Absolutní prodloužení měděné tyče je: nezávislé na přírůstku teploty přímo úměrné jen počáteční délce tyče, nezávislé na teplotě nepřímo úměrné přírůstku teploty přímo úměrné počáteční délce tyče a přírůstku teploty.
Absolutní vlhkost vzduchu je: největší možná vlhkost při dané teplotě poměr mezi konkrétní vlhkostí vzduchu a maximální vlhkostí vzduchu při téže teplotě hmotnost vodních par v jednotce objemu udávána v jednotkách mol/m.
Amorfní látky jsou: izotropní uměle připravené, v přírodě se nevyskytují zpravidla krystalické anizotropní.
Atomová hmotnostní jednotka je definována jako: 1/12 hmotnosti atomu nuklidu uhlíku ^12C 1/14 hmotnosti atomu nuklidu dusíku ^14N 1/16 hmotnosti atomu nuklidu kyslíku ^16O hmotnost atomu nuklidu vodíku ^1H.
Brownův pohyb je důsledkem a projevem: vlivu chemické aktivity mezi částicemi působení elektrostatických sil mezi částicemi uspořádaného pohybu molekul neuspořádaného pohybu molekul.
Brownův pohyb můžeme pomocí mikroskopu pozorovat na: hrubých částicích, např. o velikosti 0,1 mm částicích velikosti zhruba 1 mikrometr iontech malých molekulách.
Desublimace je přechod: ze skupenství plynného do skupenství kapalného ze skupenství plynného do skupenství pevného ze skupenství pevného do skupenství plynného ze skupenství kapalného do skupentsví plynného.
Difúze je: název pro chemické reakce, při kterých látky teplo odevzdávají název pro chemické reakce, při kterých látky teplo přijímají vynucené pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky (např. zahříváním) samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky.
Difúze: je způsobena tepelným pohybem částic je důsledkem Brownova pohybu závisí na teplotě je úměrná osmotickému tlaku.
Do nádoby s rozpustnou pevnou barevnou látkou nalijeme vodu. Roztok se rychle zbarví těsně nad danou látkou. Zbarvení se bude dále šířit směrem vzhůru. Pozorovaný děj se nazývá: povrchové napětí vnitřní tření osmóza difúze.
Fyzikální rozměr či jednotka veličiny relativního prodloužení ε je: m 1 m^2 m^-1.
Jednotka měrného skupenského tepla tání vyjádřená v základních jednotkách soustavy SI je: J . kg^-1 kg . m^-3 m^2 . s^-2 kg . m^2 . s^-2.
Jednotkou měrného skupenského tepla tání je: J . K^-1 J . kg^-1 J J. K.
Jednotkou molární hmotnosti je: kg . mol^-1 m^3 . mol^-1 mol l.
Jednotkou povrchového napětí v základních jednotkách soustavy SI je: kg . m . s^-1 kg . m . s^-2 kg. m^-1 . s^-2 kg. s^-2.
Jednotkou povrchového napětí lze vyjádřit jako: J . m^-1 N . m J . m^-2 N . m^-1.
Kapalina se na povrchu vypařuje: jen při teplotě vyšší nebo rovné než bodu varu uvolňováním molekul z krystalové mřížky v závislosti na teplotě při jakékoli teplotě.
Kapalina v kapiláře vystoupila do určité výšky, do jaké výšky kapalina vysoupí, použijeme-li podobnou kapiláru, ale s dvojnásobným průměrem? výška bude stejná výška bude dvojnásobná výška bude o polovinu větší výška bude nižší.
Kapalnění (kondenzace) je přechod: ze skupenství pevného do skupenství kapalného ze skupenství pevného do skupenství plynného ze skupenství plynného do skupenství pevného při jehož průběhu kondenzující látka uvolňuje energii.
Kapilární elevace je důsledkem: objemové teplotní roztažnosti kapaliny změn teploty stěny kapiláry a kapaliny v ní obsažené rozdílné teploty tuhnutí stěny kapiláry a kapaliny v ní obsažené povrchového napětí.
