e k o l o g i e

Stenoekní druhy. mívají velký areál. jsou organismy se širokou ekologickou valencí. jsou dobře přizpůsobené rozmanitým stanovištním podmínkám. snášejí kolísání ekologických faktorů prostředí jen v omezeném rozsahu.

Rostliny osídlující stanoviště s trvale nízkými teplotami patří mezi. termofyty. kryofyty. psychrofyty. xerofyty.

Topograficky vymezené místo výskytu určitého jedince (populace, společenstva) označujeme jako. ekosystém. naleziště - lokalita. areál výskytu. stanoviště (biotop).

Soubor všech ekologických faktorů, které daný jedinec (populace, společenstva) během svého života využívá, včetně zapojení do koloběhu látek a toku energie v rámci určitého ekosystému, vyjadřuje termín. biotop. biocenóza. nosná kapacit prostředí. ekologická nika.

Motýl nesytka sršňová je příkladem. endoparazitizmu. konvergence. mimikry. mutualismu.

Introdukcí rozumíme. zavlečení druhu na území, které předtím neobýval. rozšíření cizokrajného užitkového nebo užitečného druhu ne naše území. zpětné vysazení druhu do území, kde předtím vyhynul. postupné šíření druhu na území, které předtím neobýval.

Populace 2 druhů se stejnými (velmi blízkými) nároky na prostředí spolu mohou koexistovat na daném stanovišti za předpokladu, že… -1 nesprávná odpověď!. dojde k postupnému vyrovnání početních stavů obou populací. mají alespoň částečně odlišné nároky na zdroje výživy a energie, prostor atp. se alespoň částečně liší svými ekologickými nikami. mají-li shodné nároky na omezené zdroje, využívají je v jinou dobu či s různou efektivitou.

. Organismy adaptované na velké kolísání teplot se nazývají. psychrofilní. eurytermní. stenoétermní. termofilní.

Soubor všech abiotických a biotických podmínek vytvářející prostředí organismu se nazývá. areal. biom. biotop. pásmo.

Co je projevem biotického (reprodukčního) potenciálu populace (rmax )?. teritorialita. rozptyl populace. exponenciální růst populace. pohlavně zdatní jedinci.

Důsledkem intenzivní vnitrodruhové konkurence bývá u rostlin…-2 správné odpovědi!. zpomalení růstu v vývoje nejslabších jedinců končící jejich zánikem. samozřeďování populace. změna patrovitosti společenstva. početní nárůst dané populaci. Imigrace části populace.

Pro rozsah tolerance organismu k jednotlivým ekologickým faktorům platí, že. nemění se během života jedince. mění se u jedinců téhož druhu v závislosti na jejich vývoji, stáří apod. mění se v závislosti na změně počasí. s rostoucím věkem se rozsah tolerance výrazně zvětšuje.

Ekologická nika je. biotop určitého druhu. vegetační stupeň. prostorové a funkční začlenění druhu. biom.

Mají rozhodující vliv na rozšíření druhů průměrné hodnoty stanovištních faktorů (např. teploty). ano. ne.

Populace živočichů. je skupina živočichů stejného druhu na stejném stanovišti. je skupina živočichů stejného druhu v určitém čase. má určité vlastnosti – hustotu, růst, věkové složení, rozptyl, reprodukční schopnost. je skupina příbuzných druhů živočichů na stejném stanovišti v určitém čase.

Hustota populace udává. počet druhů na určité jednotce plochy. celkový počet všech jedinců všech druhů na jednotce plochy. počet jedinců téhož druhu na určitou jednotku plochy nebo objemu. poměr počtu jedinců jednoho druhu k druhému.

Hustota (denzita) populace vyjadřuje. poměr mezi živými a mrtvými jedinci v určitém časovém okamžiku. počet jedinců zjištěných na jednotce plochy nebo v jednotce objemu. biomasu všech jedinců z jednotky ploch či objemu. Celkový počet jedinců dané populace na určitém stanovišti.

