Fyziologie živočichů

101. Vzrušivé tkáně: Klidový membránový potenciál je dán. pouze elektrogenností Na-K-ATPázy, tj.sodnodraselné pumpy. propustností membrány pro Na, tj.otevřením Na kanálů. nerovnoměrným rozdělením především K+ a Cl- iontů na obou stranách membrány a vysokou permeabilitou(otevřenými kanály) pro K ionty. Podstatný je draslíkový difusní rovnovážný potenciál Vk, blížící se minus 100 mV (vnitřek záporný). muskarinovým acetylcholinovým receptorem, který aktivuje G-protein a ten opět fosfolipázu c za vzniku IP3 a uvolnění Ca++ z endoplasm.retikula. Ca++ stimuluje NO syntázu a vzniká klidový membránový potenciál.

102. Vzrušivé tkáně: selektivní (výběrová) permeabilita membránových kanálů pro kationty nebo anionty je dána také. elektrickým nábojem aminokyselinových zbytků čnících ze stěny kanálu v místě tzv.selektivního filtru. Negativní zbytky (např. glutamát) přitahují kladné ionty (např.Na+ či K+) a naopak. elektrickým nábojem aminokyselinových zbytků čnících ze stěny kanálu směrem do lipidické dvojvrstvy. Čím pevnější zakotvení, tím větší permeabilita pro anionty. vodným obalem procházejícího iontu. velikostí lokálních nespecifických membránových proudů, které působí na nálevku kanálu.

103. Vzrušivé tkáně: Inhibitorem sodíkových napětově závislých kanálů není. properistol. tetrodotoxin. saxitoxin. lokální anastetika (kokain, novokain).

104. Vzrušivé tkáně: Pravděpodobnost otevření Ca2+ kanálů v srdci. je snížena tetrodotoxinem. apaminem. aspirinem. zvýšena adrenalinem a noradrenalinem přes beta receptory (positivní inotropní efekt).

105. Vzrušivé tkáně: Bipolární buňky jsou mj. v retině. v míše jako interneurony. v hladké svalovině. v kůži.

106. Vzrušivé tkáně: Iniciální segment neuronu (axon hillock). má až o polovinu nižší práh pro vznik akčního potenciálu. je místem prostorové, příp. časové sumace IPSP a EPSP. je místem vzniku nového akčního potenciálu na neuronu. je místo, kde z jednoho neuronu vypučí dva, někdy i tři.

107. Vzrušivé tkáně: Myelinovou pochvu v CNS vytvářejí. mikroglie. astrocyty. oligodendrocyty. buňky ependymové.

108. Vzrušivé tkáně: Největší typ gliové buňky je. astrocyt. oligodendrocyt. bipolární buňka. Schwannova buňka.

109. Vzrušivé tkáně: Neuroglie slouží. k tvorbě cerebrospinální tekutiny. k strukturální organizaci nervové tkáně. přenáší nutriety (co je to?) od kapilár k neuronům. odstraňuje zbytky odumřelých neuronů (mikroglie).

110. Vzrušivé tkáně: Ependymové buňky. vystýlají jako jednobuněčná vrstva centrální míšní kanál a mozkové komory. tvoří jednu z vrstev sítnice. vylučují cerebrospinální tekutinu. se dělí na neodymové a praseodymové.

111. Vzrušivé tkáně: Těla sensorických neuronů. jsou umístěna v dorsálních gangliích. mají periferní dendrit vedoucí aferentní signály smyslové povahy. mají do míchy směřující axony. jsou umístěna v předních míšních rozích.

112. Vzrušivé tkáně: Klidový membránový potenciál. nemají erytrocyty. je takový, že vnitřek buňky je záporný vzhledem k vnějšku. je důsledkem nerovnoměrné distribuce iontů na obou stranách membrány a selektivní selektivní (výběrové) propustnosti, především pro K+ a Cl-. vzniká v důsledku usnadněné difuse iontů z buňky.

113. Vzrušivé tkáně: Nernstova rovnice v sobě nemá. R (plynovou konstantu). I (proud). zF (valenci a Faradayův náboj). T (absolutní teplotu).

114. Vzrušivé tkáně: Goldman-Hodgin-Katzova rovnice. bere v úvahu osmotický tlak přes membránu. bere v úvahu poměrné propustnosti iontů. pracuje s koncentracemi iontů. popisuje množství nepropustných intracelulárních aniontů, jako je ATP, kreatinfosfát a peptidy.

