We use cookies to personalize your experience. If you continue browsing you will be accepting its use. More information.
option

Metodologie psychologie

INFO STADISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Metodologie psychologie

Description:
metodologie test

Author:
AVATAR

Creation Date:
27/06/2020

Category:
Others
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
TAKE THE TEST
Last comments
No comments about this test.
Content:
konzistentní výklad, který vznikl systematickým seskupováním vzájemně souvisejících koncepcí a principů, které dávají rámec určité problematice.
Přístup, který v jednu chvíli představuje vzor toho, jak nahlížet na svět, pro celou vědeckou obec. Pojem vymyslel Kuhn. Mění se, pokud není dostatečné.
Cíl vědeckého zkoumání, popis daného jevu.
Cíl výzkumného zkoumání, předpovědi (typicky korelační výzkum).
Cíl výzkumu, snaží se vysvětlit dané jevy, nejčastěji experiment .
Jde od jednoduchých po obecné.
jde od obecného k jednoduchému.
Pokud se jev objeví ve dvou případech, kde se zároveň vyskytuje X, jde o metodu ____ (millovy kánony indukce).
Pokud se x objeví tam, kde se vyskytne A a v případě nevýskytu A se X nevyskytne, jde o metodu ____ (mill kánony indkuce).
Kombinuje dva základní přístupy kanonů indukce. metoda ___.
pokud odstraníme příčinu jednoho jevu, tak zbytkový soubor musí být příčinou zbylého výsledného jevu. metoda ____ (mill kánony indukce).
Vyvracení svých názorů, zastával Popper. .
objekt, který označujeme názvem.
označení.
označení objektu ''to je pes''.
označení objektu jako ''pes, to je např. husky, bernardýn, ...''.
označení objektu negativním příkladem ''pes, to není kůň'' .
označení objektu na základě podobnosti, ''pes je něco jako vlk''.
Definování na základě určení známým podnětem, např. slovníky.
pojem popisujeme podle typických vlastností, např. definice z wikipedie.
pojem definujeme jako uvedení podmínek, kdy se jev vyskytuje .
definujeme pojem podle procesů a postupů, něco jako recept.
studium chování systému jako celku .
studium chování určité části celku.
výpověď vycházející z teorií, která má předpokládanou platnost, musíme potvrdit/vyvrátit.
uměle vytvořený, je to soubor ukazatelů něčeho, co samostatně nemůžeme měřit samo o sobě. .
převod výzkumného problému do reálné situace, kde je možné jej testovat.
součásti výzkumného problému, závislé/nezávislé.
škála měřící hodnotu znaku.
škála měřící nějakým nástrojem.
škála, kde čísla určují pouze nějaké proměnné (např. pohlaví). funguje zde jen operace = a nerovná se .
škála, kde jde hodnoty uspořádat, ale rozestupy nemůžeme nijak určit (jsou stejně daleko od sebe) (např. pořadí v závodu). krom = a ne= můžeme přidat < a > .
škála, u které je možné hodnoty uspořádat a rozestupy nejsou stejné (např. teplota, rok narození). krom =, ne=, < a > můžeme použít + a -.
škála podobná intervalové, vyskytuje se zde přirozená 0 (např. počet dětí). můžeme i násobit a dělit.
posuzuje adekvátnost výběru postupů ke zpracování dat, patří pod výzkumovou v.
posuzuje kvalitu operacionalizace ve výzkumu.
ukazuje, jak se dají přenést výsledky na další populace.
kontroluje kvalitní operacionalizaci, je tedy důležitější než vnější. .
ukazuje, zda výzkum přináší relevantní výsledky ke zkoumanému tématu, má několik kategorií, které hodnotí.
ptá se, jestli měří nástroj skutečně to, co má. rozlišuje další formy k posouzení.
ptá se, zda položky v testu reprezentují to, co mají.
korelace nástroje a kritéria, zda predikuje budoucí chování (prediktivní) nebo je kritériem ověření jiná metoda (souběžná).
ptá se, jestli nástroj dostatečně reprezentuje daný konstrukt.
spolehlivost měření, nepřítomnost chyb, ukazuje, zda jsou výsledky stejné i při opakovaném měření. předpoklad validity nástroje, můžeme testovat např. vnitřní konzistencí testu nebo testem-retestem.
Tvrdá data daná čísly, dají se statisticky zpracovat, jsou objektivní, ověřitelná jiným způsobem. Obvykle fungují jako závislé proměnné .
měkká data, vyjadřují určitý znak, nejsou vyjádřeny čísly, subjektivní, popis je slovní. Často nejdou ověřit jiným způsobem.
nejčastější hodnota vyskytující se v souboru.
50 percentil souboru.
všechny hodnoty sečtené a vydělené počtem všech členů souboru.
třída technik, které slouží k popisu proměnných. modus, medián, odchylka, ....