Který vztah mezi uvedenými druhy lze označit jako komenzalismus. krvinkovka – člověk. křeček polní – káně lesní. rak poustevníček – sasanka mořská. hyeny, šakalové, supi – velké šelmy.

Oboustranně prospěšným vztahem mezi populacemi 2 druhů je kromě mutualismu také. komenzalismus. amenzalismus. mykorhiza. protokooperace.

Ekosystémy s podobnými charakteristickými znaky označujeme termínem. biom. biosféra. klimax. areál.

Soubor drobných heterotrofních organismů vznášejících se ve vodě nazýváme. Zooplankton. Fytoplankton. Zooplankton a Fytoplankton. plankton.

Společenstvo organismů žijících na mořském dně označujeme. edafon. ekoton. bentos. detrit.

Vyjmenujte 3 základní typy potravních řetětců. pastevně-kořistnický, parazitický, dekompoziční. parazitický, holoparazitický, komenzalismus. dekompoziční, pastevně-kořistnický, kompoziční. pastevní, kořistnický, kompoziční.

Ekologické sukcese vrcholí ustáleným ekosystémem zvaným. Klimax. Eutrofizace. Ekoton. Řetězec.

Eutrofizace vod je. přemíra látek s vysokým obsahem N a P. přemnožení zooplanktonu (následované hromadným hynutím). přemnožení fytoplanktonu (vodní květ). zvýšení kyselosti vody (zabarvení huminovými kyselinami).

Feromony jsou. chemické látky používané k postřiku ovocných stromů. sexuální endohormony hmyzu. vnitrodruhové regulační pachy. hormony hmyzu, vylučované do vnějšího prostředí.

Soubor jedinců různých druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů určitého stanoviště tvoří celek označený jako. populace. biocenóza. ekosystém. biom.

Ekoton znamená. společenstvo s velmi ostrými vnitrodruhovými vztahy. rostlinné společenstvo extrémních stanovišť. přechodovou zónu mezi dvěma ekosystémy. ekologické napětí ve společenstvu.

Čistá primární produkce vyjadřuje. hrubou primární produkci zmenšenou o vlastní metabolickou spotřebu producentů. celkovou produkci ekosystému. část produkce ekosystému, spotřebovanou býložravci. hrubou primární produkci sníženou o biomasu podzemních orgánů rostlin a požerky zvířat.

Mutualismus je. změna genetického kódu v chromozomu. vztah mezi dvěma druhy, kdy jen jeden z nich má ze soužití potravní prospěch. oboustranně prospěšná těsná symbiózy, kdy soužití je nezbytné. oboustranně prospěšná těsná symbiózy, kdy soužití není nezbytné.

Biom nelze použít pro. severskou tajgu. lužní les. savanu. tropický deštný prales.

Biomasa je. hmota sušiny jedince, porostu apod. za určité časové období. hmotnost sušiny živých organismů v určitém čase z jednotky plochy. celková hmotnost látek vytvořených organismem v průběhu jeho života. hmotnost sušiny výhradně neživých částí rostlin v určitém čase na určité ploše.

Při ekologické sukcesi. celková biomasa roste. klesá druhová rozmanitost. snižuje se patrovitost fytocenózy. jde o krátkodobé výkyvy v druhové skladbě a ve velikosti populací v rámci biocenózy.

Mezi konzumenty 1 řádu patří. bakterie a prvoci. rostliny (včetně sinic a řas). býložravci (herbivoři). masožravci (karnivoři).

Průměrný počet potomstva samičího pohlaví dožívající se plodného věku vyprodukovaný jednou samicí během jejího života nazýváme. biotický (reprodukční) potenciál populace (rmax). čistá míra reprodukce (R0). hrubá míra reprodukce(Rmax). specifická rychlost populačního růstu (r).

Biotický (reprodukční) potenciál populace (rmax) je. regulace počtu jedinců působením vnitrodruhové konkurence. přirozené kolísání hustoty populace. maximální reprodukční schopnost neomezená podmínkami prostředí. maximální reprodukční schopnost za nepříznivých podmínek.