115. Vzrušivé tkáně: Katodový osciloskop. má paprsek pohybující se zleva doprava. má vertikální destičky, vychylující elektronový paprsek. má vždy barevnou obrazovku. slouží k rektoskopii.

116. Vzrušivé tkáně: Prostorová konstanta lambda. ukazuje míru úniku proudu přes membránu (špatné isolační vlastnosti). znamená, že od místa aplikace proudu přes membránu se odpověď stále zmenšuje podél dlouhého vodiče. udává míru mechanického poškození membrány. je rovna první kosmické rychlosti pro let do vesmíru.

117. Vzrušivé tkáně: U akčního potenciálu se. současně zvyšuje vodivost gNa a gK. nejprve roste vodivost pro Na a poté pro K. mění polarisace membrány přechodně na vnitřek kladný a vnějšek záporný. odpřahuje oxidativní fosforylace.

118. Vzrušivé tkáně: Rychlost vedení akčního potenciálu lze zvýšit. ponořením nervu do destilované vody. zvětšením vnitřního průměru vodiče, čímž lokální proudy "zasáhnou" vzdálenější část membrány a depolarizují na prahovou hodnotu (obří vlákna). zvětšením koncentrace vápníku v roztoku dvakrát. rozdělením vodiče na myelinisované úseky, mezi nimiž v místech Ranvierových zářezů vzruch přeskakuje (saltatorní vedení).

119. Vzrušivé tkáně: Tzv. RC konstanta. znamená, že membrána má tendenci k nabývání kulovité formy. je jiný výraz pro plynovou konstantu. určuje kontantu exponenciály při nabíjení membránového kondensátoru přes vstupní odpor membrány. má rozměr sec a nabývá hodnot většinou několika ms.

120. Vzrušivé tkáně: Napětím řízené kanály. mají napěťový sensor, tj. transmembránový segment alfa spirály s každou třetí aminokyselinou kladně nabitou (arginin), který se při změně transmembránového napětí vývrtkovitě otočí a vysune z membrány (kluzně šroubovicový model). Pravděpodobně S4 průnik. se při podráždění celé pootočí o 45 stupňů. vykazují tzv. vrátkový proud (gate current) měřitelný v důsledku transmembránového posunu napěťového sensoru. přestávají reagovat v magnetickém poli.

121. Vzrušivé tkáně: Elektroneurogram. demonstruje různou rychlost vedení vláken ve smíšeném nervu. ukazuje, že nejrychlejší je skupina C. ukazuje, že nejrychlejší je skupina alfa (70 - 120 m/s). je získán přiložením elektrod na kalvu (co je kalva?).

122. Vzrušivé tkáně: Bipolární extracelulární snímání. je v důsledku dvou elektrod monopolární. je bifazické v důsledku přechodu impulsu postupně před obě elektrody. umožňuje měřit rychlost vedení mezi oběma elektrodami. může být jak transkutánní, tak přímo z nervu.

123. Vzrušivé tkáně: Neurit (axon) je. výběžek neuronu vedoucí vzruchy k tělu neuronu. výběžek vedoucí vzruch od těla neuronu. většinou nejdelší výběžek neuronu. je vždy myelinisovaný.

124. Vzrušivé tkáně: Myelinová pochva vzniká. v periferním axonu obtáčením membrány Schwannovy buňky. v CNS obtáčením membrány oligodendrocytů. obtáčením membrány axonu kolem neurofilament. z membrány axonu opakovaným vrstvením mebránových lamel.

125. Vzrušivé tkáně: Chemickou synapsi tvoří. konexonová spojení. část presynaptická, tj. nervové zakončení se synaptickými váčky (měchýřky vezikuly) a část postsynaptická, oddělená synaptickou štěrbinou. pouze jedna membrána, vzniklá spojením pre- a postsynaptické membrány. soustava vodných pórů bez participace lipidů.

126. Vzrušivé tkáně: Průměr. synaptického váčku je 2 mikrometru. čili šířka synaptické štěrbiny je 20-50 nm. celé synapse varíruje podle typu synapse. synaptického váčku je 50-100 nm (co je nanometr?).

127. Vzrušivé tkáně: Podle umístění dělíme synapse na. axosomatické, axodendritické, axoaxonální a dendrodendritické. proximální a distální. laterobazální a laterodorzální. centrální a periferní.

128. Vzrušivé tkáně: Aktivní zóna synapse je. jediné místo na presynaptickém zakončení, které je depolarizováno procházejícím vzruchem. specialisovaná zóna uvnitř nervového zakončení, kde jsou zakotveny (dokovány) synaptické váčky a připraveny na výlev. charakterizována presynaptickým ztluštěním a dvěma řadami vesikulů, připravených na výlev (nervosvalové spojení). neprokázaná, leč teoreticky předpokládáná, oblast výlevu neuropřenašečů.

