m i n e r á l y B

Sulfáty známe pod starším označením: sirníky. sírnatany. siřičitany. sírany.

Baryt měl v minulosti starší české jméno podle charakteristické vlastnosti: barvy. tvrdosti. odlučnosti. hmotnosti.

Anhydrit se přijímáním vody mění na: modrou skalici. zelenou skalici. Glauberovu sůl. alabastr.

Chalkantit je: bílá skalice. zelená skalice. modrá skalice. žlutá skalice.

Melanterit je zelená skalice, která mívá na povrchu barvu: černou. melírovanou modrozelenou. bílou se zeleným páskováním. zelenou.

Ve farmaceutickém průmyslu se využívá jako hořká sůl minerál: epsomit. goslarit. melanterit. mirabilit.

Bílá skalice je produkt oxidace minerálu: sfaleritu. sideritu. hematitu. sádrovce.

Důležitá surovina pro výrobu sody a skla je: Glauberova sůl. hořká sůl. modrá skalice. zelená skalice.

Mariánské sklo je odrůda minerálu: anhydritu. sádrovce. epsomitu. mirabilitu.

Tzv. "pouštní růže" jsou shluky tabulkovitých vějířovitých krystalů barvy: namodralé. červené. černé. narůžovělé.

Sádrovec se jako produkt mořské sedimentace u nás vyskytuje u: Ústí nad Labem. Kobeřic u Opavy. Ostravy a Karviné. Jihlavy.

Základ pro zhotovení gypsových imobilizačních obvazů je minerál: kalcit. sádrovec. Glauberova sůl. hořká sůl.

Při teplotě pod 34 °C se z mořské vody vylučuje: sádrovec. anhydrit. modrá, zelená a bílá skalice. Glauberova a hořká sůl.

Při teplotě nad 34 °C se z mořské vody vylučuje: sádrovec. anhydrit. modrá, zelená a bílá skalice. Glauberova a hořká sůl.

Dvojčatné srůsty do tvaru tzv. „vlaštovčího ocasu“ jsou charakteristické pro minerál: anhydrit. kalcit. sádrovec. Glauberova sůlova sůl.

Trojmocné aniony [PO4]3-, [AsO4]3- a [VO4]3- mají velké rozměry a tvoří: stálé, bezvodé sloučeniny ve spojení s velkými trojmocnými kationy. stálé, vodnaté sloučeniny ve spojení s velkými trojmocnými kationy. stálé, bezvodé sloučeniny ve spojení s velkými trojmocnými aniony. stálé, vodnaté sloučeniny ve spojení s velkými trojmocnými aniony.

Látkové složení fosfátů je odvozeno od: trojsytné orto-kyseliny fosforečné H3PO4. nenasycené orto-kyseliny fosforečné H3PO4. dvojsytné orto-kyseliny fosforečné H3PO4. jednosytné orto-kyseliny fosforečné H3PO4.

Pro arzenáty a vanadáty jsou charakteristické: sloučeniny s Pb a dodatkovým anionem Cl. sloučeniny s Cu a dodatkovým anionem Cl. sloučeniny s Zn a dodatkovým anionem Cl. sloučeniny s Ag a dodatkovým anionem Cl.

Fosfáty, arzenáty a vanadáty jsou hojně zastoupeny sloučeninami: bezvodými i vodnatými. bezvodými. vodnatými. hygroskopickými.

Vodnaté sloučeniny fosfátů, arzenátů a vanadátů vznikají při: exogenních pochodech vzniku minerálů. endogenních pochodech vzniku minerálů. antropogenních pochodech vzniku minerálů. fytogenních pochodech vzniku minerálů.

Fosfáty patří k endogenním minerálům, většina z nich vzniká v: konečných stádiích magmatických pochodů. počátečných fázích magmatických pochodů. konečných fázích vulkanizmu. počátečných fázích vulkanizmu.

Apatit má chemický vzorec: Ca5(PO4)3(F, Cl). Ca4(PO3)2(F, Cl). Ca5(PO4)3. Ca4(PO2)2.

Významná ložiska fosfátů typu apatitu jsou v: severní Americe (USA, Kanada). severní Africe (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt). severní Austrálii (okolí města Darwin). severní Asii (více míst na Sibiři).

Zrnité agregáty apatitu slouží k výrobě: potravin. léků. umělých hnojiv. plastických hmot.

