1. Pojem tekutiny je a) synonymem pojmu kapaliny b) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny c) synonymem pojmu plyny d) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou.
2. Příčinou rozdílné tekutosti kapalin je jejich a) povrchové napětí b) hustota c) viskozita d) hydrostatický tlak.
3. Tlak v kapalině vyjádříme jako a) p = F*S b) p = F*S^2 c) p = F/I d) p = F/S.
4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně otrientovanou plochu S vyjádříme jako a) F = p*S b) F = p/S c) F = S/p d) F = p*S^2.
5. Jednotkou tlaku v soustavě jednotek SI je a) atmosféra b) pascal c) newton metr^-1 d) joule metr^-2.
6. Pomocí základních jednotek soustavy SI můžeme jednotku tlaku vyjádřit jako: a) kg*m^-1*s^-2 b) kg*m^-2*s^2 c) kg*m^-2*s^-1 d) kg*m^-2*s^-2.
7. Tlak v kapalině je a) vektor směru shodného se směrem vektoru síly, která jej vyvolala b) vektor směru opačného c) skalár d) vektor směru kolmém na dno nádoby.
8. Hydrostatický tlak v kapalině je a) vektorová veličina vyvolaná vnější tlakovou silou b) vektorová veličina vyvolaná tíhovou silou c) skalární veličina vyvolaná vnější tlakovou silou d) skalární veličina vyvolaná tíhovou silou.
9. Hydrostatický tlak je dán vztahem a) p = h*ρ*g b) p = h*g/ρ c) p = h*ρ/g d) p = h*ρ*g^2.
10. Jednotkou hydrostatického tlaku v soustavě jednotek SI je: a) mm vodního sloupce b) mm Hg c) Pa d) N.
11. Hydrostatický tlak je a) vektor se směrem kolmým na dno nádoby b) skalár c) vektor se směrem kolmým na stěny nádoby d) vektor směřující vzhůru, kolmo k hladině nádoby.
12. Hydrostatický tlak v kapalině závisí na: a) její viskozitě b) jejím povrchovém napětí c) jejich polárních vlastnostech d) její hustotě.
13. Skleněná U-trubice s otevřenými konci má v jednom rameni vodu, v druhém rtuť. Obě kapaliny se stýkají právě v nejnižším bodě U-trubice, což při délce sloupce rtuťového 38 cm nastává tehdy, je-li délka sloupce vodního přibližně: a) 2,5 m b) 5 m c) 0,5 m d) 0,38 m.
14. Skleněná U-trubice s otevřenými konci má v jednom rameni vodu a v druhém neznámou kapalinu. Obě kapaliny se stýkají právě v nejnižším bodě U-trubice, přičemž výška sloupce vody činí 100 cm a neznámé kapaliny 80 cm. Jaká je hustota neznámé kapaliny v gcm^-3? a) 0,8 b) 1 c) 1,25 d) 1,33.
15. Tlak sloupce vodního vysokého 2 m je: a) 100 Torrů b) 9810 Pa c) 200 kPa d) 19,62 kPa.
16. V hydraulickém lisu platí a) F1/F2 = S2/S1 b) F1/F2 = S1/S2 c) F1*S1 = F2*S2 d) p1/p2 = S1/S2.
17. Budiž u hydraulického lisu S1 = 10 cm^2, S2 = 1 m^2. Jakou silou musíme působit na píst o menší ploše, abychom mohli na druhé straně zvedat těleso o hmotnosti 2 tuny? a) 2 N b) 20 N c) 200 N d) 2 kN.
18. práci W vykonanou působením tlaku kapaliny na píst můžeme vyjádřit jako a) W = p/ΔV b) W = p*ΔV c) p/S d) p*S.
19. Vztah mezi hustotami, případně hmotnostmi a výškami hladin dvou nemísících se kapalin nad jejich společným rozhraním v trubici tvaru U je a) ρ1/ρ2 = h1/h2 b) ρ1*h1 = ρ2*h2 c) m1*h1 = m2*h2 d) m1/m2 = h1/h2.