129. Vzrušivé tkáně: Nervosvalová ploténka. má jako neuropřenašeč acetylcholin. má na postsynaptické membráně záhyby s vysokou hustotou receptorů. má mezi presynaptickou a postsynaptickou membránou glykopolysacharidovou vrstvičku (bazální membránu), ve které je lokalizována acetylcholinesteráza. přenáší vzruch i retrográdně, tj. zpět ze svalu na nervové zakončení.

130. Vzrušivé tkáně: Chemické synapse mohou být. elektroneutrální a elektropozitivní. buď excitační (EPSP, např. nervosvalová ploténka nebo glutamátové synapse v CNS) nebo inhibiční (neuropřenašeč glycin nebo GABA). i součástí tzv. smíšených synapsí, kde se na jedné synapsi uskutečnuje chemický i elektrický přenos vzruchu (např. CNS elektrického rejnoka, v mozečku a míše žáby, v ganglion ciliare kuřete či ncl. vestibularis lateralis krysy). dvousměrné, např. dendrodendritická reciproční synapse na dendritických trnech (učení a paměť).

131. Vzrušivé tkáně: Mediátor (transmiter, přenašeč). je vylučován jen po podráždění presynaptického zakončení. je vylučován spontánně, několik kvant za vteřinu (miniaturní synaptické potenciály s podprahovou depolarizací asi 1 mV) a synchronně po podráždění presynaptického zakončení. může být vylučován i nekvantově. nikdy není ionizován.

132. Vzrušivé tkáně: Nervosvalová ploténka. vyžaduje pro rychlou opakovanou akci rozložení ACh cholinesterázou. může být vyřazena inhibicí cholinesterázy buď reverzibilními (fysostigmin, prostigmin) nebo irreverzibilními antiChE jako jsou bojové nervově paralytické jedy (sarin, soman) nebo DFP (diisopropylfluorofosfát). není u bezobratlých. je synapsí inhibičního typu.

133. Vzrušivé tkáně: Acetylcholin. je syntetizován v mitochondriích n. zakončení. je syntetizován enzymem cholinacetyltransferázou v cytosolu a transportován aktivně do vezikulů. je syntetizován z AC-koenzymu A a trimetylaminoetylalkoholu (cholinu). je mediátor na zakončení nervu vagu v srdíčku (proč?).

134. Vzrušivé tkáně: Acetylcholin. spontánně vylučovaný v kvantech vyvolá slabé depolarizace (miniaturní ploténkové potenciály). se vstřebává, podobně jako glutamát, v CNS zpět do nervového zakončení. se vylučuje spolu s ATP, které je přítomno také v měchýřcích. může způsobit inhibici Na/K ATPázy.

135. Vzrušivé tkáně: Acetylcholinový receptor nikotinového typu může být blokován. oubainem a jinými srdečními glykosidy. neurotoxiny typu alfa bungarotoxinu a najatoxinu (irreverzibilně). tubokurarinem (kurare, šípový jed) reverzibilně. serotoninem.

136. Vzrušivé tkáně: IPSP je vyvolán. výlevem GABA nebo glycinu z nervového zakončení. vzestupem propustnosti pro Na+. vzestupem propustnosti pro Cl-(otevření chloridových kanálů spojených s hradlem pro inhibiční aminokyseliny), čímž se přenáší záporné náboje do buňky a proto dochází k hyperpolarizační vlně (přechodný vzrůst velikosti membránového potenciálu), když je rovnovážný potenciál pro Cl- negativnější. změnou povrchového náboje lipidické dvojvrstvy postsynaptické membrány.

137. Vzrušivé tkáně: Pták, usmrcený šípovým jedem kurare. zemře udušením. zemře podchlazením. nemohl utíkat a létat (paralýza nervů) a byl dobit domorodci. může být zachráněn umělým dýcháním z úst do zobáku, dokud se kurare nerozloží.

138. Vzrušivé tkáně: Ke vzniku vzruchu na neuronu (v místě iniciálního segmentu) dojde. prostorovou a časovou sumací jednotlivých podprahových EPSP z různých excitačních synapsí na těle či výběžcích, které se elektrotonicky "setkají" na iniciálním segmentu. na každé podrážděné synapsi a následným splynutím vruchů do jednoho. mj. opakovaným drážděním jednoho synapt. vstupu s takovou frekvencí, že se amplitudy EPSP sumují ještě před odezněním EPSP předchozího (časová sumace). dochází pouze na dendrodendritických trnech.

