option
Questions
ayuda
daypo
search.php

KARDIOLOGIE

COMMENTS STATISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
KARDIOLOGIE

Description:
test 1lf 5 ročník

Creation Date: 2026/01/16

Category: Others

Number of questions: 58

Rating:(0)
Share the Test:
Nuevo ComentarioNuevo Comentario
New Comment
NO RECORDS
Content:

lékem volby pro zvýšení systémové vaskulární rezistence je. digoxin. noradrenalin. adrenalin. dobutamin.

U pacientů starších 80 let je metodou volby léčby u aortální stenózy: katetrizační implantace aortální bioprotézy. chirurgická náhrada aortální chlopně mechanickou protézou. chirurgická plastika aortální chlopně. chirurgická náhrada aortální chlopně biologickou protézou.

pedály bypass. je bypass na a. poplitea. je bypass na a. dorsalis pedis. je bypass na a. femoralis comunis. je bypass na a. axillaris.

K perorální antikoagulační léčbě nepatří: ticagrelor. apixaban. rivaroxaban. dabigatran.

Pseudoaneurysma se širokým krčkem větším než 1,5 cm celkové velikosti pseudoaneurysmatu velikosti 4 cm: pseudoaneurysma se širokým krčkem neexistuje. je indikováno v první době k perkutánnímu uzávěru. je indikováno k časné operaci. je indikováno ke konzervativnímu postupu.

Trifascikulární blokáda se projevuje: Zásadně a vždy jen kompletní zjevnou AV blokádou na EKG. Bifascikulární blokádou s prodloužením intervalu PQ na EKG. Známkami poruchy všech 3 fasciklů na EKG. Zásadně jen při elektrofyziologickém vyšetření.

nejčastější příčinou plicní hypertenze v populaci jsou. plicní choroby. srdeční choroby. stavy po plicní embolii. stavy po splenektomii.

Defekt komorového septa způsobuje: tlakové přetížení levé komory a tlakové přetížení pravé komory. tlakové přetížení pravé komory a objemové přetížení levé komory. objemové přetížení pravé komory a objemové přetížení levé komory. tlakové přetížení levé komory a objemové přetížení pravé komory.

Indikací pro veno-venózní ECMO může být: karcinogenní šok. těžká bilaterální pneumonie. obstrukční šok. tamponáda perikardu.

Amyloidóza srdce se typicky projevuje jako: dilatační kardiomyopatie. mitrální stenóza. arytmogenní kardiomypatie. restriktivní kardiomyopatie.

Akutní ischemie III.st na dolní končetině: neexistuje. je nevratné postižení dolní končetiny, bez detekce signálu na tepnách i žilách DK. je aterosklerotický uzávěr a. poplitea. je uzávěr tepenného řečiště s průchodným žilním řečištěm.

cyanóza je způsobena. sníženými hodnotami redukovaného hemoglobinu při anémii. zvýšenými hodnotami karboxyhemoglobinu. Zvýšenými hodnotami redukovaného hemoglobinu. Zvýšenými hodnotami oxyhemoglobinu.

Průměr TK v denní době při 24 hodinové monitoraci má být. do 140/90 mm Hg. do 130/80 mm Hg. o maximálně třetinu vyšší než tlak noční. stejný jako při domácím měření TK.

Záchvat stabilní anginy pectoris typicky nepřetržitě trvá: vteřiny. hodiny. minuty. dny.

Méně vhodné dvojkombinace antihypertenziv tvoří: Sartan + blokátor kalciových kanálů. ACE-inhibitor + diuretikum. ACE-inhibitor + blokátor kalciových kanálů. ACE-inhibitor + sartan.

Intraaortální balonkovou kontrapulzaci můžeme použít u: kardiogenního šoku s významnou koronární aterosklerozou. septického šoku. obstrukčního šoku. karcinogenního šoku u fulminantní myokarditidy.

Elektrofyziologické vyšetření zjevné bradykardie či podezření na závažnou bradykardii (např. při vyšetření synkopy): již se neprovádí. Je indikováno vždy při zvýšeném riziku (tj. snížené systolické funkci komor, stavu po infarktu myokardu či významné chlopenní vadě). Spočívá hlavně ve změření AV převodu tj. změření intervalu H-V, eventuálně v dalších manévrech. Musí být vždy provedeno před implantací kardiostimulátoru.

hlavní příčinou srdečního selhání je. ischemická choroba srdeční. dilatační kardiomyopatie. aortální stenóza. arteriální hypertenze.

Těžká plicní hypertenze u pacientů s plicními chorobami: a) zhoršují prognózu. b) vyskytuje se jen u několika procent nemocných. c) může mát jinou příčinu než základní plicní onemocnění. d) a-c je správně.

