didaktický test čj

(1) Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí, které byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.). Populační vývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva. V následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým epidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky nejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché ODPOVĚDĚT. (2) Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších městech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor nad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji s nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem i jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující zdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci vysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení (izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do měst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit. (3) Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový řád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během morové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do šachet vyhloubených u kostelů. Výsledky všech snah směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš uspokojivé. (4) Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře porodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro vzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se totiž tehdy rodila v manželství. ••••• Na každé ze dvou vynechaných míst (*****) ve třetí části výchozího textu patří jedno slovo. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova?. laxně – mortality. laxně – populace. striktně – mortality. striktně – populace.

(1) Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí, které byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.). Populační vývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva. V následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým epidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky nejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché ODPOVĚDĚT. (2) Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších městech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor nad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji s nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem i jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující zdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci vysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení (izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do měst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit. (3) Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový řád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během morové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do šachet vyhloubených u kostelů. Výsledky všech snah směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš uspokojivé. (4) Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře porodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro vzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se totiž tehdy rodila v manželství. ••••• Část úseku podtrženého ve výchozím textu je ohraničena závorkami. Která z následujících možností nejlépe vystihuje, co je v těchto závorkách uvedeno?. neúplný výčet určitých faktorů. konkrétní příklady příčin určitých faktorů. neúplný výčet velkých demografických krizí. konkrétní příklady velkých demografických krizí.

Například morový řád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během morové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do šachet vyhloubených u kostelů. Výsledky všech snah směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš uspokojivé. Které z následujících tvrzení o slovech šachta, kostel a snaha, ve výchozím textu je pravdivé?. Slova šachta, kostel a snaha jsou v textu užita ve stejném pádě. Slovo šachta je v textu užito v jiném pádě než slova kostel a snaha. Slovo kostel je v textu užito v jiném pádě než slova šachta a snaha. Slovo snaha je v textu užito v jiném pádě než slova šachta a kostel.

(1) Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí, které byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.). Populační vývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva. V následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým epidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky nejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché ODPOVĚDĚT. (2) Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších městech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor nad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji s nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem i jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující zdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci vysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení (izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do měst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit. (3) Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový řád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během morové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do šachet vyhloubených u kostelů. Výsledky všech snah směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš uspokojivé. (4) Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře porodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro vzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se totiž tehdy rodila v manželství. ••••• Na vynechané místo (•••••) ve čtvrté části výchozího textu patří syntakticky bezchybný větný celek. Který z následujících větných celků na toto vynechané místo patří?. Ačkoli přesná data chybí, právě hypotéza, že nárůst počtu obyvatel způsobilo zvýšení porodnosti, které mnozí vědci považují za dosti pravděpodobné. Ačkoli přesná data chybí, hypotézu, že nárůst počtu obyvatel způsobilo právě zvýšení porodnosti, mnozí vědci považují za dosti pravděpodobnou. Přes absenci přesných dat mnozí vědci právě touto hypotézou, že nárůst počtu obyvatel způsobilo zvýšení porodnosti, považují za dosti pravděpodobnou. Přes absenci přesných dat mnozí vědci na základě této hypotézy, že nárůst počtu obyvatel způsobilo právě zvýšení porodnosti, považují za dosti pravděpodobné.