Příkladem negativních vztahů mezi populacemi 2 druhů není. kompetice. parazitismus. komenzalismus. amenzalismus.

V tekoucí vodě bývá v létě největší koncentrace kyslíku: ráno. kolem poledne. večer. kolem půlnoci.

Pstruhové pásmo potoků a říček odpovídá přibližně: krenalu. rhitralu. potamalu. hyporealu.

Organismy, které se nalézají v tzv. reopelagiálu našich potoků a řek označujeme jako: plankton. drift. bentos. hyporeos.

Ke kterému stupni limnosaprobity náležejí parmová a cejnová pásma našich řek?. xenosaprobita. oliosaprobita. α-mezosaprobita. β-mezosaprobita.

Typickými zástupci makrozoobentosu oligosaprobních (neznečištěných) úseků našich potoků a říček jsou: (2 správné odpovědi). larvy jepic, pošvatek a chrostíků --- ploštěnky, blešivci a larvy pošvatek. larvy motýlic, šídel a potápníků --- larvy pakomárů, pakomárců a muchniček. larvy pakomárů, pakomárců a muchniček ---- larvy jepic, pošvatek a chrostíků. pijavky, berušky a larvy jepic --- larvy motýlic, šídel a potápníků.

Ve kterém ročním období zaznamenávám v potoce pod kameny nejmenší abundanci a biomasu v makrozoobentosu?. na jaře. v létě. na podzim. v zimě.

Která půdní voda je využitelná pro vyšší cévnaté rostliny?. gravitační. kapilární. podzemní. adsorpční.

Který půdní typ je pro vyšší cévnaté rostliny nejlepší?. písčitá půda. jílovitá půda. hlinitá půda. černozem.

Půdní profil obyčejně obsahuje tyto zadní horniny: hlinitý, písčitý, jílovitý. humusový, metamorfovaný, substrátový. humusový, eluviální, iluviálni. humusový, oglejený, glejový.

Kromě edafonu najdeme v půdě, zejména přes den, ještě živočichy náležející k tzv.: bentosu. detritu. epigeonu. neustonu.

Podle vztahu k vlhkosti dělíme zooedafon do několika skupin. Nejpočetnější v půdě jsou: hdrobionti. hygrobionti. hygrofilové. xerofilové.

Pomineme-li minerální složky půdy, pak největší podíl (%) z organických složek zaujímá: edafon (zoo- i fyto-). bomasa živých kořenů rostlin. mrtvý organický substrát. bartérie a aktinomycety.

Příkladem primární ekologické sukcese není: písečná duna. štěrková lavice. důlní výsypka. lesí paseka.

Do skupiny křovinných biomů obdobně nazývaných termínem SKLERAEA nepatří: australské eukalyptové buše. středomořská maccie. africké akáciové buše. mangrové-kořenovníkové porosty.

Do biomu stepí nepatří: maďarská puszta. severoamerická prérie. africké savany. jihoamerické pampy.

Převládající rostlinnou formou v temperátních lesích (tj. opadavých lesích mírného) pásu jsou: fanerofyty. chamaefyty. hemikryptofyty. geofyty.

Který půdní druh je pro vyšší cévnaté rostliny (a zemědělskou produkci) nejlepší?. hlinitá půda. podzol. hnědozem. černozem.

Zooedafon členíme podle velikosti do 4 skupin. Do tzv. mezofauny patří: prvoci, hlístice, roztoči. hlístice, roztoči, chvostoskoci. roztoči, chvostoskoci, stínky a svinky. chvostoskoci, stínky a svinky, mnohonožky a stonožky.

Nejvíce zooedafonu je: na povrchu půdy. několik cm pod povrchem půdy. čím hlouběji, tím více. všude je ho asi tak stejně.

Pomineme-li minerální složky půdy a mrtvou organickou hmotu, pak největší podíl sušiny (biomasu) živé organické hmoty tvoří: mikro- a mezofauna. mezo- a makrofauna. makro- a megafauna. barterie a aktinomycety.

