option
My Daypo

Fyzika

COMMENTS STADISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Fyzika

Description:
Termika

Author:
Anna
(Other tests from this author)

Creation Date:
07/06/2022

Category:
Others

Number of questions: 120
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Last comments
No comments about this test.
Content:
1. Při zahřívání plynu v uzavřené nádobě tlak plynu a) zůstává nezměněn b) roste lineárně se stoupající teplotou c) je přímo úměrný druhé mocnině teploty d) je přímo úměrný druhé odmocnině teploty.
2. Brownův pohyb je důsledkem a projevem a) uspořádaného pohybu částic b) působení elektrostatických sil mezi částicemi c) neuspořádaného pohybu částic d) vlivu chemické afinity mezi částicemi.
3. Molekuly lze pozorovat a) pomocí klasického optického mikroskopu b) pomocí speciálně upraveného optického mikroskopu c) pomocí elektronového mikroskopu d) nelze vůbec pozorovat.
4. Do nádoby s rozpustnou barevnou látkou nalijeme vodu. Roztok se rychle zbarví těsně nad danou látkou. Zbarvení se bude pomalu šířit pomalu vzhůru. Pozorovaný jev se nazývá a) difuse b) osmóza c) viskozita d) Brownův pohyb.
5. Proces difuse v roztoku můžeme urychlit a) snížením teploty b) zvýšením teploty c) zvýšením tlaku d) nemůžeme urychlit.
6. Brownův pohyb můžeme pomocí mikroskopu pozorovat na a) iontech b) malých molekulách c) hrubých částicích např.o velikosti 0,1 mm d) částicích zhruba 1 mikrometr.
7. Uvažujeme-li závislost sil působících mezi dvěma částicemi (např. molekulami) na vzálenosti a) jde pouze o přitažlivé síly b) jde pouze o odpudivé síly c) jde o přitažlivé i odpudivé síly a výsledná křivka je součtem křivek pro tyto dva typy sil d) mezi dvěma molekulami nepůsobí žádná síla.
8. Budiž r vzdálenost dvou částic v rovnovážné poloze. Ve vzdálenosti větší než r je výsledná síla mezi částicemi a) přitažlivá b) odpudivá c) nulová d) přitažlivá nebo odpudivá, v závislosti na velikosti částic.
9. Vazby v molekule vody spolu svírají úhel a) 45° b) 90° c) 105° d) 180°.
10. Počet druhů pohybu molekuly kyslíku je a) 1 b) 2 c) 3 d) 4.
11. V pevných látkách s pravidelným uspořádáním částic (krystalovou strukturou) vykonávají tyto částice převážně pohyb a) translační b) vybrační v) rotační d) nevykonávají žádný pohyb.
12. V plazmatu nemohou existovat a) volná atomová jádra a volné elektrony b) současně kladně nabité částice, záporně nabité částice a molekuly c) pouze ionty a elektrony d) pouze elektricky neutrální částice.
13. Která z následujících veličin závisí nikoliv pouze na stavu soustavy, ale na cestě, kterou se soustava dostala z jednoho stavu do druhého a) vnitřní energie b) objem c) tlak d) práce dodaná do systému či odebraná ze systému.
14. Která z následujících veličin závisí nikoliv pouze na stavu soustavy, ale na způsobu, kterým byla soustava přivedena z jednoho stavu do druhého a) objem b) teplo dodané do systému či odebrané ze systému c) vnitřní energie d) teplota.
15. Vyberte dvojici, kde ani jedna z uvedených veličin není veličinou stavovou a) W, Q b) U, V c) W, p d) Q, V.
16. Vyberte dvojici, kde ani jedna z uvedených veličin není veličinou stavovou a) U, V b) W, Q c) p, W d) U, Q.
17. V rovnovážném stavu soustavy platí a) změna vnitřní energie se rovná nule b) střední kinetická energie částic se rovná nule c) změna teploty se nerovná nule d) změna tlaku se nerovná nule.
18. Teplota trojného bodu vody je a) 273,16 °C b) -273,16 °C c) 273,16 K d) -273,16 K.
19. Děj, který probíhá v plynové náplni plynového teploměru při jeho použití, lze prakticky považovat za a) isobarický b) isochorický c) isotermický d) adiabatický.
20. Zvolte správnou kombinaci přibližného vyjádření téže teploty ve °C a K a) t = 10 °C, T = 283 K b) t = 10 °C, T = 263 K c) T = 10 K, t = 283 °C d) T = 10 K, t = 263 °C .
