fzyika

Prahu slyšitelnosti tónu o frekvenci 1 kHz odpovídá intenzira zvuku: 10^-12 W . m^ -2. 10^-9 W . m^ -2. 10^-10 W . m^ -2. 10^-23 W . m^ -2.

Přibližuje - li se pozorovatel k nepohyblivému zdroji rychostí rovnou dvojnásobku rychlosti zvuku, pak pozorovaná frekvence je oproti frekvenci vydávaná zdrojem: dvojnásobná. trojnásobná. poloviční. třetinová.

Hladina intenzity zvuku L v decibelech vypočítáme podle vztahu (I je intenzita daného zvuku, I0 je intenzita prahu slyšitelnosti zvuku o frekvenci 1 kHz): L = logˇ10 (I - I0). L = 10 . ln (I / I0). L =ln (I - I0). L = 10 .log ˇ10 (I / I0).

Pro postupné netlumené vlnění platí: všechny body kmitají se stejnou amplitudou. všechny body kmitají se stejnou fází. v daném okamžiku mají všechny body stejnou výchylku. všechny body kmitají se stejnou frekvencí.

Při harmonickém pohybu mechanického oscilátoru působí na hmotný bod reálná síla, která: je nepřímo úměrná okamžité výchylce. směřuje z rovnovážné polohy. směřuje do rovnovážné polohy. má velikost přímo úměrnou velikosti výchylky.

Při šíření netlumené rovinné postupné vlny: nedochází k přenosu mechanické energie. kmitají všechny body se stejnou amplitudou. směr šíření vlnění je určen směrem tečny k vlnoploše. fázová rychlost v izotropním prostředí je v různých směrech různá.

Nesprávné tvrzení o šíření vlnění je: směr šíření vlnění v izotropním prostředí je určen tečnou k vlnoploše. v izotropním prostředí je fázová rychlost ve všech směrech stejná. v izotropním prostředí se vlnění šíří v kulových vlnoplochác. v anizotropním prostředí může být v různých směrech rychlost šíření různá.

Vlnoplocha je definována jako: kulovitý útvar. rovina kmitání příčného nebo podélného vlnění. plocha, jejíž body kmitají se stejnou fází. plocha, jejíž body mají nulovou výchylku nezávisle na čase.

Zvuk z majáku o frekvenci f dopadne na vodní hladinu a část se ho šíří dál vodou. Přitom rychlost zvuku ve vodě je přibližně 4,5x větší než rychlost zvuku ve vzduchu. Pak platí: frekvence vlny zůstane nezměněna, vlnová délka bude 4,5x větší. frekvence vlny zůstane nezměněna, vlnová délka bude 4,5x menší. frekvence vlny bude 4,5x větší, vlnová délka bude nezměněna. frekvence i vlnová délka budou 4,5x větší.

Pro stojaté vlnění platí: všechny body kmitají se stejnou amplitudou. všechny body kmitají se stejnou fází. v daném okmažiku mají všechny body stejnou výchylku. všechny body kmitají se stejnou frekvencí.

Zvuk o frekvenci 1 kHz a intenzitě 10^-10 W/m^2 : má hladinu intenzity 20 dB. má hladinu intenzity 10 dB. je normálním uchem neslyšitelný. by při milionkrát vyšší intenzitě překročil práh bolesti.

O mechanickém vlnění platí: stojatým vlněním se přenáší mechanická energie. vlnová délka mechanického vlnění je vzdálenost nejbližších bodů, jejichž fázový rozdíl je 2π. postupným vlněním se přenáší mechanická energie. při stojatém vlnění kmitají všechny body se stejnou amplitudou.

Zrychlení harmonického kmitavého pohybu je: nepřímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má souhlasný směr jako výchylka. přímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má souhlasný směr jako výchylka. nepřímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má opačný směr než výchylka. přímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má opačný směr než výchylka.

Nejhlubší tón, který můžeme slyšet, má frekvenci přibližně 16 Hz. Vlnová délka tohoto tónu ve vzduchu je přibližně: 10m. 5m. 2m. 20m.

Výška tónu je dána: intenzitou zvuku. relativním podílem příměsi harmonických kmitočtů k základní vlně. frekvencí zvuku. hladinou intenzity zvuku.

Při audiometrii jsme zjistili nejlepší slyšitelnost při 3,2 kHz. Relativně vzhledem k této frekvenci ležela dolní hranice slyšitelnosti o 7 oktáv níže, zatímco horní hranice slyšitelnosti o dvě oktávy výše. Jaký je rozsah slyšitelnosti vyšetřovaného ucha?. 16 Hz - 20 kHz. 25 Hz - 12,8 kHz. 160 Hz - 16 kHz. 457 Hz - 6,4 k Hz.

Perioda vlastního kmitání netlumeného harmonického oscilátoru, tvořeného ideální pružinou a závažím, závisí: na hmotnosti závaží a tuhosti pružiny. na hmotnosti závaží, tuhosti pružiny a na hodnotě tíhového zrychlení. na tuhosti pružiny a velikosti tíhového zrychlení. na hmotnosti závaží a velikosti tíhového zrychlení.

5.48 Při izochorickém ději: plyn koná práci pouze na úkor své vnitřní energie. se nemění vnitřní energie plynu. plyn nekoná mechanickou práci. nedochází k tepelné výměně.

