MikroŠsarka

Nedostatek na trhu vzniká, když tržní cena je................................než rovnovážná a poptávané množství je ……………… než nabízené. nižší, menší. nižší, menší. vyšší, menší. nižší, větší.

Přebytek výrobce je rozdíl mezi………………………a............................................ cenou; mezními náklady. enou; celkovými náklady. cenou; mezním užitkem. cenou; celkovým užitkem.

Snížení ceny statku způsobí ……………poptávaného množství a ……………….. křivku poptávky. snížení, neposune. snížení, posune. zvýšení, neposune. zvýšení, posune.

Izokosta vyjadřuje: všechny dostupné kombinace výrobních faktorů v rámci celkových nákladů. všechny dostupné kombinace statků v rámci celkových nákladů. všechny dostupné kombinace statků v rámci celkového důchodu. náklady vynaložené na nákup statků.

Koeficient cenové elasticity poptávky v případě neelastické poptávky je: roven 1. menší než 1. větší než 1. nekonečno.

Sklon hranice produkčních možností v daném bodě nazýváme: mezní míra substituce ve směně. mezní míra technické substituce. mezní míra substituce ve spotřebě. mezní míra transformace produktu.

Indiferenční křivka vyjadřuje: všechny spotřební koše, jež vyčerpají důchod spotřebitele. všechny spotřební koše, jež spotřebiteli přinášejí stejnou úroveň užitečnosti. všechny spotřební koše, jež spotřebiteli umožní maximalizovat celkový zisk. množství jednoho statku, které maximalizuje užitek spotřebitele.

Pro nedokonale konkurenční firmu v bodě uzavření platí: P = AC. P = AFC. P = AVC. P = FC + VC.

V případě monopolního výrobce je vztah mezi mezními náklady a cenou produkce následující: MC  P. MC < P. MC = P. neplatí ani jedna z variant.

Pro rovnováhu spotřebitele platí: MUX=MUY. PX=PY. MRSC=MRSE. žádná odpověď není správná.

Základním typem konkurence na politickém trhu je konkurence mezi………………..a…………….. politiky, voliči. politiky, zájmovými skupinami. politiky,byrokracií. voliči, byrokracií.

Míra, v níž produkce jedno zboží může být nahrazena produkcí druhého se nazývá. mezní míra technické substituce. mezní míra transformace produktu. mezní míra substituce ve spotřebě. mezní míra substituce ve směně.

Jestliže bude mzdová sazba vyšší než rovnovážná, na trhu práce vznikne: nedostatek pracovních sil. přebytek pracovních sil. rovnováha. žžžžádná odpověď není správná.

Mezi příčiny tržního selhání patří: dokonalá konkurence. dokonalé informace. nedokonalá konkurence. přebytek výrobce.

Průměrný produkt je: objem produkce, který připadá na jednotku vstupu. objem produkce, který připadá na jednotku výstupu. celkový objem produkce vyrobený jednotkou vstupu. změna objemu vyrobené produkce vyvolaná změnou množství vstupu o jednotku.

Nabídka kapitálu v krátkém období je: elastická. neelastická. dokonale elastická. dokonale neelastická.

V případě substitučního efektu růst mzdové sazby vede k: růstu nabízeného množství práce. poklesu nabízeného množství práce. růstu poptávaného množství práce. poklesu poptávaného množství práce.

Krabicové schéma výroby (box diagram výroby) ukazuje všechny způsoby alokace konstantního množství dvou…………………mezi výrobu dvou…………………. statků; výrobních faktorů. substitutů; komplementů. výrobních faktorů; statků. spotřebitelů; výrobců.

Nepříznivý výběr: vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží zbožím méně kvalitním. vede k sankcionování produkce vedoucí k záporným externalitám. vede k selhání vlády. je důsledkem monopolní síly.

Hrubé investice jsou: tzv. obnovovací investice. rozdílem čistých a obnovovacích investic. tzv. netto investice. tzv. netto investice.

Mezi sekundární výrobní faktory řadíme: půdu. práci. kapitál. všechny odpovědi jsou správné.

Kapitál. je primární výrobní faktor. se dělí na kapitálové statky, portfoliový a fiktivní kapitál. je druhotný výrobní faktor. má pouze peněžní formu.