139. Vzrušivé tkáně: Je pravda, že. stálé mísení excitačních a inhibičních potenciálů na postsynaptické membráně rozhodne, zda v určitém okamžiku dojde k prahové depolarizaci pro vznik vzruchu v iniciálním segmentu?. akční potenciál (vzruch) se šíří z iniciálního segmentu dvěma směry (podél axonu a zpět do těla)?. práh depolarizace (tj. snížení membránového potenciálu z -60 či -70 mV) je v místě iniciálního segmentu asi dvakrát nižší (10-15 mV), než na těle neuronu?. elektrická synapse má podobně jako chemická synaptické zdržení 0,5 - 1 ms?.

140. Vzrušivé tkáně: Reflex (Descartes, Jiří Prochaska 1794) je. tvořen v nejjednodušší formě jedním neuronem, který vede podráždění od receptorů do centra a zpět k efektoru. je v nejjednodušší formě tvořen dvěma neurony a má 5 základních částí (vyjmenuj). je vždy vícesynaptický. může být monosynaptický (např. reflex patelární) i vícesynaptický.

141. Vzrušivé tkáně: Do 5 základních částí reflexního oblouku nepatří. receptor - aferentní dráha - centrum. eferentní dráha - efektor. nocicepční retrográdní (zpětně jdoucí) signály. okluze.

142. Vzrušivé tkáně: Inhibice. postsynaptická je způsobena na inhibiční synapsi otevřením Cl- (a někdy i K+) kanálu. presynaptická je realizována na axoaxonální synapsi tím, že presynaptická membrána výkonového zakončení je depolarizována na ní nasedajícím jiným nervovým zakončením, z něhož se vylučuje většinou GABA. Tato depolarizace vede ke snížení amplitudy vzruchu výkonového zakončení, menšímu otevření Ca kanálů a nižšímu výlevu excitačního neuropřenašeče. je vždy způsobena retrográdním podrážděním na elektrické synapsi. je způsobena větším synaptickým zdržením, tj. latencí mezi pre- a postsynaptickým vzruchem delší než 1 ms.

143. Vzrušivé tkáně: Kanál nikotinového ACh receptoru. se otevírá pro Na, K (a nepatrně pro Ca) po navázání dvou molekul ACh. při otevření vede ionty Ca a Cl. při otevření je zhruba stejně propustný pro K z buňky a Na do buňky. je propustný i pro malé aminokyseliny (glycin).

144. Vzrušivé tkáně: Kanál NMDA receptoru je. dobře propustný pro Na a K a také pro Ca2+ (až 10% celkového proudu). v oblasti hodnot klidového potenciálu (cca -60 mV) je blokován Mg2+. je aktivován spolu s glutamátem i GABA. vyžaduje pro otevření přítomnost glycinu, který se váže na jiné místo než glutamát.

145. Vzrušivé tkáně: GABAa ionotropní inhibiční receptor. má regulační podjednotky, na které se vážou benzodiazepiny (diazepam aj.) a barbituráty, čímž se zvyšuje jejich aktivace (anxiolytický a hypnotický účinek). má vysokou afinitu k šípovým jedům typu kurare. je otvírán také parafenylfosfátem. je blokován tetrodotoxinem z ryby fugu (japonská smrtící lahůdka).

146. Vzrušivé tkáně: Nervový růstový faktor. je hypotetická struktura dosud neznámého složení a funkce. bílkovinný faktor, důležitý pro růst a udržování sympatických a některých sensorických neuronů. má řadu podjednotek s trypsinovu aktivitou, nervy stimulující aktivitou a dokonce se serinproteázovou aktivitou. Struktura beta-podjednotky připomíná inzulín. je vychytáván neurony (receptorem je tyrosinkináza) a retrográdně transportován do těl neuronů, kde stimuluje proteosyntézu.

147. Vzrušivé tkáně: Nervový růstový faktor (NGF). má "bratříčky", jako je BDNF (brain-derived neurotrophic factor) nebo neurotropin 3 a dalších zhruba 30 látek. je vylučován z ledvin. vysoká koncentrace tohoto faktoru je v slinných žlázách myších samců, kde klesá po kastraci. je obsažen v předních míšních rozích v blízkosti motoneuronů.

148. Vzrušivé tkáně: Svalovou kontrakci nejlépe vysvětluje. teorie zkrácení bílkovin okyselením laktátem (laktátová hypotéza). teorie proteinových vlásenek a zřasení bílkovinných vláken. teorie klouzajících filament. teorie přirozeného výběru, kam co zasunout.

