manazerska ekonomie

Agregátní intenzivní produkční funkce. Platí následující tvrzení: Pokud se sklon intenzivní produkční funkce s růstem kapitálové vybavenosti práce snižuje, projevují se klesající výnosy z variabilního faktoru – kapitálu. Pokud se sklon intenzivní produkční funkce s růstem kapitálové vybavenosti práce snižuje, projevují se rostoucí výnosy z variabilního faktoru – kapitálu. Zachycuje vzájemný vztah mezi mezní produktivitou práce a průměrnou kapitálovou intenzitou. Zachycuje vzájemný vztah mezi průměrnou produktivitou práce a průměrnou kapitálovou intenzitou.

Agregátní nabídka a inflační očekávání. Platí následující tvrzení: Vyšší inflační očekávání posunou křivku krátkodobé agregátní nabídky nahoru. Vyšší inflační očekávání posunou křivku krátkodobé agregátní nabídky dolů. Vyšší inflační očekávání posunou křivku krátkodobé agregátní nabídky doleva. Inflační očekávání mohou vysvětlit existenci setrvačné inflace. Inflační očekávání mohou vysvětlit existenci akcelerující inflace. Pokud se ekonomika nachází v kladné produktové mezeře, inflační očekávání se pravděpodobně budou zvyšovat. Pokud se ekonomika nachází v kladné produktové mezeře, inflační očekávání se pravděpodobně budou snižovat.

Agregátní nabídka v dlouhém období. Platí následující tvrzení. Existuje stabilní míra inflace. Existuje fixní míra inflace. Skutečná míra inflace se blíží očekávané míře inflace. Skutečná míra inflace se rovná očekávané míře inflace. Ceny jsou dokonale fixní. Ceny jsou dokonale flexibilní.

Agregátní poptávka odvození z křivek IS a MP. Uvažujme jinak stejné podmínky. AD je klesající, protože při růstu inflace: Kupní síla daného nominálního množství peněz v ekonomice roste, a proto spotřební výdaje domácností klesají. Kupní síla daného nominálního množství peněz v ekonomice klesá, a proto spotřební výdaje domácností klesají. Dochází k reálné depreciaci domácí měny a růstu konkurenceschopnosti domácího zboží. Dochází k reálné apreciaci domácí měny a růstu konkurenceschopnosti domácího zboží. Centrální banka zvýší reálné úrokové sazby, což povede ke zvýšení výdajů citlivých na úrokovou sazbu. Centrální banka zvýší reálné úrokové sazby, což povede ke snížení výdajů citlivých na úrokovou sazbu.

Agregátní nabídka v krátkém období. Příčiny pomalého přizpůsobení cen. Platí následující tvrzení: Teorie efektivnosti mezd vychází z hypotézy, že s poklesem reálných mezd dochází k růstu produktivity práce. Teorie efektivnosti mezd vychází z hypotézy, že s růstem reálných mezd dochází k růstu produktivity práce. Menu cost jsou náklady spojené se změnou cen jako např. vytištění katalogů, náklady spojené s informováním spotřebitelů o nových cenách apod. Explicitní mzdové kontrakty vyjadřují skutečnost, že mzdové dohody jsou uzavírány na delší období a jejich začátky či konce nejsou v ekonomice synchronizovány. Implicitní cenové kontrakty lze chápat jako určité nepsané dohody mezi firmou a zákazníky o cenách.

Agregátní nabídka. Platí následující tvrzení: Agregátní nabídka znázorňuje velikost reálného produktu, který jsou firmy ochotny nabízet při různých mírách inflace. V krátkém období je míra inflace nestabilní a je určena inflačními očekáváními. V krátkém období je míra inflace stabilní a je určena inflačními očekáváními. Krátkodobou agregátní nabídku lze graficky zachytit jako vertikální přímku. Krátkodobou agregátní nabídku lze graficky zachytit jako horizontální přímku.

Agregátní produkční funkce. Existují dva výrobní faktory – práce a kapitál, přičemž práce je variabilním vstupem. Platí následující tvrzení: Mezní produkt práce vypočteme jako parciální derivaci produkční funkce podle práce. Mezní produkt práce vypočteme jako parciální derivaci produkční funkce podle kapitálu. Pokud se s rostoucím objemem práce budou snižovat přírůstky produktu, hovoříme o klesajících výnosech z variabilního vstupu – práce. Pokud se s rostoucím objemem práce budou snižovat přírůstky produktu, hovoříme o rostoucích výnosech z variabilního vstupu – práce. Sklon produkční funkce udává mezní produkt práce. Působení technologické pokroku posune křivku agregátní produkční funkce dolů. Působení technologické pokroku posune křivku agregátní produkční funkce nahoru.

Ekonomický růst. Platí následující tvrzení: Jestliže se množství kapitálu zvyšuje rychleji než objem použité práce, hovoříme o prohlubování kapitálu. Jestliže se množství kapitálu zvyšuje rychleji než objem použité práce, hovoříme o rozšiřování kapitálu. Jestliže roste vybavenost práce kapitálem, hovoříme o rozšiřování kapitálu. Jestliže roste vybavenost práce kapitálem, hovoříme o prohlubování kapitálu. Jestliže se množství kapitálu zvyšuje stejně rychle jako objem práce, hovoříme o prohlubování kapitálu. Jestliže se množství kapitálu zvyšuje stejně rychle jako objem práce, hovoříme o rozšiřování kapitálu.

Endogenní teorie růstu. AK model. Platí následující tvrzení: Technologický pokrok je považován za exogenní veličinu. Kapitál je tvořen vedle kapitálových statků i znalostmi. Kapitál vykazuje variabilní výnosy. Zvýšení míry úspor natrvalo zvýší hospodářský růst. Technologický pokrok je považován za endogenní veličinu. Kapitál je tvořen vedle kapitálových statků i prací. Kapitál vykazuje konstantní výnosy. Zvýšení míry úspor natrvalo sníží hospodářský růst.

Fisherův a mezinárodní Fisherův efekt. Platí následující tvrzení: Podle Fisherova efektu, bude při dané nominální úrokové míře reálná úroková míra tím menší, čím nižší míru inflace očekáváme. Podle zjednodušené podoby mezinárodního Fisherova efektu bude inflační diferenciál tím větší, čím větší bude úrokový (nominální) diferenciál, za předpokladu, že reálné úrokové míry jsou doma a v zahraničí totožné. Podle Fisherova efektu, bude při dané nominální úrokové míře reálná úroková míra tím větší, čím nižší míru inflace očekáváme. Podle zjednodušené podoby mezinárodního Fisherova efektu bude inflační diferenciál tím větší, čím menší bude úrokový (nominální) diferenciál, za předpokladu, že reálné úrokové míry jsou doma a v zahraničí totožné. Zjednodušeně podoba mezinárodního Fisherova efektu udává rovnost úrokového a inflačního diferenciálu.

Inflace. Index spotřebitelných cen. Platí následující tvrzení: Jedná se o Laspeyresův index. Je označován i jako index konzumních nákladů, protože odráží změny cen výrobků a služeb nakupovaných spotřebiteli. Je označován i jako index životních nákladů, protože odráží změny cen výrobků a služeb nakupovaných spotřebiteli. Využívá spotřební koš statků a služeb.

Inflace. Platí následující tvrzení: Změny indexu cen výrobců se mohou v čase projevit do změn indexu spotřebitelských cen. Změny indexu cen výrobců se nemohou v čase projevit do změn indexu spotřebitelských cen. Skrytá inflace se může vyskytovat z důvodu toho, že CPI využívá fixní koš statků a služeb, kdežto skutečný spotřební koš se může měnit. Skrytá inflace se může vyskytovat z důvodu toho, že CPI využívá variabilní koš statků a služeb, kdežto skutečný spotřební koš se může měnit.

Investice a akciový trh. Tobinovo q. platí následující tvrzení: Tobinovo q zjistíme tak, že tržní hodnotu firmy vydělíme reprodukčními náklady firmy. Tobinovo q zjistíme tak, že reprodukční náklady vydělíme tržní hodnotou firmy. Firma bude provádět investici, pokud Tobinovo q bude menší než jedna. Firma bude provádět investici, pokud Tobinovo q bude větší než jedna. I v případě Tobinova q, podobně jako v neoklasickém modelu investic, nemá na investice vliv úroková míra. I v případě Tobinova q, podobně jako v neoklasickém modelu investic, má na investice vliv úroková míra.

Které z následujících možností popisují strukturální nezaměstnanost: V regionu uzavírají své provozy hutnické firmy, které propouštějí své zaměstnance. Do stejného regionu vstoupil nový investor, který však poptává pracovníky s jinou kvalifikací. Ve venkovském regionu na jihu Moravy je vysoký počet nezaměstnaných, kteří však z důvodu nedostatečné dopravní obslužnosti nemohou přijmout volná místa v Brně.

Měnová báze se vedle hotovostních rezerv v pokladnách komerčních bank skládá z: Emise oběživa. Dluhopisů a akcií. Závazkových peněžních listů. Povinných rezerv komerčních bank. Dobrovolných rezerv komerčních bank.