21. Zvolte správnou kombinaci přibližného vyjádření téže teploty ve °C a K a) t = -20 °C, T = 293 K b) T = 20 °C, T = 253 K c) T = 20 K, t = 293 °C d) T = 253 K, t = -20 °C .
22. Těleso o hmotnosti 100 g se po pádu z výšky 30 m zabořilo do měkkého povrchu země. Počítejte s přibližnou hodnotou tíhového zrychlení 10 m*s^-2. Změna vnitřní energie tělesa a okolního materiálu povrchu země po zaboření tělesa je a) 3 J b) 30 J c) 300 J d) 3000 J.
23. Změna vnitřní energie tělesa, které se zabořilo po pádu z výšky 60 m do hlíny, byla 60 J. Počítejte s přibližnou hodnotou tíhového zrychlení 10 m*s^-2. jaká byla hmotnost tělesa? a) 1 Kg b) 1 g c) 10 g d) 100 g.
24. Těleso se po pádu z výšky zabořilo do měkké hlíny. Změna vnitřní energie tělesa a hlíny byla 0,03 kJ, hmotnost tělesa činila 100 g. Počítejte hodnotu tíhového zrychlení 10 m*s^-2. Těleso padalo z výšky a) 3 m b) 30 m c) 300 m d) 3000 m.
25. Střela o hmotnosti 10 g, letící rychlostí 100 m/s vnikla do dřevěného sloupu, kde uvízla. Přirůstek vnitřní energie střely a sloupu byl a) 10 J b) 25 J c) 50 J d) 1000 J.
26. Střela o hmotnosti 20 g uvízla ve dřevěném sloupu. Vnitřní energie střely a sloupu přitom vzrostla o 0,1 kJ. Jaká byla rychlost střely v okamžiku nárazu na sloup? a) 100 m*s^1 b) 200 m*s^1 c) 300 m*s^1 d) 50 m*s^1.
27. Střela při rychlosti 100 m/s uvízla v dřevěném objektu. Přírůstek vnitřní energie střely a dřeva činil 50 J. Hmotnost střely byůa a) 5 g b) 10 g c) 20 g d) 25 g.
28. Jednotkou tepla v Mezinárodní soustavě jednotek SI je a) kalorie b) kilokalorie c) newton d) joule.
29. Atomová hmotnostní konstanta je definována jako a) hmotnost atomu nuklidu vodíku 1H b) 1/12 hmotnosti atomu nuklidu uhlíku 12C c) 1/16 hmotnosti atomu nuklidu kyslíku 16O d) 1/14 hmotnosti atomu nuklidu dusíku 14N.
30. Jaký je přibližný počet molekul v 56 g oxidu uhelnatého (použijte přibližných hodnot Avogadrovy konstanty 6*10^23 mol^-1 a relativní atomové hmotnosti kyslíku 16) a) 1,2*10^24 b) 1,8*10^24 c) 2,4*10^24 d) 3*10^24.
31. Jaký je přibližný počet molekul v 96 g kyslíku (použijte přibližných hodnot Avogadrovy konstanty 6*10^23 mol^-1 a relativní atomové hmotnosti kyslíku 16) a) 1,8*10^24 b) 2,4*10^24 c) 3,0*10^24 d) 3,6*10^24.
32. Teplo, které přijme chemicky stejnorodé těleso vyjádříme: a) Q = m*g*h b) Q = m*lt c) Q = C/Δt d) Q = m*c*Δt.
33. Teplo, které přijme chemicky stejnorodé těleso, je přímo úměrné: a) hmotnosti tělesa a přírůstku teploty b) hmotnosti tělesa a změně času c) hmotnosti tělesa a tepelné kapacitě d) hybnosti tělesa a přírůstku teploty.
34. V domě je krytý bazén o rozměrech 8 m x 4 m s hloubkou vody 1,5 m. Majitel ohřeje každý den vodu během zimy o 4 °C a jde se koupat. Činí tak po dobu 90 dnů. Kolik zaplatí za spotřebu energie pro ohřívání vody při ceně 350 Kč za 1 GJ? Neuvažujeme žádné tepelné ztráty. Částky jsou zaokrouhleny na celé stokoruny (cvody = 4,2 kJ*kg^-1*K^-1). a) 6000 b) 25300 c) 20200 d) 36300.