Mezi štěpy standardně používané k revaskularizaci povodí RCx nepatří: a. gastroepiploica. v. spasena magna. a. radialis z nedominantní končetiny. a. thoracica interna l.dx.

Absolutní kontraindikací trombolytické léčby je: menstruace. anamnéza gastroduodenální vředové nemoci. nekomplikovaná kardiopulmonální resuscitace v posledních 10 dnech. anamnéza mozkové příhody posledních 3 měsících.

Nejčastějším symptomem u chronické plicní hypertenze je: kašel. synkopa. dušnost. bolest na hrudi.

Pro fibrilaci síní u nemocných s mitrální stenózou neplatí: ke kontrole komorové odpovědi používáme betablokátory. je indikací k antikoagulační léčbě warfarinem. na ekg se typicky vyskytuje P mitrale. je spojena s vysokým rizikem tromboembolizmu.

Poslechovým nálezem mitrální regurgitace je: kontinuální systolicko-diastolický šelest v Erbově bodě. holosystolický šelest na srdečním hrotu s propagací do axilly. diastolický šelest s maximem na srdečním hrotu provázený mitrálním trojzvukem. systolický šelest v 2.mezižebři vpravo parasternálně s propagací do karotid.

K farmakologické prevenci TEN používáme běžně. acetylsalicylovou kyselinu v dávce 100-200 mg. fondaparinux v dávce 7,5 mg s.c. nízkomolekulární heparin v preventivní dávce s.c., případně nová orální antikoagulancia v ortopedii (po náhradách kloubů). nízkomolekulární heparin v plné léčebné dávce s.c.

Antiagregační léčba v primární prevenci: je indikována na základě výpočtu HAS-BLED skóre. je indikovaná u všech diabetiků. je indikována u nemocných s rizikem nad 5 % dle tabulek SCORE. není paušálně indikovaná ani u diabetiků.

Komorová tachykardie při arytmogenní kardiomyopatii pravé komory má morfologii: blokády pravého Tawarova raménka. WPW syndromu. infarktu myokardu. blokády levého Tawarova ramenka.

nejčastější vrozená vada u dospělých je. defekt komorové osepta. ductus arteriosus. Falottova tetralogie. defekt síňového septa.

Ventilační a perfúzní plicní scintigrafie ve srovnání s plicní CT angiografií je z hlediska výtěžnosti při vylučování přítomnosti chronické tromboembolické plicní hypertenze. méně výtěžná. výtěžnější. ekvivalentní. nepoužitelná.

Hlavními symptomy hluboké žilní trombózy jsou. bledost končetin a krutá bolest v ní. otok končetiny, její likvidita a bolest (obvykle tlakového charakteru). lokalizované zarudnutí a bolest v dané končetině. skvrnitá cyanóz, otok a chladná pokožka.

U nemocného v bezvědomí, s nepřítomnou elektrickou aktivitou na EKG je nutné: okamžitě zavést dočasnou transvenózní kardiostimulaci. okamžitě podat atropin i.v. zahájit kardiopulmonální resuscitaci. okamžitě defibrilobat, s cílem "nahození" spontánního rytmu.

Klasifikace dušnosti a symptomů u srdečního selhání se řídí podle: klasifikace NYHA. Borgovy škály. Klasifikace CCS. klasifikace WHO.

Stemmerovo znamení je: je pozitivní u pacientů s ICHDK. nemožnost vytvořit kožní řasu na II. prstu nohy u nemocných s gangrénou. nemožnost vytvořit kožní řasu na II. prstu nohy u nemocných s lymfedémem. je pozitivní u nemocných s žilní trombózou.

K sekundární prevenci ICHS, tj. k prevenci další koronární příhody a náhlé smrti se nepoužívá: betablokátor. diuretikum. statin. kyselina acetylsalicylová.

Česká republika patří mezi země: s vysokým kardiovaskulárním rizikem. kardiovaskulární riziko se v Evropské unii významně neliší. s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem. s nízkým kardiovaskulárním rizikem.

Nejčastější vrozená cyanotická vada je: Falottova tetralogie. transpozice velkých cév. korigovaná transpozice velkých cév. syndrom hypoplastického levého srdce.

Mezi betablokátory vhodné k léčbě srdečního selhání patří: celiprolol. bisoprolol. betaxolol. všechny výše uvedené.

Očekávaná délka života při narození v ČR: stejná u obou pohlaví. v posledních 30 letech výrazně stoupla u obou pohlaví. je vyšší u mužů. v současné době překračuje 100 let.

