1. Četnické stanice na území Čech, Moravy a Slezska byly zřizovány:
v letech 1918 – 1919 se vznikem nového státu převážná část četnických stanic byla zřízena již v období monarchie byly zřizovány nově až v průběhu 20. a 30. let XX. století.
Johan Anton hrabě Pergen byl: a) zakladatelem Pražské policie v období Rakouského císařství b) zakladatelem jednotného policejního systému Rakouské monarchie, označován jako a „otec“ tajné policie c) poradce Františka Josefa I. pro vnitřní záležitosti státu.
Zákon č. 220/1920 Sb. z. a n. ze 14. 4. 1920 je: a) zákon o četnictvu b) zákon o služebním poměru příslušníků četnictva c) zákon o bezpečnostních sborech republiky Československé.
Jméno vrchního strážmistra Karla KNĚZE je spojováno s: a) kolaborací bezpečnostních sborů v letech 1939-1945 b) odbojovou činností bezpečnostních sborů a akcí Ležáky c) akcí Kameny.
Četnictvo a policie zanikají jako samostatné bezpečnostní sbory se vznikem Sboru národní bezpečnosti (SNB) na základě: dohody spojenců o ukončení války dne 8. května 1945 Košického vládního programu ze 17. 4. 1945 (s účinností od června 1945) návratu Londýnské vlády do ČSR 16. června 1945.
Federální kriminální ústředna vznikla: v roce 1929 jako výkonná součást Policejního ředitelství v Praze a slovo federální vymezovalo působnost na území Československé republiky v roce 1989 jako součást Federálního ministerstva ČSFR v roce 1992 jako součást Federálního policejního sboru, a to na základě zákona č. 333/1991 o Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie.
V 19. století byl termín „policie“ vysvětlován jako:
zajištění bezpečnosti vlády péči o obec a věci veřejné zabezpečení vládnoucího panovnického rodu.
8. Útvar nazvaný „Presidium – oddělení pro Státní bezpečnost“ vznikl v rámci Policejního ředitelství v Praze: v roce 1923 jako jedno z organizačního opatření po atentátu na ministra Aloise Rašína v roce 1933 za účelem koordinace zpravodajských a policejních opatření proti komunistické straně v roce 1938 jako projev integrace zpravodajských složek v působnosti ministerstva vnitra.
První nově zákonem vytvořenou bezpečnostní institucí v roce 1990 se stal(a): Policie České republiky Správa ochrany prezidenta Československé socialistické republiky Federální policejní sbor.
Činnost obecních policií byla ukončena: nabytím účinnosti zákona č. 149/1947 Sb., o národní bezpečnosti a byla obnovena v roce 1991 po opětovném vytvoření obcí na základě zásad, stanovených v Košickém vládním programu v roce 1945 a byla obnovena v roce 1949 v souvislosti se zavedením krajského zřízení nabytím účinnosti zákona č. 286/1948 Sb. o Národní bezpečnosti a byla obnovena na základě zásad, obsažených v Akčním programu KSČ v roce 1968.
Četnictvo od období Rakouska-Uherska bylo: civilním ozbrojeným strážním sborem uniformovaným policejním sborem pro zajištění veřejného pořádku především mimo města vojensky organizovaným bezpečnostním sborem.
Diplomatika je: pomocná věda historická, jejímž objektem jsou písemnosti úřední provenience obor historiografie, který se zabývá dějinami diplomacie pomocná věda historická, jejímž objektem jsou rukopisné (literární) knihy neúřední povahy.
Ministry vnitra v období Protektorátu Čechy a Morava (1939 - 1945) byli: Otakar Fischer, gen. Alois Eliáš, gen. Josef Ježek, Richard Bienert Emil Hácha, gen. Jan Syrový, K. H. Frank Emanuel Moravec, Wilhelm Frick, SS-Standartenführer Horst Böhme.
Prvním policejním ředitelem policie v Praze se v roce 1785 stal: František Sauer Jan Jakub Riesmann Alfred Windischgrätz.
Zpravodajské oddělení v rámci struktury pražského policejního ředitelství vzniklo: v roce 1922 na základě zákona na ochranu republiky v roce 1919 na základě vyhodnocení bezpečnostní situace státu v roce 1933 na základě tzv. "zmocňovacích zákonů".
Všeobecné řízení bezpečnostních složek od roku 1918 spadalo pod: ministerstvo národní bezpečnosti ministerstvo národní obrany ministerstvo vnitra.
