Genetika

1. Genofond je soubor všech genů: a) vyskytujících se v populaci určitého druhu. b) v rámci čeledi. c) vyskytujících se u určitého jedince. d) v rámci řádu.

2. Jedinec je geneticky zcela totožný s rodičem: a) pokud vzniká nepohlavním rozmnožováním. b) při pohlavním rozmnožování s dominantním rodičem. c) nikdy nemůže být zcela geneticky totožný. d) při pohlavním rozmnožování s recesívním rodičem.

3. Pohlavní rozmnožování: a) zajišťuje genetickou shodu potomků následující generace. b) omezuje adaptabilitu druhu. c) omezuje variabilitu druhu na minimum. d) zajišťuje kombinaci vloh obou rodičů a v důsledku toho variabilitu druhu.

4. Pro proměnlivost neplatí: a) může být dědičná i nedědičná. b) může být způsobena podmínkami vnějšího prostředí. c) může být způsobena mutací. d) dědičnou proměnlivostí jsou modifikace.

5. Znaky: a) dědičné jsou neseny příslušnými geny. b) mohou být jen kvalitativní. c) jejich soubor nazýváme genotyp. d) jejich soubor nazýváme biotyp.

6. Fenotyp je: a) soubor všech znaků, které se projevují u konkrétního jedince. b) soubor pouze kvalitativních znaků u konkrétního jedince. c) soubor pouze kvantitativních znaků u konkrétního jedince. d) soubor všech dědičných vloh konkrétního jedince.

7. Gen: a) je úsek na molekule tRNA, který nese úplnou biochemickou informaci pro manifestaci znaku. b) (strukturní) je informace na molekule DNA pro syntézu molekuly bílkoviny. c) nemá své přesné místo na chromozómu. d) je kódovaný pořadím baží v rRNA.

8. Pro pojem alela neplatí: a) je konkrétní forma genu. b) může být dominantní i recesivní. c) některé geny existují v podobě mnoha alel. d) je součástí fenotypu, nikoliv genotypu.

9. Genotyp: a) je soubor všech znaků organismu. b) je soubor jedinců vyskytujících se na určité lokalitě. c) odpovídá fenotypu. d) je širší soubor než fenotyp - všechny vlohy se nemusí manifestovat.

10. Genom: a) je veškerá genetická informace uložená v DNA (nebo RNA) konkrétního organismu. b) určuje chování buňky za všech okolností. c) je synonymem pojmu karyotyp. d) postrádají jednobuněčné organismy.

11. Pro geny velkého účinku neplatí: a) podmiňují zpravidla kvalitativní znaky. b) podmiňují znaky založené monogenně. c) mají velký fenotypový projev. d) podmiňují zpravidla kvantitativní znaky.

12. Kvantitativní znaky jsou většinou: a) podmíněny více páry alel. b) podmíněny jedním genem. c) vlastní jen živočichům. d) ve dvou fenotypových kategoriích.

13. Karyotyp: a) je charakteristický pro všechny jedince téhož rodu. b) udává tvar a počet chromozómů, je druhově specifický. c) je typ jaderné membrány. d) charakterizuje počet jader v buňce.

14. Diploidní počet chromozómů: a) označujeme 4n a je v somatických buňkách. b) označujeme n a je v gametách. c) označujeme 2n a je v somatických buňkách. d) označujeme ln a je v gametách.

15. Haploidní počet chromozómů: a) označujeme 2n. b) je poloviční oproti diploidní sadě. c) vzniká mitózou. d) je typický pro somatické buňky.

16. Mimojademá dědičnost: a) existuje jen u rostlin. b) neexistuje. c) nepodléhá Mendelovým zákonům. d) podléhá klasickým Mendelovým zákonům.

17. Hardy-Weinbergův zákon lze matematicky formulovat: a) p2 + 2pq + q2 = 0. b) p2 + 2pq + q2 = 1. c) p + 2pq +q = 1. d) p2 + q2= 1.

18. Dědičnost genů ležících v homologních úsecích pohlavních chromozómů se řídí pravidly: a) autozomální dědičnosti. b) gonozomální dědičnosti. c) stejnými jako v případě genů v heterologních úsecích. d) dosud neobjevenými.

19. Při chromozomálním určení pohlaví typu Drosophila jsou samičky: a) XY. b) XX. c) heterogametické. d) XO.

20. Fenotypový štěpný poměr v F2-generaci u dihybridismu s úplnou dominancí je: a) 1 : 2 : 1. b) 9 : 3 : 3 : 1. c) 1 : 1 : 1 : 1. d) 3 : 1.

21. Sekvencí strukturního genu je obvykle bezprostředně určena: a) primární struktura bílkoviny. b) sekundární struktura bílkoviny. c) terciární struktura bílkoviny. d) kvartémí struktura bílkoviny.