(1) Pozdní středověk byl v českých zemích dobou velkých demografických krizí, které byly zapříčiněny mnoha faktory (války, hladomor, epidemie moru aj.). Populační vývoj se u nás zprvu zpomalil, v 15. století pak došlo k citelnému úbytku obyvatelstva. V následujícím století však nastává populační růst, a to navzdory dalším morovým epidemiím, které tehdy Čechy postihly. Jak tuto skutečnost vysvětlit? Klesla snad díky nejrůznějším protiepidemickým opatřením mortalita? Na tyto otázky není jednoduché ODPOVĚDĚT. (2) Lze konstatovat, že zdravotní péče se v novověku bezesporu zlepšila. Ve větších městech začali systematicky působit městští lékaři, kteří jednak vykonávali dozor nad ranhojiči, jednak v krizových chvílích spolupracovali s radními. K účinnému boji s nakažlivými nemocemi měly přispět také morové řády, vydávané panovníkem i jednotlivými městy. Vynález knihtisku zpřístupnil širší čtenářské obci již existující zdravotnickou literaturu, např. protimorové spisy. V nich je sice podstata nemoci vysvětlována mylně, můžeme zde však najít i užitečné informace. Některá doporučení (izolovat nemocné, udržovat čistotu obydlí a prádla, kontrolovat příchozí při vstupu do měst atd.) mohla šíření nákazy skutečně omezit. (3) Bezpečnostní opatření však rozhodně nebyla ***** dodržována. Například morový řád Ferdinanda I. nařizoval POCHOVÁVAT oběti moru mimo město, přesto během morové epidemie v roce 1582 byli v Praze mrtví běžně házeni do šachet vyhloubených u kostelů. Výsledky všech snah směřujících ke snížení ***** tedy asi nebyly příliš uspokojivé. (4) Příčiny populačního růstu v 16. století proto čeští historici hledají spíše ve sféře porodnosti než ve sféře úmrtnosti. V tomto století se vytvořily příznivé podmínky pro vzestup sňatečnosti, který měl za následek vzestup porodnosti. Naprostá většina dětí se totiž tehdy rodila v manželství. ••••• Které z následujících tvrzení o větných členech odpovědět a pochovávat je pravdivé? (Oba posuzované větné členy jsou ve výchozím textu zapsány velkými písmeny.). Oba tyto větné členy jsou podměty. Oba tyto větné členy jsou předměty. Větný člen z první části textu je podmět, větný člen ze třetí části textu je předmět. Větný člen z první části textu je předmět, větný člen ze třetí části textu je podmět.

Oh, tenkrát naivní byla jako dítě, ten vzdušný zjev se vždy jak mlha nes (mám, tuším, staré verše o tom kdes a nevím – snad jsem zbožňoval ji skrytě). A čas je lotřík, jenž vše krade lítě a z okradených rád si ztropí ples: po dlouhých letech potkal jsem ji dnes a mluvili jsme leccos spolu hbitě. A jaký dojem já si u ní schoval dnes, nevím. Ona není změněná, a já přec paměť svoji opravoval: ten vzdušný zjev – je zatím hubená, ta naivnost – je to hloupost bez ostychu… Bodlo to v srdci… Ale je to k smíchu… (báseň J. S. Machara) Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?. Tím, že žena i po letech zůstala stejná, se lyrickému subjektu potvrdilo, že jeho vzpomínky na dětství nejsou zkreslené. Ta, kterou lyrický subjekt potkal, předstírala při jejich posledním setkání naivitu, aby lyrický subjekt přehodnotil svůj názor na ni. Ta, kterou lyrický subjekt potkal, i po letech zůstala stejná, lyrický subjekt ale na základě tohoto setkání přehodnotil svůj názor na ni. Tím, že žena při jejich posledním setkání předstírala naivitu, se lyrickému subjektu potvrdilo, že jeho vzpomínky na dětství nejsou zkreslené.

Oh, tenkrát naivní byla jako dítě, ten vzdušný zjev se vždy jak mlha nes (mám, tuším, staré verše o tom kdes a nevím – snad jsem zbožňoval ji skrytě). A čas je lotřík, jenž vše krade lítě a z okradených rád si ztropí ples: po dlouhých letech potkal jsem ji dnes a mluvili jsme leccos spolu hbitě. A jaký dojem já si u ní schoval dnes, nevím. Ona není změněná, a já přec paměť svoji opravoval: ten vzdušný zjev – je zatím hubená, ta naivnost – je to hloupost bez ostychu… Bodlo to v srdci… Ale je to k smíchu… Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?. Rýmové schéma první sloky odpovídá rýmu obkročnému, totéž platí o druhé sloce. Rýmové schéma první sloky odpovídá rýmu sdruženému, totéž platí o druhé sloce. Rýmové schéma první sloky odpovídá rýmu obkročnému, totéž však neplatí o druhé sloce. Rýmové schéma první sloky odpovídá rýmu sdruženému, totéž však neplatí o druhé sloce.

