option
Questions
ayuda
daypo
search.php

Dendrologie II. - nároky

COMMENTS STATISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Dendrologie II. - nároky

Description:
dendrologie

Creation Date: 2024/01/08

Category: Others

Number of questions: 40

Rating:(0)
Share the Test:
Nuevo ComentarioNuevo Comentario
New Comment
NO RECORDS
Content:

Které z následujícíh dřevin mají přirozený areál rozšíření v Severní Americe?. Euonymus verrucosus. Hibiscus syriacus. Rhus typhina. Lycium barbarum. Symphoricarpos albus.

Mezi dřeviny u nás na adekvátním stanovišti obvykle přesahující výšku 3 m patří?. Philadelphus x lemoinei. Viburnum carlesii. Frangula alnus. Spiraea chamaedryfolia. Hydrangea arborescens.

Mezi rychle rostoucí dřeviny v adekvátních podmínkách řadíme ?. Celastrus orbiculatus. Prunus spinosa. Cornus mas. Buddleja alternifolia. Elaeagnus angustifolia.

Označte dřeviny tolerující suchá a vysýchavá stanoviště. Cotoneaster horizontalis. Cotinus coggygria. Perovskia abrotanoides. Sambucus racemosa. Colutea arborescens.

Které dřeviny jsou kyselomilné (preferující, vyžadující kyselé Ph půdy)?. Berberis vulgaris. Cytisus scoparius. Rhamnus cathartica. Cornus kousa. Tamarix ramosissima.

Mezi výrazně světlomilné dřeviny (nedostatkem světla odvětvuje, ztrácí olistění, nepříznivě mění habitus, chřadne) patří ?. Caragana frutex. Prunus fruticosa. Philadelphus coronarius. Potentilla fruticosa. Viburnum opulus.

Mezi dřeviny na příznivých stanovištích vhodné do tvarovaných živých plůtků,plotů či stěn patří?. Weigela x hybrida. Ribes alpinum. Staphylea pinnata. Lonicera xylosteum. Laburnum anagyroides.

Dřeviny u nás obvykle kvetoucí během plného léta (letních prázdnin) jsou ?. Spiraea x cinerea. Aesculus parviflora. Lonicera tatarica. Campsis radicans. Rosa hugonis.

Dřeviny, které lze pěstovat v oblastech III a IV (bramborářská a podhorská). Physocarpus opulifolius. Crataegus laevigata. Rosa canina. Hydrangea macrophylla. Syringa vulgaris.

Dřeviny, které jsou charakteristické nápadnými dekorativními plody či plodenstvím. Kerria japonica. Parthenocissus inserta. Crataegus x lavallei. Philadelphus pubescens. Callicarpa bodinieri.

Mezi dřeviny, které mají přirozený areál svého rozšíření, nebo alespoň jeho část, v ČR řadíme. Swida sanguinea. Daphne mezereum. Lonicera xylosteum. Prunus triloba. Celastrus scandens.

Mezi keře standartně nízké (0,5-1,5m) řadíme. Cydonia oblonga. Rhamnus cathartica. Rosa multiflora. Syringa meyeri. Deutzia gracilis.

Označte liány úponkaté. Parthenocissus inserta. Campsis radicans. Jasminum nudiflorum. Clematis tangutica. Lonicera periclymenum.

Mezi keře silně světlomilné (nesnáší déle trvající zastiňování) náleží. Viburnum lantana. Symphoricarpos x chenaultii. Colutea arborescens. Caryopteris x clandonensis. Cornus mas.

Označte dřeviny dobře snášející suché a zasolené stanoviště. Rosa rugosa. Viburnum opulus. Fothergilla major. Amorpha fruticosa. Swida alba.

Označte dřeviny s výraznou tvorbou kořenových výmladků a odnoží. Spiraea x cinerea. Syringa vulgaris. Crataegus monogyna. Berberis thunbergii. Prunus tenella.

Mezi atraktivní podzimní barviče (výrazné žluté, červené, oranžové, vínově červené probarvení listu) patří. Lonicera xylosteum. Rhus typhina. Viburnum lentago. Hippophae rhamnoides. Berberis thunbergii.

Dřeviny, které k úspěšnému růstu na stanovišti preferují vápnité půdy. Laburnum anagyroides. Cornus mas. Hydrangea macrophylla. Paeonia suffruticosa. Hamamelis japonica.

Mezi dlouhověké keře, případně liány řadíme. Potentilla fruticosa. Syringa vulgaris. Corylus avellana. Prunus trilobita. Wisteria floribunda.