Model agregátní poptávky a nabídky. Firmy zvýší díky investičním pobídkám výrazně své investice. Platí následující tvrzení: Krátkodobě je křivka SRAS horizontální, a proto se bude ekonomika krátkodobě nacházet v kladné produkční mezeře. Krátkodobě je křivka SRAS horizontální, a proto se bude ekonomika krátkodobě nacházet v záporné produkční mezeře. Křivka agregátní poptávky se posune doleva. Křivka agregátní poptávky se posune doprava. V delším období rostou ceny a zvyšují se inflační očekávání, centrální banka reaguje zvýšením reálných úrokových měr. V delším období rostou ceny a zvyšují se inflační očekávání, centrální banka reaguje snížením reálných úrokových měr.

Model agregátní poptávky a nabídky. Fiskální restrikce. Platí následující tvrzení: Křivka agregátní poptávky se posune doprava. Křivka agregátní poptávky se posune doleva. V delším období klesají ceny a snižují se inflační očekávání, centrální banka reaguje zvýšením reálných úrokových měr. V delším období klesají ceny a snižují se inflační očekávání, centrální banka reaguje snížením reálných úrokových měr. V delším období klesají ceny a snižují se inflační očekávání, centrální banka reaguje ZVÝŠENÍM reálných úrokových měr.

Nabídková inflace. Reakce centrální banky. Platí následující tvrzení: Akomodativní politika znamená, že centrální banka sníží reálné úrokové míry. Neutrální měnová politika znamená, že centrální banka nezmění reálné úrokové míry. Restriktivní měnová politika znamená, že centrální banka zvýší reálné úrokové míry. Při restriktivní měnové politice agregátní poptávka klesne. Při restriktivní měnové politice agregátní poptávka vzroste.

Neoklasická teorie kapitálu. Platí následující tvrzení: Optimální zásoba kapitálu pozitivně závisí na velikosti produkce. Optimální zásoba kapitálu negativně závisí na velikosti produkce. Optimální zásoba kapitálu negativně závisí na velikosti mzdové sazby. Optimální zásoba kapitálu negativně závisí na velikosti reálné úrokové míry. Optimální zásoba kapitálu pozitivně závisí na velikosti mzdové sazby. Optimální zásoba kapitálu pozitivně závisí na velikosti reálné úrokové míry.

Neoklasická teorie kapitálu. Investice do zásob. Platí následující tvrzení: U neplánovaných investic do zásob hraje klíčovou roli rozdílů mezi skutečnými prodeji a očekávanými prodeji. Celkové investice do zásob lze rozdělit na plánované a neplánované. Plánované investice do zásob jsou ovlivněny očekávanými prodeji. Plánované investice do zásob nejsou ovlivněny očekávanými prodeji. Plánované investice do zásob jsou ovlivněny podílem mezi optimální úrovní zásob a skutečnou úrovní zásob. Plánované investice do zásob jsou ovlivněny rozdílem mezi optimální úrovní zásob a skutečnou úrovní zásob. Pokud vzroste reálná úroková míra, investice do zásob vzrostou. Pokud vzroste reálná úroková míra, investice do zásob klesnou.

Okunův zákon. Platí následující tvrzení: Pokud je ekonomika v záporné produkční mezeře, podle Okunova zákona, bude skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti. Pokud je ekonomika v kladné produkční mezeře, podle Okunova zákona, bude skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti. Pokud je ekonomika v záporné produkční mezeře, podle Okunova zákona, bude skutečná míra nezaměstnanosti vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti. Pokud je ekonomika v kladné produkční mezeře, podle Okunova zákona, bude skutečná míra nezaměstnanosti vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti. Pokud se ekonomika nachází pod potencionálním produktem, podle Okunova zákona bude skutečná míra nezaměstnanosti stejná jako přirozená míra nezaměstnanosti. Pokud se ekonomika nachází na potencionálním produktu, podle Okunova zákona bude skutečná míra nezaměstnanosti stejná jako přirozená míra nezaměstnanosti.

Phillipsova křivka. Předpokládejme plně racionální očekávání a expanzivní měnovou (monetární) politiku: Dojde pouze k růstu skutečné a očekávané inflace bez ohledu na období. Dojde pouze k poklesu skutečné a očekávané inflace bez ohledu na období. Míra nezaměstnanosti bude stále na přirozené míře. Míra nezaměstnanosti bude vzroste nad přirozenou míru.

Rozšířená Phillipsova křivka. Platí následující tvrzení: Pohybujeme-li se po krátkodobé Phillipsově křivce zprava doleva, očekávaná míra inflace se snižuje. Pohybujeme-li se po krátkodobé Phillipsově křivce zprava doleva, očekávaná míra inflace se nemění. Pohybujeme-li se po krátkodobé Phillipsově křivce zprava doleva, očekávaná míra inflace se zvyšuje.

Rozšířená Phillipsova křivka. Platí následující tvrzení: Krátkodobě ekonomické subjekty mohou podlehnout tzv. peněžní iluzi. Krátkodobě ekonomické subjekty nemohou podlehnout tzv. peněžní iluzi. Skutečná míra nezaměstnanosti není ovlivněna nákladovými (nabídkovými) šoky. Skutečná míra nezaměstnanosti je ovlivněna nákladovými (nabídkovými) šoky. Skutečná míra inflace není ovlivněna odchylkou skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti. Skutečná míra inflace je ovlivněna odchylkou skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti. Skutečná míra inflace není ovlivněna očekávanou mírou inflace. Skutečná míra inflace je ovlivněna očekávanou mírou inflace.

Pro Keynesovu krátkodobou funkci spotřeby platí následující tvrzení: Indukovaná spotřeba závisí na disponibilním důchodě. Indukovaná spotřeba nezávisí na disponibilním důchodě. Část disponibilního důchodu, která není věnována na spotřebu, je spotřebiteli věnována na úspory. Část disponibilního důchodu, která je věnována na spotřebu, je spotřebiteli věnována na úspory. Autonomní spotřeba závisí na disponibilním důchodu. Autonomní spotřeba nezávisí na disponibilním důchodu. Průměrný sklon ke spotřebě vyjadřuje, jaká část disponibilního důchodu je v průměru vydávána na investice. Průměrný sklon ke spotřebě vyjadřuje, jaká část disponibilního důchodu je v průměru vydávána na spotřebu.

Pro Keynesovu teorii spotřeby platí: S růstem disponibilního důchodu klesá průměrný sklon k úsporám. S růstem disponibilního důchodu roste průměrný sklon k úsporám. S růstem disponibilního důchodu se mezní sklon ke spotřebě zvyšuje. S růstem disponibilního důchodu se mezní sklon ke spotřebě nemění. S růstem disponibilního důchodu klesá průměrný sklon ke spotřebě. S růstem disponibilního důchodu roste průměrný sklon ke spotřebě.

Pro původní Keynesovu poptávku po penězích platí následující tvrzení: Spekulační motiv není ovlivněn úrokovou mírou. Spekulační motiv je ovlivněn úrokovou mírou. Opatrnostní motiv není ovlivněn velikostí důchodu. Opatrnostní motiv je ovlivněn velikostí důchodu. Transakční motiv je ovlivněn velikostí důchodu. Transakční motiv není ovlivněn velikostí důchodu.

Pro sklon křivky IS platí následující tvrzení: Klesne-li citlivost autonomních výdajů na změnu úrokové míry, křivka IS se otočí kolem průsečíku s horizontální osou a bude plošší. Klesne-li citlivost autonomních výdajů na změnu úrokové míry, křivka IS se otočí kolem průsečíku s horizontální osou a bude strmější. Vzroste-li citlivost autonomních výdajů na změnu úrokové míry, křivka IS se otočí kolem průsečíku s vertikální osou a bude plošší. Vzroste-li výdajový multiplikátor, otočí se křivka IS kolem průsečíku s vertikální osou a bude plošší. Vzroste-li výdajový multiplikátor, otočí se křivka IS kolem průsečíku s vertikální osou a bude strmější. Vzroste-li výdajový multiplikátor, otočí se křivka IS kolem průsečíku s horizontální osou a bude strmější.

Protiinflační politika centrální banky. Platí následující tvrzení: Při metodě cold turkey výrazným způsobem sníží centrální banka reálné úrokové míry. Při metodě cold turkey výrazným způsobem zvýší centrální banka reálné úrokové míry. Úspěšnost protiinflační politiky lze měnit tzv. koeficientem obětování, který udává kumulativní ztráty reálného produktu, pokud se ekonomika dostane pod potenciál, vůči dosaženému snížení míry inflace. Úspěšnost protiinflační politiky lze měnit tzv. koeficientem obětování, který udává kumulativní ztráty reálného produktu, pokud se ekonomika dostane nad potenciál, vůči dosaženému snížení míry inflace. Při gradualistické metodě se křivka agregátní poptávky bude postupně posouvat doprava. Při gradualistické metodě se křivka agregátní poptávky bude postupně posouvat doleva. Metoda cold turkey je výhodná zejména při existenci racionálních očekávání. Metoda cold turkey je výhodná zejména při existenci iracionálních očekávání. Při gradualistické metodě se křivka agregátní poptávky bude postupně posouvat doleva.