Kondenzace je: přeměna plynné fáze v pevnou přeměna kapalné fáze v plynnou přeměna plynné fáze v kapalnou zvýšení tlaku plynu.
Který z následujících materiálů je vždy anizotropní? amorfní polykrystalický monokrystalický polymer.
Má-li kapalina v kapiláře volný povrch ve tvaru kulového vrchlíku o poloměru r, pak je kapilární tlak p (σ - povrchové napětí kapaliny): nezávislý na poloměru r přímo úměrný poloměru r dán vztahem p = 2.σ /r dán vztahem p = 4.σ/r.
Máme 10 l studené vody o teplotě 10°C a 20 l vody teplé 40°C. Potom platí: smícháním teplé a studené vody obdržíme lázeň o teplotě 30°C teplá voda má 4x více vnitřní energii než studená molekuly teplé vody kmitají 4x rychleji než ve studené přilitím studené vody do teplé klesne entropie o 10 J.
Maximální možný rozsah rtuťového teploměru je: -38°C až 356°C 0°C až 250°C 35°C až 43°C 0°C až 100°C.
Měrná tepelná kapacita je: teplo potřebné k roztání 1 kg dané látky teplo potřebné k ohřátí 1 kg dané látky z teploty tání na teplotu varu teplo potřebné k ohřátí celého daného množství látky o 1 K teplo potřebné k ohřátí jednoho kg dané látky o 1 K.
Měrné skupenské teplo tání je teplo potřebné: k roztání 1 molu látky k roztání 1 kg látky k vzrůstu teploty 1 kg látky o 1 K k vzrůstu teploty 1 kg látky o 1°C.
Měrné skupenské teplo tání ledu při 0°C je 334 J . g^-1, měrné skupenské teplo vypařování (varu) je při 100 °C 2256 J . g^-1 a měrná tepelná kapacita vody (v rozsahu teplot 0°C - 100°C) je přibližně 4200 J. kg^-1. K^-1, pak platí: k ohřátí vody z 0°C na 100°C je třeba méně tepla než k roztání ledu o stejné hmotnosti při 0°C k ohřátí vody o teplotě 25°C na teplotu 100°C je třeba méně tepla než k odpaření tohoto množství vody při teplotě 100°C k roztání ledu o dané hmotnosti při 0°C je třeba méně tepla než k odpaření vody téže hmotnosti při teplotě 100°C k roztání ledu o teplotě 0°C a ohřátí vody dané hmotnosti na teplotu 40°C je třeba stejné teplo jako k ohřátí vody o teplotě 0°C dané hmostnosti na teplotu 40°C.
Měřítko na ocelovém pásmu je správné při teplotě t = 15°C. Byla jím naměřena délka l = 100 m při teplotě t = 5 °C. Jak je třeba opravit naměřenou hodnotu? (Součinitel délkové teplotní roztažnosti oceli αFe = 1,2 . 10^-5 K^-1) je nutno odečíst 1,2 mm je nutno odečíst 2,4 cm je nutno přičíst 2,4 cm je nutno odečíst 1,2 cm.
Mezi krystalické látky patří: vosk sklo vápenec voda.
Množství tepla potřebné k odpaření 1 kg kapaliny: je určeno měrným skupenským teplem vypařování (varu) je stejně velké jako množství tepla uvolněné kondenzací 1 kg páry téže látky je přímo úměrné hustotě kapaliny je přímo úměrné měrné tepelné kapacitě.
Molární tepelná kapacita je: teplo potřebné k ohřátí 1 m^3 látky o 1K teplo potřebné k ohřátí 1 kg látky o 1 K teplo potřebné k ohřátí 1 mol látky z teploty tání na teplotu varu teplo potřebné k ohřátí 1 mol látky o 1 K.
Molekuly v kapalinách na sebe působí: soudržnými mezimolekulovými silami a výsledkem tohoto působení sil na povrchu kapaliny, směřujících do jejího nitra, je snaha zaujmout co nejmenší povrch mezimolekulovými silami a výsledkem tohoto působení sil je snaha kapaliny zaujmout co největší povrch odpudivými silami a v důsledku tohoto působení sil kapalina nezaujímá žádný tvar silami, v jejichž důsledku vzniká povrchové napětí.
