option
Questions
ayuda
daypo
search.php

inkluzivka průběžné testy

COMMENTS STATISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
inkluzivka průběžné testy

Description:
inkluzivka průběžné testy

Creation Date: 2020/05/03

Category: Others

Number of questions: 105

Rating:(3)
Share the Test:
Nuevo ComentarioNuevo Comentario
New Comment
NO RECORDS
Content:

Reedukační metody slouží k: zdokonalení výkonnosti jiných, než postižených funkcí. zlepšení nerozvinutých funkcí. odstranění následků postižení a dosáhnutí socializace osoby.

Kompenzační metody slouží k: zdokonalení výkonnosti jiných, než postižených funkcí. zlepšení nerozvinutých funkcí. odstranění následků postižení a dosáhnutí socializace osoby.

Mezi školská poradenská zařízení řadíme (dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb.): Pedagogicko psychologickou poradnu, speciálně pedagogická centra, střediska výchovné péče, střediska rané péče. Pedagogicko psychologickou poradnu, speciálně pedagogické centrum, školu. Pedagogicko psychologickou poradnu, speciálně pedagogická centra, Institut pedagogicko-psychologického poradenství.

Zkratka SPC znamená: Středisko pomocné činnosti. Speciální poradenské centrum. Speciálně pedagogické centrum.

Integraci/inkluzi žáka předchází: povinnost absolvování MŠ speciální. psychologické a speciálně pedagogické vyšetření. nepředchází jí nic.

V SPC pracují: psycholog, speciální pedagog, metodik prevence. psycholog, speciální pedagog, sociální pracovnice. speciální pedagog, sociální pracovnice, klinický logoped.

Mezi speciálně pedagogická centra neřadíme: SPC pro žáky se zrakovým postižením. SPC etopedické. SPC pro žáky s mentálním postižením.

Středisko výchovné péče je definováno: zákonem č. 209/2005 Sb. o výkonu ochranné výchovy a o preventivně výchovné péči ve znění zákona č. 389/2007 Sb. zákonem č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních ve znění zákona č. 383/2005 Sb. zákonem č. 383/2002 Sb. o ochranné výchově a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních ve znění zákona č. 159/2005 Sb.

Činnosti speciálně pedagogických center dělíme na: výchovné a vzdělávací. standardní činnosti společné a standardní činnosti speciální. primární, sekundární a terciární.

Na vypracování individuálního vzdělávacího plánu IVP se podílí: školní speciální pedagog nebo výchovný poradce, zákonný zástupce, pracovník PPP či SPC. učitel, školní speciální pedagog nebo výchovný poradce, vedení školy, zákonný zástupce. učitel, školní speciální pedagog nebo výchovný poradce, vedení školy, zákonný zástupce, pracovník PPP či SPC.

Které funkce v rámci poradenství na běžné základní škole jsou povinné (vyplývá z legislativy). výchovný poradce, školní metodik prevence. výchovný poradce, školní metodik prevence, asistent pedagoga. výchovný poradce, školní metodik prevence, školní speciální pedagog, školní psycholog. výchovný poradce, školní metodik prevence, školní speciální pedagog.

Segregace. školský systém/přístup, který vylučuje vzdělávání osob s postižením. přístupy a způsoby zapojení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavních proudů vzdělávání do běžných škol. školský systém/přístup se tak rozděluje na tzv. běžné školy a školy speciální.

Speciální pedagogika se dělí na následující pedie: psychopedie, somatopedie, logopedie, surdopedie, tyflo- nebo oftalmopedie,etopedie, specifické poruchy učení nebo chování a kombinované postižení postižení více vadami). somatopedie, logopedie, etopedie, psychopedie, tyflo- nebo oftalmopedie,specifické poruchy učení. somatopedie, logopedie, surdopedie, tyflo- nebo oftalmopedie, etopedie, specifické poruchy učení.

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí: žák, který byl delší dobu nemocný. osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. žák, u kterého si podpůrná opatření vyžádají rodiče.

Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných je: vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. vyhláška č. 71/2005 ve znění vyhlášky č. 103/2014 Sb. vyhláška č. 27/2016 Sb. ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb. a vyhlášky č. 416/2017 Sb.

Zákon o sociálních službách je: zákon č. 108/2006 Sb. ve znění dalších předpisů. zákon č. 107/2004 Sb. ve znění zákona č. 308/2009 Sb. zákon č. 106/2005 Sb.

Vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. je o: o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. poskytování dávek sociální péče. poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Zákon 561/2004 Sb. ve znění zákona č. 82/2015 Sb. je: o sociálních službách. o sociálním zabezpečení. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání.