149. Vzrušivé tkáně: Myofibrila. je řetěz za sebou spojených sarkomer. obsahuje kontraktilní bílkoviny aktin, myosin a tropomyosin - troponinový komplex a jiné proteiny jako je zpevňovací titin a O2 transportující myoglobin. obsahuje globulární bílkoviny s imunofunkcí. tvoří svazky v jedné svalové buňce, což je vlastně funkční syncitium.

150. Vzrušivé tkáně: V klidovém stavu svalu. silná myosinová filamenta ve středu sarkomery se jen málo překrývají s tenkými aktinovými filamenty, která mezi ně pronikají ze Z-linií. není navázán ATP na myosinovou dvouhlavičku. je ATP navázán na myosinovou dvouhlavičku. bez ATP zůstává trvalý rigor (ztuhnutí, fyziologicky známý stav rigor mortis).

151. Vzrušivé tkáně: Ca++-ATPáza sarko(endo)plasmatického retikula (s.r.). je vápníková pumpa,tvořící až 8O% bílkovin membrány s.r. má u králíka 997 aminokyselin a tři důležité oblasti :pro vazbu Ca++, pro fosforylaci gamma fosfátem z ATP a pro navázání ATP. pumpuje ze sarkoplasmy do retikula 3 Ca++ při štěpení 1 ATP. asi vyžaduje současný antiport 1 Mg++ za 2 Ca++.

152. Vzrušivé tkáně: Vlákno myosinu. se skládá z 2000 vlák. molekul tvořících svazek. obsahuje asi 150 vlákn. molekul myosinu, každá se skládá z dvouhlavičky a krčku (dohromady zvané těžký meromyosin) a ocásku (lehký meromyosin). vypadá jako svazek různě dlouhých golfových holí, jejichž zahnuté konce trčí na všechny strany. se skládá z globulárních řetízkových bílkovin.

153. Vzrušivé tkáně: vlákna koster.svalu. vznikla splynutím jednojaderných myoblastů v mnohojaderné myotuby, dozrávajíví ve vlákna. po poranění špatně regenerují, protože jim chybí satelitní buňky, nutné pro regeneraci, stejně jako u srdečního svalu. se zhruba dělí na pomalá (tonická, červená, aerobní) a rychlá (fázická, bílá, převážně glykolytická). jsou mikroskopicky příčně pruhovaná díky střídání proužků myoglobinu.

154. Vzrušivé tkáně: sarkomera má střední délku v mikrometrech. 10. 1. 5. 2,2.

155. Vzrušivé tkáně: spojení excitace a kontrakce u vlákna kosterního svalu má tyto fáze: vzruch (akční potenciál) nervového zakončení vede k vyloučení vápníku, který vstupuje do svalového vlákna a způsobí kontrakci. vzruch vede k uvolnění ACh z nervého zakončení, reakci s ACh receptorem, jehož kanálem teče především vápník do buňky a způsobí stah. vzruch uvolní ACh ze zakončení, ten aktivuje na sv. vlákně ACh receptory, propustné pro Na+ a K+, vzniká depolarizační ploténkový potenciál, depolarizace vede k otevření svalových napětově citlivých Ca2+ kanálů a vápník teče do vlákna. Současně se pasivní depolarizace (ploténkový potenciál) šíří do vlákna po T-tubulech a vyvolá i vyloučení vápníku ze sarkoplas. retikula. Toto je případ mnohočetně inervovaných pomalých svalů, např. intrafusálních vláken svalového vřeténka. vzruch uvolní ACh ze zakončení, ten aktivuje na sv. vlákně ACh receptory, propustné pro Na+ a K+, vzniká depolarizační ploténkový potenciál, který po dosažení prahu vyvolá svalový akční potenciál, který se šíří paprskovitě di nitra svalového vlákna po T tubulech, vyvolá výlev vápníku ze sarkoplas. retikula a následný stah. Případ rychlých fázických většinou bílých vláken s jednou či dvěma vzdálenými ploténkami.

156. Vzrušivé tkáně: v sarkomeře příčně pruhovaného koster.svalu jsou. tři základní bílkoviny, spojené s kontrakcí: aktin, myosin a titin. složky elastické a kontraktilní. dva Z disky a 1 M linii. opticky isotropní (A) a anisotropní (I) pruhy.

157. Vzrušivé tkáně: elektromyografie snímá elektr.projevy. z retiny. endometria. ušního nervu. nejčastěji z kosterního svalu.