Nachází-li se molekula v povrchové vrstvě kapaliny, působí na ni síla: přitažlivá, kolmo k povrchu a směrem dovnitř kapaliny o nulové velikosti odpudivá přitažlivá, kolmo k povrchu a směrem ven z kapaliny.
Nejlepším tepelným vodičem z uvedených materiálů je: sklo měď vzduch dřevo.
Nesprávné přiřazení veličiny a jednotky je: jednotkou skupenského tepla tání je J . K^-1 jednotkou měrného skupenského tepla tání je: J . kg^-1 jednotkou tepelné kapacity tělesa je J . K^-1 jednotkou měrné tepelné kapacity (měrného tepla) je J . kg^-1 . K^-1.
Nesprávné přiřazení veličiny jednotky je: jednotkou skupenského tepla vypařování je J . K^-1 jednotkou měrného skupenského tepla vypařování je J . kg^-1 jednotkou výhřevnosti je J . kg^-1 veličina relativní vlhkost vzduchu je bezrozměrná, udáváme ji v procentech.
Nesprávné tvrzení je: kapaliny se vypařují při každé teplotě při vyšší teplotě se kapaliny vypařují rychleji při vypařování se kapalina samovolně zahřívá (kapalina uvolňuje enrgii) při teplotě nižší než je teplota varu se kapalina vypařuje jen z povrchové vrstvy.
Nesprávné tvrzení je: se vzrůstající teplotou se rychlost neuspořádaného pohybu molekul zvyšuje molekuly plynu se neuspořádaně pohybují, volně se otáčejí a narážejí do sebe dané teplotě odpovídá rychlost, kterou se všechny molekuly pohybují molekuly pevné látky kmitají kolem svých středních poloh.
Nesprávné tvrzení je: teplota varu závisí na tlaku při teplotě vyšší než je teplota varu se kapalina mění v páru nejen v povrchové vrstvě, ale i uvnitř kapaliny při vyšším tlaku se teplota varu zvyšuje teplota varu vody je 100 K.
Nesprávné tvrzení je: v plazmatu jsou přítomny elektricky nabité částice za normálních podmínek lze v plynu zanedbat přitažlivé síly mezi molekulami díky velkým vzdálenostem částice se v krystalové mřížce nepohybují, neboť každá z nich má svoji pevně danou polohu tlak syté páry v uzavřeném prostoru nad kapalinou nazávisí při stálé teplotě na objemu páry.
O kolik musíme zvýšit teplotu ocelového drátu dlouhého 2 m, aby se prodloužil o 0,6 mm? (Součinitel délkové teplotní roztažnosti oceli α = 1,2 . 10^-5 K^-1) 25 K 250 K 50 K 500 K.
O měrné tepelné kapacitě platí: voda má větší měrnou tepelnou kapacitu než většina běžných látek jednotkou měrné tepelné kapacity je J . K^-1 měrná tepelná kapacita látky je zcela nezávislá na teplotě voda má menší měrnou tepelnou kapacitu než většina běžných látek.
O vodě platí: voda při přechodu z kapalného do pevného skupenství svůj objem zmenšuje při normálním tlaku a při teplotě 0°C je hustota vody menší než hustota ledu hustota vody o teplotě 20°C je menší než hustota vody o teplotě 4°C hustota vody o teplotě 0°C je menší než hustota vody o teplotě 4°C.
Označme α teplotní součinitel délkové roztažnosti pevných látek a β součinitel objemové roztažnosti, pak přibližně platí: β = α^3 β = α/3 β = 3/α β = 3.α.