Předpokládejme čtyřsektorovou ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Dojde ke snížení vládních nákupů. Která z následujících tvrzení jsou pravdivá: Dojde k poklesu rovnovážného produktu. Křivka plánovaných výdajů (AD) se rovnoběžně posune dolů. Dojde k růstu rovnovážného produktu. Křivka plánovaných výdajů (AD) se rovnoběžně posune nahoru.

Předpokládejme čtyřsektorovou ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Dojde ke zvýšení důchodové sazby daně. Která z následujících tvrzení jsou pravdivá: Křivka plánovaných výdajů (AD) se stane plošší. Křivka plánovaných výdajů (AD) se stane strmější. Křivka plánovaných výdajů (AD) se stane posune nahoru.

Předpokládejme čtyřsektorovou ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Dojde ke zvýšení soukromých investic. Která z následujících tvrzení jsou pravdivá: Křivka plánovaných výdajů AD se rovnoběžně posune dolů. Křivka plánovaných výdajů AD se rovnoběžně posune nahoru. Dojde k poklesu rovnoběžného produktu. Dojde k růstu rovnoběžného produktu.

Předpokládejme čtyřsektorovou ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Která z následujících tvrzení jsou pravdivá: Multiplikátor dvousekotorové ekonomiky je větší než multiplikátor třísektorové ekonomiky. Multiplikátor dvousektorové ekonomiky je převrácenou hodnotou mezního sklonu k úsporám. Multiplikátor čtyřsektorové ekonomiky je menší než multiplikátor dvousektorové ekonomiky. Multiplikátor vládních výdajů je větší než multiplikátor vládních transferových plateb.

Předpokládejme model produkt-výdaje. Mezi úniky z ekonomiky ve čtyřsektorové ekonomice patří: Úspory domácností. Daně. Vládní výdaje. Export. Import. Investice.

Předpokládejme čtyřsektorovu ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Dojde ke zvýšení mezníhosklonu k importu. Která z následujících tvrzení jsou pravdivá: Křivka plánovaných výdajů AD se stane plošší. Křivka plánovaných výdajů AD se stane strmější. Dojde k růstu rovnávaného produktu. Dojde k poklesu rovnávaného produktu.

Předpokládejme Keynesovu teorii poptávky po penězích. Pokud za jinak stejných podmínek vroste reálný důchod: Vzroste důchodová rychlost obratu peněz. Poklesne důchodová rychlost obratu peněz. Vzroste poptávka po penězích. Sníží se poptávka po penězích.

Předpokládejme klasický model trhu práce. Platí následující tvrzení: Ceny jsou flexibilní, mzdy jsou v krátkém období fixní. Ceny jsou fixní, mzdy jsou v krátkém období fixní. Ceny a mzdy jsou flexibilní. Firmy maximalizují zisk při nájmu práce, pokud je mezní práce vyšší než reálná mzdová sazba. Firmy maximalizují zisk při nájmu práce, pokud se mezní práce rovná reálné mzdové sazbě. Při převisu nabídky práce nad poptávkou reálné mzdy poklesnou a trh práce se vyčistí. Při převisu nabídky práce nad poptávkou reálné mzdy vzrostou a trh práce se vyčistí.

Předpokládejme model agregátní poptávky a nabídky. Pokud nastane pozitivní poptávkový šok, platí následující tvrzení: V delším období se postupně zvýší inflační očekávání a díky tomu se křivka krátkodobé agregátní nabídky posouvá nahoru. V delším období se postupně zvýší inflační očekávání a díky tomu se křivka krátkodobé agregátní nabídky posouvá dolů. Centrální banka v souladu se svým inflačním cílem snižuje reálné úrokové sazby. Centrální banka v souladu se svým inflačním cílem zvyšuje reálné úrokové sazby. Křivka agregátní poptávky se posune doprava. Křivka agregátní poptávky se posune doleva. V dlouhém období se nakonec produkt dostane zpět na potencionální produkt, jediným dopadem je růst míry inflace. V dlouhém období se nakonec produkt dostane zpět pod potencionální produkt, jediným dopadem je pokles míry inflace. Krátkodobě se ekonomika dostane do záporné produkční mezery, roste produkt, klesá nezaměstnanost. Krátkodobě se ekonomika dostane do kladné produkční mezery, roste produkt, klesá nezaměstnanost.

Předpokládejme model mezičasové volby. V případě růstu úrokové míry platí následující tvrzení: Celkový efekt na spotřebu jedince ve výchozím období není jednoznačný. Spotřeba na jedince se ve výchozím období sníží. Substituční efekt vede k poklesu spotřeby ve výchozím období. Substituční efekt vede k růstu spotřeby ve výchozím období. Důchodový efekt, v případě, že jedinec v postavení věřitele, vede k růstu spotřeby ve výchozím období. Důchodový efekt, v případě, že jedinec v postavení věřitele, vede k poklesu spotřeby ve výchozím období.

Předpokládejme model produkt-výdaje. Mezi základní předpoklady tohoto modelu patří: Dostatečná nabídka práce. Ekonomika pracuje na svém potenciálním produktu. Ekonomika pracuje pod svým potencionálním produktem. Fixní nominální ceny. Flexibilní nominální ceny. Existuje dostatečná zásoba kapitálu.

Předpokládejme Solowův model ekonomického růstu a neutrální technologický pokrok. Jestliže dojde za jinak stejných podmínek ke zvýšení míry úspor, platí následující tvrzení: Po dosažení nového stabilního stavu, bude produkt na jednoho obyvatele vyšší oproti původní výši. Po dosažení nového stabilního stavu, bude produkt na jednoho obyvatele nižší oproti původní výši. Dojde k rychlejšímu ekonomickému růstu, avšak toto zvýšení bude pouze dočasné. Dojde k trvale rychlejšímu ekonomickému růstu. Dojde k poklesu průměrné vybavenosti práce kapitálem. Dojde k růstu průměrné vybavenosti práce kapitálem.

Předpokládejme Solowův model ekonomického růstu a neutrální technologický pokrok. Jestliže doje za jinak stejných podmínek k růstu počtu obyvatelstva, platí následující tvrzení: Solowův model populačním růstem vysvětluje, proč dochází k trvalému ekonomickému růstu celkového produktu. Produkt na obyvatele se sníží. Produkt na obyvatele se zvýší. Nový stabilní stav je dosažen v bodě průsečíku křivky funkce úspor a nové linie rozšíření kapitálu. Linie rozšiřování kapitálu je strmější. Linie rozšiřování kapitálu je plošší.

Předpokládejme Solowův model ekonomického růstu. Platí následující tvrzení: Míra růstu obyvatelstva je považována za endogenní veličinu. Míra růstu obyvatelstva je považována za exogenní veličinu. Míra úspor je považována za exogenní veličinu. Míra úspor je považována za endogenní veličinu. Technologický pokrok je považován za endogenní veličinu. Technologický pokrok je považován za exogenní veličinu.

Předpokládejme trh práce z pohledu nových keynesiánců. Platí následující tvrzení: Příkladem nominálních rigidit jsou tzv. menu cost (náklady jídelníčku). Noví keynesiánci se zaměřují na vysvětlení mikroekonomických příčin rychlého přizpůsobení cen a mezd. Noví keynesiánci se zaměřují na vysvětlení mikroekonomických příčin pomalého přizpůsobení cen a mezd.

Představme si ekonomiku operující na úrovni potencionálního produktu, pak pro neutralitu peněz, platí následující tvrzení: Peníze neovlivňují nominální veličiny (např. cenovou hladinu). Peníze ovlivňují nominální veličiny (např. cenovou hladinu).

Reálný měnový kurz. Platí následující tvrzení: V případě platnosti absolutní verze parity kupních sil se rovná jedné. V podstatě udává poměr vnější a vnitřní parity kupní síly domácí měny. V podstatě udává vnitřní paritu kupní síly zahraniční měny.

Reálný měnový kurz. Reálné zhodnocení domácí měny nastane, pokud za jinak stejných podmínek dojde: K růstu zahraniční cenové hladiny. K nominálnímu znehodnocení domácí měny. K růstu domácí cenové hladiny. K poklesu zahraniční cenové hladiny. K nominálnímu zhodnocení domácí měny. K poklesu domácí cenové hladiny.

Syntéza parity úrokových měr a parity kupní síly. Fisherův model mezinárodní efekt. Při růstu domácí úrokové míry platí následující tvrzení: Podle relativní verze parity kupní síly vzniká prostor pro očekávané znehodnocení domácí měny. Dojde ke zvýšení inflačního diferenciálu. Podle nekryté parity dojde k okamžitému znehodnocení domácí měny (růstu spotového měnového kurzu). Podle relativní verze parity kupní síly vzniká prostor. Podle relativní verze parity kupní síly vzniká prostor pro očekávané zhodnocení domácí měny. Dojde ke snížení inflačního diferenciálu. Podle nekryté parity dojde k okamžitému zhodnocení domácí měny (růstu spotového měnového kurzu).