159. Vzrušivé tkáně: Goldman-Hodgin-Katzova rovnice. neplatí, když jsou propustnosti všech iontů stejné. neplatí, když nejsou přítomné v inkubačním roztoku chloridy. neplatí, když jsou v extracel. tekutině bílkoviny a glukóza. platí ve všech výše zmíněných případech.

158. Vzrušivé tkáně: T tubuly jsou. tvořeny aktomyozinovým komplexem. jsou transversální, dovnitř jdoucí kanálky, vchlípeniny sarkolemy v oblasti I proužků. funkčně spojeny s přiléhajícími cisternami (rozšířeninami) sarkoplasmatického retikula - tvoří tzv. triádu na el.mikrosk. obrazu. vybaveny Ca-pumpou pro zpětnou resorbci vápníku do cisteren.

162. Vzrušivé tkáně: Gordonova křivka. ukazuje závislost síly kontrakce na celkové délce svalu. ukazuje závislost mezi výchozí délkou svalu a sílou kontrakce (isometrickým napětím v procentech maxima). je vztahem mezi depolarizací sval. vlákna a sílou kontrakce kosterního svalu. ukazuje vztah mezi délkou sarkomery a maximem aktivní tenze (síly kontrakce) při isometrické kontrakci. U kosterního svalu je nejvyšší síla při středním překrytí vláken aktinu a myosinu. A jak je to v srdci - Starlingův zákon?.

160. Vzrušivé tkáně: kontrakce svalu isotonická je. zkrácení svalu při konstantní zátěži. s největším zkrácením při velké zátěži. napínání bez zkrácení svalu (vzpírání těžkého břemene). je vlastně tzv. podpůrné trnutí, tj. nejdříve isometrická kontrakce, následovaná isotonickou.

161. Vzrušivé tkáně: kontrakce svalu isometrická je. zkrácení svalu při konstantní zátěži. s největším zkrácením při velké zátěži. napínání bez zkrácení svalu (vzpírání těžkého břemene). je vlastně tzv. podpůrné trnutí, tj. nejdříve isometrická kontrakce, následovaná isotonickou.

163. Vzrušivé tkáně: sarkomery a celkově svaly mají mechanickou účinnost. 50% a 25%, zbytek se ztrácí jako teplo. 20% A 10%, zbytek se ztrácí jako teplo. 50% a 25%, zbytek se ztrácí v elastické složce. 70% a 50%, zbytek se ztrácí jako zotavovací teplo.

164. Vzrušivé tkáně: sval vydává. elektromagnetické teplo a evaporační teplo. klidové teplo z oxidativních dějů. počáteční teplo během kontrakce. zotavovací teplo po kontrakci, může přetrvávat i mnoho minut.

165. Vzrušivé tkáně: zdroje energie pro sval. štěpení bílkovin (proto hubneme při dietě). ATP (5 umol/g svalu), zásoba vystačí asi na 10 kontrakcí. kreatinfosfát (11-25 umol/g svalu), uvolňuje ATP (krátkodobý špičkový výkon). triacylglyceroly (10 umol/g svalu) a glukóza z glykogenu (delší výkon).

166. Vzrušivé tkáně: laktát vzniká při usilovné práci. a přechází do krve. V játrech a srdečním svalu může být dále utilizován. Myocyty mají hodně mitochondrií a pracují aerobně za využití laktátu. protože především bílá rychlá vlákna mají převahu anaerobní glykolýzy a jejich oxidační systémy nestačí veškerý laktát dále zpracovat. jako důsledek nedostatečné relaxace v myofibrilách. a je jednou z příčin svalové únavy.

168. Vzrušivé tkáně: v glykolýze je čistý výtěžek. 4 mol ATP/mol glukózy. 2 mol ATP/mol glukózy. 3 mol ATP/mol glukózo-6-P. 34 mol ATP/mol glukózy.

167. Vzrušivé tkáně: při štěpení ATP se uvolňuje. delta Go/ = -50 kJ (12 kcal) na mol ATP. delta Go/ = 50 kJ (25 kcal) na mol ATP. delta Go/ = 10 kJ (2,4 kcal) na mol ATP. cAMP a Pi.