Zákon č. 563/2004 Sb. je: o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání. o sociálních službách. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných zavádí (mimo jiné) nově: individuální vzdělávací plán. plán pedagogické podpory. speciálněpedagogický plán.

Kolik stupňů podpory definuje vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ve znění dalších předpisů. 4. 5. 6.

Jaké legislativní předpisy upravují vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami?. zákon č. 561/2004 Sb. a vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. zákon č. 561/2004 Sb. a vyhláška č. 27/2016 Sb. ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb. a vyhlášky č. 416/2017 Sb. zákon č. 561/2004 Sb. a vyhláška č. 71/2005 ve znění vyhlášky č. 103/2014 Sb.

Zákon 384/2008 Sb. je: o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.

Bílá kniha je: národní program o poradenských službách poskytovaných ve školách a školských zařízeních. národní program rozvoje vzdělávání v České republice. rámcový vzdělávací program pro vzdělávání.

Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů je: zákon č. 108/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 106/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění dalších předpisů, musí poradenské zařízení (po vyšetření dítěte) zpracovat: pouze zprávu. pouze doporučení. zprávu a doporučení.

Střediska rané péče poskytující služby mimo jiné rodinám s dětmi se zrakovým postižením přímo upravuje: zákon č. 109/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. vyhláška č. 27/2016 Sb. ve znění vyhlášky 270/2017 Sb. zákon č. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Kdo poskytuje podle vyhlášky č. 72/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. poradenské služby?. pedagogicko-psychologická poradna (PPP), speciálně pedagogické centrum (SPC), středisko výchovné péče (SVP). pedagogicko-psychologická poradna (PPP), speciálně pedagogické centrum (SPC), škola. středisko rané péče (SRP), škola, speciálně pedagogické centrum (SPC).

Rámcový vzdělávací program je: programový dokument konkretizující obecné cíle vzdělávání, specifikující klíčové kompetence důležité pro rozvoj osobnosti žáků, vymezující věcné oblasti vzdělávání a jejich obsahy, charakterizující očekávané výsledky vzdělávání a 
 stanovující rámce a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů, včetně učebních plánů. národní program rozvoje poradenských služeb poskytovaných ve školách a 
školských zařízení a program stanovující rámce a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů, včetně učebních plánů. národní program rozvoje vzdělávání v České republice stanovující rámce a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů, včetně učebních plánů.

Zkratka RVP znamená: rámcový vzdělávací plán. rozdílový vzdělávací program. rámcový vzdělávací program.

Deformace je: chybění některé končetiny. vrozená nebo získaná vada, která se vyznačují nesprávným tvarem některé části těla. patologické vyvinutí různých částí těla, nejčastěji končetin. umělé odnětí části končetiny od trupu.

Chronické onemocnění je: onemocnění léčitelné a vyléčitelné. onemocnění léčitelné, ale (alespoň v kratším časovém intervalu) ne vyléčitelné. onemocnění neléčitelné.

Nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí se obecně nazývá: astma. angína. alergie.

Hemiparetická mozková obrna znamená ochrnutí: obou spodních končetin. horní i dolní končetiny jedné poloviny těla. obou horních končetin. levé nohy a pravé ruky.

Mozková obrna spadá do skupiny. poruch periferní hybnosti. centrálních poruch hybnosti. vad periferních ochabnutí. vývojové nemluvnosti.

Společným znakem osob s tělesným postižením je omezení: respirace. artikulace. komunikace. pohybu.

Amputace je: umělé odnětí části končetiny od trupu. vrozená nebo získaná vada, která se vyznačují nesprávným tvarem některé části těla. patologické vyvinutí různých částí těla, nejčastěji končetin.

Malformace a deformace končetin patří do skupiny: osob se zdravotním znevýhodněním. osob s chronickým onemocněním. osob se zdravotním oslabením. osob se zdravotním postižením.

Malformace je: umělé odnětí části končetiny od trupu. vrozená nebo získaná vada, která se vyznačují nesprávným tvarem některé části těla. patologické vyvinutí různých částí těla, nejčastěji končetin.

Infekční onemocnění, které postihovalo nejčastěji děti v předškolním věku a zanechávalo trvalé a často velmi těžké následky (a v současné době se u nás nevyskytuje) se nazývá: mozková obrna. dětská obrna. lehká mozková dysfunkce.

Mezi žáky s tělesným postižením neřadíme: žáky s Downovým syndromem. žáky s přímým postižením hybného ústrojí. žáky s amputacemi. žáky s deformacemi.

Anafylaktický šok je: první fáze reakce rodiny na diagnózu postiženého dítěte. nejtěžší, život ohrožující formou alergické reakce. nejtěžší formou astmatické reakce.