třída technik, které umožňují rozhodnutí, zda lze výsledky aplikovat na populaci. např. odhad intervalu spolehlivosti nebo testování hypotéz.
pokud zamítneme nulovou hypotézu i když platí.
pokud nezamítneme nulovou hypotézu která neplatí .
úplný soubor lidí, který je předmětem našeho zkoumání, stanovený přesným výčtem prvků.
soubor z populace, který participuje na výzkumu.
každý má stejnou šanci, že se dostane do výběrového souboru .
každému ze souboru je přiřazené číslo, pak se losuje .
postup, který zajišťuje všem účastníkům stejnou šanci zařazení do jakékoliv skupiny.
postup rozložení rovnoměrných skupin při malém množství participantů .
výběr při velké heterogenitě vzorku, první se roztřídí soubor na vrstvy, ze kterých se náhodně vybere.
tvoří se přirozená seskupení, ze kterých se vybírá výzkumný vzorek.
pokud nemáme seznam celé populace, vybíráme náhodně seskupení.
výběr u kvaziexperimentů, členové vybraní náhodně, porovnávací skupina se pak liší v klíčové charakteristice, zatímco ve většině je co nejpodobnější .
výběr v případě, že zkoumáme něco specifického, kam nemůžeme zařadit kohokoliv.
výběr u pilotních studií, tj. kdo nám příjde pod ruku.
výběr u kterého si stanovíme určité kritéria, které musí vzorek splňovat.
technika používaná u grounded theory, skrze jednoho člověka se dostaneme k dalším.
výběr u populace, kterou velmi dobře známe, na základě rozložení určitého znaku .
úroveň NP aplikujeme u různých osob .
úroveň NP testujeme u stejné skupiny vícekrát.
k designu s nezávislými skupinami se dostaneme skrze manipulovanou proměnou a ____.
k designu s vyrovnanými skupinami se skrze manipulovanou proměnou dostaneme ___.
k designu s neekvivakentními skupinami se dostaneme skrze ____ proměnnou .
u vnitrosubjektového designu s aplikací jedné úrovně můžeme použít ____ a ____ vyvážení.
u vnitrosubjektového designu s více stupni NP můžeme vyrovnat ____ a ____ vyrovnáním.
vnitrosubjektovým designem se dostaneme vždy k designu s .
pokud se objevuje v mezisubjektovém designu manipulovaná i subjektová proměnná, dostaneme se k faktoriálnímu ___ designu.
pokud máme vnitro i mezisubjektový design a NP je manipulovaná, vychází faktoriální ___ design.
pokud máme vnitro i mezisubjektový design a NP je subjektová, máme faktoriální _____ design.
každá osoba projde všemi úrovněmi NP ve všech pořadích.
osoba projde všemi úrovněmi NP, ne ve všech pořadích, uvádíme zde latinský vyvážený čtverec.
tvoří se pořadí úrovní NP, které se následně otočí.
úrovně jsou zařazené náhodně do bloku, každá úroveň je v daném bloku jen jednou, osoby jsou náhodně přiděleny k podmínkám, funguje tak random.org.
vliv na interní validitu výzkumu, pokud opakujeme vícekrát, může se výsledek stále více zmírňovat.
vliv na interní validitu daný vystavení testu před samotným testováním a navyknutím si na typy otázek nebo jejich zapamatování .
vliv na interní validitu, pokud vzorek nevybíráme sami, případně se hlásí přímo zájemci.
vliv na interní validitu, nevydržení až do konce výzkumu, často u longitudinálních studí.
experiment, kdy participant neví, do které skupiny je zařazený.
experiment, kdy neví ani participant ani experimentátor, do které skupiny je zařazen .
vliv na interní validitu, změna ZP není důsledkem vlivu NP ale přirozeným vývojem.
vliv na interní validitu, skupiny nejsou vyrovnané ani znáhodněné, změna ZP tak nemusí být daná NP, problém u subjektových NP.
vliv na interní validitu, kdy už jen vliv experimentálního prostředí donutí participanty chovat se určitým očekávaným způsobem a změny tak můžeme pozorovat třeba i v kontrolní skupině.
problém vnitrosubjektového výzkumu, tendence vnímat lépe pozdější nebo dřívější info lépe.
problém u vnitrosubjektového designu, výkon narůstá nebo se snižuje podle pořadí podmínek (únava).
problém u vnitrosubjektového designu, může být různý efekt při přehození pořadí podmínek.
snaží se o explanaci, sleduje příčinné vazby mezi jevy, často má neekvivalentní skupiny, není zde kontrolní skupina, pouze porovnávací (která musí být v klíčových charakteristikách podobná). ZP se měří opakovaně, má vysokou ekologickou validitu, interní většinou menší. Zájmem jsou často intaktní skupiny (školní třídy, kolektivy).