169. Vzrušivé tkáně: celkový čistý výtěžek glykolýzy a následující oxidace pyruvátu je. 24 ATP. 44 ATP. 16 ATP. 36 ATP.

170. Vzrušivé tkáně: celkový výtěžek cyklu kyseliny citronové a dýchacího řetězce je. 24 ATP. 34 ATP. 16 ATP. 20 ATP.

171. Vzrušivé tkáně: vápník při stahu. reaguje (4 Ca) s troponinem, který svojí konformací vyvolá posun molekuly tropomyosinu a odkrytí vazebných míst pro dvouhlavičku myosinu. působí jako relaxační faktor, nutný i po odeznění stahu. vede ke sklopení dvouhlavičky na krčku myosinu za uvolnění energie. je důležitý pro narovnání dvouhlaviček myosinu a navázání ATP.

172. Vzrušivé tkáně: fáze interakce aktinu a myosinu jsou. fáze klidová, s navázáním ATP na dvouhlavičkou myosinu, uvolnění aktinu a myosinu. fáze aktivní, rozštěpení ATP a poté navázání dvouhlavičky na troponin, vzniká rigor mortis. fáze, kdy je při zvýšeném Ca dvouhlavička myosinu navázána na aktin v poloze 90 o, ATP se štěpí, dvouhlavička se sklání (45 o)a veslovitě posunuje aktin do myosinu. fáze: navázáním nového ATP na dvouhlavičku myosinu se odpoutá myosinová dvouhlavička od aktinu, narovná se do 90 o a v nepřítomnosti vápníku dojde k zpětnému prokluzu aktinových a myosinových vláken - relaxaci.

173. Vzrušivé tkáně: aktinové vlákno je. svazek podélně uspořádaných aktinomer o průměru asi 6 nm a délce 1 Ţm. svazek kolagenu podobných bazických bílkovin s příčnými můstky. dvoušroubovice kulovitých monomerů aktinu, která vypadá jako dvě přetočené šňůry "korálů" (na jednu otočku 14 "korálů"). proloženo tenkými vlákny tropomyosinu a kulovitým troponinem, který váže vápník.

174. Vzrušivé tkáně: vlákno hladké svaloviny. má částo jen jedno jádro, je 2-5 mikrom. široké a 0,1 - 0,5 mm dlouhé. má drobné vchlípeniny, snad rudimentální T tubuly. není spojeno s ostatními vlákny pomocí gap junction (štěrbinové spojení - konexony). vlákna tvoří funkční soubuní (funkční syncytium).

175. Vzrušivé tkáně: hladké svalové vlákno. nemá morfologicky oddělena vlákna aktinu a myosinu. obsahuje jen velmi málo troponinu C, který váže vápník. funkci troponinu C snad nahrazuje kalmodulin. se stahuje mnohem pomaleji než u příčně pruhovaných svalů (ohnutí dvouhlavičky myosinu může být 100-1000krát pomalejší).

176. Vzrušivé tkáně: u hladkého svalového vlákna. způsobí depolarizace membrány (hlavně akčním potenciálem) zvýšení difúze Ca do buňky napěťově řízenými kanály membrány. dochází také k uvolnění vápníku ze sarkoplas. retikula buď elektricky nebo zvýšením hladiny Ca z extracelulární tekutiny. se nesetkáváme s roztažností jednotlivých buněk, pouze celé svaloviny. může být prodloužení při roztažení orgánu (děloha, močový měchýř) až desetinásobné.

177. Vzrušivé tkáně: hladká svalovina. není řízena nervově a je plně automatická. je řízena nervově a humorálně. je řízena sympatikem, parasympatikem, příp. zvl. nervovým systémem (Gastr.Intest.Trakt,GIT). vylučuje neuropřenašeče, které zpětně ovlivňují motorická cholinergní zakončení cév, střeva a bronchů.

178. Vzrušivé tkáně: sumace EPSP (excitačního postsynaptického potenciálu). není nutná, protože téměř každý EPSP je - podobně jako na nervosvalové ploténce - nadprahový. může být prostorová (sčítá se účinek několika vzruchů z různých aferentů) a časová (rychlý sled vzruchů po téže aferentní dráze). může vést k facilitaci, kdy dvě skupiny aferentů končí na témže postsynaptickém neuronu. Žádná z nich sama vzruch nevybaví, leč facilituje vybavení vzruchu impulzem druhé dráhy. neexistuje v případě IPSP.

179. Vzrušivé tkáně: změnu volné energie delta G lze vypočítat. pomocí vzorečku, ve kterém je standardní Gibsova energie chemické reakce. pomocí Nernstovy rovnice, kde figurují koncentrace reaktantů. pomocí mj. členu RT ln [C][D]/[A][B]. pomocí Goldman/Hodkin/Katzovy rovnice.