Veřejný statek se vyznačuje: nezmenšitelností a nerivalitou. nezmenšitelností a nesoutěživostí. nevylučitelností a nezmenšitelností. nevylučitelností a nedělitelností.

K eliminaci záporných externalit lze použít: dotaci výroby. zákaz výroby. snížení daní placených výrobcem. zvyšování tržní nabídky.

Mezi příčiny tržního selhání patří: veřejné statky. dokonalé informace. existence konkurence. přebytek výrobce.

Poptávka na trhu kapitálu: je rostoucí. je vztahem mezi úrokem a množstvím kapitálu. je představována úsporami domácností. je klesající.

Přebytek spotřebitele je rozdíl mezi………………………a............................................ cenou; mezními náklady. cenou; celkovými náklady. cenou; mezním užitkem. cenou; celkovým užitkem.

Snížení ceny statku způsobí ……………nabízeného množství a ……………….. křivku nabídky. snížení, neposune. snížení, posune. zvýšení, neposune. zvýšení, posune.

Přebytek na trhu vzniká, když tržní cena je................................než rovnovážná a poptávané množství je ……………… než nabízené. vyšší, menší. vyšší, větší. nižší, menší. nižší, větší.

Koeficient cenové elasticity poptávky v případě elastické poptávky je. roven 1. menší než 1. větší než 1. nekonečno.

Sklon linie příjmu v daném bodě nazýváme: mezní míra substituce ve směně. mezní míra technické substituce. mezní míra substituce ve spotřebě. mezní míra transformace produktu.

Podmínkou rovnováhy nedokonale konkurenční firmy maximalizující svůj zisk je tehdy, když vyrábí také množství produkce, při němž dosahuje stejné výše........................... a ........................ celkových příjmů; celkových nákladů. průměrných příjmů; průměrných nákladů. mezních příjmů; mezních nákladů. ani jedna z výše uvedených odpovědí není správná.

Sklon izokvanty je dán poměrem ……………. . cen výrobků. mezních produktů. mezních užitků. mezních nákladů.

V podmínkách nedokonalé konkurence je křivka poptávky po produkci firmy: shodná s AR. shodná s AR, MR. dokonale elastická. žádná odpověď není správná.

Dílčí trh je trhem: veškerých statků. jednoho nabízejícího. jednoho poptávajícího. jednoho druhu statku.

Pro oligopol maximalizující zisk platí podmínka: P>MC=AC. P>MR=AR. P>MR=MC. P =MR=MC.

Mikroekonomie je součástí: pozitivní ekonomie. normativní ekonomie. veřejné ekonomie. mezinárodní ekonomie.

Mezní produkt je: objem produkce, který připadá na jednotku vstupu. objem produkce, který připadá na jednotku výstupu. celkový objem produkce vyrobený jednotkou vstupu. změna objemu vyrobené produkce vyvolaná změnou množství vstupu o jednotku.

Nabídka půdy je: elastická. neelastická. dokonale elastická. dokonale neelastická.

Podmínkou efektivní výroby je předpoklad, že: MRTS statku X=MRTS statku Y. MRS statku X=MRS statku Y. MRPT statku X=MRPT statku Y. Ani jedna z výše uvedených odpovědí není správná.

Sklon křivky hranice produkčních možností označujeme pojmem: mezní míra technické substituce. mezní míra substituce ve spotřebě. mezní míra substituce ve směně. mezní míra transformace produktu.

Podmínkou správné kombinace zboží (neboli efektivnost produkt-mixu) je: MRTS=MRSC. MRPT=MRSC. MRPT=MRTS. MRSC=MRSE.

Nabídková křivka monopolní firmy je tvořena: rostoucí částí křivky jejich mezních nákladů. klesající částí křivky jejich mezních nákladů. rostoucí částí křivky jejich průměrných nákladů. žádná odpověď není správně.

Co z následujícího nepatří mezi překážky konkurence?. patenty. diferenciace produktu. volný vstup do odvětví. koncese udělované vládou.