20. Máme-li vypočítat poměr mezi výškami dvou nemísících se kapalin ve spojených nádobách nad jejich společným rozhraním, je třeba znát a) jejich hustoty a hmotnosti b) jejich hustoty, hmotnosti a tvar nádob c) jejich hustoty d) jejich objemy.
21. Velikost tlakové síly kapaliny na dno závisí a) na její hustotě, výšce hladiny a plošném obsahu dna b) pouze na její hustotě a výšce hladiny c) na jejím objemu a plošném obsahu dna d) na její hmotnosti a plošném obsahu dna.
22. Velikost tlakové síly na dno nádoby nezávisí na a) hustotě kapaliny b) plošném obsahu dna c) výšce hladiny d) hmotnosti kapaliny.
23. Velikost tlaku v kapalině u dna nádoby nezávisí na a) tíhovém zrychlení b) výšce hladiny c) hustotě kapaliny d) plošném obsahu dna.
24. Jaká je číselná hodnota hustoty vody vyjádřena pomocí základních jednotek soustavy SI? a) 1 b) 1000 c) 10 d) 100.
25. Hustota rtuti je zhruba 13 500 kg*m^-3 Tuto hodnotu můžeme převést na a) 1,35 g*cm^-3 b) 135 g*cm^-3 c) 13,5 g*cm^-3 d) 0,135 g*cm^-3.
26. Hustota vody je největší při teplotě a) 5 °C b) 0 °C c) 2,73 °C d) 4 °C.
27. Velikost tlaku v kapalině u dna nádoby závisí na a) její hustotě a výšce kapaliny b) její hmotnosti c) její hmotnosti a plošném obsahu dna d) jejímu objemu.
28. Mějme dvě nádoby se stejnou podstavou, jednu válcovou, druhou kuželovitě se zužující, obě naplněné stejnou kapalinou do stejné výše. Zvolte správné tvrzení: a) v obou nádobách bude u dna stejný tlak a nestejná tlaková síla b) v obou nádobách bude u dna stejný jak tlak, tak tlaková síla působící na dno c) v obou nádobách bude stejný tlak u dna, avšak tlaková síla působící na dno kuželové nádoby větší d) ve válcové nádobě bude větší jak tlak u dna, tak tlaková síla působící na dno.
29. Je-li ρ1 hustota tělesa plovoucího na hladině kapaliny ρ2, hustota kapaliny a V celkový objem tělesa, bude objem části tělesa ponořené do kapaliny Vp určen vztahem a) Vp = ρ1/ρ2*V b) Vp = ρ2/ρ1*V c) Vp = V*ρ1/ρ2 d) Vp = V*ρ2/ρ1.
30. Je-li hustota ledu 917 kg*m^-3 a hustota mořské vody 1030 kg*m^-3, činí podíl objemu ledovce nad hladinou z celkového objemu ledovce a) 30% b) 0% c) 50% d) 11%.
31. Velikost vztlakové síly působící na úplně ponořené těleso závisí na a) hustotě tělesa a kapaliny b) objemu tělesa, hustotě tělesa a hustotě kapaliny c) objemu a hustotě tělesa d) objemu tělesa a hustotě kapaliny.
32. Jak velká vztlaková síla bude zhruba působit na ocelové těleso o objemu 1 dm^3 ponořené do vody? a) 10 N b) 1 N c) 1 kN d) nelze vypočítat bez údaje o hustotě oceli.
33. Kámen váží na rovnoramenných vahách 8 kg. Při vážení ve vodě váží 6 kg. Jeho hustota je: a) 4000 kg*m^-3 b) 1333 kg*m^-3 c) 2000 kg*m^-3 d) 2 kg*m^-3.