V přírodě se organismy vyskytují ve 3 ekologických médiích, jsou to: suchozemské, vodí a obojživelné. vzduch, voda a půda. plynné, kapalné a pevné látky. populace, společenstvo a ekosystém.

Euryektní druhy... 1 nesprávná odpověď: mívají velká areál. jsou organismy se širokou ekologickou valení. jsou dobře přizpůsobené rozmanitým stanovištním podmínkám. snášejí kolísání ekologických faktorů prostředí jen v omezeném rozsahu.

Pstruzi potoční vyžadují k životu studenou vodu v potocích a říčkách, jsou tedy: oligoeurytermní. oligostenotermní. polyeurytermní. polystenotermní.

Útesotvorní koráli se vyskytují zejména ve fotické vrstvě litorálu tropických moří, jsou tedy: oligostenotermní. oligoeurytermní. polyeuritermní. polystenotermní.

Teplomilné rostliny rostoucí na osluněných svazích vyžadují pro fotosyntézu dostatek světla. Tuto jejich vlastnost lze označit slovem. fotofilní heliofilní. xerofilní xerotermní. xerotermní heliofilní. fytofilní fotofilní.

Fotokineticku reakci typickou hlavně pro živočichy, kteří vyhledávají místa s nejvhodnějším osvětlením, jinak řečeno provádějí ke zdroji světla nesměrované pohyby, je: fototropismus. fotokineze. fototaxe. fotopraxe.

Přečkávání nepříznivých podmínek prostředí v klidovém stavu bezprostředně následkem změny vnějších podmínek nazýváme: kviescence (konsekutivní dormance). dormance. diapauza (prosektivní dormance). hibernace.

Dormance, kdy živočichové přečkávají v klidu suché a teplé období roku, je: kviescence. hibernace. estivace. diapauza.

Mezi reprodukční skupiny u savců nejspíš nepatří: smečka šelem. tlupa lidoopů. stádo kopytníků. kolonie ploutvonožců.

Zcela náhodně (pouze vlivem ekologických faktorů) vzniklou skupinou je: agregace. konglobace. stádo. hejno.

Mezi kvantitativní atributy biocenóz (=čestnostní znaky společenstev) patří: abundance, dominance, produkce. frekvence, abundance, dominance. frekvence, identita, diverzita. fidelita, koordinace.

Použijeme-li podrobnější klasifikaci dominance společenstva, pak opakem dominantních (včetně eudominantních a subdominantních) druhů jsou: recesivní. submisivní. recedentní. abundantní.

Věkovou strukturu stálé (stabilní) populace znázorňuje věková pyramida: klasického tvaru. zvonovitého tvaru. urnovitého tvaru. kupovitého tvaru.

Ekologická natalita je synonymem pro: realizovanou natalitu. fyziologickou natalitu. maximální natalitu. minimální natalitu.

Očekávaná průměrná délka života jedince po přežití 1. roku života u obratlovců obyčejně: prudce vzroste. mírně poklesne. prudce poklesne. nemění se.

Do skupiny lesních biomů odborně nazývaných termínem ARBOREÁL nepatří: severská jehličnatá tajga. opadavý listnatý les. akáciový a eukalyptový les. deštný a mlžný les.

Skočná vrstva –termoklima- odpovídá ve vertikální stratifikaci vodího sloupce jezera či nádrže tzv.: epilimnionu. metalimnionu. hypolimnionu. sublitorálu.

V období zimní stagnace je nejnižší teplota vody v přehradě nebo rybníce. při hladině. těsně nad termoklinou. těsně pod termoklinou. u dna.

Prostředí tzv. volné vody (vodního sloupce) u stojatých vod nazýváme: litorál. pelagiál. bentál. plankton.

Příbřeží zónu našich rybníků tvoří často rákosinové porosty. Tato vodní vegetace se odborně nazývá: perifyton. emerzní. submerzní. natanní.

