option
My Daypo

Mechanika pevných těles

COMMENTS STADISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Mechanika pevných těles

Description:
Fyzika_mechanika

Author:
Anna
(Other tests from this author)

Creation Date:
07/06/2022

Category:
Others

Number of questions: 124
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Last comments
No comments about this test.
Content:
19. Dráhu volného pádu v závislosti na času vyjádříme jako a) s = v*t b) s = g*t c) s = g*t^2 d) s = g*t^2/2.
20. Tíhové zrychlení na naši zemi je zhruba a) 1 m*s^-2 b) 10 m*s^-2 c) 100 m*s^-2 d) 1000 m*s^-2.
21. Rychlost tělesa, se kterou dopadlo z výšky h na povrch Země můžeme vyjádřit jako: a) v = g*h b) v = 2*g*h c) v = g^2*h^2 d) v = √2*g*h.
22. Rychlost tělesa, které dopadne na povrch Země z výšky 0,8 km bude zhruba a) 75 m/s b) 125 m/s c) 200 m/s d) 240 m/s.
23. Těleso dopadlo volným pádem na zem s rychlostí 40 m/s. Z jaké výšky přibližně padalo? a) 20 m b) 40m c) 80 m d) 160 m.
24. Volný pád je zvláštním případem pohybu a) rovnoměrného přímočarého b) rovnoměrně zpožděného c) přímočarého rovnoměrně zrychleného d) křivočarého.
25. Dráhu s tělesa při volném pádu v závislosti na času vyjádříme jako a) s = g*t b) s = g*t/2 c) s = g*t^2 d) s = g*t^2/2.
26. Rychlost tělesa při volném pádu v závislosti na času vyjádříme jako a) v = g*t b) v = g*t^2 c) v = g*t/2 d) v = g*t^2/2.
27. Dráhu tělesa při volném pádu v závislosti na času znázorníme v pravoúhlých souřadnicích a) jako přímku rovnoběžnou s vodorovnou osou b) přímku o směrnici g c) parabolu d) hyperbolu.
28. Rychlost tělesa při volném pádu v závislosti na času znázorníme v pravoúhlých souřadnicích za předpokladu h<<Rz jako a) přímku rovnoběžnou s vodorovnou osou b) přímku o směrnici g c) parabolu d) hyperbolu.
29. Zrychlení tělesa při volném pádu v závislosti na času znázorníme v pravoúhlých souřadnicích jako a) přímku rovnoběžnou s vodorovnou osou b) přímku o směrnici g c) parabolu d) hyperbolu.
30. Pro těleso vržené svisle vzhůru rychlostí o velikosti v0 lze vyjádřit výšku výstupu jako a) h = v0*g b) h = v0/g c) h = v0^2/g d) h = v0^2/(2*g).
31. Těleso, které bylo vrženo svisle vzhůru a dosáhlo výšky h, dopadne zpět na povrch Země rychlostí a) v = 2*g*h b) v = (2*g*h)^2 c) v = 2*g*h^2 d) v = √2*g*h.
32. Těleso bylo vrženo svisle vzhůru rychlostí v. Dopadlo zpět na povrch Země rychlostí v0. Odpor vzduchu zanedbáváme. Platí, že a) v = v0/2 b) v = v0 c) v = 2*v0 d) v = g*v0.
33. Hmotný bod setrvává v pohybu rovnoměrně přímočarém a) nepůsobí-li na něj v průběhu pohybu žádná síla b) působí-li na něj v průběhu pohybu stálá síla ve směru pohybu c) působí-li na něj v průběhu pohybu stálá síla proti směru pohybu d) působí-li na něj v průběhu pohybu rovnoměrně proměnná síla.
34. Velikost hybnosti hmotného bodu vyjádříme jako a) p = m*v^2 b) p = m*v c) p = m*v^2/2 d) p = m*v^-1.
35. Jednotkou hybnosti je a) kg*m*s b) kg*m*s^-1 c) kg*m^-1*s d) kg^-1*m*s.
36. Z pušky o hmotnosti 8 kg je vystřelen pětigramový projektil rychlostí 800 m*s^-1. Jaká je rychlost zpětného rázu pušky? (Puška je volně zavěšena a zpětný ráz není tlumen). a) 0,5 m*s^-1 b) 0,25 m*s^-1 c) 2,5 m*s^-1 d) 20 m*s^-1.