Vědní obor speciální pedagogiky, který se zabývá výchovou a vzděláváním jedinců s tělesným a zdravotním postižením je: surdopedie. oftalmopedie. somatopedie.

Při kvadruparetické formě mozkové obrny jsou ochrnuty. dolní končetiny. všechny čtyři končetiny. polovina těla. horní končetiny.

Mezi chronické onemocnění nepatří (příklady): schizofrenie, hysterie, nutkavé jednání. opakující se angíny. alergická a astmatická onemocnění.

Mezi typické kompenzační pomůcky pro žáky s tělesným postižením nepatří: násadky a držáky pracovního náčiní. mechanický vozík. rotavátor.

Edukací osob s mentálním či jiným duševním postižením a zkoumáním výchovných a vzdělávacích vlivů na tyto osoby se zabývá. psychopedie. oftalmopedie. etopedie.

Na kterém typu školy neplní žáci povinnou školní docházku. základní škola praktická. praktická škola. základní škola speciální. základní škola.

Do tzv. triády charakterizující autismus nepatří. problémy v sociální interakci. problémy ve společenské komunikaci. problémy s představivostí. problémy s mimovolními pohyby.

Jedinci s lehkým mentálním postižením. vzdělávají se nejčastěji v základní škole speciální. vzdělávají se v rehabilitačních třídách v základní škole speciální. se vzdělávají nejčastěji v běžné základní škole za využití podpůrných opatření.

Žáci se středně těžkým mentálním postižením, žáci s těžkým mentálním postižením, žáci se souběžným postižením více vadami a s autismem navštěvují: základní školu praktickou. základní školu speciální. běžnou školu v rámci inkluzivního vzdělávání.

Základní škola speciální nabízí vzdělávací program v délce. 10 ročníků. 7 ročníků. 8 ročníků. 9 ročníků.

Po úspěšném ukončení základní školy speciální má jedinec: stupeň základní vzdělání. stupeň základy vzdělání. stupeň speciální vzdělání.

Demence je: proces zastavení, rozpadu mentálního vývoje po 2. roce života. stav způsobený celkovým snížením intelektových schopností, který je buď vrozený nebo částečně získaný (do 2 let života). zdánlivá mentální retardace způsobena vlivem vnějšího prostředí.

Sociálně podmíněná mentální retardace je: proces zastavení, rozpadu mentálního vývoje po 2. roce života. zdánlivá mentální retardace způsobena vlivem vnějšího prostředí. stav způsobený nepodnětným prostředním v domovech pro seniory.

O mentální retardaci neplatí: dochází k celkovému snížení intelektových schopností. jde o vývojovou poruchu integrace psychických funkcí. jde o stav získaný v průběhu života (po 2. roce). postihuje jedince ve všech složkách jeho osobnosti.

Chromozomální onemocnění 21. chromozomu a současně nejrozšířenější forma mentální retardace je: Downův syndrom. demence. lehká mentální retardace.

Mentální retardace je: stav způsobený celkovým snížením intelektových schopností, který je buď vrozený nebo částečně získaný (do 2 let života). oligofrenie způsobená vlivem vnějšího prostředí. proces zastavení, rozpadu mentálního vývoje po 2. roce života.

Triáda příznaků se vyskytuje u osob s diagnózou: demence. poruchy autistického spektra. Downův syndrom.

Žáci s těžkou zrakovou vadou a nevidomí žáci jsou většinou vzděláváni: v základních školách pro zrakově postižené. jsou osvobozeni od povinné školní docházky. v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu.

Terénní a ambulantní sociální rehabilitaci nevidomých a slabozrakých osob zajišťují: Střediska Tyfloservis, o.p.s. speciálně pedagogická centra. pedagogicko-psychologické poradny. střediska výchovné péče.

Mezi předměty speciálně pedagogické péče u zrakově postižených neřadíme: zrakovou stimulaci a čtení bodového písma. prostorovou orientaci a samostatný pohyb. hudební výchovu.

Za nejtěžší stupeň zrakového postižení, kde je třeba plně využít kompenzačních smyslů a strategií považujeme: slabozrakost. těžce slabý zrak. nevidomost.

Autorem tzv. bodového písma je: L. Braille. O. Decroly. A. Binet. L. M. Hickson.

Mezi stupně zrakové vady nepatří: šilhavost. slabozrakost. nevidomost. nevidomost.

Speciálněpedagogický obor zabývající se výchovou, vzděláváním a rozvojem osob se zrakovým postižením není: tyflopedie. oftalmopedie. etopedie.