Každá populace má následující skupinové atributy: disperze struktura, natalita, mortalita. frekvence, abundance, dominance, diverzita,... kompetice, predace, parazitismus, teritorialita,... producenti, konzumenti, destruenti, reducenti,...

Zjišťujeme-li poměr pohlaví u vylíhlých kuřat (tzv. sexování), jedná se o poměr pohlaví: primární. sekundární. teriární. kvartární.

Obecně platí, že... drobné druhy jsou v biocenóze zastoupeny větším počtem jedinců než druhy větší velikosti. drobné druhy jsou v biocenóze zastoupeny menším počtem jedinců než druhy větší velikosti. velké druhy mají menší biomasu než druhy drobnější velikosti těla. velké druhy mají menší biomasu než druhy drobnější velikosti těla.

Odebrali jsme 4 vzorky biocenózy. Které z následujících hodnot frekvence (%) jsme zjistili?. 10, 30, 50, 90. 20, 40, 60, 80. 25, 50, 75, 100. 33,3; 33,3; 66,7; 100.

Ve 4 různých ornitocenózách jsme zjistili buď 100 kusů nebo 10 druhů ptáků (nejčastěji obojí). Nejmenší index diverzity bude mít ornitocenóza s následujícími počty jedinců jednotlivých druhů: 100, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0. 91, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1. 10, 10, 10, 10, 10, 10, 10, 10, 10, 10. 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1.

Producenti jsou: všechny autotrofní organismy. zelené rostliny. zelené rostliny a sinice (=cyanobakterie). mikroorganismy.

Dekompozitoři jsou: všechny heterotrofní organismy. heterotrofní makrokonzumenti (=fagotrofové). heterotrofní mikrokonzumenti (=saprotrofové). bakterie a prvoci.

Sekundární konzumenti (masožravci) využívají ve svých tělech (čistá terciární produkce) asi... 10% energie z těl své kořisti. 20% energie z těl své kořisti. 30% energie z těl své kořisti. 40% energie z těl své kořisti.

Zdrojem energie na Zemi je: výhradně sluneční záření, život bez něj si vůbec nelze představit. převážně sluneční záření, existují však i ekosystémy fungující zcela nezávisle na něm. převážně sluneční záření i tam, kam nedosáhne, žijí organismy nepřímo pouze z něho. výhradně sluneční záření, život bez něj si lze představit jen na jiných planetách nebo měsících.

Společenstvo organismů žijících na mořském dně označujeme: edafon. bentos. ekoton. detrit.

Bergmannovo ekologické pravidlo říká, že: někteří homoiotermní živočichové jsou v chladnějších oblastech větší a hmotnější než jejich příbuzné formy žijící v oblastech teplejších. někteří homoiotermní živočichové mají v chladnějších oblastech kratší uši, zobáky, ocasy a končetiny než jejich příbuzné formy v oblastech teplejších. homoiotermní živočichové mají chladnějších oblastech hustší srst nebo peří než jejich příbuzné formy žijící v oblastech teplejších. někteří homoiotermní živočichové jsou v teplejších a vlhčích oblastech tmavší (a pestřejší) než jejich příbuzné formy v oblastech teplejších.

Glogerovo ekologické pravidlo říká, Glogerovo ekologické pravidlo říká, že... někteří homoiotermní živočichové jsou v chladnějších oblastech větší a hmotnější než jejich příbuzné formy žijící v oblastech teplejších. někteří homoiotermní živočichové mají v chladnějších oblastech kratší uši, zobáky, ocasy a končetiny než jejich příbuzné formy v oblastech teplejších. omoiotermní živočichové mají chladnějších oblastech hustší srst nebo peří než jejich příbuzné formy žijící v oblastech teplejších. někteří homoiotermní živočichové jsou v teplejších a vlhčích oblastech tmavší (a pestřejší) než jejich příbuzné formy v oblastech teplejších.

Cejnové pásmo řek odpovídá přibližně tzv.: epipotalamu. metapotalamu. hypopotalamu. celému potamalu.