37. Velikost síly působící na těleso můžeme vyjádřit jako a) F = m/a b) F = a/m c) F = m*a d) F = m*a^2.
38. Jednotku síly (1N) můžeme pomocí základních jednotek soustavy SI vyjádřit jako a) kg*m*s b) kg*m*s^-1 c) kg*m^-1*s^-2 d) kg*m*s^-2.
39. Velikost tíhové síly je možno vyjádřit jako a) G = m*g b) G = m/g c) G = g/m d) G = m*g^2.
40. Setrvačnou hmotnost vyjádříme jako a) m = F*a b) m = F/a c) F = a/m d) F = m*a^2.
41. Těleso se pohybuje rovnoměrným pohybem po kružnici, protože a) na něj nepůsobí žádná síla b) na něj působí odstředivá síla c) na něj působí dostředivá síla d) na něj působí síla ve směru tečny ke kruhové dráze.
42. Jednotkou úhlové rychlosti při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici je v soustavě SI: a) rad/s b) stupeň/s c) m/s d) sr/m.
43. Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici je tomuto bodu udíleno zrychlení a) směrem od středu kružnice b) ve směru tečny c) směrem do středu kružnice d) nulové.
44. Velikost dostředivé síly při rovnoměrném pohybu tělesa o hmotnosti m po kružnici o poloměru r s úhlovou rychlostí ω, můžeme vyjádřit jako: a) F = m*ad b) F = m*v^2*r c) F = m*ω*v^2 d) F = m*ω^2/r.
45. Velikost dostředivé síly při rovnoměrném pohybu tělesa o hmotnosti m po kružnici o poloměru r s úhlovou rychlostí ω, můžeme vyjádřit jako a) F = m/v b) F = m*v^2/r c) F = 4*π*f*m*r d) F = m^2*π*r/T.
46. Vztah pro mechanickou práci W = F*s platí: a) obecně b) mají-li síla a posunutí stejný směr c) je-li směr síly kolmý na směr posunutí d) neplatí vůbec.
47. Mechanickou práci W (je-li směr síly stejný jako směr posunutí) vyjádříme jako a) W = F/s b) W = F*v c) W = F*s d) W = F*a.
48. Svírá-li směr síly působící na tažené těleso úhel α se směrem posunutí, je mechanická práce rovna a) W = F*s b) W = F*s*sin α c) W = F*s*tg α d) W = F*s*cos α.
49. Posunutím tělesa na nakloněné rovině, která svírá s vodorovnou rovinou úhel β tak, že rozdíl výšek tělesa před posunutím a po něm je roven h, se vykoná práce: a) W = m*g*h*sin β b) W = m*g*h*cos β c) W = m*g*h*tg β d) W = m*g*h.
50. Je-li Fg velikost tíhové síly tělesa umístěného na nakloněné rovině, která svírá s vodorovnou rovinou úhel β, je velikost složky F1 ve směru posunutí: a) F1 = Fg*sin β b) F1 = Fg*cos β c) F1 = Fg*tg β d) F1 = Fg.
51. Je-li Fg velikost tíhové síly tělesa umístěného na nakloněné rovině, která svírá s vodorovnou rovinou úhel β, je velikost složky F2 kolmé na směr posunutí (která nemá pohybové účinky) a) F2 = Fg*sin β b) F2 = Fg*cos β c) F2 = Fg*tg β d) F2 = Fg.
52. Fyzikální veličina výkon je definována vztahem a) P = W*t b) P = W/t c) P = W*s d) P = W/t.
53. Který z uvedených vztahů mezi jednotkami je správný? a) W = N*s b) W = N/s c) W = J*s d) W = J/s.
54. Wattsekunda je jednotkou a) práce b) výkonu c) hybnosti d) síly.
55. Kterou z následujících jednotek můžeme použít k vyjádření práce? a) J/s b) kWh c) J*s d) W/s.
56. Jednotkou výkonu watt lze pomocí základních jednotek soustavy SI vyjádřit jako a) kg*m^2*s^-1 b) kg*m^2*s^-2 c) kg*m^2*s^-3 d) kg*m^3*s^-2.