Teorie permanentního důchodu. Platí následující tvrzení: Běžný disponibilní důchod je součtem permanentního důchodu a dočasných změn důchodu. Permanentní důchod je průměrný dlouhodobý očekávaný důchod. Běžný disponibilní důchod je rozdílem permanentního důchodu a dočasných změn důchodu. Permanentní důchod je průměrný dlouhodobý důchod. Dlouhodobě spotřeba roste proporcionálně vzhledem k disponibilnímu důchodu. Spotřeba v dlouhém období nezávisí na běžném disponibilním důchodu, ale na permanentním důchodu. Dlouhodobě spotřeba roste podproporcionálně vzhledem k disponibilnímu důchodu. Spotřeba v dlouhém období závisí na běžném disponibilním důchodu.

Trh práce. Předpokládejme teorii reálných hospodářských cyklů. Platí následující tvrzení: Příčinou kolísání zaměstnanosti jsou nabídkové šoky. Existuje mezičasový substituční efekt. Existuje mezičasový kapitálový efekt. S růstem úrokové míry se bude snižovat množství práce realizované v současnosti na trhu. S růstem úrokové míry se bude zvyšovat množství práce realizované v současnosti na trhu.

Trh práce. Platí následující tvrzení: Míra nezaměstnanosti se vypočítá jako procento nezaměstnaných z pracovní síly. Celkovou populaci lze rozdělit na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Míra nezaměstnanosti se vypočítá jako procento nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva. Aby byla osoba považována za nezaměstnanou, musí být ekonomicky aktivní, nemusí být zaměstnaná ani sebezaměstnaná, musí aktivně hledat práci a musí být připravena do určité doby do práce nastoupit.

Trh práce. Předpokládejme klasický model trhu práce. Platí následující tvrzení: Existuje pouze dobrovolná nezaměstnanost. Nominální mzdy jsou dokonale pružné. Nominální mzdy jsou fixní. Trh práce je neustále vyčištěn. Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost. Ti, kteří chtějí při rovnovážné míře pracovat, práci nalézají.

Trh práce. Předpokládejme klasický model trhu práce. Tento model pracuje za těchto předpokladů: Práce je homogenní. Práce je heterogenní. Firma maximalizuje zisk. Jedinci maximalizují užitek. Ceny jsou dokonale pružné. Ceny jsou dokolane nepružné.

Trh práce. Předpokládejme monetaristický model mylného vnímání cenové hladiny. Platí následující tvrzení: Model předpokládá mylné očekávání cenové hladiny zaměstnanců. Poptávka firem po práci závisí na skutečné reálné mzdě, tedy W/P. Nabídka práce ze strany zaměstnanců závisí na očekávané reálné mzdě, tedy W/Pe. Z modelu není patrný proticyklický pohyb reálných mezd. Z modelu je patrný proticyklický pohyb reálných mezd.

Účetní bilance centrální a komerční banky. Platí následující tvrzení: Vklady (depozita) klientů jsou zachyceny na straně pasiv komerční banky. Vklady (depozita) klientů jsou zachyceny na straně aktiv komerční banky. Povinné minimální rezervy jsou zachyceny na straně pasiv centrální banky. Povinné minimální rezervy jsou zachyceny na straně aktiv centrální banky. Úvěry poskytnuté komerční bankou jsou zachyceny na straně aktiv komerční banky. Úvěry poskytnuté komerční bankou jsou zachyceny na straně pasiv komerční banky. Povinné minimální rezervy jsou zachyceny na straně aktiv komerční banky. Povinné minimální rezervy jsou zachyceny na straně pasiv komerční banky.

Uvažujme absolutní verzi parity kupní síly. Platí následující tvrzení: Kurz je stanoven na takové výši, kdy se vnitřní a vnější kupní síla měny rovná. Kurz odpovídá podílu domácí a zahraniční cenové hladiny. Pokud poroste domácí cenová hladina, bude domácí měna z jinak stejných podmínek znehodnocovat. Pokud poroste domácí cenová hladina, bude domácí měna z jinak stejných podmínek zhodnocovat.

Uvažujme křivku IS. Platí následující tvrzení: Vyjadřuje veškeré kombinace reálného produktu a úrokové míry, při kterých je trh statků a služeb v rovnováze. V bodech nalevo od křivky IS jsou plánované agregátní výdaje (poptávka) vyšší než reálný výstup ekonomiky (nedostatek, deficit). V bodech nalevo od křivky IS jsou plánované agregátní výdaje (poptávka) nižší než reálný výstup ekonomiky (přebytek). Graficky se odvodí z modelu produkt-výdaje (modelu 45°). Graficky se odvodí z modelu produkt-výdaje (modelu 60°).

Uvažujme původní keynesiánský model trhu práce. Platí následující tvrzení: Na trhu práce může vzniknout nedobrovolná nezaměstnanost. Na trhu práce nemůže vzniknout nedobrovolná nezaměstnanost. Model předpokládá v první části hospodářského cyklu proticyklický pohyb reálných mezd. Model nepředpokládá proticyklický pohyb reálných mezd.

Uvažujme relativní verzi parity kupní síly. Platí následující tvrzení: Nevysvětluje konkrétní hodnotu měnového kurzu jako absolutní verze, ale spíš změnu kurzu v čase. Vysvětluje konkrétní hodnotu měnového kurzu jako absolutní verze, ale spíš změnu kurzu v čase. Pokud bude domácí očekávaná inflace nižší než zahraniční, lze očekávat znehodnocení domácí měny. Pokud bude domácí očekávaná inflace nižší než zahraniční, lze očekávat zhodnocení domácí měny. Procentní míra změny měnového kurzu odpovídá inflačnímu diferenciálu. Růst inflačního diferenciálu je doprovázen poklesem očekávaného procentního zhodnocení domácí měny. Růst inflačního diferenciálu je doprovázen růstem očekávaného procentního znehodnocení domácí měny.

Uvažujme teorii nekryté parity úrokových sazeb. Platí následující tvrzení: Očekávaná výnosnost zahraničního aktiva není ovlivněna i očekávanou změnou kurzu domácí měny. Očekávaná výnosnost zahraničního aktiva je mimo jiné ovlivněna i očekávanou změnou kurzu domácí měny. Rovnovážného kurzu je dosaženo, pokud se vyrovná očekávaná výnosnost domácích a zahraničních aktiv. V rovnováze platí, že se úrokový diferenciál rovná očekávané míře změny kurzu domácí měny.

Uvažujme ve výchozím období splnění podmínky rovnováhy nekryté parity úrokových sazeb. Nyní vzroste za jinak stejných podmínek domácí úroková míra. Pro výchozí (spotový) měnový kurz platí následující tvrzení: Domácí měna znehodnotí. Domácí měna zhodnotí. Zahraniční měna znehodnotí. Zahraniční měna zhodnotí.

Výnosy z rozsahu a výnosy z variabilního vstupu. Produkční funkce má rovnici: Y = L 0,4, K0,5. Platí následující tvrzení: Tato produkční funkce vykazuje klesající výnosy z rozsahu. Tato produkční funkce vykazuje rostoucí výnosy z rozsahu.

Základní rovnice růstového účetnictví. Vypočítejte tempo růstu potencionálního produktu, jestliže víte, že kapitál vzrostl o 3 % a práce o 0,5 %. Souhrnná produktivita výrobních faktorů vzrostla o 1 % a podíl nákladů na kapitál v produktu činí 0,7. 3,25%. 7,34%.

Předpokládejme model produkt-výdaje. Mezi vstřiky do ekonomiky ve čtyřsektorové ekonomice patří: Export. Investice firem. Spotřeba. Daně. Vládní nákupy. Import.

Výnosy z rozsahu. Produkční funkci lze zapsat rovnicí: Y= L0,5K0,5. Platí následující tvrzení: Produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu. Při t násobném zvýšení obou výrobních faktorů (t>1) produkce vzroste právě t krát. Mezní produkt práce je L - 0,5K0,5(neboli K0,5/L0,5).

Keynesovu krátkodobou funkci spotřeby lze zapsat rovnici: C=150+0,75 YD(YD = disponibilní důchod). Za těchto podmínek platí: Při disponibilním důchodu YD = 600 jsou autonomní úspory -150. Mezní sklon k úsporám je 0,25. Při disponibilním důchodu 600 jsou celkové úspory nulové.

Uvažujme poptávku po domácí měně na devizovém trhu. Předpokládáme jinak stejné podmínky. Poptávka po domácí měně vzroste, pokud se zvýší: Příliv portfoliových investic do domácí ekonomiky. Export domácího zboží. Import zahraničního zboží a služeb. Příliv přímých portfoliových zahraničních investic do domácí ekonomiky. Přimé portfoliové investice rezdienty do zahraniční ekonomiky.

Předpokládejme třísektorovou ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Vláda zvýšila vládní nákupy statků a služeb a o stejnou částku inkasovala více při výběru autonomních daní. Předpokládejte jinak stejné podmínky. Vyberte správná tvrzení: Sklon křivky plánovaných výdajů AD se nezmění. Sklon křivky plánovaných výdajů AD se zvýší. Sklon křivky plánovaných výdajů AD se sníží.