34. Kámen váží 8 kg. Při vážení ve vodě váží 6 kg. Jeho objem je: a) 2 litry b) 1,333 litru c) 4 litry d) 5 litrů .
35. Z dokonale pružným tenkostěnným balónkem o objemu 6 litrů se potápěč potopil do hloubky 10 metrů. Jak velkou vztlakovou sílu působící na balónek musí překonávat, aby mu balónek nevyplul zpět k hladině? a) 30 N b) 20 N c) 40 N d) 10 N.
36. Těžká kovová koule o objemu 1 l má hmotnost 10 kg. Na hladině vody plave zavěšena na tenkostěnném balónu, který byl na břehu naplněn 20 l vzduchu. Systém násilím potopíme do hloubky 20 metrů a pustíme. Která možnost platí? a) vyplave směrem vzhůru b) klesne až na dno c) balón v této hloubce praskne hydrostatickým tlakem d) neexistuje látka s hustotou nutnou pro konstrukci koule.
37. Rovnice kontinuity je zvláštním případem zákona o zachování a) energie b) hmotnosti c) hybnosti d) mechanické energie.
38. Koncovka hadice má 4x menší poloměr než je poloměr hadice. Pomocí této koncovky se rychlost kapaliny proti původní rychlosti v hadici zvýší a) dvakrát b) čtyřikrát c) osmkrát d) šestnáctkrát.
39. Bernoulliho rovnice je zvláštním případem zákonu o zachování a) hmotnosti b) mechanické energie c) hybnosti d) rychlosti.
40. Bernoulliho rovnice pro proudění ideální kapaliny ve vodorovné trubici zní a) p*V + ρ*v^2/2 = konst. b) p + m*v^2/2 = konst. c) p + ρ*v^2/2 = konst. d) p + ρ*v^2 = konst.
41. Bernoulliho rovnice udává konstantnost součtu a) tlaku a energie kapaliny b) tlaku a kinetické energie kapaliny c) tlaku a kinetické energie objemové jednotky kapaliny d) tlaku a kinetické energie jednotky hmotnosti kapaliny.
42. Vytéká-li kapalina malým otvorem v nádobě, který je v hloubce h pod hladinou, je možno velikost výtokové rychlosti vyjádřit a) v = h*ρ*g b) v = h*g c) v = 2*h*g d) v = √2*h*g.
43. Reálné kapaliny: a) jsou nestlačitelné b) jsou dokonale tekuté c) při proudění v nich působí síly vnitřního tření d) při proudění v nich nepůsobí síly vnitřního tření.
44. Při proudění reálné kapaliny: a) působí síly vnitřního tření kolmo na směr proudění b) nepůsobí síly vnitřního tření c) působí síly vnitřního tření jen když je dokonale tekutá d) působí síly vnitřního tření proti vzájemnému posouvání částic kapaliny.
45. Při laminárním prouděním: a) jsou vektory rychlosti v daném průřezu navzájem rovnoběžné b) jsou vektory rychlosti v daném průřezu navzájem kolmé c) se tvoří víry a směr vektorů rychlostí je různý d) se tvoří víry a vektory rychlosti jsou v daném průřezu navzájem rovnoběžné.
46. Laminární proudění definujeme při: a) velkých rychlostech proudící kapaliny, proudnice jsou navzájem rovnoběžné b) malých rychlostech proudící kapaliny, proudnice jsou navzájem rovnoběžné c) malých rychlostech proudící kapaliny, proudnice jsou navzájem kolmé d) konstantní rychlosti všech vrstev kapaliny.
47. Při turbulentním proudění: a) jsou vektory rychlosti v daném průřezu navzájem rovnoběžné b) jsou vektory rychlosti v daném průřezu navzájem kolmé c) se tvoří víry a směr vektorů rychlostí je různý d) se tvoří víry a vektory rychlosti jsou v daném průřezu navzájem rovnoběžné.