57. Uvažujte vyjádření jednotek jednotlivých veličin pomocí základních jednotek soustavy SI a vyberte správnou kombinaci: a) hybnost - kg*m*s^-2 b) síla - kg*m*s^-3 c) práce - kg*m^2*s^-1 d) výkon - kg*m^2*s^-3.
58. Vztah pro vyjádření kinetické energie hmotného bodu zní: a) Wk = m*v^2 b) Wk = m*a^2/2 c) Wk = m*v^2/2 d) Wk = m*v/2.
59. Vztah pro vyjádření potencionální energie tělesa ve výšce h nad Zemí je: a) Wp = m*g*h/2 b) Wp = m*g^2*h c) Wp = m*g^2*h/2 d) Wp = m*g*h.
60. Vyberte dvojici, ve které je jak kinetická, tak potencionální energie vyjádřená správně: a) Wk = m*a^2/2 , Wp = m*g*h b) Wk = m*v^2/2 , Wp = m*g*h c) Wk = m*v^2/2 , Wp = m*g*h^2 d) Wk = m*v^2/2 , Wp = m*g*h^2/2.
61. Po odrazu dokonale pružné koule od pevné stěny bude mít vektor hybnosti ve srovnání s vektorem hybnosti před odrazem a) opačný směr a poloviční velikost b) opačný směr a stejnou velikost c) nulovou velikost d) stejný směr a poloviční velikost.
62. Při otáčivém pohybu tuhého tělesa mají všechny body tělesa v libovolném čase a) stejnou okamžitou rychlost b) stejné dostředivé zrychlení c) stejné odstředivé zrychlení d) stejnou okamžitou úhlovou rychlost.
63. Velikost momentu síly vzhledem k ose otáčení kolmé na směr síly je rovna a) M = F*r b) M = F*r/2 c) M = F*r^2 d) M = F*r^2/2.
64. Jednotkou momentu síly v soustavě jednotek SI je a) N*m^-1 b) N*m*s^-1 c) N*m d) N*m^2.
65. Pomocí základních jednotek soustavy SI můžeme momenty síly vyjádřit v jednotkách: a) kg*m^-2*s^-2 b) kg*m^2*s^-2 c) kg*m*s^-2 d) kg*m^2*s^2.
66. Kinetickou energii tuhého tělesa, které se otáčí? rovnoměrně s úhlovou rychlostí ω? kolem nehybné osy lze vyjádřit pomocí momentu setrvačnosti J jako a) W = J*v^2/2 b) W = J*v^2 c) W = J*ω^2 d) W = J*ω^2/2.
67. Jednotkou momentu setrvačnosti je a) kg*m b) kg*m^-1 c) kg*m^-2 d) kg*m^2.
68. Uvažujte působení gravitačních sil mezi menším tělesem A a nesrovnatelně vetším tělesem B. Platí, že a) těleso A působí na těleso B stejnou silou, jakou působí těleso B na těleso A b) síla, kterou působí těleso A na těleso B je zanedbatelná c) síla, kterou působí těleso A na těleso B je nulová d) pohybový účinek síly, kterou působí těleso B na těleso A je stejný jako pohybový účinek síly, kterou působí těleso A na těleso B.
69. Dva hmotné body se navzájem přitahují a) různě velkými silami téhož směru b) tak, že každý bod působí silou úměrnou své hmotnosti c) stejně velkými silami opačného směru d) různě velkými silami opačného směru.
70. Velikost gravitační síly působící mezi dvěma hmotnými body je dána vztahem a) Fg = ϰ*m1*m2/r b) Fg = ϰ*m1*m2/r^2 c) Fg = ϰ*m1*m2*r d) Fg = ϰ*m1*m2*r^2.
71. Jednotkou gravitační konstanty je a) N*m*kg^-1 b) N*m^2*kg^2 c) N*kg^2*m^-2 d) N*m^2*kg^-2.
72. Pomocí základních jednotek soustavy SI bychom mohli jednotku gravitační konstanty vyjádřit jako a) kg^-1*m^3*s^-2 b) kg^-2*m^3*s^-2 c) kg^-1*m^2*s^-2 d) kg^-1*m^3*s^-1.
