Didaktika OV a ZSV

Občanská výchova za I. ČSR (východiska, cíle, osnovy, metodika, Jan Uher a občanská výchova). .

Jaký je název předchůdce občanské výchovy v osvícenství?. Výchova k občanství. Mravní výchova. Rakouské vlastenectví.

Za první republiky v roce 1919 vznikl hlavní výnos o výchově k občanství, jak se nazýval? (O -------- ------- ---- ----).

Výnos o výchovném významu naší doby: Význam a pozornost na události globální i místní. Indoktrinace žáků. Nezaujatost pedagogů. Snaha o vytváření žákova vlastního názoru. Informace jsou už nejen z výkladu, ale i z událostí, kterých v této době bylo mnoho. Informace měly přejít od dětí k rodinám. Vystříhání se toho, co by mohlo vést k zaujatosti politicko-stranické či sociálně-třídní. Politická neutralita. Informace měly zůstat pouze v žákově hlavě.

V roce 1919 vznikl nejen Výnos o výchovném významu naší doby, ale taktéž Lidové kurzy občanské výchovy. Zaškrtni, co o nich platí: Formální vzdělávání. Neformální vzdělávání. Cílem je indoktrinace, která by měla vést k obdivování Československé republiky. Cílem je výklad o ústrojí státu a jeho činnosti, práv a povinností občanů. Pořádány různými sbory a jednotami. Slabá účast. Velká účast.

Kde se zřizovaly Lidové kurzy občanské výchovy?. V každém městě. V každé vesnici. V každém městě s okresním zastupitelstvem.

Ve kterém roce se rozhodlo, že občanská výchova bude povinným školním předmětem? Lidové kurzy občanské výchovy měly totiž slabou účast... 1919. 1920. 1930.

Přiřaď vývoj zavedení občanské výchovy jako povinného předmětu k jednotlivým rokům: 1919, 1920, 1922, 1923, 1939. Výnos o výchovném významu naší doby + Lidové kurzy občanské výchovy. Rozhodnutí o tom, že občanská výchova bude ve škole povinným předmětem. Malý školní zákon. Osnovy předmětu. Německá okupace (zrušení prvorepublikového konceptu OV).

Kterou zemí se Československo inspirovalo v souvislosti spojení principů občanské nauky a mravní/morální výchovy. Itálií. Francií. Španělskem.

Jaká byla týdenní časová dotace hodin občanské výchovy, když vyšel Malý školní zákon?. 2 hodiny/týden. 1 hodina/týden.

Cíle předmětu Občanská nauka a výchova za I. ČSR: Indoktrinovat žáky. Základní poznatky o státě československém. Státní formy a zřízení, zvláště ty československé. Republikánská výchova československého občanstva. Každý bez rozdílu a ujmy by měl být schopen pochopit svá občanská práva, ale i povinnosti.

Porovnání osnov OV za 1. republiky a těch dnešních: 1. republika. Dnešní.

Jan Uher: Za novým životem: Občanská nauka a výchova pro školy měšťanské (1923). Letec. Spoluzakladatel moderní československé pedagogiky. Profesor na Masarykově univerzitě. Základy americké výchovy. Malý školní zákon. Problém kázně. Člen protinacistického odboje.

Jaký je název učebnice OV pro měšťanské školy, kterou napsal profesor Jan Uher?.

Proč byl za první republiky kladen tak velký důraz na výchovu k vlastenectví?. Kvůli mravnímu, politickému a hospodářskému rozvratu po 1. světové válce. Aby lidé poslouchali nařízení státu.

Proč byla na Lidových kurzech občanské výchovy tak nízká účast?. Lidé v sobě měli zabudovaný aparát Rakouska-Uherska. Lidé neměli zájem o společenské dění. LKOV byly málo rozšířeny.

Kostra osnovy výuky občanské výchovy a nauky za I. ČSR: Širší okolí, obec. Domov, škola, širší okolí, obec.

Přiřaď: Nižší stupeň vzdělání. Vyšší stupeň vzdělání.

Metody aktivní výuky OV za I. ČSR: Žákovské aktuality/referáty. Volba žákovské samosprávy. Připravování oslav 28. října. Exkurze a vycházky po okolí. Frontální výuka. Besedy s rodiči žáků. Zapojení se do hledání/pomoci při problémech v regionu. Důraz na memorování. Žáci se učí pouze mravní a náboženskou výchovu.

Co se stalo s Janem Uherem v roce 1942?. Napsal učebnici Za novým životem. Byl popraven nacisty za odboj (byl součástí hnutí Obrana národa).

Jaká byla týdenní časová dotace hodin OV za protektorátu?. 2 hodiny/týden. 1 hodina/týden.

Co kritizovali nacisté na OV za I. ČSR?. Jejich nedostatečnou výchovnou stránku. Etické zásady.

Co bylo doplňkem OV za protektorátu?. Branná výchova. Filozofie.

Patří rasové téma a politické a hospodářské poměry v Německu do výchovné, nebo naukové části?. Výchovná. Nauková.

Co se vyškrtlo z osnov OV za protektorátu?. Část o T. G. Masarykovi. Vlastenecká část. Legionáři. Vznik Československa.

Od roku 1942 do konce války se občanská výchova přestala úplně vyučovat, co se žáci učili místo ní?. Zeměpis. Němčinu.

Hlavní hodnoty v OV za protektorátu: Uvědomování si svých občanských práv a povinností. Poslušnost k režimu. Tělesná zdatnost. Fyzická práce. Smysl pro rodinný život. Výchova vůle.

Bylo jedním z kritérií osnov OV za protektorátu samostatné myšlení?. Ano. Ne.

Občanská výchova po roce 1989 (koncept tzv. etické antropologie a jeho komparace s konceptem „globální výchovy“, Vzdělávací program základní škola). .