Oh, tenkrát naivní byla jako dítě, ten vzdušný zjev se vždy jak mlha nes (mám, tuším, staré verše o tom kdes a nevím – snad jsem zbožňoval ji skrytě). A čas je lotřík, jenž vše krade lítě a z okradených rád si ztropí ples: po dlouhých letech potkal jsem ji dnes a mluvili jsme leccos spolu hbitě. A jaký dojem já si u ní schoval dnes, nevím. Ona není změněná, a já přec paměť svoji opravoval: ten vzdušný zjev – je zatím hubená, ta naivnost – je to hloupost bez ostychu… Bodlo to v srdci… Ale je to k smíchu… Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?. Macharova báseň je sonet. Macharova báseň je kaligram. Výstavba Macharovy básně neodpovídá sonetu ani kaligramu. Výstavba Macharovy básně odpovídá jak sonetu, tak kaligramu.

Realismus položil základ dalším uměleckým směrům. Příkladem je třeba ***** , jehož kolébkou je Francie. Člověka vnímá jako bytost biologickou, ovlivněnou pudy a dědičností. Neodvratnost lidského i společenského úpadku literárních postav je dána také ničivým vlivem prostředí (často velkoměsta a jeho periferie). Zobrazování některých jevů může vyvolávat rozporuplné pocity: estetický odpor se mísí se soucitem třeba při čtení syrového popisu alkoholového deliria v Zabijákovi. Na tento román z cyklu Rougon-Macquartové, který napsal francouzský prozaik ••••• (1840–1902), čelný představitel charakterizovaného směru, volně navazuje příběh prostitutky Nany Vyberte jednoslovné pojmenování označující umělecký směr, které patří na první vynechané místo (*****) ve výchozím textu. Racionalismus. Kubismus. Naturalismus. Romantismus.

Realismus položil základ dalším uměleckým směrům. Příkladem je třeba ***** , jehož kolébkou je Francie. Člověka vnímá jako bytost biologickou, ovlivněnou pudy a dědičností. Neodvratnost lidského i společenského úpadku literárních postav je dána také ničivým vlivem prostředí (často velkoměsta a jeho periferie). Zobrazování některých jevů může vyvolávat rozporuplné pocity: estetický odpor se mísí se soucitem třeba při čtení syrového popisu alkoholového deliria v Zabijákovi. Na tento román z cyklu Rougon-Macquartové, který napsal francouzský prozaik ••••• (1840–1902), čelný představitel charakterizovaného směru, volně navazuje příběh prostitutky Nany. Vyberte příjmení spisovatele, které patří na druhé vynechané místo (•••••) ve výchozím textu. Zola. Maupassant. Villon. Exupéry.

Přiřaďte k jednotlivým typům mezivětného navazování (1−3) možnost (A–E), v níž se daný typ mezivětného navazování vyskytuje. (Žádnou možnost z nabídky A–E nelze přiřadit víckrát než jednou.) Typ 1: První slovo druhé věty odkazuje k několikanásobnému větnému členu ze začátku věty předchozí, např. Ota a Pepa pojedou k moři. Tise ale mají. Typ 2: První slovo druhé věty odkazuje ke slovu z konce věty předchozí, které není složkou několikanásobného větného členu, např. Včera byli mí bratři a jejich přátelé na koncertě Radůzy. Zpěvačka je prý vážně ve formě. Typ 3: První slovo druhé věty odkazuje k jedné ze složek několikanásobného větného členu z konce věty předchozí, např. Měl napsat charakteristiku Froda Pytlíka nebo Harryho Pottera. Hobit byl zcela jasnou volbou. A) Babička s dědou se už těší na návrat domů. Tam si konečně odpočinou od toho městského ruchu. B) Nikdy jsem rodičům nepomáhal s vařením či uklízením. Učení a sportovní aktivity mě totiž vždy zcela vysílily. C) Nejen bratr, ale i sestra zásadně odmítají sportovat. Oba tráví všechen svůj volný čas v kavárnách či v hudebních klubech. D) Stěny sálu byly ozdobeny loveckými trofejemi, podobiznami šlechticů a dobovými zbraněmi. Portréty zaujaly všechny návštěvníky nejvíc. E) Povídky a romány českých klasiků se špatně prodávají jak v kamenných obchodech, tak v e-shopech. Lidé totiž preferují odlehčenou zábavnou četbu. 1 – D) 2 – C) 3 – E). 1 – E) 2 – D) 3 – A). 1 – A) 2 – B) 3 – C). 1 – C) 2 – A) 3 – D).