73. Jak se změní gravitační síla, kterou se přitahují dva hmotné body, zmenší-li se jejich vzdálenost na 1/4 původní vzdálenosti? a) zvětší se 4x b) zvětší se 8x c) zvětší se 12x d) zvětší se 16x.
74. Jak se změní gravitační síla, kterou se přitahují dva hmotné body, zvětší-li se jejich vzdálenost na desetinásobek původní vzdálenosti? a) zmenší se 10x b) zmenší se 100x c) zmenší se 1000x d) zvětší se 10x.
75. Po změně polohy dvou hmotných bodů, které byly původně ve vzdálenosti r, se zvětšila gravitační síla mezi těmito body 10^4 krát. Jaká je nová vzdálenost mezi těmito body? a) r/100 b) r/10 c) 100*r d) 10*r.
76. Po změně polohy dvou hmotných bodů, které byly původně ve vzdálenosti r, se zmenšila gravitační síla mezi těmito body devětkrát. Jaká je nová vzdálenost mezi těmito body? a) 3*r b) 9*r c) r/3 d) r/9.
77. Gravitační konstantu vyjádříme z gravitačního zákona jako a) ϰ = Fg*r(m1*m2) b) ϰ = Fg*m1*m2/r2 c) ϰ = Fg*r^2/(m1*m2) d) ϰ = m1*m2/(Fg*r^2).
78. Budiž poloměr Země Rz, hmotnost Země Mz, výška tělesa nad zemským povrchem h a jeho hmotnost m. Uvažujeme-li gravitační sílu na těleso, vyjádříme ji jako a) Fg(h) = ϰ*m*Mz/h^2 b) Fg(h) = ϰ*m*Mz(h-Rz)^2 c) Fg(h) = ϰ*m*Mz/(Rz/2+h)^2 d) Fg(h) = ϰ*m*Mz/(Rz+h)^2.
79. Hodnota gravitační konstanty je 6,67*10^-11 N*m^2*kg^-2, hmotnost Země 5,98*10^24, Měsíce 7,38*10^22kg, vzdálenost mezi nimi 385 000 km. Jak velkou gravitační silou působí Měsíc na Zemi? Zhruba a) 2*10^12 N b) 2*10^16 N c) 2*10^20 N d) 0 N.
80. Příkladem výsledku silového působení menšího tělesa na větší (Měsíc na Zemi) je a) eliptický tvar trajektorie po které Země obíhá Slunce b) tvar Země (elipsoid namísto koule) c) sklon zemské osy d) mořský příliv a odliv.
81. Intenzitu gravitačního pole definujeme jako a) podíl vektorové a skalární veličiny (vektor lomený skalárem) b) podíl skalární a vektorové veličiny (skalár lomený vektorem) c) podíl dvou skalárních veličin d) součin skalární a vektorové veličiny.
82. Velikost intenzity gravitačního pole je rovna a) K = Fg*m b) K = m/Fg c) K = Fg/m d) K = Fg/m^2.
83. Jednotkou intenzity gravitačního pole je a) N*kg^-1 b) N^-1*kg c) N^-1*kg^-1 d) N*kg^-2.
84. V základních jednotkách soustavy SI bychom mohli jednotku intenzity gravitačního pole vyjádřit jako a) kg*m*s^-1 b) kg*m^2*s^-2 c) kg*m*s^-2 d) m*s^-2.
85. Jednotka intenzity gravitačního pole vyjádřená pomocí základních jednotek soustavy SI bude stejná jako jednotka a) rychlosti b) zrychlení c) hybnosti d) momentu síly.
86. Mezi intenzitou gravitačního pole K a gravitačním zrychlením a platí a) K = a*g b) K = 1/a*g c) K = a^2*g/2 d) K = m*a*g.
87. Rovnost mezi intenzitou gravitačního pole a gravitačním zrychlením vyplývá z kombinace definice intenzity gravitačního pole a a) prvního pohybového zákona b) druhého pohybového zákona c) třetího pohybového zákona d) zákona o zachování hybnosti.