Uvažujte keynesiánský trh peněz. Současná úroková míra je nižší než rovnovážná. Vyberte správné tvrzení: Nabídka na trhu ostatních finančních aktiv převyšuje poptávku po těchto aktivech. Poptávka na trhu finančních aktiv převyšuje nabídku po těchto aktivech. Růst úrokové míry na rovnovážnou úroveň bude spojen s poklesem ceny ostatních finančních aktiv. Růst úrokové míry na rovnovážnou úroveň bude spojen s růstem ceny ostatních finančních aktiv. Poptávané množství peněz je menší než nabízené. Poptávané množství peněz je větší než nabízené.

Agregátní nabídka v krátkém období. Příčiny pomalého přizpůsobení cen. Platí následující tvrzení: Teorie efektivnosti mezd vychází z hypotézy, že s růstem reálných mezd dochází k růstu produktivity práce. Teorie efektivnosti mezd vychází z hypotézy, že s růstem reálných mezd dochází k poklesu produktivity práce. Menu cost jsou náklady spojené se změnou cen jako např. vytištění katalogů, náklady spojené s informováním spotřebitelů o nových cenách apod. Explicitní mzdové kontrakty vyjadřují skutečnost, že mzdové dohody jsou uzavírány na delší období a jejich začátky či konce nejsou v ekonomice synchronizovány. Implicitní cenové kontrakty lze chápat jako určité nepsané dohody mezi firmou a zákazníky o cenách.

Hospodářský růst, platí následující tvrzení: Zdroje ekonomického růstu lze z teoretického hlediska rozdělit na exogenní a endogenní. Nepředmětný technologický pokrok je způsoben například efektivnější organizací výroby nebo lepšími metodami řízení. Hospodářský růst v ekonomické teorii je růst potencionálního produktu. Extenzivní hospodářský růst nastává, pokud je způsoben růstem objemu výrobních faktorů.

Neoklasická teorie kapitálu. Platí následující tvrzení: Příjem z mezního produktu kapitálu zjistíme jako součin mezního příjmu a mezního fyzického produktu kapitálu. Příjem z mezního produktu kapitálu zjistíme jako podíl mezního příjmu a mezního fyzického produktu kapitálu. Mezní náklad na kapitál je ovlivněn mírou znehodnocení kapitálu. Mezní náklad na kapitál je ovlivněn úrokovou mírou. Mezní náklad na kapitál není ovlivněn úrokovou mírou. Pokud existuje na trhu kapitálu dokonalá konkurence, lze mezní náklad na kapitál zakreslit jako horizontální přímku. Pokud existuje na trhu kapitálu dokonalá konkurence, lze mezní náklad na kapitál zakreslit jako vertikální přímku.

Pro peněžní agregáty platí následující tvrzení: Peněžní agregát M1 zahrnuje oběživo a běžné (jednodenní) vklady. Peněžní agregát M2 zahrnuje peněžní agregát M1 a mimo jiné i termínované vklady se splatností do dvou let. Peněžní agregát M2 zahrnuje peněžní agregát M1 a mimo jiné i akcie. Peněžní agregát M3 zahrnuje mimo jiné i emitované dluhové cenné papíry splatné do dvou let.

Předpokládejme Keynesovu funkci spotřeby. Pro mezní sklon ke spotřebě platí následující tvrzení: Může nabývat pouze hodnot nula až jedna. Jeho součet s mezním sklonem k úsporám činí jedna.

Předpokládejme Keynesovu teorii poptávky po penězích. Ve výchozí situaci předpokládáme rovnováhu na trhu peněz. Po růstu reálného produktu (za jinak stejných podmínek) platí následující tvrzení: Křivka poptávky po penězích se posune doprava. Křivka poptávky po penězích se posune doleva.

Trh práce. Předpokládejme klasický model trhu práce. Platí následující tvrzení: Ceny a mzdy jsou flexibilní. Ceny a mzdy jsou flexibilní v dlouhém období, v krátkém jsou fixní. Firmy maximalizující zisk při nájmu práce, pokud se mezní produkt práce rovná reálné mzdové sazbě. Při převisu nabídky práce nad poptávkou reálné mzdy poklesnou a trh práce se vyčistí. Při převisu nabídky práce nad poptávkou reálné mzdy vzrostou a trh práce se vyčistí.

Inflace a její dopady. Platí následující tvrzení: Inflace může vést k tzv. taxflaci. Pokud je míra inflace vyšší než procentní růst nominální mzdy, procentní změna reálné mzdy je záporná. Inflace způsobuje pokles kupní síly peněz. Neočekávaná inflace vede k přerozdělování bohatství od dlužníků k věřitelům. Neočekávaná inflace vede k přerozdělování bohatství od věřitelů k dlužníkům.

Inflace. Platí následující tvrzení: Jedná se o růst cenové hladiny. K měření všeobecné cenové hladiny se využívá např. index spotřebitelských cen nebo deflátor HDP. Taxflace znamená, že růst nominálních mezd pod tlakem inflace vede při progresivní míře zdanění k většímu odvodu daní.

Koeficient ERDI. Platí následující tvrzení: Jestliže je hodnota ERDI větší než jedna, je domácí měna vůči paritě podhodnocena. Jestliže je hodnota ERDI větší než jedna, je domácí měna vůči paritě nadhodnocena. Jestliže je hodnota ERDI větší než jedna, znamená to, že za jednu jednotku zahraniční měny musíme vynaložit menší počet domácích peněžních jednotek, než kolik odpovídá paritě kupní síly. Jestliže je hodnota ERDI větší než jedna, znamená to, že za jednu jednotku zahraniční měny musíme vynaložit větší počet domácích peněžních jednotek, než kolik odpovídá paritě kupní síly. Vyjadřuje odchylku skutečného nominálního měnového kursu od jeho paritní hodnoty.

Měnové pravidlo – křivka MP. Graficky zachycena tak, že na vertikální ose je reálná úroková míra a na horizontální ose je míra inflace. Platí následující tvrzení: Sklon křivky MP je určen citlivostí reálných úrokových sazeb, které určuje centrální banka, na míru inflace. Křivka MP je rostoucí. Křivka MP je klesající. Pokud CB sníží inflační cíl (ze 3% na 2%, MP se posune dolů). Pokud CB sníží inflační cíl (ze 3% na 2%, MP se posune nahoru).

Měnové pravidlo – křivka MP. Platí následující tvrzení: Pokud roste míra inflace, centrální banka zvyšuje nejen nominální úrokové sazby, ale také reálné. Pokud roste míra inflace, centrální banka zvyšuje pouze nominální úrokové sazby. Křivka MP může zachycovat vztah mezi reálnými úrokovými sazbami a mezerou produktu. Mezera produktu vyjadřuje odchylku skutečného produktu od potencionálního produktu. Křivka MP může zachycovat vztah mezi mírou inflace a reálnými úrokovými sazbami.

Model agregátní poptávky a nabídky. Dojde negativnímu nabídkovému šoku. Platí následující tvrzení: Krátkodobě se ekonomika nachází v kladné produkční mezeře. Krátkodobě se ekonomika nachází v záporné produkční mezeře. Krátkodobě dochází ke stagflaci. Krátkodobě se zvyšují ceny, zvyšuje se inflační očekávání a křivka krátkodobé agregátní nabídky se posune nahoru. Krátkodobě se zvyšují ceny, snižuje se inflační očekávání a křivka krátkodobé agregátní nabídky se posune dolů.

Nabídková inflace. Její příčinou může být: Zvýšení daně z přidané hodnoty. Snížení daně z přidané hodnoty. Znehodnocení nominálního měnového kurzu. Zhodnocení nominálního měnového kurzu. Růst cen surovin na světových trzích.

Neoklasická teorie kapitálu. Platí následující tvrzení: Optimální zásoba kapitálu vzroste, vzroste rozsah produkce firmy. Optimální zásoba kapitálu závisí pozitivně na velikosti produkce. Pozitivně na velikosti mzdové sazby. Negativně na velikosti mzdové sazby. Negativně na velikosti reálné úrokové míry.

Poptávka po penězích. Platí následující tvrzení: U Keynesovy teorie poptávky po penězích úroková míra silně ovlivňuje poptávku po penězích. U Keynesovy teorie poptávky po penězích úroková neovlivňuje poptávku po penězích. U Friedmanovy teorie poptávky po penězích úroková míra ovlivňuje poptávku po penězích velmi slabě či vůbec. U Friedmanovy teorie poptávky po penězích úroková míra ovlivňuje poptávku po penězích. U Fisherovy verze kvantitativní teorie úroková míra neovlivňuje poptávku po penězích. U Fisherovy verze kvantitativní teorie úroková míra ovlivňuje poptávku po penězích.

Pro Keynesovu teorii spotřeby platí: Spotřeba má část autonomní a indukovanou. Klesá disponibilní důchod, průměrný sklon ke spotřebě stoupne. Klesá disponibilní důchod, průměrný sklon ke spotřebě klesne. Součet mezního sklonu ke spotřebě a k úsporám = 1. Křivka spotřeby při poklesu mezního sklonu ke spotřebě plošší. Křivka spotřeby při poklesu mezního sklonu ke spotřebě strmější.