35. Solární kolektor denně ohřeje 300 litrů vody z teploty 20 °C na 45 °C po dobu 60 dnů. Kolik by činila spotřeba elektřiny v kWh pro týž ohřev vody? (Uvažujte cvody = 4,2 kJ*kg^-1*K^-1) a) 12000 b) 1050 c) 525 d) 1680.
36. Matematická formulace prvního termodynamického zákona zní a) ΔU = W + Q b) ΔU = W - Q c) ΔU = Q - W d) ΔU = -W - Q.
37. Při adiabatickém ději můžeme přírůstek vnitřní energie soustavy vyjádřit jako a) ΔU = Q b) ΔU = -Q c) ΔU = W d) ΔU = -W.
38. Při ději, který není spojen s konáním práce, lze přírůstek vnitřní energie soustavy vyjádřit jako a) ΔU = W b) ΔU = -W c) ΔU = -Q d) ΔU = Q.
39. Uvažujte tři typy pohybu molekul plynu (translační, vibrační, rotační). Vyberte správnou kombinaci plynu a počtu typů pohybu, které se podílejí na hodnotě jeho vnitřní energie v daném stavu a) argon - 2 typy pohybu b) helium - 1 typ pohybu c) kyslík - 2 typy pohybu d) dusík - 1 typ pohybu.
40. Uvažujte tři typy pohybu molekul plynu (translační, vibrační, rotační). Vyberte nesprávnou kombinaci plynu a počtu typů pohybu, které se podílejí na hodnotě jeho vnitřní energie v daném stavu a) neon - 1 typ b) vodík - 3 typy c) kyslík - 3 typy d) dusík - 1 typ.
41. Uveďte správnou jednotku u hodnoty Boltzmannovy konstanty a) J b) J*K*kg c) J*K^-1 d) J*K.
42. Střední kinetická energie molekuly ideálního plynu se rovná a) (1/2)kT b) (3/2)kT c) (2/3)kT d) (1/2)kT^2.
43. Střední kinetická energie molekuly ideálního plynu je a) přímo úměrná čtverci termodynamické teploty b) přímo úměrná termodynamické teplotě c) nepřímo úměrná termodynamické teplotě d) nepřímo úměrná čtverci termodynamické teploty.
44. Uvažujte dva různé ideální plyny (např. kyslík a dusík) o stejné teplotě. Které z následujících tvrzení je pravdivé? a) oba plyny mají stejnou střední kinetickou energii a tedy i stejnou střední kvadratickou rychlost b) oba plyny mají stejnou střední kvadratickou rychlost, avšak nikoli stejnou střední kinetickou energii c) nemají stejnou ani střední kinetickou rychlost, ani střední kinetickou energii d) oba plyny mají stejnou střední kinetickou energii, avšak nestejnou střední kvadratickou rychlost.
45. Který z uvedených plynů (resp. plynných směsí) má nejnižší hustotu? a) vlhký vzduch b) suchý vzduch c) kyslík d) argon.
46. Stavovou rovnici ideálního plynu můžeme obecně napsat například ve tvaru a) p*V = Rm*T b) p*V = Rm/T c) p*V = n*Rm*t d) p*V = n*Rm/t.
47. Uveďte správnou jednotku molární plynové konstanty a) J b) J*K^-1 c) J*mol^-1 d) J*K^-1*mol^-1.
48. Z uvedených čtyř alternativ vyberte takovou, že první jednotka odpovídá Boltzmannově konstantě a druhá molární plynové konstantě a) J*K^-1*mol^-1 , J*K^-1 b) J*K^-1 , J*K^-1*mol^-1 c) J*K^-1 , J*mol^-1 d) J , J*mol^-1.
49. Uvažujeme-li obecně dva různé stavy téhož plynu o stejném počtu molů, vyplývá ze stavové rovnice a) p1*V1/T1 = p2*V2/T2 b) p1*V1*T1 = p2*V2*T2 c) p1*V1 = p2*V2 d) neplatí žádný z uvedených vztahů.
50. Pro daný počet molů daného plynu zůstává při jakékoliv změně stavu konstantní výraz a) p*V b) p*V*T c) p*V/T d) p*T/V.
51. Ve stavové rovnici ideálního plynu p*V = n*Rm*T a) označují všechny symboly stavové veličiny b) stavovými veličinami jsou pouze p, V a T c) stavovými veličinami jsou p a V d) stavovými veličinami jsou p, V, T a n.