88. Z uvedených míst bude největší intenzita zemského gravitačního pole a) na povrchu mořské hladiny b) na vrcholu nejvyšší hory světa c) při horní hranici atmosféry d) v kosmickém prostoru.
89. Poloměr Země je 6400 km. Ve výšce 12800 km bude velikost gravitačního zrychlení a) dvakrát menší než na povrchu Země b) čtyřikrát menší než na povrchu Země c) třikrát menší než na povrchu Země d) devětkrát menší než na povrchu Země.
90. Poloměr Země je 6400 km. Ve vzdálenosti 32000 km bude velikost intenzity gravitačního pole ve srovnání s hodnotou na povrchu Země a) 36x menší b) 6x menší c) 25x menší d) 5x menší.
91. Tíhová síla je a) synonymum gravitační síly b) vektorový součet gravitační a odstředivé síly c) součet velikostí gravitační a odstředivé síly d) rozdíl velikosti gravitační a odstředivé síly.
92. Nejmenší tíhové zrychlení je a) na severním pólu b) na jižním pólu c) na rovníku d) na pólech.
93. Změna tíhového zrychlení v závislosti na zeměpisné šířce souvisí a) s oběhem Země okolo Slunce b) s rotaci Země kolem její osy c) s tvarem Země d) s vlivem zemského magnetismu.
94. Jednotkou tíhy tělesa je a) N b) N*m^-2 c) N*m^-1 d) N*m.
95. Jednotkou tíhového zrychlení je a) N*s b) m*s^-1 c) m*s^-2 d) kg*m*s^-2.
96. V základních jednotkách soustavy SI můžeme jednotku tíhy vyjádřit jako a) kg*m*s b) kg*m*s^-1 c) kg*m*s^2 d) kg*m*s^-2.
97. V naší zeměpisné šičce je tíhové zryhclení a) větší než na rovníku a menší než na pólech b) větší než na pólech a menší než na rovníku c) větší než na pólech i rovníku d) menší než na pólech i rovníku.
98. Normální tíhové zrychlení je a) tíhové zrychlení v naší zeměpisné šířce b) dohodnutá konstanta c) tíhové zrychlení na pólech d) tíhové zrychlení na rovníku.
99. Gravitační potenciální energii tělesa o hmotnosti m ve výšce h nad zemí vyjádříme jako a) Wp = m*K*h/2 b) Wp = m*K*h^2 c) Wp = m*K*h^2/2 d) Wp = m*K*h.
100. Jaká je hodnota gravitační potenciální energie tělesa o hmotnosti 5 kg ve výšce 30 m, předpokládáme-li homogenní gravitační pole o intenzitě 9,80 N*kg^-1? a) 735 J b) 1,47 kJ c) 44,1 kJ d) 22,05 kJ.
101. Jednotkou gravitačního potenciálu je a) J*kg^-1 b) J*kg c) J*m d) J*m^-1.
102. Jednotkou gravitačního potenciálu je a) N*m^-1 b) N*kg^-1 c) J*m^-1 d) J*kg^-1.
103. Vyjádříme-li jednotku gravitačního potenciálu pomocí základních jednotek soustavy SI, obdržíme a) kg*m*s b) m^2*s^-2 c) m^-2*s^-2 d) m^-2*s^2.
104. J*kg^-1 je jednotka a) intenzity gravitačního pole b) gravitačního zrychlení c) gravitační energie d) gravitačního potenciálu.
105. Při vodorovném vrhu je výsledné posunutí za určitý čas rovno a) skalárnímu součtu dvou posunutí b) vektorovému součtu dvou posunutí, kde obě posunutí odpovídají rovnoměrnému přímočarému pohybu c) vektorovému součtu dvou posunutí, kde jedno odpovídá rovnoměrnému přímočarému a druhé rovnoměrně zrychlenému pohybu d) vektorovému součtu dvou posunutí, kde obě odpovídají rovnoměrně zrychlenému přímočarému pohybu.
106. Trajektorií vodorovného vrhu je a) parabola b) přímka c) část kružnice d) část elipsy.
107. Při vrhu šikmém vzhůru s danou počáteční rychlostí dosáhneme největší délky vrhu (dostřelu) při elevačním úhlu a) 30° b) 45° c) 60° d) 75°.
