Doplňovačky mikroekonomie

Normativní ekonomie obsahuje ……………….… soudy. jednostranné. hodnotové. ekonomické. nezávislé.

Mezní veličina je algebraicky ………………….. celkové veličiny. 1. derivací. 2. derivací. 1. integrací. 2. integrací.

Část ekonomie, která se zabývá studiem a chováním individuálních domácností a firem, se nazývá ……………………., zatímco část, která studuje ekonomiku jako celek je nazývá ……………………….. . mikroekonomie, makroekonomie. makroekonomie, mikroekonomie. mikroekonomie, světová ekonomie. mikroekonomie, světová ekonomika.

Je – li celková veličina klesající, je mezní veličina ………………………. . stoupající. nulová. klesající. záporná.

Preference spotřebitelů se liší, ale i přesto existují určité společné rysy, které nazýváme axiomy. Při volbě vychází spotřebitel zpravidla z těchto axiomů: …………………………., ……………………….., ………………………... . axiom srovnání, axiom transitivity, axiom nepřesycení. axiom nerovnosti, axiom transpozice, axiom nasycení. axiom srovnání, axiom transitivity, axiom přesycení. axiom porovnání, axiom retransitivity, axiom nasycení.

Směrnici linie rozpočtu vyjadřuje ……………………………………… . mezní míra substituce ve směně. mezní míra substituce ve spotřebě. mezní míra transformace produktu. mezní míra transformace spotřeby.

Soubor obsahující všechny spotřební koše, které spotřebitel může spotřebovávat při daném příjmu a cenách, se nazývá ………………………… . soubor tržních příležitostí. mezní míra substituce ve směně. mezní míra substituce ve spotřebě. mezní míra transformace spotřeby.

…………………………………….. znázorňují kombinace statků, např. statků X a Y, se stejným užitkem. indiferenční křivky. linie rozpočtu. izokvanty. izokosty.

Změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovaného množství statku o jednotku vyjadřuje ……………………… . celkový užitek. mezní užitek. indiferenční křivka. linie rozpočtu.

Statky, pro které platí, že s růstem spotřebitelova důchodu roste poptávka po těchto statcích a důchodová spotřební křivka má pozitivní sklon, nazýváme …....………….. . statky normální. statky luxusní.

Individuální poptávka závisí na těchto faktorech: důchod spotřebitele, cena příslušného statku a ……………………………… . cena ostatních statků. cena všech statků. poptávce. nabídce.

………………… spotřební křivka je souborem kombinací dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodů. důchodová. výrobně. individuální. celková.

Výši tržní poptávky po daném statku udává součet ……………………………….. . jednotlivých individuálních křivek. všech křivek. nabídek. tržních nabídek.

PCC je souborem kombinací maximalizující užitečnost při ………………………. při různých cenách statku x. při různých cenách statku y. při různých cenách statku x a y. různé výši důchodu.

Hlavním cílem firmy je …………………………… . maximalizace zisku. vyrábět. jak, co a pro koho vyrábět. zaměstnávat a vyrábět.

Nákladové optimum firmy, je bod, v němž je …………………… tečnou nejbližší dostupné ………………….., tj. bod, v němž si firma zvolila takovou kombinaci vstupů, která je při dané úrovni výstupu zaručuje nejnižší celkové náklady. izokvanta; izokosty. izokosta; izokvanty. izokvanta; linie rozpočtu. izokosta; linie rozpočtu.

Při volbě technologie a objemu vyráběné produkce čelí firma třem druhům omezení, jsou to: ………………….. omezení, …………………. omezení, …………… omezení. tržní, ekonomické, technologické. ekologické, tržní, technologické. ekonomické, ekologické, technologické. tržní, ekonomické, ekologické.

Sklon izokvant je vyjadřován ………………………………………. a vyjadřuje poměr, v němž firma může ve svém výrobním procesu nahrazovat výrobní faktor druhým, aniž by došlo ke změně objemu produkce. mezní mírou technické substituce. mezní mírou substituce. mezní mírou substituce ve směně. mezní mírou transformace.

Ve třetím stádiu výroby je mezní produkt práce ……………….. . záporný. kladný. nulový. nejvyšší.

Situace celkové rovnováhy předpokládá rovnovážný stav ve výrobě a spotřebě současně, k čemuž musí být splněny následující předpoklady: efektivnost ve ……………, efektivnost ve ………………… a ……………………………….. efektivnost. směně; výrobě; výrobně spotřební. spotřebě; výrobě; výrobně spotřební. směně; spotřebě; výrobně spotřební. směně; výrobě; spotřební.

Jestliže dva spotřebitelé při naturální směně mohou změnit výchozí rozdělení zboží tak, že se oběma spotřebitelům zvýší užitek, potom je výchozí alokace zboží ………………….. . efektivní. neefektivní. užitečná. rozhodující.

……………………………………… znázorňuje rozdíl mezi hrubou poptávkou daného spotřebitele a jeho původním vybavením. Čistá (nadměrná) poptávka. Čistá (nadměrná) nabídka. Celková nabídka. Celková poptávka.