Označme správná tvrzení týkající se tepelné kapacity C a měrné tepelné kapacity c, přičemž ΔT je rozdíl termodynamických teplot, Δt je rozdíl teplot ve °C, Q je teplo potřebné ke změně teploty látky o Δt, m je hmotnost látky : jednotkou tepelné kapacity je J. K^-1 C = Q/ ΔT = Q/ Δt jednotkou měrné tepelné kapacity je J. kg^-1 . K^-1 c = Q/ (m . ΔT) = Q/ (m . Δt).
Označte správná tvrzení: tání je skupenský přechod, při jehož průběhu uvolňuje tající látka energii tuhnutí je skupenský přechod, k jehož uskutečnění musíme tuhnoucí látce dodat energii kapalnění je skupenský přechod, při jehož průběhu uvolňuje látka přecházející do kapalného skupenství energii vypařování je skupenský přechod, k jehož uskutečnění musíme vypařované látce energii dodat.
Platí tvrzení: amorfní látkou je monokrystal amorfní látky jsou takové pevné látky, jejichž částice netvoří souvislou krystalovou strukturu v plazmatu jsou všechny atomy elektricky neutrální v platmatu se mohou vyskytovat pouze kladně nabité ionty.
Povrchové napětí kapaliny: závisí na velikosti povrchu kapaliny závisí na prostředí nacházejícím se nad kapalinou jednotkou je N/m představuje povrchovou energii, vztaženou na jednotku plochy kapaliny.
Pro vzdálenost r0 mezi dvěma atomy (např. v molekule nebo pevné látce), která odpovídá rovnovážné poloze: je výsledná síla přitažlivá je výsledná síla odpudivá je výsledná síla nulová nelze jednoznačně určit charakter výsledné síly.
Proces difúze v roztoku: můžeme urychlit snížením teploty můžeme urychlit zvýšením teploty je důsledkem neuspořádaného pohybu molekul roztoku nemůžeme ovlivnit.
Proč se při odpařování kapalina ochlazuje? vypařující se kapalina odebírá zbytku kapaliny část energie při vypařování se část energie kapaliny spotřebuje jako skupenské teplo výparné při vypařování se část energie kapaliny spotřebuje jako skupenské teplo tání při vypařování se část energie kapaliny předá částicím k překonání povrchové vrstvy.
Relativní molekulová hmotnost: se udává v kg . mol^-1 se udává v m^3 . mol^-1 se udává v mol je bezrozměrná.
Relativní vlhkost vzduchu je: hmotnost vodních par v jednotce objemu poměr teploty vzduchu a maximální možné vlhkosti vzduchu při této teplotě poměr mezi danou absolutní vlhkostí vzduchu a maximální možnou absolutní vlhkostí vzduchu při téže teplotě udávána v jednotkách kg . m^3 . K.
Skupenské teplo kondenzdační (kapalnění) je: menší než skupenské teplo vypařování rovno skupenskému teplu vypařování rovno skupenskému teplu tuhnutí větší než skupenské teplo vypařování.
Součinitel délkové teplotní roztažnosti mědi αCu = 1,7 . 10^-5 K^-1. O kolik se prodlouží měděná tyč dlouhá 2 m při zahřátí o 100°C? 1,7 . 10^-3 m 3,4 cm 1,7 cm 3,4 mm.
Součinitel objemové roztažnosti vody má záporné hodnoty pro teplotní interval: 0°C až 10°C 0°C až 8°C -3,98 °C až 0°C 0°C až 3,98°C.
Součinitel teplotní délkové roztažnosti α se udává v jednotkách: K^-1 K . m^-1 m . K^-1 m . K.
Součinitel teplotní objemové roztažnosti β se udává v jednotkách: K m^3 . K^-1 K^-3 K^-1.
Sublimace je přechod: ze skupenství plynného do skupenství kapalného ze skupenství plynného do skupenství pevného ze skupenství pevného do skupenství plynného ze skupenství kapalného do skupenství plynného.
Tání je přechod: ze skupenství pevného do skupenství kapalného ze skupenství kapalného do skupenství pevného při jehož průběhu uvolňuje látka energii ze skupenství kapalného do skupenství plynného.