108. Trajektorií vrhu šikmém vzhůru (ve vakuu) je a) přímka b) hyperbola c) část kružnice d) parabola.
109. Typů jednoduchých deformací pevného tělesa je celkem a) 3 b) 4 c) 5 d) 6.
110. Jednotkou normálového napětí (které podává kvantitativní informaci o stavu napjatosti při deformaci tahem) je a) N b) Pa c) N*m^-1 d) V.
111. Normálové napětí je definováno jako a) Fp/S b) S/Fp c) S*Fp d) Ep/r.
112. Normálové napětí v drátu o průřezu 2 mm^2, na který působí tahem síla o velikosti 150 N, je: a) 15 MPa b) 75 MPa c) 150 MPa d) 750 MPa.
113. Normálové napětí v tyči o průřezu 1 cm^2, na kterou působí tahem síla o velikosti 2 kN je a) 0,2 MPa b) 2 MPa c) 20 MPa d) 200MPa.
114. S použitím modulu pružnosti v tahu E a normálového napětí σ je možno vypočítat relativní prodloužení tahem jako a) E/σ*n b) E*F/σ*n c) E*l/σ*n d) σ/E.
115. Jednotkou modulu pružnosti v tahu je a) Pa b) N c) N*m^-1 d) N*m.
116. Hookův zákon pro vyjádření relativního prodloužení platí a) od počátku použití tahové síly až po přetržení objektu (tyče) b) ve třetí oblasti deformační křivky c) ve druhé oblasti deformační křivky d) v první oblasti, pro kterou platí přímá úměrnost mezi relativním prodloužením a normálovým napětím.
117. Známe-li velikost síly F působící deformaci tahem, původní délku tyče l1, průřez tyče S a modul pružnosti v tahu E, je prodloužení tyče Δl rovno a) F*E/S*I1 b) F*I1/E*S c) F*S/E*I1 d) F*S/F*I1.
118. Jak velká síla způsobí prodloužení ocelové tyče průřezu 2 cm^2 o 0,1 % původní délky (E = 0,2 TPa) a) 20 kN b) 30 kN c) 40 kN d) 50 kN.
119. Jednotkou součinitele délkové teplotní roztažnosti je a) K^-1 b) K*m^-1 c) K*m d) K*m^-2.
120. Vztah mezi součinitelem teplotní délkové roztažnosti α a teplotní objemové roztažnosti β lze pro pevné látky přibližně vyjádřit jako a) α = 3β b) β = 3α c) α = β^2 d) β = α^2.
121. Závislosti prodloužení tyče dané délky na přírůstku teploty znázorněné v pravoúhlých souřadnicích přímkami pro různé materiály se budou od sebe navzájem lišit a) směrnicemi b) úseky na svislé ose c) úseky na vodorovné ose d) směrnicemi a úseky na svislé ose.
122. Uvažujme železnou odměrnou nádobu, která je kalibrována na objem 10 dm^3 při teplotě měřené kapaliny 20 °C. Jaké absolutní chyby se zhruba dopustíme, budeme-li měřit objem při teplotě 80 °C ( αFe = 1,2*10^-5 K^-1) a) 3 ml b) 21,6 ml c) 300 ml d) 3 l.
123. Uvažujme železnou odměrnou nádobu, která je kalibrována na objem 10 dm^3 při teplotě měřené kapaliny 20 °C. Jaké relativní chyby se zhruba dopustíme, budeme-li měřit objem při teplotě 80 °C (αFe = 1,2*10^-5 K^-1) a) 0,02 % b) 0,2 % c) 20 % d) 2 %.
1. Pro rovnoměrný přímočarý pohyb platí: a) t = s/v b) v = s*t c) s = v/t d) t = v/s.
2. Při pohybu rovnoměrném přímočarém je velikost rychlosti: a) rovnoměrně rostoucí v závislosti na čase b) konstantní c) rovnoměrně rostoucí v závislosti na dráze d) rovnoměrně klesající v závislosti na dráze.
3. V pravoúhlých souřadnicích je rychlost rovnoměrného přímočarého pohybu v závislosti na čase znázorněna jako a) přímka procházející počátkem b) přímka neprocházející počátkem s určitou kladnou hodnotou směrnice c) křivka d) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou.