Pálivé papriky kdysi využívali indiáni jako zbraň proti nepřítely. Nejostřejší kousky zapálili, extrémně štiplavým dýmem dotyčného ochromili a poté snadno zneškodnili. Pálivost paprik způsobuje kapsaicin. Tento rostlinný alkaloid zřejmě slouží jako obraný prostředek proti bíložravým živočichům. Intenzita pálivosti dané odrůdy paprik se udává ve Scovilleových jednotkách pálivosti (SHU), pojmenovaných podle amerického chemika. Ten v roce 1912 zveřejnil svůj test pálivosti papriček: roztok obsahující vodu, cukr a výtažek z pálivých paprik se ředí postupným přidáváním vody až do té doby, než většina z pěti ochutnávačů přestane zcela cítit pálivou chuť roztoku. Stupeň naředění (tj. kolikrát musel být původní roztok naředěn, aby byl ochutnávači označen jako nepálivý) odpovídá příslušné hodnotě SHU. Sladká paprika neobsahuje žádný kapsaicin, má tedy 0 SHU. Oblíbené jalapeños mohou mít až 8 tisíc SHU, některé chilli papričky mají dokonce více než milion SHU. Největším nedostatkem Scovilleova testu jsou částečně zkreslené výsledky: ve vnímání pálivosti jsou mezi lidmi značné rozdíly, navíc už po chvíli ochutnávání se chuťové receptory stanou méně citlivými, a tak ochutnávač snese větší pálení než spočátku. Dnešní poměrně spolehlivé metody negativní vliv lidského faktoru eliminují. Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?. Minimální hodnota SHU, kterou lze pomocí Scovilleova testu naměřit u pálivých paprik, je 8 tisíc. Čím více se ředí roztok používaný při Scovilleově testu, tím snáze ochutnávači identifikují v roztoku kapsaicin. Fakt, že sladká paprika má 0 SHU, byl prokázán během historicky prvního Scovilleova testu uskutečněného v roce 1912. Pokud v rámci Scovilleova testu alespoň tři z celkem pěti ochutnávačů označí roztok jako nepálivý, přestává se tento roztok ředit.

Pálivé papriky kdysi využívali indiáni jako zbraň proti nepřítely. Nejostřejší kousky zapálili, extrémně štiplavým dýmem dotyčného ochromili a poté snadno zneškodnili. Pálivost paprik způsobuje kapsaicin. Tento rostlinný alkaloid zřejmě slouží jako obraný prostředek proti bíložravým živočichům. Intenzita pálivosti dané odrůdy paprik se udává ve Scovilleových jednotkách pálivosti (SHU), pojmenovaných podle amerického chemika. Ten v roce 1912 zveřejnil svůj test pálivosti papriček: roztok obsahující vodu, cukr a výtažek z pálivých paprik se ředí postupným přidáváním vody až do té doby, než většina z pěti ochutnávačů přestane zcela cítit pálivou chuť roztoku. Stupeň naředění (tj. kolikrát musel být původní roztok naředěn, aby byl ochutnávači označen jako nepálivý) odpovídá příslušné hodnotě SHU. Sladká paprika neobsahuje žádný kapsaicin, má tedy 0 SHU. Oblíbené jalapeños mohou mít až 8 tisíc SHU, některé chilli papričky mají dokonce více než milion SHU. Největším nedostatkem Scovilleova testu jsou částečně zkreslené výsledky: ve vnímání pálivosti jsou mezi lidmi značné rozdíly, navíc už po chvíli ochutnávání se chuťové receptory stanou méně citlivými, a tak ochutnávač snese větší pálení než spočátku. Dnešní poměrně spolehlivé metody negativní vliv lidského faktoru eliminují. Které z následujících tvrzení je pravdivé?. Slova chuť a nechuť jsou v kontextu výchozího textu antonymy, totéž platí i pro dvojici slov nedostatek – dostatek. Slova chuť a nechuť nejsou v kontextu výchozího textu antonymy, totéž platí i pro dvojici slov nedostatek – dostatek. Slova chuť a nechuť jsou v kontextu výchozího textu antonymy, slova nedostatek a dostatek však v kontextu tohoto textu antonymy nejsou. Slova chuť a nechuť nejsou v kontextu výchozího textu antonymy, slova nedostatek a dostatek však v kontextu tohoto textu antonymy jsou.