48. Turbulentní proudění definujeme při: a) velkých rychlostech proudící kapaliny, zobrazení pomocí proudnic ztrácí svůj význam b) malých rychlostech proudící kapaliny, proudnice jsou navzájem rovnoběžné c) malých rychlostech proudící kapaliny, proudnice jsou navzájem kolmé d) konstantní rychlosti všech vrstev kapaliny.
49. Velikost rychlosti výtoku reálné kapaliny otvorem ve stěně je a) menší než u ideální kapaliny b) větší než u ideální kapaliny c) stejná jako u ideální kapaliny d) menší či větší než u ideální kapaliny v závislosti na jejich chemických vlastnostech.
50. Možnost pohybu některých druhů hmyzu běháním po hladině vody lze vysvětlit na základě a) viskozity b) hustoty c) povrchového napětí d) tlaku.
51. Jednotkou povrchového napětí je a) N*m^-1 b) N*m^-2 c) N*m^2 d) N*m.
52. Jednotka povrchového napětí je a) N*m^-2 b) N*m^-1 c) N*m d) N^-1*m^-2.
53. Vyjádřete jednotku povrchového napětí pomoci základních jednotek Mezinárodní soustavy jednotek (SI) a) kg*m^-1*s^-2 b) kg*s^-2 c) kg*m*s^-2 d) kg*s^-1.
54. N*m^-1 je jednotkou a) normálového napětí b) povrchového napětí c) modulu pružnosti v tahu d) tlaku.
55. Vyjádření pomocí základních jednotek soustavy SI kg*s^-2 odpovídá jednotce a) tlaku b) momentu síly c) normálového napětí d) povrchového napětí.
56. Je-li povrchové napětí σ, vyjádříme povrchovou sílu jako a) F = σ/l b) F = σ*l c) F = σ/S d) F = σ*S.
57. Povrchové napětí σ můžeme vyjádřit jako a) σ = F*l b) σ = F*S c) σ = F/l d) σ = F/S.
58. Povrchovým napětím rozumíme a) sílu, která v rovině povrchu působí kolmo na jednu jeho délkovou jednotku b) sílu, která působí kolmo na jednotku plochy c) sílu, která působí kolmo na povrch kapaliny d) sílu, mezi molekulou kapaliny a prostředím.
59. Jakou práci je nutno vynaložit k rozprášení 1 dm^3 vody na kapičky o poloměru 0,1 mm (povrchové napětí vody je 0,073 N*m^-1). Povrch vody před rozprášením považujte za zanedbatelný ve srovnání se součty povrchů vzniklých kapiček. a) 2,19 J b) 1,46 J c) 73 J d) 32 J.
60. Povrchové napětí vody je 0,073 N*m^-1, povrchové napětí ethanolu je 0,022 N*m^-1. Co lze tvrdit o hmotnostech kapek vody a ethanolu, které odpadávají z ústí skleněné kapiláry daného průměru a) nelze srovnat bez údaje o hustotě b) nelze srovnat bez údaje o průměru kapiláry c) kapka ethanolu má větší hmotnost než kapka vody d) kapka vody má větší hmotnost, než kapka ethanolu.
61. Síla, kterou je držena kapka u ústí kapiláry o průměru r těsně před svým odpadnutím, je rovna a) 2*π*r*σ b) π*r^2*σ c) σ/2π*r d) σ/π*r^2.
62. Z hmotnosti kapky, která odpadla působením vlastní tíhy od ústí kapiláry a z průměru kapiláry lze vypočítat povrchové napětí jako a) 2π*r/m*g b) m*g/2π*r c) π*r^2/m*g d) m*g/π*r^2.
63. Úhel, který svírá povrch vody s povrchem stěny nádoby (stykový úhel) je a) větší než π/2 b) větší než π c) menší než π/2 d) π.
64. Pro úhel ϑ, který svírá povrch rtuti s povrchem stěny nádoby (stykový úhel) platí a) 0 < ϑ < π/2 b) ϑ > π c) ϑ < π/2 d) π/2 < ϑ < π.