22. Barvoslepý muž a zdravá žena (nepřenášející barvoslepost) mají: a) polovinu dcer barvoslepých. b) polovinu synů barvoslepých. c) polovinu dcer i synů barvoslepých. d) všechny děti zdravé (dcery jsou přenašečky).

23. Rodiče genotypů AABB a AaBb mají v F1-generaci při úplné dominanci potomky: a) fenotypově štěpící do čtyř kategorií. b) fenotypově uniformní (shodné). c) genotypově štěpící do dvou kategorií. d) genotypově uniformní (shodné).

24. Při úplné dominanci se fenotypově neshoduje jedinec genotypu CCDD s jedincem genotypu. a) CcDd. b) CCDd. c) ccdd. d) CcDD.

25. Při křížení jedinců s genotypy AABb a AaBb nemůže vzniknout genotyp: a) Aabb. b) AABb. c) AaBB. d) aaBB.

26. Gonozóm je: a) typ chromozómové mutace. b) pohlavní chromozóm. c) geneticky shodný s autozómem. d) typ bakteriální kruhové DNA.

27. Partenogeneze je: a) způsob vzniku gamet. b) typická jen pro rostliny. c) vznik jedince z oplozeného bezjademého vajíčka. d) vznik jedince z neoplozeného vajíčka.

28. Pro mutagen neplatí: a) působí jen na somatické buňky. b) může být chemického charakteru. c) může být fyzikálního charakteru. d) může způsobit dědičné změny genetické informace.

29. Genové inženýrství: a) je možné zatím jen u rostlin. b) pracuje s rekombinovanými molekulami DNA. c) je možné jen u živočichů. d) konstruuje zařízení genetických laboratoří.

30. Jedinec s genotypem AaBb je: a) monohybrid. b) dihybrid. c) homozygot. d) tetrahybrid.

31. Při neúplné dominanci jsou fenotypově shodní: a) homozygoti dominantní s heterozygoty. b) heterozygoti s homozygoty recesívními. c) jedinci generace F1 vzniklí křížením homozygotních rodičů. d) všichni homozygoti.

32. Základní genetické zákonitosti objevil: a) J. G. Mendel. b) Ch. Darwin. c) A. Oparin. d) W. Harwey.

33. Dominance a recesivita vyjadřují: a) vztah mezi alelami téhož genu. b) vztah mezi alelami různých genů. c) vztah mezi lokusy různých genů. d) evoluční vztah mezi alelami různých genů.

34. Heterozygot má: a) stejné alely téhož genu. b) různé alely téhož genu. c) jen recesivní alely daného genu. d) jen dominantní alely daného genu.

35. Homozygot recesivní nese: a) různé alely téhož genu. b) stejné alely dvou různých genů. c) jen recesivní alely daného genu. d) jen dominantní alely daného genu.

36. První Mendelův zákon pojednává o: a) uniformitě F1 -generace. b) segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci. c) volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů. d) vazbě genů.

37. Druhý Mendelův zákon pojednává o: a) uniformitě F1 generace. b) segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci. c) volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů. d) vazbě genů.

38. Třetí Mendelův zákon pojednává o: a) uniformitě F1-generace. b) segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci. c) volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů. d) vazbě genů.

39. Fenotypový štěpný poměr v F2-generaci odpovídá genotypovému: a) při neúplné dominanci a kodominanci. b) jen při neúplné dominanci. c) jen při kodominanci. d) tato situace nemůže nastat.

40. Geny, které jsou ve vazbě: a) leží na témže chromozómu. b) se mohou nalézat jen na autozómech. c) se mohou nalézat jen na gonozómech. d) leží na různých chromozómech.

41. Lokus je: a) místo na chromozomu, kde je lokalizován určitý gen. b) synonymum pojmu alela. c) různý pro různé alely téhož genu. d) somatická mutace.

42. Downův syndrom je následkem trizomie: a) 21. chromozómu. b) 18. chromozómu. c) 13. chromozómu. d) 22. chromozómu.

43. Patauův syndrom je následkem trizomie: a) 21. chromozómu. b) 18. chromozómu. c) 13. chromozómu. d) 22. chromozómu.

44. Osoby postižené Klinefelterovým syndromem jsou: a) jen muži. b) jen ženy. c) obou pohlaví. d) plodné.

45. Osoby postižené Turnérovým syndromem jsou: a) jen muži. b) jen ženy. c) obou pohlaví. d) plodné.

46. Autozomálně recesivní choroba postihuje: a) jen recesivní homozygoty. b) recesivní homozygoty a heterozygoty. c) jen heterozygoty. d) všechny homozygoty.

47. Hemofilie A patří mezi choroby: a) vázané na chromozóm X. b) autozomálně recesivní. c) autozomálně dominantní. d) vázané na chromozóm Y.