52. Jaký tlak má kyslík o hmotnosti 32 g, který je v nádobě o objemu 3,5 l při tlaku 0,83 MPa a teplotě 77 °C? Pro výpočet použijte přibližných hodnot molární plynové konstanty 8,3 J*K^-1*mol^-1 a atomové relativní hmotnosti kyslíku 16, při přepočtu °C na K počítejte s celými čísly a) 0,83 MPa b) 1,66 MPa c) 2,49 MPa d) 3,32 MPa.
53. Jaké je látkové množství kyslíku, který je v nádobě o objemu 3,5 l při tlaku 0,83 MPa a teplotě 77 °C. Při výpočtu použijte přibližné hodnoty molární plynové konst. 8,3 J*K^-1*mol^-1, při přepočtu °C na K počítejte s celými čísly a) 1 mol b) 2 moly c) 3 moly d) 4 moly.
54. Kolik molekul chlóru je v tomto plynném halogenu při objemu 4 l, teplotě 400 K a tlaku 2,49 MPa? Počítejte s přibližnými hodnotami molární plynové konstanty 8,3 J*K^-1*mol^-1 a Avogardovy konst. 6*10^23*mol^-1 a) 6*10^23 b) 1,2*10^24 c) 1,8*10^24 d) 2,4*10^24.
55. Jaká je hmotnost kyslíku při jeho objemu 3,5 l, teplotě 350 K a tlaku 0,83 MPa? Počítejte s přibližnými hodnotami molární plynové konstanty 8,3 J*K^-1*mol^-1 a relat. atomové hmotnosti kyslíku 16 a) 32 g b) 16 g c) 128 g d) 64 g.
56. Zákon Boyle - Mariotteův platí pro ideální plyn v případě a) adiabatického děje b) izochorického děje c) izobarického děje d) izotermického děje.
57. Zákon Boyle - Mariotteův lze vyjádřit takto a) p*V/T = konst. b) p*V = konst. c) V/T = konst. d) p/T = konst.
58. Izoterma (graf vyjadřující závislost tlaku počtu molů ideálního plynu na jeho objemu při izotermickém ději) je a) hyperbola b) parabola c) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou d) přímka rovnoběžná se svislou osou.
59. Jednotkou konstanty v Boyle - Mariotteově zákonu je a) N b) Pa c) J d) J*mol^-1.
60. Při izotermickém ději s ideálním plynem o daném počtu molů se objem zvětšil na trojnásobek hodnoty v počátečním stavu. Jak se změní tlak? a) nezmění se b) poklesne na 1/9 původní hodnoty c) poklesne na 1/3 původní hodnoty d) poklesne o 1/3 původní hodnoty.
61. Na počátku izochorického děje s ideálním plynem o daném počtu molů byla teplota t1 = 27 °C a tlak p1 = 100 kPa. Po skončení děje je teplota t2 = 147 °C. Tlak p2 po skončení děje má hodnotu a) 180 kPa b) 140 kPa c) 360 kPa d) 544 kPa.
62. Izochora (graf vyjadřující závislost tlaku daného počtu molů ideálního plynu na jeho objemu při izochorickém ději) je a) hyperbola b) parabola c) přímka rovnoběžná se svislou osou d) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou.
63. Zákon Gay - Lussacův platí pro ideální plyn v případu a) izotermického děje b) izobarického děje c) izochorického děje d) adiabatického děje.
64. Izobara (graf vyjadřující závislost tlaku daného počtu molů ideálního plynu na jeho objemu při izobarickém ději) je a) hyperbola b) parabola c) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou d) přímka rovnoběžná se svislou osou.
65. Při izotermickém ději s ideálním plynem platí a) ΔU = 0 b) ΔU = Q c) ΔU = W d) ΔU = -Q.
66. Ve válci s pístem stlačíme daný plyn za izotermických podmínek. Vnitřní energie plynu a) se zvýší b) se sniží c) se zvýší nebo sníží, v závislosti na povaze plynu d) se nezmění.
67. Teplo přijaté plynem při izotermickém ději a) je menší než práce, kterou plyn v průběhu tohoto děje vykoná b) se rovná práci vykonané plynem v průběhu děje c) je větší než práce, kterou plyn v průběhu tohoto děje vykoná d) je obecně nulové.
68. Uvažujte izochorický děj s ideálním plynem. Které z následující tvrzení je nesprávné? a) Q = ΔU b) W = 0 c) W' > 0 d) W' = 0.