Braillovo písmo je tvořeno kombinací: 6 bodů. 8 bodů. 3 bodů. 5 bodů.

Která organizace pracující primárně s lidmi se zrakovým postižením nepatří mezi ostatní. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS). Tyflocentrum. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Tyfloservis.

Mezi pomůcky pro zrakově postižené nepatří: lupy, dalekohledové systémy. Braillovo písmo, Pichtův psací stroj. bílá hůl, vodící pes. vibrační budík, světelný zvonek.

Která z podmínek pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením není stejně nutná jako zbývající: osvětlení. označení terénu. dobrá akustika. neustálé zvukové označení učitele.

Mezi předměty speciální péče určené pro žáky se zrakovým postižením nepatří: prostorová orientace a samostatný pohyb ZP. zraková stimulace. řečová výchova. psaní na počítači.

Pro zrakově postižené je určeno mimo jiné toto poradenské zařízení: pedagogicko – psychologická poradna. diagnostický ústav. středisko rané péče.

Zvolte výrok definující narušenou komunikační schopnost. Komunikační schopnost jedince je narušena tehdy, když je narušena rovina foneticko-fonologická, syntaktická, morfologická, lexikální, pragmatická nebo verbální i nonverbální, mluvená i grafická forma komunikace, její expresivní i receptivní složka. Komunikační schopnost jedince je narušena tehdy, když některá rovina (nebo několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru. Může jít o rovinu foneticko-
fonologickou, syntaktickou, morfologickou, lexikální, pragmatickou rovinu nebo i verbální i nonverbální, mluvenou i grafickou formu komunikace, její expresivní i receptivní složku. Komunikační schopnost jedince je narušena tehdy, když jedna ze tří rovin jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru.

Logopedie je: speciálně pedagogická disciplína zabývající se narušenou komunikační schopností jedince z hlediska jejích příčin, projevů, následků, možností diagnostiky, terapie i prevence. speciálně pedagogická disciplína zabývající se výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců s tělesným postižením. speciálně pedagogická disciplína zabývající se výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců se sluchovým postižením.

Logopedický asistent je: absolvent akreditovaného magisterského studijního programu speciální pedagogika, má ukončeno studium SZZ z logopedie a surdopedie a absolvovaný specializační 
 vzdělávání v oboru klinická logopedie (atestace). absolvent akreditovaného bakalářského studijního programu speciální pedagogika, má ukončeno studium SZZ z logopedie. absolvent akreditovaného magisterského studijního programu speciální pedagogika, má ukončeno studium SZZ z logopedie a surdopedie.

Logoped je: absolvent akreditovaného magisterského studijního programu speciální pedagogika, má ukončeno studium SZZ z logopedie a surdopedie. absolvent akreditovaného magisterského studijního programu speciální pedagogika, má ukončeno studium SZZ z logopedie a surdopedie a absolvovaný specializační vzdělávání v oboru klinická logopedie (atestace). absolvent akreditovaného bakalářského studijního programu speciální pedagogika, má ukončeno studium SZZ z logopedie.

Piktogramy jsou: zjednodušené zobrazení skutečnosti. násobky, jednotky, hmotnosti. zobrazením Braillova písma.

Řečová komunikace má složku: obsahovou a formální. formální a obrázkovou. obsahovou a melodickou.

Klinický logoped je: absolvent akreditovaného magisterského studijního programu speciální pedagogika, má ukončeno studium SZZ z logopedie a surdopedie a absolvovaný specializační vzdělávání v oboru klinická logopedie (atestace). absolvent akreditovaného magisterského studijního programu speciální pedagogika, má ukončeno studium SZZ z logopedie a surdopedie. absolvent akreditovaného bakalářského studijního programu speciální pedagogika má ukončeno studium SZZ z logopedie.

Logopedická intervence nemůže být realizována v rezortu: rezort kultury. rezort zdravotnictví. rezort školství.

Mezi systémy alternativní a augmentativní komunikace nepatří: klasická mluvená (hlásková) řeč. pikrogramy. znak do řeči.

Vědní obor surdopedie je: peciálně pedagogická disciplína zabývající se výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců s tělesným postižením. speciálně pedagogická disciplína zabývající se výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců s mentálním postižením. speciálně pedagogická disciplína zabývající se výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců se sluchovým postižením.

Kochleární implantát je: myslová funkční elektronická náhrada, která přenáší sluchové vnímání přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. miniaturní elektronický přístroj pro zesílení zvukového signálu. pomůcka pro zesílení televize a zesílený poslech telefonu. pojítko s infračerveným a rádiovým přenosem.