4. V pravoúhlých souřadnicích je dráha rovnoměrného přímočarého pohybu v závislosti na čase znázorněna jako a) parabola b) přímka c) hyperbola d) jiná křivka než udávají předchozí odpovědi.
5. Podle druhu trajektorie můžeme pohyby dělit na: a) přímočaré a křivočaré b) přímočaré a kruhové c) translační, vibrační a rotační d) rovnoměrné a nerovnoměrné.
6. Při znázornění závislosti dráhy pohybu rovnoměrného přímočarého na čase v pravoúhlých souřadnicích má velikost rychlosti význam a) úseku přímky na svislé ose b) úseku přímky na vodorovné ose c) směrnice d) vzdálenosti mezi vodorovnou osou a přímkou, která je s ni rovnoběžná.
7. Při rovnoměrném pohybu přímočarém je možno posunutí vyjádřit jako a) součin dvou vektorových veličin b) součin jedné skalární a jedné vektorové veličiny c) součin dvou skalárních veličin d) součin velikostí dvou vektorových veličin.
8. Při rovnoměrném pohybu přímočarém je rychlost rovna podílu a) dvou skalárních veličin b) dvou vektorových veličin c) vektorové a skalární veličiny (vektor lomený skalárem) d) skalární a vektorové veličiny (skalár lomený vektorem).
9. Grafickým znázorněním závislost velikosti rychlosti na čase v pravoúhlých souřadnicích je v případě pohybu rovnoměrně zrychleného a) přímka, jejíž směrnice se nerovná nule b) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou c) parabola d) hyperbola.
10. Grafickým znázorněním závislosti velikosti zrychlení na čase v pravoúhlých souřadnicích je v případě pohybu rovnoměrně zrychleného a) přímka s nenulovou směrnicí b) přímka s nulovou směrnicí c) hyperbola d) parabola.
11. Grafickým znázorněním dráhy na čase v pravoúhlých souřadnicích je v případě pohybu rovnoměrně zrychleného a) přímka s nenulovým úsekem na svislé ose b) parabola c) přímka procházející počátkem d) hyperbola.
12. Jednotkou zrychlení v soustavě SI je a) m*s^-1 b) m*s c) m*s^-2 d) m*s^2.
13. Zrychlení rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu můžeme vyjádřit jako a) součin skalární a vektorové veličiny b) součin dvou vektorových veličin c) podíl mezi skalární a vektorovou veličinou (skalár lomený vektorem) d) podíl mezi vektorovou a skalární veličinou (vektor lomený skalárem).
14. Jestliže počáteční rychlost byla nulová, lze rychlost rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu vyjádřit jako a) součin skalární a vektorové veličiny b) součin dvou skalárních veličin c) součin dvou vektorových veličin d) součin velikostí dvou vektorových veličin.
15. V kinematice hmotného bodu je parabola znázorněním této veličiny v pravoúhlých souřadnicích v závislosti na času: a) velikosti zrychlení rovnoměrně zrychleného pohybu b) velikosti rychlosti rovnoměrně zrychleného pohybu c) dráhy rovnoměrně zrychleného pohybu d) velikosti rychlosti rovnoměrného přímočarého pohybu.
16. Při volném pádu ve vakuu rychlost tělesa a) závisí na jeho hustotě b) závisí na jeho hmotnosti c) závisí na hustotě a hmotnosti d) nezávisí ani na jeho hustotě ani na jeho hmotnosti.
17. Jednotkou tíhového zrychlení v soustavě SI je a) m*s^-1 b) m*s^-2 c) m*s d) m*s^2.
18. Velikost rychlosti volného pádu v závislosti na času vyjádříme jako a) v = s/t b) v = g*t^2/2 c) v = g*t d) v = g*t^2.
124. V bimetalovém teploměru se využívá a) rozdílu mezi hodnotami měrného elektrického odporu dvou kovů b) rozdílu mezi hodnotami součinitele délkové teplotní roztažnosti dvou kovů c) elektromotorického napětí, které vzniká při zahřátí spoje obou kovů d) jevu supravodivosti.
Report abuse Terms of use
HOME
CREATE TEST
COMMENTS
STADISTICS
RECORDS
Author's Tests