Mezi dřeviny standartně kvetoucí v období časného léta (červen) náleží. Prunus tenella. Hydrangea arborescens. Weigela x hybrida. Philadelphus x virginalis. Paeonia suffruticosa.

Mezi dřeviny, které mají přirozený areál svého rozšíření, nebo alespoň jeho část, v ČR řadíme. Swida alba. Daphne mezereum. Lonicera xylosteum. Ligustrum ovalifolium. Corylus avellana.

Mezi keře standartně nízké (0,5-1,5) řadíme. Spiraea japonica. Rhamnus cathartica. Rhus typhina. Staphylea pinna. Deutzia gracilis.

Označte liány úponkaté. Parthenocissus quinquefolia. Hydrangea petiolaris. Actinidia arguta. Clematis tangutica. Lonicera periclymenum.

Mezi keře s atraktivními výrazně zbarvenými plody (nikoliv suchými,hnědými) náleží. Viburnum lentago. Symphoricarpos x doorenbosii. Kerria japonica. Forsythia x intermedia. Caragana frutex.

Označte dřeviny dobře snášející suché a zasolené stanoviště. Hippophae rhamnoides. Viburnum opulus. Weigela x hybrida. Amorpha fruticosa. Swida alba.

Označte dřeviny s výraznou tvorbou kořenových výmladků a odnoží. Spiraea x vanhouttei. Syringa vulgaris. Cotoneaster horizontalis. Berberis thunbergii. Rhus typhina.

Mezi atraktivní podzimní barviče (výrazné žluté, červené, oranžové, vínově červené probarvení listu) patří. Lonicera tatarica. Corylus avellana. Viburnum prunifolium. Parthenocissus tricuspidata. Berberis thunbergii.

Dřeviny, které k úspěšnému růstu na stanovišti preferují kyselé půdy. Cytisus scoparius. Cornus mas. Hydrangea macrophylla. Paeonia suffruticosa. Hammamelis x intermedia.

Mezi intenzivně vonné ( i nepříjemně) keře v období kvetení řadíme. Potentilla fruticosa. Syringa vulgaris. Chaenomeles japonica. Philadelphus coronarius. Berberis vulgaris.

Mezi dřeviny standartně kvetoucí v období časného léta (červen) náleží. Spiraeea x cinerea. Hibiscus syriacus. Kolkwitzia amabilis. Philadelphus x virginalis. Paeonia suffruticosa.

Mezi dřeviny, které mají přirozený areál svého rozšíření, nebo alespoň jeho části, v ČR řadíme: Eonymus alatus. Berberis thunbergii. Clematis vitalba. Prunus triloba. Viburnum lantana.

Mezi keře standardně vysoké (přesahující v dospělosti běžně 4 m) řadíme: Caragana frutex. Aesculus parviflora. Crataegus pedicellata. Cornus mas. Cotoneaster horizontalis.

Označte liány ovíjivé. Hydrangea petiolaris. Lonicera japonica. Fallopia aubertii. Clematis viticella. Parthenocissus quinquefolia.

Mezi keře, které lze úspěšně využít v podrostovém patru (tolerující významnější zastínění) náleží: Ribes alpinum. Symphoricarpos albus. Buddleja davidii. Rosa gallica. Spiraea japonica.

Atraktivní červeně, červenooranžově či oranžově zbarvené plody mají tyto dřeviny: Viburnum opulus. Tamarix parviflora. Swida sanguinea. Cotoneaster dielsianus. Ligustrum vulgare.

Označte dřeviny s výraznou tvorbou kořenových výmladků a odnoží: Spiraea x vanhouttei. Hydrangea macrophylla. Kerria japonica. Lycium barbarum. Cornus Florida.

Mezi atraktivní podzimní barviče s výrazným žlutým probarvením listů řadíme: Lonicera tatarica. Corylus avellana. Viburnum farreri. Amelanchier lamarckii. Akebia quinata.

Mezi intenzivně vonné (i nepříjemně) keře v období kvetení řadíme: Cornus mas. Viburnum carlesii. Elaeagnus angustifolia. Paeonia suffruticosa. Deutzia scabra.

Označte krátkověké keře či liány: ?. Cotinus coggygria. Wisteria sinensis. Laburnum anagyroides. Perovskia atriplicifolia. Crataegus laevigata.

Mezi dřeviny standardně kvetoucí v období časného jara (2. pol. Března-dubna) náleží: Ribes sanguineum. Hibiscus syriacus. Weigela Florida. Syringa x chinensis. Chaenomeles japonica.

Report abuse