Znakový jazyk je: kombinace daktylotiky a odezírání. vizuálněmotorická forma dorozumívání, která je závislá na jazyce mluveném, využívá gramatické prostředky češtiny. komunikační systém s vlastním lexikonem a gramatikou, které nejsou odvozeny z jazyka mluveného.

Kterou z následujících služeb nenabízí SPC pro sluchově postižené. prostorová orientace a samostatný pohyb ZP. výchova odezírání. individuální logopedická péče. sluchová výchova.

Mezi pomůcky usnadňující vnímání mluvené řeči nedoslýchavým nepatří: indukční smyčka. sluchadlo. kochleární implantát. osobní zesilovač.

Sluchadlo doporučuje a nastavuje: neurolog. třídní učitel. foniatr nebo otorinolaryngolog. psycholog.

Problémy s rozpoznáváním a zapamatováním si jednotlivých písmen, zvukovým rozlišováním podobných hlásek, nebo spojování hlásek ve slabiku jsou typické pro: dysortografii. dyslexii. dysgrafii. dysmúzii.

Specifická porucha grafického projevu, postihující zejména celkovou úpravu písemného projevu, osvojování jednotlivých písmen, napodobování tvaru je: dyslexie. dysortografie. dysgrafie.

Mezi specifické poruchy učení nezahrnujeme: dysmúzii. dyslalii. dyslexii.

Na praktognostickou, lexikální, verbální, grafickou, operační i ideognostickou dělíme: dyslexii. dysortografii. dyskalkulii.

Specifická porucha čtení projevující se neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami je: dysgrafie. dyslexie. dysortografie.

Která z dvojic (typ SPU a její definice) je špatně: poruchy kreslení – dyskalkulie. poruchy hudebnosti – dysmúzie. poruchy čtení – dyslexie. poruchy pravopise – dysortografie.

Žákům se specifickými poruchami učení se velmi intenzivně věnoval/a: Berta Bobathová. Zdeněk Matějíček. Viktor Lechta. Aurélia Kerekrétiová.

Specifická porucha pravopisu: dysgrafie. dyslexie. dysortografie.

Které z následujících zařízení je zařízením čistě preventivně výchovným (dle zákona č. 109/2002 Sb.). dětský domov se školou (DDŠ). výchovný ústav (VÚ). diagnostický ústav (DÚ). středisko výchovné péče (SVP).

Cílem primární prevence v etopedii je: pomáhat zvyšovat sociální způsobilost posilovat orientaci v mezilidských vztazích, učit se řešit konflikty adekvátním způsobem. včasné vyhledávání problémů a jejich řešení. umístění jedince do diagnostického ústavu. zmírnění dopadu poruchy chování na jedince.

Mezi školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dle zákona č. 109/2002 Sb.) nepatří: dětský domov (DD). dětský domov se školou (DDŠ). speciálně pedagogické centrum (SPC). diagnostický ústav (DÚ).

Soud dle zákona o rodině nebo zákona o soudnictví ve věcech mládeže od 12 do 18 let nařizuje za páchání trestného činu, za který byl uložen výjimečný trest, nebo za trestný čin, pokud je pravděpodobné, že bude mít vyšší efekt, než odnětí svobody (dle Vojtové). předběžná opatření. ústavní výchovu. ochrannou výchovu.

Mezi poradenské pracovníky střediska výchovné péče (SVP) nepatří (dle Metodického pokynu upřesňujícího podmínky činnosti středisek výchovné péče). speciální pedagog. psycholog. sociální pracovník. metodik prevence.

Podmínky ústavní a ochranné výchovy přímo upravuje: vyhláška č. 27/2016 Sb. zákon č. 472/2011 Sb. vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. zákon č. 109/2002 Sb.

Mezi hlavní projevy ADHD neřadíme: snížený intelekt. ztrátu pozornosti. nadměrnou tělesnou aktivitu a sníženou unavitelnost. impulzivitu a malé sebeovládání.

Diagnostický ústav přijímá děti na dobu: zpravidla na dobu neurčitou. zpravidla na půl roku. zpravidla na 2 týdny. zpravidla na 6-8 týdnů.

Systém školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nezahrnuje: diagnostický ústav, dětský domov. dětský domov se školou, výchovný ústav. běžnou základní školu.

Mezi hlavní charakteristické rysy poruch chování nepatří: tendence vyvolávat somatické symptomy jako je bolest, strach a to ve spojení se školními problémy. nepřiměřené chování a emotivní reakce v běžných podmínkách. neschopnost navazovat uspokojivé sociální vztahy s vrstevníky a s učiteli. odmítání potravy a zkreslené představy o svém těle.

Report abuse