fyzika

Je-li vlnění koherentní, pak mají jeho složky: konstantní fázový rozdíl. stejnou frekvenci. stejnou amplitudu. stejnou vlnovou délku.

Jednotkou zářivého toku je: W . sr^-1. W. W . s. J . s.

Při průchodu rozhraním optických prostředí: se mění frekvence světla. se nemění rychlost světla. se nemění frekvence světla, mění se však rychlost šíření světla. se nemění vlnová délka světla.

Při ohybu světla na dvojštěrbině platí, že: maxima intenzity vznikají v úhlech, ve kterých je fázový rozdíl roven celočíselným násobkům 2π. úhly, ve kterých vznikají interferenční maxima, závisejí na vlnové délce světla. úhly, ve kterých vznikají interferenční maxima, nezávisejí na vlnové délce světla. pro monochrom. světlo nemůže vzniknout víc než jedno interferenční maximum.

Elektromagnetické záření o vlnové délce 30 m: patří ve spektru do oblasti mikrovln. patří ve spektru do oblasti infračerveného záření. má frekvenci (kmitočet) 10^7 s^-1. má frekvenci (kmitočet) 10^9 s^-1.

Jednotkou světelného toku je: lumen. lux. kandela. watt.

Je-li vlnová délka monochromatického světla ve vakuu λν, pak v prostředí o indexu lomu n bude jeho vlnová délka λn: λn = λν. λn = n . λν. λn = 2 . n . λν. λn = λν / n.

Pro šíření světla ve vakuu platí: světlo fialové barvy se šíří větší rychlostí než světlo zelené barvy. světlo červené barvy se šíří větší rychlostí než světlo žluté barvy. světlo se nešíří. světlo modré barvy se šíří stejnou rychlostí jako světlo žluté barvy.

Elektromagnetické záření o vlnové délce 0,5 mikrometru: má frekvenci 6 . 10^14 Hz. leží v oblasti infračerveného záření. má frekvenci 1,7 . 10^-15 Hz. leží v oblasti viditelného světla.

Opticky hustší prostředí je takové prostředí, kde má světlo: větší útlum. větší rozptyl. větší rychlost šíření. menší rychlost šíření.

Ultrafialové záření má vlnové délky v rozmezí: 4 . 10^-7 m až 10^-8 m. menší než 10^-13 m. 390 nm až 770 nm. přibližně 10^-8 m až 10^-12 m.

Rychlost šíření elektromagnetického vlnění v prostředí o relativní permitivitě εr a relativní permeabilitě μr určujeme podle vztahu (c je rychlost světla ve vakuu): v = c / √εr. √μr. v = c . √εr. √μr. v = c / (εr. μr ). v = c . (εr. μr ).

Mezi elektromagnetické vlnění patří: ultrazvuk. ultrafialové záření. RTG záření. záření gama.

Světelné vlnění při odrazu na rozhraní s opticky hustším prostředím: nemění fázi. změní fázi na opačnou. mění vlnovou délku. mění frekvenci.

Rentgenové záření má vlnové délky v rozmezí: 10^8 nm až 10^11 nm. menší než 10^-13 m. přibližně 10^-8 m až 10^-12 m. 10^-3 m až 0,77 . 10^-6 m.

Interval vlnových délek, odpovídající infračervené oblasti záření, je: menší než 10^-13 m. 1 mm až 770 nm. větší než 10^4 m. 4 . 10^-4 m až 4 . 10^-9.

Při lomu monochromatického světla z vakua (n = 1) do vody (n = 1,33): se rychlost světla sníží 1,33krát. se vlnová délka zkrátí 1,33krát. se frekvence zvýší 1,33krát. může dojít k totálnímu odrazu.

Světelný tok je: zářivá energie vyzářená zdrojem za 1 sekundu. energie vyzářená za 1 sekundu do prostorového úhlu 1 steradiánu. energie vyzařovaná do prostorového úhlu 1 steradián. ta část zářivého toku zdroje, která může vyvolat světelný vjem v lidském oku.

Difrakce je: úplný odraz vlnění. rozhraní dvou opticky různých prostředí. ohyb vlnění. optická vada způsobená kulovým výbrusem parabolického zrcadla.

Světlo je: příčné mechanické vlnění (v pevných látkách). příčné elektromagnetické vlnění. podélné elektromagnetické vlnění. proud fotonů.

Světlo urazí v prostředí o indexu lomu n za určitý čas vzdálenost s. Pro optickou dráhu l platí (optická dráha je vzdálenost, kterou by světlo urazilo za stejný čas ve vakuu): l = n . s. l = n / s. l = s / n. l = (n-1) . s.

Příčinou existence dvojlomu světla na některých krystalech je: šíření světla v krystalu v různých směrech různou rychlostí. větší index lomu než 1,3. optická anizotropie. nehomogennost krystalu.

Pro šíření světla ve skle platí (index lomu skla se s rostoucí vlnovou délkou světla snižuje - normální disperze) : světlo fialové barvy se šíří větší rychlostí než světlo zelené barvy. světlo červené barvy se šíří větší rychlostí než světlo žluté barvy. světlo se nešíří. světlo modré barvy se šíří stejnou rychlostí jako světlo žluté barvy.

Elektromagnetické vlnění, a tudíž i světlo: je mechanické podélné vlnění. je příčné vlnění, které se šíří i ve vakuu. je příčné vlnění, které se nešíří ve vakuu. se šíří rychlostí 300 m/s.