Předpokládejme Fisherovu kvantitativní rovnici peněz v důchodové verzi. Platí následující tvrzení: Čím vyšší je důchodová rychlost obratu peněz, tím nižší je poptávka po penězích. Čím vyšší je důchodová rychlost obratu peněz, tím vyšší je poptávka po penězích. Čím vyšší je cenová hladina, tím nižší je poptávka po penězích. Čím vyšší je cenová hladina, tím vyšší je poptávka po penězích.

Předpokládejme Friedmanovu teorii poptávky po penězích. Platí následující tvrzení: Ekonomický subjekt alokuje své bohatství mezi 5 druhů aktiv: peníze, obligace, akcie, fyzický kapitál a lidský kapitál. Poptávku po penězích ovlivňuje poměr lidského a fyzického kapitálu. Poptávka po penězích je závislá na reálném permanentním důchodu. Poptávka po penězích je závislá na reálném dočasném důchodu.

Předpokládejme grafické zachycení Keynesovy funkce spotřeby (na horizontální ose je disponibilní důchod, na vertikální ose je spotřeba). Platí následující tvrzení: Roste-li bohatství společnosti, křivka spotřeby se posune rovnoběžně nahoru. Roste-li bohatství společnosti, křivka spotřeby se posune rovnoběžně dolů. Roste-li bohatství společnosti, křivka spotřeby se posune doprava. Vzroste-li mezní sklon ke spotřebě, křivka spotřeby bude strmější. Vzroste-li mezní sklon ke spotřebě, křivka spotřeby bude plošší.

Předpokládejme model mezičasové volby. Platí následující tvrzení: Indiferenční křivka vyjadřuje veškeré kombinace spotřeby v prvním a druhém období, které přinášejí spotřebiteli stejný celkový užitek. Mezičasové rozpočtové omezení zachycuje veškeré kombinace spotřeby v jednotlivých obdobích, které jsou spotřebiteli maximálně dostupné. Pokud je bod optima spotřebitele mimo bod výchozího vybavení, spotřebitel ve výchozím období může spořit nebo naopak půjčovat.

Předpokládejme Solowův model ekonomického růstu. Jestliže nově začneme uvažovat existenci neutrálního technologického pokroku, platí následující tvrzení: Křivka intenzivní produkční funkce se posune nahoru. Křivka intenzivní produkční funkce se posune dolů. Dojde ke snížení produktu na jednoho obyvatele. Dojde ke zvýšení produktu na jednoho obyvatele. Dojde ke zvýšení průměrné vybavenosti práce kapitálem. Dojde ke snížení průměrné vybavenosti práce kapitálem.

Původní mzdová a cenová Phillipsova křivka. Platí následující tvrzení: Nominální jednotkové pracovní náklady vypočteme jako podíl mzdových nákladů a nominálního hrubého domácího produktu na jednoho pracovníka. Jedním z předpokladů, za kterých lze zaměnit mzdovou inflaci za cenovou inflaci, je skutečnost, že se produktivita práce vyvíjí stejným tempem jako nominální mzdové sazby. Cenová Phillipsova křivka zachycuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflací. Jedním z předpokladů, za kterých lze zaměnit mzdovou inflaci za cenovou je tvorba cen firem konstantní přirážkou k jednotkovým mzdovým nákladům. Jedním z předpokladů, za kterých lze zaměnit mzdovou inflaci za cenovou je tvorba cen firem konstantní přirážkou k režijním mzdovým nákladům.

Rozšířená Phillipsova křivka. Platí následující tvrzení: Přirozená míra nezaměstnanosti je skutečná s jakoukoliv mírou inflace. Přirozená míra nezaměstnanosti se také označuje jako míra nezaměstnanosti neakcelerující inflaci. Pokud je nezaměstnanost na přirozené míře nezaměstnanosti, nedochází ani ke zrychlování ani zpomalování inflace. Pokud je nezaměstnanost na přirozené míře nezaměstnanosti, dochází ke zpomalování inflace.

Uvažujme poptávku a nabídku na devizovém trhu. Platí tato: Poptávku po domácí měně vytváří zahraniční investoři. Poptávku po domácí měně zvyšuje import. Poptávku po domácí měně zvyšuje export. Poptávku po domácí měně zvyšuje kladný úrokový diferenciál.

Uvažujme ve výchozím období splnění podmínky rovnováhy nekryté parity úrokových sazeb. Které z následujících skutečností povedou ke znehodnocení domácí měny v počátečním období (spotový kurs): Zvýšení hodnoty očekávaného kurzu (očekávané vyšší znehodnocení). Snížení hodnoty očekávaného kurzu. Růst úrokové míry v zahraničí. Pokles úrokové míry v zahraničí.

Výši peněžního multiplikátoru M2 mimo jiné ovlivňuje: Poměr oběživa a běžných vkladů. Míra povinných minimálních rezerv z termínovaných vkladů. Míra povinný minimálních rezerv z běžných vkladů. Poměr termínovaných a běžných vkladů. Míra dobrovolných rezerv komerčních bank držených u centrální banky.

Uvažujme model rozšířené Phillipsovy křivky, kde u=skutečná míra nezaměstnanosti, u* = přirozená míra nezaměstnanost. Pokud je skutečná míra inflace 3 % a očekávaná míra inflace 2%, pak platí: U<u*. Zaměstnanci krátkodobě trpí peněžní iluzí a považují růst nominální mzdy za zvýšení reálné mzdy.

Předpokládejme model produkt-výdaje. Pro rovnovážný produkt platí následující tvrzení: Při jeho dosažení jsou neplánované investice nulové. Vypočítá se vynásobením autonomních výdajů výdajovým multiplikátorem. Vypočítá se vydělením autonomních výdajů výdajovým multiplikátorem. Je dosahován v případě, kdy se skutečně vytvořený produkt rovná plánovaným výdajům. Je dosahován v případě, kdy se úniky ekonomiky rovnají vstřikům do ekonomiky.

Název aplikace pro řízení dokumentace výrobků: PLM. VUP.

Předpokládejme klesající křivku IS. Vyberte správná tvrzení: Pokud je v daném bodě grafu skutečný produkt menší než plánované výdaje, nacházíme se napravo od křivky IS. Pokud je v daném bodě grafu skutečný produkt menší než plánované výdaje, nacházíme se nalevo od křivky IS. Při poklesu úrokové sazby se zvýší autonomní výdaje citlivé na úrokovou sazbu, a proto se zvýší rovnovážný produkt. Při poklesu úrokové sazby se zvýší autonomní výdaje citlivé na úrokovou sazbu, a proto se sníží rovnovážný produkt. Pokles mezního sklonu ke spotřebě zvýší sklon křivky IS. Pokles mezního sklonu ke spotřebě sníží sklon křivky IS.

Křivka IS se posune rovnoběžně doleva, pokud: Klesnou vládní nákupy statků a služeb. Vzrostou vládní nákupy statků a služeb. Klesnou vládní transfery. Zhodnotí reálný měnový kurz (klesne).

Agregátní poptávka odvození z křivek IS a MP. Křivka AD se posune doleva, pokud: Pokud vláda omezí transferové platby. Dojde ke zpřísnění inflačního cíle centrální banky. Pokud nastane negativní očekávání investorů ohledně budoucího ekonomického vývoje. Poklesne peněžní zásoba. Dojde ke zvýšení daňových sazeb z příjmu fyzických osob.

Agregátní poptávka odvozená z křivek IS a MP. Platí následující tvrzení: Křivka AD má negativní sklon, čím vyšší míra inflace tím nižší reálný produkt. Agregátní poptávka vyjadřuje celkovou úroveň plánovaných výdajů při různých úrovních míry inflace. Sklon křivky AD lze vysvětlit mimo jiné i efektem reálných peněžních zůstatků. Sklon křivky AD lze vysvětlit substitučním a důchodovým efektem podobně jako v mikroekonomii sklon křivky poptávky. V grafické analýze modelu DAD-DAS je dynamická agregátní poptávka odvozena na základě identifikace průsečíků křivek IS a MR.

Agregátní poptávka odvozená z křivek IS a MP. Křivka AD domácí země se posune doprava, pokud: Vláda schválí výrazné investiční pobídky. Vláda zvýší podpory v nezaměstnanosti a ostatní sociální dávky. Zvýší se prodeje v zahraniční zemi, která je hlavním obchodním partnerem domácí země. Vláda zvýší výdaje na dopravní infrastrukturu. Dojde ke znehodnocení domácí měny.

Pro sklon křivky LM platí následující tvrzení: Čím vyšší citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému důchodu, tím strmější křivka LM. Čím vyšší citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému důchodu, tím plošší křivka LM. Čím nižší citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře, tím strmější křivka LM. V případě pasti na likviditu je křivka LM vertikální. V případě pasti na likviditu je křivka LM horizontální.