69. Vyberte správný výraz pro izobarický děj s ideálním plynem a) ΔU = Qp + W b) ΔU = Qp c) ΔU = W d) ΔU = 0.
70. Pro měrné tepelné kapacity plynu při stálém tlaku cp a při stálém objemu cv platí a) cp < cv b) cp = cv c) cp ≈ cv d) cp > cv.
71. Pro adiabatický děj s ideálním plynem platí a) ΔU = Q b) ΔU = W c) ΔU = Q + W d) ΔU = Q - W.
72. Adiabata má a) povlovnější průběh než izoterma b) stejně strmý průběh jako izoterma c) strmější průběh než izoterma d) povlovnější či strmější průběh v závislosti na druhu plynu.
73. Změna vnitřní energie ideálního plynu je nulová při a) izotermickém ději b) izochorickém ději c) izobarickém ději d) adiabatickém ději.
74. Práce vykonaná ideálním plynem je nulová při a) izotermickém ději b) izochorickém ději c) izobarickém ději d) adiabatickém ději.
75. Teplo dodané ideálnímu plynu je nulové při a) izotermickém ději b) izochorickém ději c) izobarickém ději d) adiabatickém ději.
76. Výraz W' = p ΔV udává práci konanou ideálním plynem, při a) izotermickém ději b) izochorickém ději c) izobarickém ději d) adiabatickém ději.
77. Práce vykonaná ideálním plynem při izobarické expanzi při tlaku 0,1 MPa, při které se zvětšil objem ze 7 l na 8 l, má hodnotu a) 1 J b) 10 J c) 100 J d) 1000 J.
78. Prodavač na pouti prodává balónky. Má tlakovou láhev s héliem o objemu 10 l a tlakoměr ukazuje tlak 6 MPa. Každý balónek má po nafouknutí objem 5 litrů. Po nafouknutí 80 balónků zjišťuje, že tlakoměr ukazuje hodnotu tlaku v lahvi: (při výpočtu zanedbáme mírný přetlak v balónku proti okolní atmosféře) a) 3 MPa b) 4 MPa c) 1 MPa d) 2 MPa.
79. Prodavač na pouti prodává balónky. Má tlakovou láhev s héliem o objemu 10 l a tlakoměr ukazuje tlak 5 MPa. V krabici má 150 balónků. Každý balónek má po nafouknutí objem 5 litrů. Končí prodej, když je láhev prázdná a zjišťuje, že mu v krabici: (při výpočtu zanedbáme mírný přetlak v balónku proti okolní atmosféře) a) zbylo 50 balónků b) zbylo 100 balónků c) zbylo 25 balónků d) nezbyl žádný balónek.
80. Budiž při 1 cyklu kruhového děje teplo převzaté pracovní látku od ohřívače Q1, teplo předané pracovní látkou chladiči Q2. Účinnost tohoto kruhového děje vyjádříme jako a) (Q1-Q2)/Q1 b) (Q2-Q1)/Q1 c) Q1/Q2 d) Q2/Q1.
81. K zajištění chodu cyklicky pracujícího tepelného stroje a) postačí vždy systém ohřívač - stroj b) postačí systém ohřívač - stroj za předpokladu dostatečně vysoké teploty ohřivače c) postačí systém stroj - chladič d) je nutný systém ohřívač - stroj - chladič .
82. Nemožnost sestrojení stroje zvaného "perpetuum mobile II. druhu" vyplývá a) z I. termodynamického zákona b) z II. termodynamíckého zákona c) ze zákona zachování energie d) ze zákona zachování hmotnosti.
83. Zvolte alternativu, ve které jsou uvedené druhy tepelných motorů seřazeny dle účinnosti (od motoru s nejnižší účinnosti k motoru s nejvyšší účinností) a) čtyřdobý zážehový motor, parní stroj lokomotivy, raketový motor b) čtyřdobý zážehový motor, raketový motor, parní stroj lokomotivy c) parní stroj lokomotivy, čtyřdobý zážehový motor, raketový motor d) parní stroj lokomotivy, raketový motor, čtyřdobý zážehový motor.
84. Při změně teploty o hodnotu Δt se původní délka tyče změní na délku L, kterou můžeme přibližně vyjádřit jako a) L = L1*α*Δt b) L = L1(1+α*Δt) c) L = L1(1-α*Δt) d) L = L1+α*Δt.