65. Vyberte pravdivé tvrzení o úhlu ϑ, který svírá povrch skutečné kapaliny s povrchem stěny nádoby (stykový úhel) a) pro smáčející kapalinu 0 < ϑ < π/2 b) pro smáčející kapalinu π/2 < ϑ < π c) pro nesmáčející kapalinu 0 < ϑ < π/2 d) pro nesmáčející kapalinu ϑ = 0.
66. Vyberte z následujících kapalin kapalinu nesmáčející sklo a) rtuť b) voda c) alkohol d) aceton.
67. Pro volný povrch kapaliny kulového tvaru, kde R je poloměr daného kulového povrchu, lze vyjádřit hodnotu kapilárního tlaku jako a) p = σ/R b) p = 2σ/R c) p = σ/2π*R d) p = σ/π*R^2.
68. Výška h, do které vystoupí smáčející kapalina v kapiláře je dána vztahem a) h = σ/ρ*g*R b) h = 2σ/ρ*g*R c) h = ρ/σ*g*R d) h = 2ρ/σ*g*R.
69. Kapilární elevace a deprese jsou důsledkem a) viskozity b) povrchového napětí c) parciálního tlaku d) hydrostatického tlaku.
70. Vztah pro výpočet výšky, do které vystoupí kapaliny v kapiláře během kapilární elevace vyplývá z podmínky rovnosti mezi a) kapilárním tlakem a povrchovým napětím b) kapilárním tlakem a tíhou sloupce kapaliny c) kapilárním tlakem a hydrostatickým tlakem d) povrchovým napětím a tíhou kapaliny.
71. Příčinou viskozity jsou a) kohezivní síly působící mezi molekulami kapaliny b) náboje kapalin c) speciální látky - viskoziny d) kapilární elevace a deprese.
72. Atmosférický tlak je vyvolaný a) atmosférickou tlakovou silou b) vztlakovou silou c) gravitační silou d) hydrostatickým tlakem.
73. Základem pro měření atmosférického tlaku se stal: a) Archimédův experiment b) Torricelliho experiment c) Pascalův experiment d) Newtonův experiment.
74. Z Torricelliho experimentu vyplývá, že hodnota atmosférického tlaku se rovná: a) hodnotě atmosférické tlakové síly v Torricelliho trubici b) hodnotě vztlakové síly v Torricelliho trubici c) hodnotě hydrostatického tlaku rtuťového sloupce v Torricelliho trubici d) aktuální nadmořské výšce.
75. Torricelli při svém experimentu použil: a) vodu b) líh c) platinu d) rtuť.
76. K měření atmosférického tlaku používáme a) barometry b) vacuometry c) tonometry d) bolometry.
77. Aneroid je běžně znamý a) rtuťový tlakoměr b) kovový tlakoměr c) hydraulický lis d) typ asteroidu.
78. Normální barometricky tlak je: a) 460 torru b) 101 325 kPa c) 101 325 Pa d) 101 325 MPa.
79. 1 torr odpovídá a) 4/3 kPa b) 3/4 Pa c) 3/4 milibaru d) 4/3 hPa.
80. Normální barometrický tlak je: a) 760 torrů b) 101 325 kPa c) 101,3 milibaru d) 101 325 MPa.
81. Normální barometrický tlak je a) 460 torrů b) 101,325 kPa c) 101,3 milibaru d) 101,325 MPa.
82. Normální barometrický tlak je přibližně a) 760 hPa b) 760 mb c) 0,1 MPa d) 10 kPa.
83. Normální barometrický tlak je a) 1 013,25 milibaru b) 101 325 kPa c) 101 325 hektopascalů d) 101,3 MPa.
84. Normální barometrický tlak je a) 1 013,25 hektopascalů b) 101 325 kPa c) 101,325 Pa d) 101,3 MPa.
85. Tlak sloupce vodního vysokého 1 metr je: a) 100 torrů b) 98,1 kPa c) 9 810 Pa d) 100 kPa.
|