Alokace je efektivní tehdy, pokud není možné ……………….. užitek jednoho ekonomického subjektu, aniž by se současně snížil užitek druhého ekonomického subjektu. zvýšit. snížit. naplnit. zaručit.

…………………………………….. je křivka, která znázorňuje alternativní kombinace množství dvou výrobků, které lze efektivně vyrobit s určitým fixním rozsahem zdrojů. Hranice produkčních možností. Linie rozpočtu. Linie výrobních faktorů. Izokvanta.

V podmínkách dokonalé konkurence je celkový příjem firmy pouze funkcí realizovaného objemu produkce, z čehož vyplývá, že grafickým znázorněním funkce celkového příjmu je v tomto případě …………………. přímka, jejíž počátek nalezneme v bodě ……. . rostoucí; 0. klesající; 0. rostoucí; FC (fixních nákladů). klesající; FC (fixních nákladů).

Část krátkodobých celkových nákladů, která se nemění s rozsahem produkce, se nazývá ………………….. . fixní náklady. variabilní náklady. celkové náklady. průměrné náklady.

V případě konstantních výnosů z rozsahu má křivka LTC tvar ………………………. . rostoucí přímky. klesající přímky. rovnoběžné přímky. rostoucí přímky ve tvaru S.

V dokonalé konkurenci jsou dlouhodobě splněny podmínky ………………. efektivnosti a ………………. efektivnosti. výrobní; alokační. rostoucí; alokační. výrobní; rostoucí. rovnoměrné; rostoucí.

Bod uzavření firmy je bod, pro který platí rovnost …………………………... . P=AVC min. P=MC. P=F*V. MR=MC.

V případě ………………. stupně cenové diskriminace firma odčerpává přebytek spotřebitele. prvního. druhého. třetího. nejvyššího.

Pojmem monopol označujeme nedokonale konkurenční tržní prostředí, v němž je daná firma jediným výrobcem ……………................ produktu, jenž nemá blízké …………….. a o který projevuje zájem poměrně …………… počet kupujících. homogenního; substituty; velký. heterogenního; substituty; velký. homogenního; komplementy; velký. homogenního; substituty; malý.

Monopol je schopen dosahovat kladného ekonomického zisku jak v krátkém, tak v dlouhém období. Monopol však může dosahovat také …………………. ekonomický zisk. nulový. velmi vysoký. nízký.

V případě monopolu nejsme schopni graficky vyjádřit křivku ………………… monopolu. nabídky. poptávky. rovnováhy. maximalizace zisku.

Firma se v krátkém období může dostat do ztrátové situace a při svém rozhodnutí ohledně pokračování ve výrobě se řídí výší ………………………….. . variabilních nákladů. průměrných nákladů. celkových nákladů. ekonomických nákladů.

Chamberlinův model je ………………………… modelem monopolistické konkurence, jenž předpokládá existenci tzv. ………………………… skupiny, již tvoří velký počet výrobců produkujících velmi blízké …………………... . tradičním; odvětvové (výrobkové); substituty. tradičním; výrobní; substituty. tradičním; odvětvové (výrobkové); komplementy. netradičním; odvětvové (výrobkové); substituty.

Monopolisticky konkurenční firma není schopna vyrábět svůj optimální výstup s minimálními ……………………………………… náklady. dlouhodobými průměrnými. dlouhodobými celkovými. krátkodobými celkovými. krátkodobými průměrnými.

S dominantním vůdcovstvím se střetáváme v odvětví, které ovládá jedna velká firma, jíž konkuruje pouze řada menších firem tvořících tzv. ………………. . konkurenční okraj. střed. oligopol. monopol.

V Courtnotově modelu se předpokládají …………………….. mezní náklady. konstantní. rostoucí. klesající. nerovnoměrné.

Nezbytnými podmínkami úspěšnosti kartelové dohody je efektivní tlak na dodržování výrobních ……………. jednotlivými firmami a dostatečně …………….. poptávka. kvót; neelastická. kvót; elastická. postupů; neelastická. postupů; elastická.

………………………………. představují dodatečný náklad firmy vzniklý zapojením dodatečné jednotky práce do výroby. mezní náklady na práci. celkové mezní náklady na práci. celkové náklady na práci. průměrné náklady na práci.

Při poklesu mzdové sazby roste množství najímaných vstupů, roste objem výstupu i mezní produktivita. Tento účinek změny mzdové sazby se nazývá ………………………… efekt. produkční. ekonomický. mzdový. diskriminační.

Průměrné náklady na faktor práce dostaneme tak, že vydělíme …………………………… množstvím použité ……………………... celkové náklady; práce. průměrné náklady; práce. mezní náklady; práce. mezní příjmy; práce.

Jakmile je úroková míra větší než míra výnosu z kapitálu, budou na trhu kapitálu úspory …………………… než investice. větší. menší. výnosnější. rovnoměrnější.

Platba za použití kapitálu v podobě finančních prostředků se nazývá ………………. . úrok. výnos. úvěr. leasing.

Při poklesu úrokové míry si, za jinak nezměněných okolností, budou věřitelé půjčovat ………………………… . méně. více. maximum. stejně jako předtím.