Newtonova skla se používají: k měření vlnové délky světla. k polarizaci světla. k určování úhlu stočení roviny polarizovaného světla. k rozlišení řádného a mimořádného paprsku.

Dvojvydutá čočka (ve vzduchu): má obě plochy konkávní. je v opticky řidším prostředí rozptylkou. vytváří vždy zvětšený obraz předmětu. má obě plochy konvexní.

Duté zrcadlo: má ohniskovou vzdálenost f > 0. vytváří vždy převrácený obraz předmětu. vždy zmenšuje obraz předmětu. má ohniskovou vzdálenost f < 0.

Konvenční zraková vzdálenost: je konvenčně stanovená vzdálenost, používána např. při výpočtu zvětšní mikroskopu. je největší vzdálenost, ze které vidíme ještě ostře. je nejmenší vzdálenost, ze které vidíme ještě ostře. je přibližně 15cm před okem.

Duté kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5m, ve vzdálnosti 10m před zrcadlem je předmět o výšce 1m; velikost převráceného obrazu předmětu potom je: 33cm. 3,3m. 20cm. 50cm.

Barevná vada čoček spočívá v tom, že: čočky jsou nehomogenně zbarvené. barevné složky bílého světla se lámou do různých ohnisek. index lomu závisí na frekvenci světla. barva očí je individuální.

Brýle, v nichž jsou použity rozptylky: posunují výsledný obraz předmětu blíž k oční čočce. posunují výsledný obraz předmětu dále od oční čočky. korigují krátkozrakost. korigují dalekozrakost.

Dalekozraké oko: korigujeme spojkami. korigujeme rozptylkami. má nedostatečnou optickou mohutnost k zaostření blízkých předmětů. vytváří obraz blízkého předmětu před sítnicí.

Krátkozraké oko: vytváří obraz velmi vzdáleného předmětu teoreticky za sítnicí. korigujeme spojkami. má daleký bod v konečné vzdálenosti a blízký bod posunutý k oku. má blízký bod posunutý od oka.

Obraz předmětu umístěného v nekonečné vzdálenosti od dutého kulového zrcadla na jeho optické ose: je skutečný a převrácený. vznikne ve středu křivosti zrcadla. vznikne v ohniskové rovině zrcadla. nevznikne.

Optická mohutnost spojné čočky je +5D;ohnisková vzdálenost f této čočky je: 5m. 5dm. 2m. 20cm.

Přemístíme-li spojnou skleněnou čočku (n=1,5) ze vzduchu (n=1) do vody (n=1,33): funguje jako rozptylka. funguje jako spojka. zmenší se její optická mohutnost. zvětší se její ohnisková vzdálenost.

Pro zobrazení spojnou čočkou platí ( a - předmětová vzdálenost, f - ohnisková vzdálenost): jestliže a < f, obraz je neskutečný, zvětšený a vzpřímený. jestliže a < f obraz je neskutečný, zmenšený a převrácený. jestliže a > f, obraz je neskutečný, zvětšený a vzpřímený. obraz je vždy neskutečný, zmenšený a převrácený.

Přemístíme-li křemennou spojnou čočku (n=1,46) ze vzduchu (n=1) do metylénjodidu (n=1,76): funguje jako spojka. absolutní hodnota její ohniskové vzdálenosti bude větší. funfuje jako rozptylka. zmenší se její optická mohutnost.

O viditelném světle lze říci, že: je to elektromagnetické vlnění. má vlnovou délku větší než UV záření. má jinou fyzikální podstatu než vlny televizního signálu (jedná se o jiný druh vlnění). je ta část záření černého tělesa, která je vnímatelná zrakem.

Vypuklé kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5m. Ve vzdálenosti 10m před zrcadlem je předmět o výšce 1m. Velikost obrazu pedmětu je: 33 cm. 3,3 m. 20 cm. 50 cm.

Rovinné zrcadlo vytváří obraz, který je: zdánlivý, převrácený, zvětšený, souměrný s předmětem podle roviny zrcadla. zdánlivý, vzpřímený, stejně veliký, souměrný s předmětem podle roviny zrcadla. skutečný, převrácený, zmenšený. skutečný, vzpřímený, stejně veliký, souměrný s předmětem podle roviny zrcadla.

Spojná čočka má obě poloměry křivosti 20 cm a index lomu 1,5. Její optická mohutnost potom je: 5D. -5D. 0,5D. -1D.

Rychlost šíření světla ve vodě je: závislá na frekvenci. vetší než ve vzduchu. menší než ve vakuu. závislá na barvě světla.

Triedr je: dalekohled sestavený z parabolického zrcadla a čočky. v principu Galileův (holandský) dalekohled. v principu Keplerův dalekohled s přidanými hranoly. hranol, pomcí kterého provádíme trojlom světla.

Vypuklé zrcadlo: může vytvářet skutečný i neskutečný (zdánlivý) obraz předmětu. má ohniskovou vzdálenost f > 0. vytváří vždy vzpřímený obraz předmětu. vytváří vždy neskutečný (zdánlivý) obraz předmětu.

Světelnost jednoduchého jednočočkového objektivu fotoaparátu: je dána poměrem mezi ohniskovou vzdáleností ovjektivu a citlivostí filmu. závisí na intenzitě osvětlení fotografované scény. udává poměr mezi průměrem vstupního otvoru a ohniskovou vzdáleností objektivu. se dá zvýšit použitím fotografického blesku.