V období Protektorátu Čechy a Morava byl veřejný pořádek zajišťován těmito bezpečnostními složkami: vládním vojskem protektorátní uniformovanou policií, obecní policií a protektorátním četnictvem protektorátním četnictvem.
Zakladatelem „moderní“ policejní organizace rakouské je: Josef II Ferdinand I. Dobrotivý František Josef I.
Vláním nařízení č. 270/1936 Sb. z. a n. byl(a) zřízen(a): Sbor ochrany státu Stráž obrany státu Stráž ochrany státních hranic.
Zákon č. 230/1922 Sb. z. a n. je: zákon o bezpečnosti zákon o přísežné bezpečnostní stráži zákon o sborech stráže bezpečnosti.
Četnictvo vykonávalo v období let 1918 - 1939 službu: v přidělených obvodech zejména tam, kde nebyly zřízeny státní policejní úřady na celém venkově všude tam, kde to bylo potřeba.
Státní policie vykonávala v období let 1918 - 1939 službu: pouze ve statutárních městech v místech, kde o tom bylo rozhodnuto nařízením vlády ve všech městech nad 10.000 obyvatel.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který vznikl v roce 1995 je součástí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v roce 1990 a je zákonem charakterizován jako veřejná výzkumná instituce v roce 2007 jeho prvním ředitelem se stal Pavel Žáček.
Oddělení historie Sboru národní bezpečnosti vzniklo: v šedesátých letech 20. století a jeho prvním náčelníkem byl Robert Maršan v sedmdesátých letech 20. století a jeho prvním náčelníkem byl Vlastislav Kroupa. koncem osmdesátých let 20. století a prvním náčelníkem byl František Roubík.
Československo bylo ve válečném stavu s Německem (Velkoněmeckou Říší) od: 15. března 1939 30. září 1938 17. září 1938.
V rámci politických procesů v 50. letech bylo popraveno: Víc než 30 příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Nebyl popraven žádný příslušník Sboru národní bezpečnosti. Jako jediný příslušník Sboru nádorní bezpečnosti byl popraven Heliodor Píka.
Okrsková služba byla zřízena: v rámci četnictva v roce 1918 a v roce 1921 na základě nabytí účinnosti zákona č. 290/1920 Sb. z. a n. o četnictvu v roce 1945 jako přechodné opatření k zajištění bezpečnosti ve venkovských lokalitách. v roce 1951 na základě přebírání sovětských zkušeností a v letech 1964 - 1965 nahrazena systémem obvodních oddělení Veřejné bezpečnosti.
Státní policie v letech 1918 – 1938 zahrnovala uniformovanou složku, která se nazývala: veřejná bezpečnost uniformovaná bezpečnost sbor uniformované stráže bezpečnosti.
Generál Josef Kronenberg byl: první zemský velitel četnictva v Čechách (1851 - 1855) rakouský dvorní rada c.k. pošt a ředitel úřadu v Praze (Karmelitská 2) přednosta cenzurního oddělení vídeňského policejního ředitelství.
Ministrem vnitra se po skončení II. světové války v roce 1945 stal: Václav Nosek Richard Sacher Antonín Švehla.
SOS byla složena zejména z: příslušníků četnictva, policejních strážních sborů, obecní stráže bezpečnosti, finanční stráže a z vojenských osob příslušníků četnictva, finanční a celní stráže příslušníků četnictva, armády, policie, členů Sokola a automobilových klubů.
Četnictvo bylo na území historických zemí Koruny České zřízeno v roce: 1850 1785 1918.
Základním úkolem STB po skončení II. světové války v roce 1945 bylo: stíhání válečných a nacistických zločinců ke stíhání vnitřních nepřátel státu ke stíhání zvlášť závažné ekonomické trestné činnosti.
Zákon č. 149/1947 Sb., o Národní bezpečnosti: ... z pořádkové složky, kriminální složky a státně bezpečnostní složky, kterou v případě, že se zmenší rozsah jejích úkolů mohla, vláda svým nařízením sloučit s kriminální složkou z pořádkové složky, kriminální složky, dopravní složky a složky zpravodajské, kterou v případě, že se zmenší rozsah jejích úkolů mohla, jí vláda svým nařízením sloučit s kriminální složkou.
První policejní úřad v kontinentální Evropě vznikl: v roce 1805 ve Vídni po jejím obsazení císařem Napoleonem a policejním ředitelem byl jmenován Karl Ludwig Schulmeister. za vlády císaře Františka I. na území rakouského mocnářství v roce 1667 v Paříži v době vlády Ludvíka XIV. a do jeho čela byl postaven Gabriel Nicolas de la Reynie s titulem leutenant de police.
|