5.07 Charlesův zákon popisuje: děj, při kterém je látkové množství konstantní. děj, při kterém se nekoná práce. vztah p/T=konstantní. vztah p2=(p1/T1)T2.

5.58 Teplo se může šířit: vedením (kondukcí) v tepelně vodivých materiálech. prouděním (konvekcí) v tekutinách. vyzařováním (radiací) neboli sáláním. vakuem.

5.54 Rovnovážný stav: odpovídá nejpravděpodobnějšímu uspořádání systému. je stav, do kterého termodynamický systém dospěje, vyvíjí-li se izolován od svého okolí. nastává po vydání tepla soustavou. je stav, v němž má entropie dané soustavy maximální hodnotu.

5.05 Druhý termodynamický zákon říká, že (Q1 - teplo přijaté od ohřívače, Q2 - teplo odevzdané chladiči): veškeré přijaté teplo lze využít ke konání práce. účinnost tepelného stroje je nejvýše rovna 1-(Q2/Q1). účinnost tepelného stroje je Q2/Q1. nelze sestrojit stroj, který by trvale konal práci, aniž by přitom spotřeboval ekvivalentní množství jiné energie.

5.10 Jak se změní střední kinetická energie, kterou má molekula ideálního plynu v důsledku svého neuspořádaného pohybu, jestliže se termodynamická teplota zvětší 3x?. 9x vzroste. nezmění se, protože kinetická energie na teplotě nezávisí. 3x klesne. 3x vzroste.

5.69 Univerzální plynová konstanta R se rovná přibližně: R= 8,31 J*mol^-1*K^-1. R= 9,81 m*s^-2. R= 1,6 J. R= 8,31 W*m^-2*K^-1.

5.43 Pro šíření tepla platí: nemůže se šířit elektromagnetickým vlněním. může se šířit sdílením (přímým kontaktem těles). může se šířit prouděním. může se šířit sáláním (vyzařováním).

5.36 Práce vykonaná ideálním plynem při izobarické expanzi při tlaku 0,1MPa, při které se zvětšil objem ze 7l na 8l, má hodnotu: 1000J. 100J. 75J. jinou, než výše uvedeno.

1. kcal = 4,185 kJ je množství tepla, nutné pro ohřátí 1 kg vody o 1˚C. Pak při ohřátí 2 hl vody ke koupeli z 10˚C na 40˚C potřebujeme energii přibližně: 7 kWh. 25 MJ. 6000 kcal. 6000 kJ.

5.13 Je-li T1 teplota horké páry a T2 teplota ochlazené páry, která je použita jako médium v cyklicky pracujícím tepelném stroji, pak je ideální účinnost n tepelného stroje: n=(T2-T1)/T1. n=(T2-T1)/T2. n=T2/T1. n=(T1-T2)/T1.

5.14 Je-li teplota dvou ideálních plynů stejná: pak molekuly obou plynů mají stejnou střední kvadratickou rychlost. pak oba plyny jsou z molekul o stejné hmotnosti. pak molekuly obou plynů mají stejnou střední kinetickou energii. pak oba plyny mají stejný počet molekul.

5.59 Teplota 0K: odpovídá teplotě tání ledu při tlaku 101,3 kPa. je teplota, při které tuhne tekutý vodík. odpovídá teplotě 273,15°C. je stav látky, jehož nelze úplně dosáhnout, při němž by ustal tepelný pohyb molekul.

5.26 Množství tepla určujeme v přístrojích, které se nazývají: kalorimetry. teploměry. akumulátory. termistory.

5.39 Pro děje v ideálním plynu platí: izochorický děj - změna vnitřní energie plynu je rovna přijatému teplu. adiabatický děj - vnitřní energie plynu se nemění. izobarický děj - přijaté teplo je rovno součtu přírůstku vnitřní energie a mechanické práce, kterou plyn vykoná. izotermický děj - mechanická práce plynu je rovna přijatému teplu.

5.30 O termodynamickém kruhovém ději (tj.cyklicky pracujícím tepelném stroji) platí: vhodnou volbou jednotlivých dílčích dějů kruhového cyklu lze veškeré teplo převzaté od ohřívače přeměnit v práci. jeho účinnost může být větší než 1. jeho účinnost je rovna 1. po ukončení jednoho cyklu kruhového děje je celková změna vnitřní energie pracovní látky nulová.

5.38 Pro cyklicky pracující tepelný stroj platí: k zajištění jeho chodu je nutný systém ohřívač-stroj-chladič. k zajištění jeho chodu postačí systém ohřívač-stroj. účinnost ideálního Carnotova stroje závisí pouze na teplotách ohřívače a chladiče. účinnost reálných tepelných strojů je nižší než účinnost Carnotova stroje, protože v nich probíhají nevratné procesy.

5.04 Během jednoho cyklu termodynamického kruhového děje je (Q1 - teplo přijaté od ohřívače, Q2 - teplo odevzdané chladiči): celkové přijaté teplo Q=Q1-Q2 vždy rovno nule. vždy celková práce W vykonaná pracovní látkou rovna nule. celková práce W, kterou vykoná pracovní látka, rovna W=Q1-Q2. celková práce W, kterou vykoná pracovní látka, rovna W=Q2-Q1.

5.41 Pro práci W vykonanou plynem při stálém tlaku p platí (ΔT je změna teploty plynu, ΔV je změna objemu plynu): W je vždy rovna nule. W=p*ΔT. W=p*ΔV. W=p*ΔT*ΔV.