85. Při změně teploty o hodnotu Δt se původní objem V u většiny kapalin změní na objem V, který můžeme přibližně vyjádřit jako a) V = V1*ß*Δt b) V = V1*(1+ß*Δt) c) V = V1*(1-ß*Δt) d) V = V1+ß*Δt).
86. Jednotkou součinitele teplotní objemové roztažnosti je a) K*m^-3 b) m^3*K^-1 c) K^-1*m^-1 d) K^-1.
87. Při měření teploty rtuťovým teploměrem se využívá jevu a) kapilární elevace b) kapilární deprese c) teplotní objemové roztažnosti d) hydrostatického tlaku.
88. Grafem závislosti objemu kapalin na přírůstku teploty je ve většině případů a) přímka procházející počátkem b) křivka s maximem při určité teplotě c) křivka s minimem při určité teplotě přímka s úsekem na svislé ose, který je roven počátečnímu objemu.
89. Měrné skupenské teplo tání vyjadřujeme v jednotkách a) J*kg^-1 b) J*mol^-1 c) J*kg^-1*K^-1 d) J*K^-1.
90. Teplo, které přijme pevné těleso již zahřáté na teplotu tání, aby se změnilo na kapalinu téže teploty, se nazývá a) skupenské teplo tuhnutí b) skupenské teplo tání c) měrné skupenské teplo tání d) tepelná kapacita.
91. Skupenské teplo tání vypočítáme: a) Lt = m*lt b) Lt = m/lt c) Lt = mc*Δt d) Lt = mc/Δt.
92. Počet fází ve stavu, který odpovídá kterémukoliv bodu na některé z křivek fázového diagramu dané čisté látky je a) 0 b) 1 c) 2 d) 3.
93. Počet fází ve stavu, který odpovídá kterémukoliv bodu v oblastech mezi křivkami fázového diagramu dané čisté látky je a) 1 b) 2 c) 3 d) 0.
94. Počet fází ve stavu, který odpovídá trojnému bodu fázového diagramu dané čisté látky je a) 0 b) 1 c) 2 d) 3.
95. Ve fázovém diagramu látky je vlevo od křivky tání a) oblast pevné látky b) oblast kapaliny c) oblast přehřáté páry d) oblast současně přítomné pevné látky a kapaliny.
96. Ve fázovém diagramu látky je nad křivkou syté páry a) oblast pevné látky b) oblast kapaliny c) oblast přehřátí páry d) oblast současně přítomné plynové a kapalné fáze.
97. Ve fázovém diagramu látky je pod křivkou syté páry a) oblast pevné látky b) oblast kapaliny c) oblast přehřáté páry d) oblast syté páry.
98. Označte alternativu, ve které je jednotka uvedena správně a) Boltzmannova konstanta - J*K^-1 b) molární plynová konstanta - J*K^-1 c) normálové napětí - N*m^-1 d) modul pružnosti v tahu N*m^-1.
99. Označte variantu, ve které jsou pro obě veličiny či konstanty uvedeny správné jednotky a) tepelná kapacita - J, měrná tepelná kapacita - J*kg^-1*K^-1 b) Boltzmannova konstanta - J*K^-1, konstanta v Boyle - Mariotteově zákonu - J c) molární plynová konstanta - J*mol^-1, normálové napětí - Pa d) modul pružnosti v tahu - Pa, měrné skupenské teplo tání - J*K^-1.
100. Označte variantu, ve které jsou pro obě veličiny či konstanty správné jednotky a) povrchové napětí - N*m^-2, kapilární tlak - Pa b) absolutní vlhkost vzduchu - kg*m^-3, tepelná kapacita J c) molární plynová konstanta - J*K^-1*mol^-1, Boltzmannova konstanta - J*K^-1 d) součinitel dálkové roztažnosti - m*K^-1, součinitel teplotní objemové roztažnosti - m^3*K^-1.
101. Označte variantu, ve které jsou pro obě veličiny či konstanty uvedeny správné jednotky a) normálové napětí - Pa, povrchové napětí - Pa b) práce - J, jednotka konstanty v Boyle - Mariotteově zákonu - J c) Avogadrova konstanta - mol^-1, Boltzmannova konstanta - J*mol^-1 d) tepelná kapacita - J*K^-1, měrné skupenské teplo - J*K^-1.