Barva typická pro tyrkys je: okrově žlutá. rubínově červená. smaragdově zelená. pomněnkově modrá, někdy i jablečně zelená.

Některé silikáty jsou cennými užitkovými nekovovými minerály: azbest, kaolín, hlinky, keramické a stavební hmoty. uhlí, ropa, zemní plyn. pro výrobu cementu a vápna. pro výrobu tuků, olejů a maziv.

Mnohé silikáty jsou odedávna používány jako drahé a ozdobné kameny: rubín, safír, drahý opál. smaragd, akvamarín, turmalín, topaz, granáty. křišťál, ametyst, růženín, morion, záhněda. azurit, malachit, tyrkis, alabastr.

Strukturním základem silikátů je křemíko-kyslíkový tetraedr. centrálním atomem O2, obklopeným čtyřmi atomy Si. centrálním atomem Si, obklopeným dvěma atomy O2. centrálním atomem Si, obklopeným čtyřmi atomy O2. centrálním atomem O2, obklopeným dvěma atomy Si.

Mezi hlavní prvky tvořící silikáty patří např.: O. C. Ag. Al.

Podle způsobu spojení tetraedrů ve struktuře silikátů se třída silikátů dělí na: 4 oddělení. 5 oddělení. 6 oddělení. 7 oddělení.

Ve struktuře silikátů může být určitá část centrálních atomů Si nahrazena atomy: K. Al. Mg. O.

Hmotnostní podíl silikátů v zemské kůře je výrazný, tvoří v ní objem cca: 75%. 85 %. 90 %. 95 %.

Tektosilikáty jsou křemičitany s vazbou tetraedrů: vrstevnatou. izolovanou. prostorovou. řetězovou.

Nesosilikáty jsou křemičitany s vazbou tetraedrů: vrstevnatou. izolovanou. prostorovou. řetězovou.

Inosilikáty jsou křemičitany s vazbou tetraedrů: vrstevnatou. izolovanou. prostorovou. řetězovou.

Fylosilikáty jsou křemičitany s vazbou tetraedrů: vrstevnatou. izolovanou. prostorovou. řetězovou.

Chryzolit jako drahokamová odrůda olivínu má barvu: modrou. bronzovou. stříbrnou. zlatou.

Typická barva pro olivín jako šperkový kámen je: modrá. bílá. zelená. žlutohnědá.

Zirkon jako kámen do prstenů a náušnic je: zelený. bezbarvý. červený. bílý.

Odborný mineralogický název českého granátu je: grosulár. almandin. pyrop. turmalín.

Hesonit jako odrůda grosuláru se u nás vyskytuje v horninách a lokalitách v okolí: neovulkanity Českého středohoří. sedimenty Českého středohoří. krystalické vápence u Vápenné ve Slezsku. sedimenty flyše Moravsko-slezských Beskyd.

Pyrop se u nás vyskytuje na lokalitách: karpatského flyše Moravsko-slezských Beskyd. sedimentů Českého středohoří. Uherský Ostroh, Uherské Hradiště, Uherský Brod. mezi Prahou a Plzn.

Nejlepší sbírka broušených drahokamových topazů je v: pokladnici perských šáhů v Teheránu. carské galerii Ermitáž v Sankt Petěrburgu. svatováclavské koruně, jablku a žezlu. Grüne Gewölbe v Drážďanech.

Andaluzit se pro žáruvzdornost používá k: výrobě speciální keramiky. snižování bodu tání ve výrobě železa. snižování bodu tání ve výrobě oceli. výrobě porcelánu.

Staurolit někdy prorůstá do tvaru: helvétského kříže. vlaštovčího ocasu. pařížských dvojčat. siamských dvojčat.

Epidot poznáme v metamorfovaných horninách podle typické barvy: zelené. modré. černé. žluté.

Typicky anizotropní minerál s tvrdostí 5 (kolmo na směr krystalu až 7) je: staurolit. granát. kyanit. topaz.

Turmalín je izomorfní směsí několika složek, z nichž nejvýznamnější jsou: pyrop, almandin, spessartin. skoryl, dravit, elbait. hesonit, dravit, elbait. skoryl, dravit, almandin.

Turmalín staurolit má barvu: hnědou. růžovou. modrou. černou.

Turmalín rubelit má barvu: hnědou. růžovou. modrou. černou.

