992 jako součást Federálního policejního sboru, a to na základě zákona č. 333/1991 o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.

V 19. století byl termín „policie“ vysvětlován jako: zajištění bezpečnosti vlády. péči o obec a věci veřejné. zabezpečení vládnoucího panovnického rodu.

8. Útvar nazvaný „Presidium – oddělení pro Státní bezpečnost“ vznikl v rámci Policejního ředitelství v Praze: v roce 1923 jako jedno z organizačního opatření po atentátu na ministra Aloise Rašína. v roce 1933 za účelem koordinace zpravodajských a policejních opatření proti komunistické straně. v roce 1938 jako projev integrace zpravodajských složek v působnosti ministerstva vnitra.

První nově zákonem vytvořenou bezpečnostní institucí v roce 1990 se stal(a): Policie České republiky. Správa ochrany prezidenta Československé socialistické republiky. Federální policejní sbor.

Činnost obecních policií byla ukončena: nabytím účinnosti zákona č. 149/1947 Sb., o národní bezpečnosti a byla obnovena v roce 1991 po opětovném vytvoření obcí. na základě zásad, stanovených v Košickém vládním programu v roce 1945 a byla obnovena v roce 1949 v souvislosti se zavedením krajského zřízení. nabytím účinnosti zákona č. 286/1948 Sb. o Národní bezpečnosti a byla obnovena na základě zásad, obsažených v Akčním programu KSČ v roce 1968.

Četnictvo od období Rakouska-Uherska bylo: civilním ozbrojeným strážním sborem. uniformovaným policejním sborem pro zajištění veřejného pořádku především mimo města. vojensky organizovaným bezpečnostním sborem.

Diplomatika je: pomocná věda historická, jejímž objektem jsou písemnosti úřední provenience. obor historiografie, který se zabývá dějinami diplomacie. pomocná věda historická, jejímž objektem jsou rukopisné (literární) knihy neúřední povahy.

Ministry vnitra v období Protektorátu Čechy a Morava (1939 - 1945) byli: Otakar Fischer, gen. Alois Eliáš, gen. Josef Ježek, Richard Bienert. Emil Hácha, gen. Jan Syrový, K. H. Frank. Emanuel Moravec, Wilhelm Frick, SS-Standartenführer Horst Böhme.

Prvním policejním ředitelem policie v Praze se v roce 1785 stal: František Sauer. Jan Jakub Riesmann. Alfred Windischgrätz.

Zpravodajské oddělení v rámci struktury pražského policejního ředitelství vzniklo: v roce 1922 na základě zákona na ochranu republiky. v roce 1919 na základě vyhodnocení bezpečnostní situace státu. v roce 1933 na základě tzv. "zmocňovacích zákonů".

Všeobecné řízení bezpečnostních složek od roku 1918 spadalo pod: ministerstvo národní bezpečnosti. ministerstvo národní obrany. ministerstvo vnitra.

V období Protektorátu Čechy a Morava byl veřejný pořádek zajišťován těmito bezpečnostními složkami: vládním vojskem. protektorátní uniformovanou policií, obecní policií a protektorátním četnictvem. protektorátním četnictvem.

Zakladatelem „moderní“ policejní organizace rakouské je: Josef II. Ferdinand I. Dobrotivý. František Josef I.

Vláním nařízení č. 270/1936 Sb. z. a n. byl(a) zřízen(a): Sbor ochrany státu. Stráž obrany státu. Stráž ochrany státních hranic.

Zákon č. 230/1922 Sb. z. a n. je: zákon o bezpečnosti. zákon o přísežné bezpečnostní stráži. zákon o sborech stráže bezpečnosti.

Četnictvo vykonávalo v období let 1918 - 1939 službu: v přidělených obvodech zejména tam, kde nebyly zřízeny státní policejní úřady. na celém venkově. všude tam, kde to bylo potřeba.

Státní policie vykonávala v období let 1918 - 1939 službu: pouze ve statutárních městech. v místech, kde o tom bylo rozhodnuto nařízením vlády. ve všech městech nad 10.000 obyvatel.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který vznikl. v roce 1995 je součástí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. v roce 1990 a je zákonem charakterizován jako veřejná výzkumná instituce. v roce 2007 jeho prvním ředitelem se stal Pavel Žáček.

Oddělení historie Sboru národní bezpečnosti vzniklo: v šedesátých letech 20. století a jeho prvním náčelníkem byl Robert Maršan. v sedmdesátých letech 20. století a jeho prvním náčelníkem byl Vlastislav Kroupa. koncem osmdesátých let 20. století a prvním náčelníkem byl František Roubík.

Československo bylo ve válečném stavu s Německem (Velkoněmeckou Říší) od: 15. března 1939. 30. září 1938. 17. září 1938.

V rámci politických procesů v 50. letech bylo popraveno: Víc než 30 příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Nebyl popraven žádný příslušník Sboru národní bezpečnosti. Jako jediný příslušník Sboru nádorní bezpečnosti byl popraven Heliodor Píka.

Okrsková služba byla zřízena: v rámci četnictva v roce 1918 a v roce 1921 na základě nabytí účinnosti zákona č. 290/1920 Sb. z. a n. o četnictvu. v roce 1945 jako přechodné opatření k zajištění bezpečnosti ve venkovských lokalitách. v roce 1951 na základě přebírání sovětských zkušeností a v letech 1964 - 1965 nahrazena systémem obvodních oddělení Veřejné bezpečnosti.

Státní policie v letech 1918 – 1938 zahrnovala uniformovanou složku, která se nazývala: veřejná bezpečnost. uniformovaná bezpečnost. sbor uniformované stráže bezpečnosti.

Generál Josef Kronenberg byl: první zemský velitel četnictva v Čechách (1851 - 1855). rakouský dvorní rada c.k. pošt a ředitel úřadu v Praze (Karmelitská 2). přednosta cenzurního oddělení vídeňského policejního ředitelství.

Ministrem vnitra se po skončení II. světové války v roce 1945 stal: Václav Nosek. Richard Sacher. Antonín Švehla.

SOS byla složena zejména z: příslušníků četnictva, policejních strážních sborů, obecní stráže bezpečnosti, finanční stráže a z vojenských osob. příslušníků četnictva, finanční a celní stráže. příslušníků četnictva, armády, policie, členů Sokola a automobilových klubů.

Četnictvo bylo na území historických zemí Koruny České zřízeno v roce: 1850. 1785. 1918.

Základním úkolem STB po skončení II. světové války v roce 1945 bylo: stíhání válečných a nacistických zločinců. ke stíhání vnitřních nepřátel státu. ke stíhání zvlášť závažné ekonomické trestné činnosti.

Zákon č. 149/1947 Sb., o Národní bezpečnosti: ... z pořádkové složky, kriminální složky a státně bezpečnostní složky, kterou v případě, že se zmenší rozsah jejích úkolů mohla, vláda svým nařízením sloučit s kriminální složkou. z pořádkové složky, kriminální složky, dopravní složky a složky zpravodajské, kterou v případě, že se zmenší rozsah jejích úkolů mohla, jí vláda svým nařízením sloučit s kriminální složkou.

První policejní úřad v kontinentální Evropě vznikl: v roce 1805 ve Vídni po jejím obsazení císařem Napoleonem a policejním ředitelem byl jmenován Karl Ludwig Schulmeister. za vlády císaře Františka I. na území rakouského mocnářství. v roce 1667 v Paříži v době vlády Ludvíka XIV. a do jeho čela byl postaven Gabriel Nicolas de la Reynie s titulem leutenant de police.