Teplotní kapacita tělesa je: teplo potřebné k ohřátí 1 kg látky k bodu varu teplo potřebné k ohřátí 1 kg látky o 1 K teplo potřebné k ohřátí daného tělesa o 1 K teplo potřebné k ohřátí daného tělesa k bodu varu.
Tlak syté páry v uzavřeném prostoru nad kapalinou: s rostoucí teplotou roste s rostoucí teplotou klesá se po zvětšení objemu nad kapalinou ustálí na stejné hodnotě, jaká byla při původním objemu závisí na povrchovém napětí kapaliny.
Trojný bod vody: je počáteční teplotou termodynamické teplotní stupnice vystihuje rovnovážný stav vody, ledu a syté páry je společným bodem křivky tání , křivky syté páry a křivky sublimace udává stav, kdy se voda, led a pára nachází v jedné nádobě (kalorimetru).
Tuhnutí je přechod: ze skupenství pevného do skupenství kapalného ze skupenství kapalného do skupenství pevného k jehož uskutečnění musíme látce energii dodat ze skupenství plynného do skupenství kapalného.
V jakých jednotkách se udává (jaký rozměr má) relativné vlhkost vzduchu? kg . m^3 g . m^-3 bez rozměru, většinou udávána v procentech kg . m^-3.
V jakých jednotkách se udává absolutní vlhkost vzduchu? J . kg^-1 . K^-1 bez rozměru, většinou udávána v procentech kg . m^-3 g. m^3.
V jakých jednotkách se udává povrchové napětí? N . m^-2 N . m^-1 N . m Pa.
V parní lázni je 100% relativní vlhkost vzduchu. To znamená, že: vlhkost je při dané teplotě maximální teplota odpovídá rosnému bodu je znemožněno odpařování potu z těla na jakémkoli předmětu, chladnějším než je teplota okolního vzduchu, dochází ke kondenzaci.
V pevných látkách s pravidelným uspořádáním atomů (s krystalovou strukturou) při normální teplotě: nevykonávají atomy žádný pohyb si atomy v důsledku tepelného pohybu vyměňují pozice vykonávají atomy převážně pohyb rotační vykonávají atomy převážně pohyb vibrační.
V sauně je velmi nízká vlhkost vzduchu. To znamená, že ve srovnání s parní lázní: tělo snese vyšší teplotu vzduchu, neboť suchý vzduch mí nižší tepelnou vodivost tělo snese vyšší teplotu vzduchu, neboť suchý vzduch má vyšší tepelnou vodivost tělo snese vyšší teplotu vzduchu, neboť se více ochlazuje prouděním (konvekcí) okolního vzduchu tělo nesnese tak vysokou teplotu okolního prostředí, jakou by sneslo v parní lázni.
Ve vodě se vznáší těleso. Předpokládejme, že součinitel teplotní objemové roztažnosti tělesa je větší, než součinitel teplotní objemové roztažnosti vody. Co se stane s polohou tělesa ve vodě, zahřejeme-li těleso i vodu o stejný teplotní rozdíl? těleso se částečně vynoří těleso se bude i nadále vznášet těleso klesne ke dnu poloha tělesa se nezmění.
Vlivem povrchového napětí σ dokonale smáčivá kapalina o hustotě ρ vystoupí v kapiláře do výšky h nad hladinu kapaliny, do níž je kapilára částečně ponořena. Přitom hladina kapaliny v kapiláře vytvoří kulový vrchlík o poloměru r. Tíhové zrychlení je g. Označte správný vztah: h . ρ . g = 2σ . r h . ρ . g = 2σ / r h . ρ . g = σ h . ρ . g = σ / r.
Výhřevnost látky je: množství tepla uvolněného při spálení celého daného množství látky množství tepla uvolněného při spálení 1 kg dané látky teplo potřebné k spálení celého daného množství látky teplo potřebné k spálení 1 kg dané látky.
Vypařování je přechod: ze skupenství plynného do skupenství kapalného ze skupenství pevného do skupenství plynného při němž vypařující se látka přijímá (pohlcuje) energii při němž vypařující se látka uvolňuje energii.
|