Turmalín indigolit má barvu: hnědou. růžovou. modrou. černou.

Štěpné linie pyroxenů tvoří útvary blízké čtverci s úhlem: 80°. 87°. 90°. 95°.

Štěpné linie amfibolů mají tvar kosočtverce s úhlem: 90°. 100°. 115°. 124°.

Skupina pyroxenů se vyznačuje: jednoduchými řetězci tetraedrů. dvojitými řetězci tetraedrů. trojitými řetězci tetraedrů. složenými řetězci tetraedrů.

Skupina amfibolů se vyznačuje: jednoduchými řetězci tetraedrů. dvojitými řetězci tetraedrů. trojitými řetězci tetraedrů. složenými řetězci tetraedrů.

Diopsid a augit ze skupiny pyroxenů mají význam: pouze horninotvorný. pro výrobu drahých šperků. jako struskotvorná přísada do vysokých pecí. pro výrobu umělých hnojiv.

Dekorativní kámen nefrit je odrůda: aktinolitu. obecného amfibolu. tremolitu. augitu.

Obecný amfibol má význam: jako struskotvorná přísada do vysokých pecí. pro výrobu umělých hnojiv. pro výrobu barev a laků. pro výrobu kosmetiky (vč. zubních past).

Smaragd jako drahokamová odrůda berylu má barvu: zlatožlutou. světle modrou až modravě zelenou. růžovou. jasně světle zelenou.

Krystaly berylu jsou svým tvarem: dlouhé, kónické hexagonální sloupce. dlouhé tetragonální sloupce. drobná krychlová zrna. drobná kosočtverečná zrna.

Stavba krystalové mřížky fylosilikátů podmiňuje jejich význačnou vlastnost: luminiscenci. štěpnost. tvrdost. hustotu.

Mastek vzniká jako produkt hydrotermální metamorfózy: neutrálních hornin bohatých na Mg. neutrálních hornin chudých na Mg. ultrabazických hornin chudých na Mg. ultrabazických hornin bohatých na Mg.

Slídy dělíme podle chemizmu na: hořečnato-železnaté, hliníkaté, lithné. hořečnato-železité, hliníkaté, lithné. hořečnato-měďnaté, hliníkaté, lithné. hořečnato-měďné, hliníkaté, lithné.

Jako tzv. krejčovská křída je znám minerál: muskovit. sůl kamenná. mastek. chlorit.

Biotit má z hlediska optických vlastností (zvl. barvy) nejčastěji šupiny: černé, tmavohnědé, červenohnědé. bílé. bezbarvé, čiré. fialové.

Muskovit má z hlediska optických vlastností (zvl. barvy) nejčastěji šupiny: černé, tmavohnědé, červenohnědé. bílé. bezbarvé, čiré. fialové.

Původní lokalita (locus typicus) slavného moravského minerálu lepidolitu je: vrch Hradisko v Rožné u Bystřice nad Pernštejnem. vrch Špilberk v Brně. Jánský vrch v Javorníku ve Slezsku. Zálesí u Javorníku ve Slezsku.

Chlority vznikají hydrotermální přeměnou (chloritizací) nebo zvětráváním: biotitu, muskovitu, lepidolitu, cinvalditu. pyroxenů, amfibolů a biotitu. živců. mastku.

Monominerální hornina hadec je tvořena: mastkem. biotitem, muskovitem. serpentinem. kaolinitem, illitem, montmorillonitem.

Podle stavby struktury jílových minerálů je známe jako: jen jednovrstevné. jen dvojvrstevné. dvojvrstevné a trojvrstevné. jednovrstevné a dvojvrstevné.

Kaolinit u nás vzniká např. větráním nebo hydrotermální alterací (změnou) minerálů: živců. slídových silikátů. chloritů. pyroxenů a amfibolů.

Bentonity jsou: serpentinitové jíly s různou příměsí. glaukonitové jíly s různou příměsí. illitové jíly s různou příměsí. montmorillonitové jíly s různou příměsí.

Odrůda montmorillonitu bohatá na Fe2O3 se nazývá: nontronit. glaukonit. hadec. siderit.

Tektosilikáty se vyznačují krystalovými mřížkami: samostatnými izolovanými. mnohoplochými. trojrozměrnými kostrovitými. vrstevnatými.