Soubor droných autotrofních organismů vznášejících se ve vodě se nazývá …. fytoplankton. plankton. zooplankton. euplankton.

S typickými zástupci společenstva živočichů označovaného jako hyporoes (obývající tzv. hyporeál) se s největší pravděpodobností setkáme: v zatopených jeskyních. ve studnách. v zamokřené půdě. v zatopených dolech.

Tzv. emerzní vegetace roste převážně v pásmu odborně nazývaném: epilitorál. eulitorál. sublitorál. supralitorál.

Opakem eutrofní (třeba druhotně eutrofizované) přehradní nádrže je nádrž: atrofní mezotrofní. oligotrofní dystrofní. mezotrofní oligotrofní. dystrofní mezotrofní.

Křivka přežívání u živočichů a dřevin má nejčastěji tvar (klidně nakresli): úsečky. paraboly. přímky. hyperboly.

Mezi strukturální znaky biocenóz (=čestnostní znaky společenstev) patří: abundance, dominance, produkce. frekvence, abundance, dominance. frekvence, identita, diverzita. fidelita, koordinace.

Hodnotíme-li na vybrané ploše atributy zoocenózy, zejména zjišťujeme-li abundanci jednotlivých druhů, pak vždy platí, že …. je třeba opakovaně odchytit či jinak postupně zaznamenat všechny jedince. větší počet menších vzorků poskytuje přesnější výsledky. menší počet větších vzorků poskytuje přesnější výsledky. stačí jednorázově odebrat jediný dostatečně velký vzorek.

Odebrali jsme 5 vzorků biocenózy. Které z následujících hodnot frekvence (%)jsme zjistili?. 20,40,60,80,100. 10,20,30,40,50. 15,30,45,50,65,70,85,100. 100, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0.

Ve 4 různých ornitocenózách jsme zjistili buď 100 kusů nebo 10 druhů ptáků (nejčastěji obojí). Největší index diverzity bude mít ornitocenóza s následujícími počty jedinců jednotlivých druhů: 100, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0. 91, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1. 10, 10, 10, 10, 10, 10, 10, 10, 10, 10. 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1.

Teoretická mortalita je synonymem pro: realizovanou mortalitu. fyziologickou mortalitu. maximální mortalitu. minimální mortalitu.

Allanovo ekologické pravidlo říká, že:…2 správné odpovědi. někteří homoiotermní živočichové mají v chladnějších oblastech kratší uši, zobáky, ocasy a končetiny než jejich příbuzné formy v oblastech teplejších. homoiotermní živočichové mají chladnějších oblastech hustší srst nebo peří než jejich příbuzné formy žijící v oblastech teplejších. někteří homoiotermní živočichové jsou v chladnějších oblastech větší a hmotnější než jejich příbuzné formy žijící v oblastech teplejších. někteří homoiotermní živočichové jsou v teplejších a vlhčích oblastech tmavší (a pestřejší) než jejich příbuzné formy v oblastech teplejších.

Fotokineticku reakci typickou hlavně pro živočichy, kteří vyhledávají místa s nejvhodnějším osvětlením, jinak řečeno provádějí ke zdroji světla směrované pohyby, je: fototropismus. fotokineze. fototaxe. fotopraxe.

Masové vystěhování živočichů označujeme pojmem: emigrace. imigrace. irupce. erupce.

pohyb ROSTLIN za sluncem je. fototropismus. fototaxe. fotokineze. fotopraxe.

Kdo jsou konzumenti. všechny heterotrofní organismy. heterotrofní makrokonzumenti (=fagotrofové). heterotrofní mikrokonzumenti (=saprotrofové) (pozn. jsou spíše rozkladači). všechny bakterie.

Příkladem sekundární ekologické sukcese není: důlní výsypka. štěrková lavice. paseka. vodní koryto.

Kdo tvoří miny na listech?. roztoči. žlabatky…. drobníčci“. bejlorodky.