Dilatační kardiomyopatie se manifestuje dominantně: bolestmi na hrudi. srdečním selháním. náhlou smrtí. arytmiemi.

Mezi symptomy ICHS nepatří: dušnost. arytmie. klaudikace. angina pectoris.

Hlavní výhodou sartanů je jejich: efekt na zvýšení koronární perfuse. zanedbatelný efekt na hladiny bradykininu. dobrá snášenlivost. zvýšený účinek diuretik.

Femoropoliteální distální bypass je mimo jiné indikován: při těžké žilní insuficinci zpuůsobující žilní vřed. při klidových ischemických bolestech. při klaudikacích pod 500 m. při klaudikacíh pod 200 m.

Auskultační metodou se krevní tlak měří: s přesností na 1 mm Hg u diastolickéhotlaku. pouze v domácích podmínkách. přiměřeně dlouhou a širokou manžetou. vleže po 15 minutách uklidnění.

K diagnostice závažných vaskulitid je primárně indikovano vyšetření: pozitivní emisní tomografie. magnetická rezonance. CT angiografie. scintigrafie.

Štěpem první volby pro revaskularizaci RIA je: v.saphena magna pro svůj průsvit a dostatečnou délku. a.thoracica interna l.sin. a.gastroepiploica. a.radialis z nedominantní končetiny.

Mezi možné etiologické příčiny dilatační kardiomyopatie nepatří: vrozená srdeční vada. genetické příčiny. alkohol. prodělaná myokarditida.

AV blokáda II. stupně Wenckebachova typu: Často přichází v noci u jinak zdravých lidí s vagotonií. Vyžaduje invazivní elektrofyziologické vyšetření. Většinou způsobuje příznaky vyžadující implantaci kardiostimulátoru. Je rizikovější než Mobitzův typ AVB II. st.

Trombóza povrchové žíly (například postižení v. safena magna na stehni): nemocného necháváme chodit s elastickou kompresí, analgetika podle potřeby. léčíme klidem na lůžku a studenými obklady. léčíme vždy kombinovaným postupem – heparinoidem lokálně, nesteroidním antirevmatikem (NSA) celkově, antibiotikem a kompresí. léčíme topicky (NSA nebo heparinoid), komprimujeme, při rozsáhlém postižení i antikoagulancii celkově podanými.

Viabilitu myokardu vyšetřujeme před CABG u: pacientů se závažným koronarografickým nálezem. u pacientů s těžkou dysfunkcí LK. pacientů po infarktu myokardu. pacientů se sy AP II CCS.

Chronický uzávěr a.femoralis superficialis u asymptomatického pacienta je indikován: akutní operaci. k odložené operaci. ke konzervativnímu postupu. k emergentí operaci.

Preferovaným diuretikem u srdečního selhání je: indapamid. furosemid. chlorthalidon. hydrochlorothiazid.

Cílové hodnoty klinického krevního tlaku při léčbě mají být: pod 145/85 mmHg. pod 120/80 mmHg. pod 150/90 mmHg. pod 140/90 mmHg.

Podle výživových doporučení mají být ryby konzumovány: pouze dušené v páře. jen mořské, konzumace sladkovodních nemá příznivý vliv. minimálně 2x týdně. v létě 2x týdně, v zimě 3x týdně.

Nejčastějším mechanismem vzniku trikuspidální regurgitace je: dilatace trikuspidálního anulu při dilataci pravé komory. prolas trikuspidální chlopně. infekční endokarditida. revmatické postižení chlopně.

warfarin. přechází přes placentární bariéru. nezpůsobuje mezi 6.-12. týdnem kumarínovou embryopathii. nepřechází přes placentární bariéru. přechází do mateřského mléka.

Disorganizovaná elektrická aktivita v síních je přítomna u: fibrilace síní. AV modální reentry tachykardie. Flutteru síní. AV reentry tachykardie.

Pro Lerischův syndrom jsou typické: oboustranné klaudikace, otoky a defekty končetin. žilní trombóza obou dolních končetin. oboustranné lýtkové klaudikace, radikularní symptomatologie, vznik defektů. oboustranné klaudikace v hýždích a stehnech, hypotrofie stehenního svalstva, impotence (poruchy erekce).

Hlavní výhodou nových, přímých orálních antikoagulancií (inhibitorů f.Xa - xabanů a inhibitoru f.II – gatranu) je: krátký poločas vyžadující velmi dobrou compliance s léčbou. renální vylučování přítomné u všech v určité míře (30-80%). jednoduché dávkování bez nutnosti monitorace a nižší riziko navození krvácení (oproti warfarinu). nízká ekonomická nákladnost léčby.

Report abuse