Tektosilikáty mají v krystalových strukturách sloučenin v anionových komplexech: tetraedry Fe3O4. tetraedry SiO4 a tetraedry AlO4. tetraedry AlO4. tetraedry SiO4 a tetraedry Fe3O4.

Živce jsou objemově zastoupeny v zemské kůře cca: 10 %. 25 %. 50 %. 75 %.

Na chemickém složení většiny živců se podílejí tyto složky: albitová, anortitová, ortoklasová. albitová až anortitová. plagioklasová. ortoklasová.

Podle chemického složení a poznatků o izomorfní mísitelnosti se živce dělí na: sodno-vápenaté, sodno-draselné, draselno-barnaté. sodno-vápenaté, sodno-draselné, sodno-barnaté. sodno-vápenaté, sodno-draselné, draselno-sodné. sodno-vápenaté, sodno-draselné, plagioklasové.

Plagioklasy mají klasifikaci minerálních vidů v izomorfní řadě: albit, oligoklas, andezín, labradorit, bytownit, anortit. ortoklas, plagioklas. albit, labradorit, anortit. albit, oligoklas, labradorit, bytownit, anortit.

Plagioklasy mají tvar krystalů: trojklonný. jednoklonný. čtverečný. kosočtverečný.

Ortoklas krystalizuje v soustavě: trojklonné. jednoklonné. čtverečné. kosočtverečné.

Bílý porcelán se vyrábí ze živce, kaolinu a křemene při teplotě tavení živce: 300 - 500 °C. 900 °C. 1100 - 1300 °C. 1713 °C.

U ortoklasu je známo nejvyšší množství dvojčatných srůstů u živců. Nejznámější je: mariánsko-lázeňský. františkovo-lázeňský. karlovarský. luhačovický.

Působením exogenních činitelů podléhá ortoklas při zvětrávání procesu: serpentinizace. chloritizace. změny na plagioklas. kaolinizace.

V tropech a subtropech vznikají zvětráváním živců ložiska: bauxitová. porcelanitová. hadcová. kaolinová.

Polodrahokam amazonit je zelená odrůda: ortoklasu. mikroklinu. sanidinu. anortitu.

Živce jsou hlavním minerálem hornin: granitů (žul). bazaltů (čedičů). antropogenních. organogenních.

Foidy jako zástupci živců jsou minerály, které z taveniny vznikají místo živců: sodno-vápenatých. sodno-draselných. sodno-barnatých. sodno-železnatých.

Zeolity mají mezi SiO4 a AlO4 tetraedry dutiny relativně velké: cca 0,4-0,8 nm, navzájem propojené kanálky. cca 0,4-0,8 nm, bez vzájemného propojení. cca 0,1-0,2 nm, navzájem propojené kanálky. cca 0,1-0,2 nm, bez vzájemného propojení.

Zeolit natrolit má velký význam pro výrobu: léčiv. přípravků na výrobu výbušnin. přípravků na desinfekci, dezinsekci a deratizaci. přípravků na likvidaci ropných skvrn na vodní hladině.

Tzv. organolity bývaly ve starších mineralogických systémech členěny na: uhlovodíky, bitumeny, pryskyřice, uhlí. uhlovodíky, bitumeny, pryskyřice. soli organických sloučenin, uhlovodíky, bitumeny, pryskyřice, uhlí. soli organických sloučenin, uhlovodíky, bitumeny, pryskyřice.

Současný Strunzův mineralogický systém člení organické substance do oddělení: uhlovodíky, bitumeny, pryskyřice. uhlovodíky, bitumeny, pryskyřice, uhlí. soli organických kyselin, uhlovodíky, bitumeny, pryskyřice. soli organických kyselin, uhlovodíky, pryskyřice.

Jantar je znám i pod jiným odborným označením: suchsit. sukcinit. sericit. sukcesit.

Jantar je fosilní směsí pryskyřice: druhohorních jehličnanů. třetihorních jehličnanů. čtvrtohorních jehličnanů. třetihorních a čtvrtohorních jehličnanů.

Lisovaný jantar slouží jako: elektricky vodivý materiál. elektricky nevodivý materiál. vodoizolační materiál. zvukoizolační materiál.

Do které skupiny silikátů patří: albit:. diopsid:. olivín:. epidot:. muskovit. kaolinit.

. Kterému silikátu odpovídá popis? Žlutozelená barva, skelný lesk, tvrdost 6,5, běžný výskyt v bazaltech: olivín. epidot.