180. Vzrušivé tkáně: na spálení jednoho molu glukozy je třeba. 1 mol O2. 22,4 l O2. 6 molů O2. 134,4 l O2.

181. Vzrušivé tkáně: velikost kyslíkového dluhu, (tj. množství kyslíku, nutného pro doplnění ATP a kreatinfosfátu, vyčerpaného krátkodobou intensivní prací, jako je běh na krátké tratě či do schodů) se uvádí zpravidla. v litrech. v molech. v kJ. v gramech.

182. Vzrušivé tkáně: twitch je anglický název pro. hladký tetanus. auxotonickou kontrakci. jeden rychlý stah (trh). podpůrné trhnutí.

183. Vzrušivé tkáně: H-reflex je. monosynaptický reflex, vyvolaný elektrickým drážděním Ia vláken. monosynaptický reflex, vyvolaný elektrickým drážděním gama axonů. nazván podle P. Hoffmanna, eletromyografické registrování H-vlny. podmíněn činností postganglionárních vláken autonomního n.s.

184. Vzrušivé tkáně: receptorový potenciál. vyvolává synaptické potenciály v motoneuronu. vyvolává série vzruchů v eferentních axonech motoneuronů. je depolarizace v zakončení sensorického axonu, vyvolaná podnětem. vyvolá sérii impulzů v sensorických axonech, jejichž frekvence závisí na velikosti a strmosti RP.

185. Vzrušivé tkáně: reciproční inhibice antagonistických svalů je. fyziologický nesmysl. mechanismus, kterým dochází k relaxaci protilehlé svalové skupiny při kontrakci. způsobena zařazením inhibičních interneuronů končícího na motoneuronech protilehlých svalů. prakticky chybí u decerebrované kočky.

186. Vzrušivé tkáně: gamma klička. je podráždění motoneuronů typu gama Ia vlákny z centrální oblasti motorického vřeténka, které vede k stahu intrafusálních (co je to?) svalových vláken. je mašlovitý útvar obepínající některé motoneurony. je mnohem slabší než alfa a beta klička. je cévní propojení mezi fundem a pylorem žaludku.

187. Vzrušivé tkáně: hladký tetanus je. nekomplikované smrtelné onemocnění jedem z Clostridium tetani. maximální svalová odpověď, kdy jednotlivé stahy nasedají na sestupnou část předchozích stahů. maximální svalová odpověď, kdy jednotlivé stahy nasedají na vzestupnou část předchozích stahů. křeč lýtkového svalu v chladu (nezkušená plavkyně).

188. Vzrušivé tkáně: Čím je těžší břemeno, tím větší svalová síla musí být vynaložena. Zvyšování síly se zvětšenou váhou břemena je dána: schopností svalu kontrahovat se s větší rychlostí se zvyšováním zátěže. spontánním prodloužením trvání akčního potenciálu sval. vlákna. aktivací většího množství svalových vláken. zvětšením počtu činných motorických jednotek.

189. Vzrušivé tkáně: Když se hladký sval ve fyziologických mezích natáhne : jeho membrána se depolarizuje. nevznikne akční potenciál. vzniklá tenze je pouze důsledkem napětí elastických vláken. sval relaxuje.

190. Vzrušivé tkáně: Isometrický a isotonický stah se shodují v tom, že. oba vykonávají stejnou práci. při obou se sval stejně zkracuje. při obou se do sebe zasouvají aktinová a myosinová vlákna. při obou se sval nezkracuje.

191. Vzrušivé tkáně: pacemaker je. v srdci soustava speciálních buněk (dominantní je SA uzel), které rytmicky vytvářejí akční potenciály. tlumivý, uklidňující stav limbického systému. typický pro svalovinu arteriol, chámovodů, duhovky a ciliárních svalů. m.j. srdeční implatovaný stimulátor.

192. Vzrušivé tkáně: v nervových varikozitách hladkých svalů. vzniká norepinefrin pomocí reserpinu. vzniká norepinefrin v chromafinních granulích z dopaminu pomocí dopamin-Đ-hydroxylázy. se bez granulí vylučuje norepinefrin a ATP. je norepinefrin zpětně resorbován systémem, který blokuje kokain (příjemné pocity při dostatku noradrenalinu a serotoninu).

193. Vzrušivé tkáně: MAO je. autor Rudé knížky, komunistického programu Číny. druh vyhynulého pštrosa. monoaminooxidáza, která v mitochondriích nervových varikozit a centrálních synapsí odbourává norepinefrin a dopamin, což lze blokovat antidepresivními látkami (inhibitory MAO). spolu se zpětným vychytáváním norepinefrinu odpovědná za snížení hladiny monoaminů v CNS a hladké svalovině.