Pro trh peněz a křivku LM platí následující tvrzení: Zvýšení reálného důchodu povede k posunu křivky poptávky po penězích doprava a k posunu po křivce LM doprava. Zvýšení reálného důchodu povede k posunu křivky poptávky po penězích doprava a k posunu křivky LM doprava. Snížení měnové báze povede k posunu křivky nabídky peněz doleva a k posunu křivky LM doleva. Zvýšení peněžního multiplikátoru povede k posunu křivky nabídky peněz doprava a k posunu křivky LM doprava. Zvýšení peněžního multiplikátoru povede k posunu křivky nabídky peněz doprava a k posunu křivky LM doleva.

Křivka platební bilance (BP) se posune nahoru doleva, pokud: Klesne citlivost čistých exportů na reálný měnový kurz. Vzroste citilivost čistých exportů na reálný měnový kurz. Klesne autonomní čistý export. Vzroste autonomní čistý export. Klesne autonomní čistý kapitálový tok. Vzroste autonomní čistý kapitálový tok.

Křivka platební bilance (BP). Platí následující tvrzení: Je odvozena mimo jiné z křivky čistých kapitálových toků, která zachycuje skutečnost, že pokud roste domácí úroková míra, čistý kapitálový tok se zlepšuje. Je odvozena mimo jiné z křivky čistých kapitálových toků, která zachycuje skutečnost, že pokud roste domácí úroková míra, čistý kapitálový tok se zhoršuje. V bodech nalevo od křivky BP je platební bilance v přebytku. V bodech nalevo od křivky BP je platební bilance v deficitu. Představuje veškeré kombinace úrokové míry a reálného důchodu, při kterých je v rovnováze platební bilance. Je odvozena mimo jiné z křivky čistých kapitálových toků, která zachycuje skutečnost, že pokud roste domácí úroková míra, čistý kapitálový tok se zlepšuje. Je odvozena mimo jiné z křivky čistých kapitálových toků, která zachycuje skutečnost, že pokud roste domácí úroková míra, čistý kapitálový tok se zhoršuje.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové imobility a flexibilního měnového kurzu. Pro monetární expanzi platí následující tvrzení: Monetární expanze povede ke znehodnocení domácí měny. Monterání expanze povede ke zhodnocení domácí měny. Monetární expanze povede v první fázi k deficitu platební bilance. Monetární expanze povede v první fázi k přebytku platební bilance. Monetární expanze zvýší produkt.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu. Pro monetární expanzi platí následující tvrzení: V konečném výsledku se domácí úroková míra nezmění. V konečném výsledku domácí úroková míra vzroste. Centrální banka je po první monetární expanzi nucena provádět monetární restrikci. V konečném výsledku se produkt nezmění.

Uvažujme model IS-LM-BP. Platí následující tvrzení: Křivka BP je v případě dokonalé kapitálové imobility vertikální. Křivka BP je v případě dokonalé kapitálové mobility horizontální. Křivka BP je v případě nedokonalé kapitálové mobility pozitivně rostoucí.

Uvažujme model IS-LM-BP. Platí následující tvrzení: V případě dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu je fiskální politika MAX. ÚČINNÁ. V případě dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu je fiskální politika ZCELA NEÚČINNÁ. V případě dokonalé kapitálové mobility a flexibilního měnového kurzu je monetární politika MAX. ÚČINNÁ.

Pro model IS-LM-BP platí následující tvrzení (předpokládejme klesající křivku IS a rostoucí křivky LM a BP): V bodě průsečíku křivek IS, LM a BP je v rovnováze trh statků a služeb, trh peněz, trh obligací (ostatních finančních aktiv) a platební bilance. Pokud se výchozí bod nachází na křivce LM, ale napravo od rovnovážného bodu (průsečíku křivek IS, LM, BP), existuje na trhu peněz rovnováha, ale trh statků a služeb a také platební bilance v rovnováze nejsou. V bodě průsečíku IS-LM-BP je ekonomika ve vnitřní i vnější rovnováze.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové imobility a fixního měnového kurzu. Pro monetární expanzi platí následující tvrzení: V konečném výsledku se produkt nezmění. Vzroste úroková sazba. Centrální banka je po prvotní monetární expanzi donucena provádět monetární restrikci. Monetární expanze povede v první fázi k deficitu platební bilance. Monetární expanze povede v první fázi k přebytku platební bilance.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové mobility a flexibilního měnového kurzu. Pro fiskální expanzi platí následující tvrzení: V konečném výsledku se produkt nezmění. V konečném výsledku se produkt sníží. Krátkodobě bude domácí úroková míra nad světovou úrokovou míru. V konečném výsledku se nezmění domácí úroková míra. V konečném výsledku domácí úroková míra vzroste.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové mobility a flexibilního měnového kurzu. Pro monetární expanzi platí následující tvrzení: Monetární expanze povede ke znehodnocení domácí měny. Monetární expanze povede ke zhodnocení domácí měny. Krátkodobě bude domácí úroková míra pod světovou úrokovou mírou. V konečném výsledku domácí úroková míra vzroste. V konečném výsledku se nezmění domácí úroková míra.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové mobility a flexibilního měnového kurzu. K dopadům fiskální expanze patří: Pokles čistých exportů. Vzrůst čistý exportů.

Předpokládejme model IS-LM-BP. Mezi základní předpoklady tohoto modelu patří: Fixní cenová hladina. Flexibilní cenová hladina. Dostatečná zásoba kapitálu. Dostatečná nabídka práce.

Uvažujme křivku LM. Platí následující tvrzení: Vyjadřuje veškeré kombinace reálného důchodu a úrokové míry, při kterých je trh peněz a trh ostatních finančních aktiv v rovnováze. Vyjadřuje veškeré kombinace reálného důchodu a úrokové míry, při kterých je trh obligací (ostatních finančních aktiv) v rovnováze. V bodech nalevo od křivky LM je poptávka na trhu peněz menší než nabídka na trhu peněz. V bodech nalevo od křivky LM je poptávka na trhu peněz větší než nabídka na trhu peněz.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové imobility a fixního měnového kurzu. Pro fiskální expanzi platí následující tvrzení: V konečném výsledku se nezmění domácí úroková míra. V konečném výsledku vzroste domácí úroková míra. Dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu. Dochází k částečnému vytěsňovacímu efektu.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové imobility a flexibilního měnového kurzu. Pro fiskální expanzi platí následující tvrzení: Centrální banka není nucena zasahovat. Fiskální expanze povede ke znehodnocení domácí měny. Fiskální expanze povede ke zhodnocení domácí měny.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě nedokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kurzu. Zároveň předpokládáme větší sklon křivky LM než křivky BP. Pro monetární expanzi platí následující tvrzení: V konečném výsledku se produkt nemění. V konečném výsledku produkt vzroste. Centrální banka je po prvotní monetární expanzi donucena provádět monetární restrikci.

Uvažujme model IS-LM-BP. Pokud za jinak stejných podmínek vzrostou vládní nákupy, platí následující tvrzení: Křivka IS se posune rovnoběžně doprava. Křivka IS se posune rovnoběžně doleva.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové imobility a fixního měnového kurzu. Pro fiskální expanzi platí následující tvrzení: V konečném výsledku se produkt nezmění. Centrální banka je nucena provádět monetární restrikci. V konečném výsledku se nezmění domácí úroková míra. Fiskální expanze povede v první fázi k tlaku na znehodnocení domácí měny.

Uvažujme model IS-LM-BP v případě dokonalé kapitálové imobility a flexibilního měnového kurzu. Pro fiskální expanzi platí následující tvrzení: Centrální banka není nucena zasahovat. Fiskální expanze povede ke znehodnocení domácí měny. Fiskální expanze povede v první fázi k deficitu platební bilance.

Model agregátní poptávky a nabídky. Fiskální restrikce. Platí následující tvrzení: Krátkodobě je křivka SRAS horizontální, a proto po fiskální restrikci se bude ekonomika krátkodobě nacházet v záporné produkční mezeře. Křivka agregátní poptávky se posune doleva. Křívka agregátní poptávky se posune doprava. Krátkodobě firmy omezují výrobu a roste počet nezaměstnaných.

Předpokládejme čtyřsektorovou ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Dojde ke zvýšení důchodové sazby daně. Která z následujících tvrzení jsou pravdivá: Křivka plánovaných výdajů AD se stane plošší. Křivka plánovaných výdajů AD se stane strmější.

Agregátní poptávka odvození z křivek IS a MP. Křivka AD se posune doleva, pokud: Pokud vláda omezí transferové platby. Dojde ke zpřísnění inflačního cíle centrální banky. Pokud nastane negativní očekávání investorů ohledně budoucího ekonomického vývoje. Poklesne peněžní zásoba. Dojde ke zvýšení daňových sazeb z příjmu fyzických osob.

Předpokládejme čtyřsektorovu ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Dojde ke snížení autonomního importu. Která následující tvrzení jsou pravdivá: Křivka plánovaných výdajů AD se rovnoběžně posune nahoru. Křivka plánovaných výdajů AD se rovnoběžně posune dolů.

Předpokládejme čtyřsektorovou ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Dojde ke zvýšení mezního sklonu k importu. Která následující tvrzení jsou pravdivá: Křivka plánovaných výdajů AD se stane plošší. Křivka plánovaných výdajů AD se stane strmější.