Pro rovnovážnou úroveň výstupu u monopolní firmy, která maximalizuje zisk, platí, že: MC musí být větší než P. MC = P. MC jsou menší než P. P = MR.

Může monopol vždy stanovit libovolně vysokou cenu?. ano, vždy. ano, ale pouze v neexistenci státních zásahů. ne, musí vždy zohledňovat poptávku a potenciální konkurenty (např. zahraničí). ano, ale pouze v případě neexistence zahraniční konkurence.

V případě monopolního výrobce je vztah mezi mezními náklady (MC) a cenou produkce (P) následující: MC>P. MC<P. C. neplatí ani jedna z variant.

Oligopol jako jedna z forem nedokonalé konkurence je charakterizován: množstvím malých firem, homogenností produktu, snadným vstupem do odvětví. množstvím malých firem, diferencovaností produktu, snadným vstupem do odvětví. existencí několika málo firem, diferencovaností nebo homogenitou produkce, částečnou bariérou vstupu. existencí jedné firmy, specifickým produktem, uzavřeností vstupu na trh.

Chování kartelu se nejvíce blíží podmínkám: dokonalé konkurence. monopolní konkurence. úplného monopolu. firem z „konkurenčního lemu“.

Grafické zobrazení průměrných fixních nákladů má tvar: konkávní. konvexní. konvexní a od určitého bodu konkávní. lineární přímky.

Náklady mrtvé váhy existují: pouze v případě úplného monopolu. pouze v případě oligopolu. pouze v případě dokonalé konkurence. mohou existovat ve všech nedokonale konkurenčních tržních strukturách.

Smluvní křivka výroby je množinou bodů, které představují…………………alokaci zdrojů, zatímco body ležící mimo ni jsou naopak…………………. neefektivní; efektivní. efektivní; neefektivní. přiměřenou; nepřiměřenou. maximální; minimální.

Smluvní křivka směny je množinou bodů, které představují efektivní alokaci dvou…………..mezi dva………………. výrobních faktorů; výrobce. výrobních faktorů; statky. statků; výrobce. statků; spotřebitele.

Pracovníky vládních a veřejných institucí nazýváme souhrnně jako: lobby. zájmové skupiny. byrokracie. Platí a) i b) současně.

Čistá ekonomická renta je případem důchodu placeného za služby libovolného výrobního faktoru, jehož nabídka je. elastická. neelastická. dokonale elastická. dokonale neelastická.

Mezi primární výrobní faktory řadíme: práci. kapitál. technologii. všechny odpovědi jsou správné.

Firma jako poptávající na trhu výrobních faktorů je v rovnováze, pokud: MCVF=MRPVF. MCVF<MRPVF. MCVF>MRPVF. žádná odpověď není správná.

V podmínkách dokonalé konkurence na trhu produktů i výrobních faktorů platí: MCVF=PVF. MCVF<PVF. MCVF>PVF. žádná odpověď není správná.

Firma bude zvyšovat množství daného faktoru do té doby, dokud není splněna následující podmínka. MCVF=PVF=MRPVF. MCVF=PVF<MRPVF. MCVF=PVF>MRPVF. žádná odpověď není správná.

Práci nabízejí: firmy. domácnosti. stát. zahraničí.

Jestliže bude mzdová sazba nižší než rovnovážná, na trhu práce nastane: nedostatek pracovních sil. přebytek pracovních sil. rovnováha. žádná odpověď není správná.

Práci poptávají: firmy. domácnosti. stát. zahraničí.

Monopson na trhu práce vzniká tehdy, když na daném trhu: existuje jediná dominantní firma, která zaměstnává práceschopné obyvatelstvo. existují dvě firmy, které zaměstnávají práceschopné obyvatelstvo. odbory, které integrují práceschopné obyvatelstvo. žádná odpověď není správná.

Pro bilaterální monopol na trhu práce je typická existence: monopolu na straně nabídky. monopolu na straně poptávky. monopolu na straně nabídky tak na straně poptávky. žádná odpověď není správná.

Individuální křivka nabídky práce je: rostoucí. klesající. zpětně zakřivená. žádná odpověď není správná.

Tržní křivka nabídky práce je: rostoucí. klesající. zpětně zakřivená. žádná odpověď není správná.