48. Mezi genové mutace nepatří: a) translokace. b) delece. c) inzerce. d) substituce.

49. Aneuploidie není: a) ztráta části chromozómu. b) přítomnost nadbytečného chromozómu. c) chybění celého chromozómu. d) chybění více chromozómů.

50. Mutace mohou být u pohlavně se rozmnožujících oganismů přenášeny do další generace: a) postihnou-li somatické buňky. b) nemohou být přeneseny, protože DNA má spolehlivé reparační schopnosti. c) pokud postihnou gamety (nebo jejich zárodečnou linii). d) prakticky kdykoliv se vyskytnou.

51. Pri krizeni recesivniho homozygota a heterozygota vznikaji potomci s fenotypovym pomerem. 1:1. 3:1. neplati zadny uvedeny pomer- potomci jsou uniformni. 1:2:1.

52. V tele jedince s Downovym syndromem se vykytuji bunky. trizomii 21.chromozomu. s monozomii 21. chromozomu. se dvema chromozomy 21 navic. ktere neobsahuji zadny chromozom 21.

53. T.H.Morgan je znam z oboru. genetika. fyziologie. evolucni biologie. fylogenetika.

54. Kvantitativni znaky. jsou podmineny jednim genem. pro jejich dedicnost palti Mendelovy zakony. jsou podmineny zpravidla multifaktorialne= na jejich projev ma vliv genotyp i vnejsi prostredi. jsou napr. znaky jako barva a tvar plodu.

55. Jednovajecna dvojcata. maji vzdy stejne vsechny znaky. musi mit stejnou krevni skupinu systemu ABO. mohou byt odlisneho pohlavi. kazde z dvojcat ma svou vlastni placentu.

56. Geny ve vazbe jsou takove geny, ktere jsou. umisteny na dvou ruznych chromozomech. umisteny na jednom chromozomu. vone kombinovatelne. umisteny jen na gonozomech.

57. Pro jedince se syndromem "superzena" je typicka. nadbytecnost chromozomu X a zadny chromozom Y. nadbytecnost chromozomu X a jeden chromozom Y. monozomie X-chromozomu. normalni plodnost.

58. Kdyz se nachazeji dva geny na jednom chromozomu. je pravidlem, ze se dedi vzdy spolecne. oznacujeme je jako dva geny ve vazbe. plati pro ne Mendelovy zakony. jsou volne kombinovatelne.

59. Monogenni dedicnost. podileji se na ni geny tzv.maleho ucinku. podminuje znaky kvalitativni (ex.barva a tvar). je znacne ovlivnovana vnejsim prostredim. zahrnue dedicnost takovych znaku jako je napr IQ ci vyska cloveka.

60. Mutace posunove (ve strukturnich genech). maji vzdy negativni dopad na presne aminokyselinove slozeni proteinu. jsou napr. aneuploidie. vznikaji zamenou nukleotidu za jiny (tzv. substituce). vznikaji tehdy, kdyz dojde ke ztrate casti chromozomu.

61. Mutace vznikaji. behem gametogeneze se vdy presunou do vsech gamet. behem gametogeneze mohou byt pricinou vrozenych vad novorozencu. behem zivota jedince jiz nemaji vliv na jeho dalsi zdravi. spontanne nejsou pricinou evoluce.

62. Jedinec, ktery je homozygotni pro dany znak (1 znak=1 gen). nese na obou homolognich chromozomech ruzne alely daneho genu. nese na jednom chromozomu dve stejne alely daneho genu. vytvari dva typy gamet,protoze je diploidni. vytvari s heterozygotnim partnerem potomky v genotypovem stepnem pomeru 1:1.

63. Ze tri sourozencu ma jeden krevni skupinu 1, druhy B a treti 0. Jakou krevni skupinu maji jejich rodice? Bombay fenotyp neuvazujeme. AxB. ABx0. BxAB. Ax0.

64. Kolik (materskych ) chormozomu a jake nese zdrave lidske vajicko?. 46 (23 autozomu a 23 gonozomu). 23 autozomu a 1 pohlavni chromozom X. 22 paru autozomu a 1 pohlavni chromozom Y. 23 (22 autozomu a 1 chromozom X).

65. Jak se nazyva vztah dvou alel pri nemz jsou heterozygoti odlisni od obou homozygotu?. recesivita. mnohotna alelie. neuplna dominance. uplna dominance.

66. V tele jedince s Turnerovym syndromem se vykytuji bunky. monozomicke, s jednim pohlavnim chromozomem X. i muzske, tedy takove, ktere obsahuji chromozom Y. s monozomii pohlavniho chromozomu Y. ktere maji ve svych jadrech pritomno jedno Baarovo telisko.