Předpokládejme čtyřsektorovou ekonomiku v modelu produkt-výdaje. Dojde ke zvýšení mezního sklonu k importu. Která z následujících tvrzení jsou pravdivá: Křivka plánovaných výdajů AD se stane strmější. Křivka plánovaných výdajů AD se stane plošší. Dojde k poklesu rovnovážného produktu.

Reakční funkce centrální banky. Platí následující tvrzení: Je-li predikovaná inflace větší než inflační cíl, centrální banka provádí monetární restrikci. Obchodní banky provádějí cílování inflace prostřednictvím monetárních opatření. Zvyšování úrokových sazeb centrální bankou vede vždy ke snižování tržních úrokových sazeb. Změna produkční mezery vyvolává posun po křivce MR. Je-li očekávaná míra inflace menší než inflační cíl, centrální banka snižuje úrokové míry za účelem zvýšení inflace.

Agregátní poptávka (DAD) odvozená z křivek IS a MR. Platí následující tvrzení: Agregátní poptávka vyjadřuje celkovou úroveň plánovaných výdajů při různých úrovních míry inflace. Sklon křivky AD lze vysvětlit mimo jiné i efektem reálných peněžních zůstatků. Křivka DAD má pozitivní sklon, čím vyšší míra inflace tím vyšší reálný produkt. Křivka DAD má negativní sklon, čím vyšší míra inflace tím nižší reálný produkt. Sklon křivky DAD lze vysvětlit substitučním a důchodovým efektem podobně jako v mikroekonomii sklon křivky poptávky.

Agregátní poptávka (DAD) odvozená z křivek IS a MR se posune doleva, pokud: Dojde ke zvýšení daňových sazeb z příjmu fyzických osob. Pokud nastane negativní očekávání investorů ohledně budoucího ekonomického vývoje. Poklesne peněžní zásoba. Dojde ke zpřísnění inflačního cíle centrální banky. Pokud vláda omezí transferové platby.

Index spotřebitelských cen. Platí následující tvrzení: Zohledňuje se při valorizaci důchodů a dalších transferových plateb sociální politiky státu. Vychází i se zápornými hodnotami. V případě ČR obsahuje reprezentativní spotřební koš celkem 400 – 450 produktů a služeb. Výpočet vychází z metodiky tvorby Laspeyresova indexu. Nedokáže plně postihnout skutečnou cenovou hladinu.

Předpokládejme Keynesovu teorii poptávky po penězích. Pokud za jinak stejných podmínek vzroste reálný důchod: Vzroste důchodová rychlost obratu peněz. Klesne důchodová rychlost obratu peněz. Vzroste poptávka po penězích. Důchodová rychlost obratu peněz se nezmění. Klesne transakční část a vzroste spekulační část poptávky po penězích.

Pro úvahy o optimálním množství kapitálu platí, že: Optimum je pozitivně závislé na produkci. V optimu je mezní příjem z kapitálu roven mezním nákladům na kapitál.

Pro teorii endogenních peněz platí, že: Objem produktu ovlivňuje množství peněz v ekonomice. Objem peněz je závislý na chování ekonomických subjektů.

Kapitál. rozšiřování kapitálu = množství kapitálu se zvyšuje stejně rychle jako objem práce prohubování kapitálu = roste vybavenost práce kapitálem respektive množství kapitálu se zvyšuje rychleji než objem použité práce.

Trh práce. příčinou kolísání zaměstnanosti a produkce jsou nabídkové šoky (např. zavádění nových technologií, inovace, změna cen vstupů) flexibilní nominální mzdy a ceny (v krátkém i dlouhém období) → trh práce je neustále vyčištěn neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost existuje mezičasovýsubstituční efekt (vysvětlení flexibility cen na trhu práce) racionální tvorba očekávání (subjekty uvažují minulý vývoj, ale i všechny dostupné informace, chyby se v průměru vyruší) vliv úrokové míry na nabídku práce. pozitivní nabídkový šok = (produkční funkce se posune nahoru) → růst produktivity práce (mezní produkt práce), při stejném počtu jednotek práce je možné dosáhnout vyšší úrovně produkce → posun křivky poptávky po práci doprava.

Vliv úrokové míry na trh práce. rozhodující při mezičasovévolbě je velikost mzdy současné a budoucí (tu je nutné diskontovat očekávanou úrokovou mírou) růst úrokové míry → diskontovaná hodnota budoucí mzdy klesá → růst současné nabídky práce na úkor volného času pokles úrokové míry → diskontovaná hodnota budoucí mzdy roste → pokles současné nabídky práce na úkor volného času• pozitivní nabídkový šok (posun produkční funkce nahoru) → růst produktivity kapitálu (vyšší mezní produkt kapitálu) –poptávka po kapitálu roste (posun doprava) → úroková míra roste a nabídka práce se zvyšuje.

Modely trhu práce. Klasický model trhu práce předpokládá dokonalé čistění a existenci pouze dobrovolné zaměstnanosti prostřednictví flexiblních mezd. Keynesiánský model trhu práce předpokládá vznik proticyklických složek a vznik nedobrovolné nezaměstnanosti prostřednictvím strnulosti mezd, v krátkém období fixních. Okunův zákon formalizuje vztah mezi cyklickou nezaměstnanosti a produkční mezerou, propojuje trh práce s trhem statků a služeb.

Křivka LM. Křivka LM je spojnice bodů, které představují všechny kombinace úrokové míry a reálného důchodu (produktu), kde je v rovnováze trh peněz A OSTATNÍCH FINANČNÍCH AKTIV. Je-li úroková sazba nižší než rovnovážná, v rámci Keynesovy poptávky po penězích existuje v trhu ostatních finančních aktiv převis nabídky nad poptávkou a v trhu peněz převis poptávky nad nabídkou, růst úrokové míry sníží cenu ostatních finančních aktiv a zvýší cenu peněz.

Křivka MP. Sklon křivky MP je určen citlivostí reálných úrokových sazeb, které určuje centrální banka, na míru inflace, křivka MP je rostoucí, pokud CB sníží inflační cíl (ze 3% na 2%, MP se posune nahoru) Křivka MP může zachycovat vztah mezi mírou inflace a reálnými úrokovými sazbami Křivka MP může zachycovat vztah mezi reálnými úrokovými sazbami a mezerou produktu. Křivka spotřeby při poklesu mezního sklonu ke spotřebě bude plošší.

Křivka IS. Pokles mezního sklonu ke spotřebě zvýší sklon křivky IS.

Křivka LM. Čím vyšší citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému důchodu, tím strmější křivka LM, což se projeví zvýšením úrokové sazby při stejné úrovni důchodu (pozitivní závislost směrnice LM na změně citlivosti poptávky po penězích vzhledem k reálnému důchodu - se zvýšením reálného důchodu roste poptávka po penězích - zyvšuje se sklon funkce za jinak stejných podmínek) Čím vyšší citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře, tím plošší křivka LM, což se projeví snížením úrokové sazby při stejné úrovni důchodu. (negativní závislost směrnice LM na změně citlivosti poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře - se zvýšním úrokové sazby klesá poptávka po penězích - snižuje se sklon funkce za jinak stejných podmínek) V případě pasti na likviditu je křivka LM horizontální.

Posuny AD ve výdajovém modelu dvousektorové ekonomiky. Zvýšením spotřebních výdajů domácností dochází ke zvýšení celkové spotřeby, což vede k rovnoběžnému posunu výdajové funkce nahoru. Snížením mezního sklonu k úsporám dochází při stejné úrovni důchodu k vyšší spotřebě, což se v modelu AD projeví růstem směrnice výdajové funkce (stává se strmější) a vyšším produktem.

Posuny AD ve výdajovém modelu čtyřsektorové ekonomiky. Zvýšení mezního sklonu k importu vede k poklesu produktu a plošší funkci AD. (směrnice výdajové funkce klesá) Snížení daňové sazby vede k růstu produktu a strmější funkci AD. (směrnice výdajové funkce roste) Snížení transferových plateb vede ke snížění produktu a posunu funkce AD dolů. (výdajová funkce se posune rovnoběžně dolů) Snížení autonomních daní vede ke zvýšení produktu a posunu funkce AD nahoru. (výdajová funkce se posune rovnoběžně nahoru) Snížení investic vede ke snížení produktu a posunu funkce AD dolů. Snížení vládních nákupů vede ke snížení produktu a posunu funkce AD dolů. Snížení mezního sklonu ke spotřebě vede k poklesu produktu a plošší funkci AD. Zvýšení exportu vede ke zvýšení produktu a posunu funkce AD nahoru. Snížení autonomního importu vede ke zvýšení produktu a posunu funkce AD nahoru.

Úniky ve čtyřsektovém modelu. Úspory Daně Import.

Vstřiky ve čtyřsektorovém modelu. Investice Vládní výdaje Export.

Změna rovnovážného produktu výdajového modelu ve dvou, tří a čtyřsektorové ekonomice. Křivka plánovaných výdajů se s počtem sektorů stává plošší. (výdaje a produkt klesají s růstem sektorů) Výdajový multiplikátor s počtem sektorů klesá. (výdaje a produkt klesají s růstem sektorů).