Sleduje vztah mezi dvěma proměnnými, ukazuje souvislosti mezi jevy, má vysokou ekologickou validitu, statistická závislost se ukazuje Pearsonovým (Spearmanovým) korelačním koeficientem (-1, 1). Měří obě proměnné, nemanipuluje s nimi. Pojí se s rozvojem statistických metod. Problém především s nenáhodně rozdělenými skupinami a direkcionalitou. Často na ně navazují experimenty.
typ zkreslení v korelačním výzkumu, vypadá to, že X působí na Y, ale na obě působí třetí proměnná Z.
typ zkreslení v korelačním výzkumu, nevyhnutelné, vše je následkem něčeho, Z předchází X, které ovlivňuje Y.
typ zkreslení v korelačním výzkumu, vypadá to že X ovlivňuje Y, ale X ovlivňuje Z, které následně ovlivňuje Y.
typ zkreslení v korelačním výzkumu, kdy má proměnná Y dvě příčiny (X a Z) a pouze jedna z nich je zahrnuta do výzkumu.
způsob každodenního poznávání, kdy přebereme info od někoho jiného a bereme to jako fakt.
typ každodenního poznání, které je založené na nějaké zkušenosti, často slepé proti protiřečícím důkazům, založeno na stereotypech.
typ každodenního poznání, kdy dáváme na intuici, skutečnost vypadá logicky.
kvalitativní přístup, který se snaží zachytit celý případ, můžeme studovat buď jedince nebo skupinu.
kvalitativní výzkum zaměřený na porozumění prožívání jedinci s určitým prožitkem, vstupujeme do jeho vnitřního světa, který se snažíme zachytit a interpretovat.
glasser a strauss, systematická a analytická kvalitativní metoda snažící se o tvorbu teorie vycházející z empirického základu.
kvalitativní metoda zkoumající pohled na určitou skupinu, výzkumník je delší dobu v terénu. .
specifická verze případové studie, která se snaží rekonstruovat a interpretovat život jedince. .
kvalitativní výzkum, během kterého mají výzkumník a participant rovnocenné postavení. .
kvalitativní výzkum zaměřující se na utlačované skupiny, kterým poskytuje poznatky, aby mohli zlepšit své životní podmínky a přímo navrhuje akce, jak zlepšit životní situace.
kvalitativní výzkum, kde zkoumáme co se stalo. dělíme na historii dětství, psychobiografii a psychohistorii.
kvalitativní výzkumy vycházející ze psaných textů.
Směr zaměřený na to, jaký význam přikládají lidé symbolům, což ovlivňuje subjektivní význam ,který pro ně má. Důležité je jáství. Používá naturalistický výzkum (explorace a inspekce). Vychází z chicagské školy.
Lidé se chovají podle určitých rolí, interakce tak probíhá jako jevištní scéna. Goffman.
filosofické východisko, které klade za důležité účelnost. Vychází z chicagské školy, odmítá descartovu metodickou skepsi a rozdělování dvou substancí. Pravda má cenu jen pokud je pro někoho použitelná. James, Dewey. .
Objekty světa dle tohoto směru existují bez závislosti na nás, popisuje svět kauzálními vztahy, klade důraz na vysvětlení. Bezprostřední poznávání světa je objektivní.
Zajímá se o způsoby, jakým lidé konstruují svět kolem sebe. Tvrzení se netýkají reálného skutečnosti. Člověk je aktivní při poznávání. Zástupce např. Piaget. .
To, jak vnímáme okolní věci, je dáno naší ojedinělou strukturou. .
Teorie nevycházejí bez kontextu, vždy vychází z nějaké pojmenované zkušenosti. Pojmy, které používáme pro pochopení okolního světa jsou sociálně podmíněné a přetrvávání určitého názoru je dané na proměně sociálního procesu, nikoliv na empirických datech. Jednání nejvíce ovlivňuje komunikace.
Propojuje konstruktivismus a realismus.
Zajímá se o to, jaké metody používají lidé k tomu, aby dali něčemu smysl. .
Aktuální jev se bere jako zástupce nějakého vzorce.
Část interpretace nemůže existovat bez celku, ale celek nemůže existovat bez části interpretace.
2 významy - proces komunikace, Foucoltovské pojetí.
V centru pozornosti jazyk, nejednotný směr. člověk používá diskurz jako prostředek, přes který tvoří významy. .
Má tři dimenze, lingvistickou, diskurzivní a dimenzi ideologie a moci. .
Diskurz bere jako systém pravidel, které jsou vedle sebe a vzájemně je porovnáváme. Snaží se pochopit jak byly sociální konstrukty vytvořené, bere v potaz historický a společenský kontext.
data se opakují, již nemáme co nového zjistit.
schopnost batatele přijímat výsledky takové jaké jsou.
snaha respondenta porozumět své zkušenosti a snaha výzkumníka porozumět tomu, jak k tomu respondent přichází.
Autoři zakotvené teorie .
Představitelé fenomenologie .
Report abuse Terms of use
HOME
CREATE TEST
INFO
STADISTICS
RECORDS
Author's Tests