102. Označte alternativu, ve které jsou pro obě veličiny či konstanty uvedeny správné jednotky a) součinitel teplotní objemové roztažnosti - K^-1, normálové napětí - Pa b) kapilární tlak - Pa, modul pružnosti v tahu - Pa*m^-1 c) Avogadrova konstanta - mol^-1, normálové napětí - N*m^-1 d) vlhkost vzduchu - kg*m^-3, kapilární tlak - N*m^-1.
103. Označte variantu, ve které jsou pro obě veličiny či konstanty uvedeny správné jednotky a) tepelná kapacita - J*K^-1, Boltzmannova konstanta - J*mol^-1 b) měrná tepelná kapacita - J*kg^-1, měrné skupenské teplo tání - K*K^-1 c) molární plynová konstanta - J*mol^-1, povrchové napětí - N*m^-1 d) Avogardova konstanta - mol^-1, modul pružnosti v tahu - Pa.
104. Barometrickým tlakem rozumíme: a) aerostatický tlak b) aerodynamický tlak c) součet aerodynamického a aerostatického tlaku d) tlak vyjádřený v barech.
105. Barometrický tlak se stoupající výškou nad povrchem zemským: a) stoupá b) klesá v důsledku menší tíhy rtuťového sloupce c) klesá v důsledku menšího aerostatického tlaku vzduchu d) vůbec se nemění.
106. V Papinově hrnci se vaří voda. Připojeným manometrem zjistíme v nádobě a) mírný podtlak b) mírný přetlak c) žádný rozdíl proti atmosférickému tlaku d) připojením manometru dojde k výbuchu.
107. Var kapaliny nastane: a) při 100 °C b) při vyrovnání tlaku nasycených par s okolním tlakem c) při překonání trojného bodu d) překonáme-li měrné skupenské teplo vypařování.
108. Je-li rosný bod a zároveň teplota vzduchu 0 °C: a) relativní vlhkost je 100% b) relativní vlhkost je 0% c) taková situace nemůže nastat d) relativní vlhkost je 50%.
109. Je-li rosný bod stejný jako teplota vzduchu v místnosti, potom: a) absolutní vlhkost je stejná jako relativní b) relativní vlhkost je 100% c) vzduch je úplně suchý d) taková situace nemůže nastat.
110. Rosný bod je a) teplota nasycené vodní páry b) tlak nasycené vodní páry c) teplota vzduchu, když pára mrzne d) teplota, při které rosnička úplně sleze ze žebříku.
111. Rosný bod stanovujeme a) hygrometrem b) vlhkoměrem c) tlakoměrem d) barometrem.
112. Relativní vlhkost vzduchu je definována jako: a) největší možná vlhkost vzduchu za dané teploty b) hmotnost vodní páry v jednotkovém objemu c) poměr okamžité hmotnosti páry a maximální hmotnosti za dané teploty d) poměr objemu páry a jednotkového objemu.
113. Je-li relativní vlhkost vzduchu 100% a) rosný bod je stejný jako teplota vzduchu b) nejsme ve vzduchu, ale ve vodě c) na vlhkém teploměru psychrometru nenaměříme žádnou teplotu d) tato situace nemůže nastat.
114. Zdravotnický teploměr je a) minimální teploměr b) maximální teploměr c) obyčejný teploměr d) lihový teploměr s aretací.
115. V místnosti, kde právě sedíte, je zřejmě relativní vlhkost a) 10% b) 20% c) 60% d) 90%.
116. Je-li relativní vlhkost vzduchu 0% a) hodnota rosného bodu je nekonečně malá b) rosný bod je 0 °C c) rosný bod je stejný jako teplota d) voda se přestává vařit.
117. V místnosti, kde právě sedíte, je absolutní vlhkost asi a) 5 g/l b) 0,5 g/l c) 0,05 g/l d) 0,005 g/l.
118. Absolutní vlhkost vzduchu je definována jako: a) největší možná vlhkost b) podíl relativní vlhkosti a teploty c) hmotnost vodní páry v jednotkovém objemu d) objem vodní páry v jednotkovém objemu.
119. Jednotkou absolutní vlhkosti vzduchu je a) kg b) % c) kg*m^-3 d) kg*mol^-1.
120. Teplotu -70 °C můžeme měřit a) rtuťovým teploměrem b) lihovým teploměrem c) ani jedním z nich d) oběma typy.
Report abuse Terms of use
HOME
CREATE TEST
COMMENTS
STADISTICS
RECORDS
Author's Tests