Mikroekonomie A 2017

Když je celková funkce rostoucí, je rostoucí též funkce mezní. Ano. Ne.

Když je celková funkce rostoucí, je mezní funkce kladná. Ano. Ne.

Když je celková funkce rostoucí, leží mezní funkce nad ní. Ano. Ne.

Když je mezní funkce rostoucí, je rostoucí též průměrná funkce. Ano. Ne.

Když je průměrná funkce klesající, leží mezní funkce pod ní. Ano. Ne.

Když mezní funkce ani neroste ani neklesá, je průměrná funkce konstantní. Ano (neplatí vždy). Ne (neplatí vždy).

Je-li mezní veličina konstantní, je grafem celkové veličiny přímka. Ano. Ne.

Současné zvýšení nabídky i poptávky vede vždy ke zvýšení rovnovážné ceny. Ano. Ne.

Současné zvýšení nabídky i poptávky vede ke zvýšení rovnovážného množství. Ano. Ne.

Cenový strop vede k nedostatku na trhu. Ano. Ne.

Indiferenční křivka má vždy zápornou směrnici. Ano. Ne.

Záporná směrnice indiferenční křivky plyne z axiomu tranzitivity. Ano. Ne.

Indiferenční křivka má v případě, že statek Y je statkem nežádoucím zápornou směrnici. Ano. Ne.

Indiferenční křivka má tvar přímky rovnoběžné s osou y v případě, že s rostoucím množstvím statku Y se užitek spotřebitele nemění. Ano. Ne.

Indiferenční křivka má tvar přímky rovnoběžné s osou x v případě, že statek X je statek nežádoucí. Ano. Ne.

Mezní míra substituce ve spotřebě je v případě rohového řešení optima spotřebitele vždy větší než mezní míra substituce ve směně. Ano. Ne.

Mezní míra substituce ve spotřebě je v případě rohového řešení optima spotřebitele větší než mezní míra substituce ve směně tehdy, když spotřebitel kupuje pouze statek X. Ano. Ne.

Růst ceny jednoho výrobku při neměnné výši důchodu i ostatních cen způsobí zmenšení souboru tržních příležitostí. Ano. Ne.

Pokud se všechny ceny zdvojnásobí a důchod zůstane stejný, nezmění se soubor tržních příležitostí, protože s nezměnily relativní ceny. Ano. Ne.

Předpokládejme, že spotřebitel preferuje vždy větší množství statků před menším. Pokud roste důchod spotřebitele, cena jednoho statku klesá a ostatní ceny se nemění, dojde ke zlepšení situace spotřebitele. Ano. Ne.

Axiom tranzitivity znamená, že větší množství statku je vždy preferováno před menším. Ano. Ne.

Je dána funkce užitku ve tvaru U = 2 min(X,Y). V tomto případě jsou statky X a Y dokonalé komplementy. Ano. Ne.

Za dokonalé komplementy považujeme pouze takové statky, které se spotřebovávají v poměru 1:1. Ano. Ne.

Pokud cena statku roste a důchod zůstává stejný, působí pouze substituční efekt, ale nepůsobí efekt důchodový. Ano. Ne.

Statky X a Y jsou dokonalé komplementy. Pokud poroste cena statku Y a přitom cena statku X i důchod spotřebitele budou konstantní, klesne spotřeba statku Y. Ano. Ne.

Každý méněcenný statek je statkem Giffenovým. Ano. Ne.

Substituční efekt je vždy negativní. Důchodová elasticita poptávky po méněcenných statcích je negativní. Z toho plyne, že substituční a důchdový efekt působí ve stejném směru a s jistotou můžeme činit závěry o směrnici poptávkové křivky. Ano. Ne.

Poměr MUx k Px je na ICC konstantní. Ano. Ne.

Poměr MUx k MUy je na PCC konstantní. Ano. Ne.

Je nemožné, aby pro jednoho spotřebitele byla současně záporná cenová i důchodová elasticita. Ano. Ne.

Spotřebitel nakupuje statky X a Y a má fixní důchod. Za těchto předpokladů musí být při kladné křížové elasticitě poptávky po statku X vzhledem k Py poptávka po statku Y neelastická. Ano. Ne.

Zákon klesajících výnosů neplatí v případě výroby s konstantními výnosy z rozsahu. Ano. Ne.

Zákon klesajících výnosů neplatí v případě konstantních výnosů z variabilního vstupu. Ano. Ne.

Zákon klesajících výnosů platí pouze v případě klesajících výnosů z rozsahu. Ano. Ne.

Směrnice izokosty vyjadřuje poměr mezi MPL a MPK. Ano. Ne.

Izokvanta vyjadřuje kombinace výrobních faktorů, které přinášejí stejný zisk. Ano. Ne.

V podmínkách konstantních výnosů z rozsahu platí, že zdvojnásobení jakéhokoliv vstupu povede ke zdvojnásobení výstupu. Ano. Ne.

Čím více jsou izokvanty zakřivené, tím vyšší je hodnota elasticity substituce kapitálu prací. Ano. Ne.

V případě rostoucích výnosů z variabilního vstupu budou průměrné náklady klesající funkcí výstupu. Ano. Ne.

Křivka AVC musí mít vždy tvar "U". Ano. Ne.

Křivka SMC protíná křivku AFC v minimu. Ano. Ne.

Křivka LMC protíná vždy křivku LAC v minimu. Ano. Ne.

Explicitní náklady jsou náklady, které firma reálně hradí, implicitní náklady jsou alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví majitele firmy. Ano. Ne.

Průměrné fixní náklady nikdy nerostou s růstem výstupu. Ano. Ne.

TC v krátkém období jsou při každé výši výstupu vyšší, než TC v dlouhém období. Ano. Ne.

Obalová křivka LAC je množiva bodů, pro které platí SAC = LAC pro měnící se úroven výstupu. Ano. Ne.

Pokud LMC rostou, musí růst také LAC. Ano. Ne.

Pokud AVC rostou, potom AFC také rostou. Ano. Ne.

Když LMC rostou, LAC musí být menší, než LMC. Ano. Ne.

V případě růstu ceny variabilního vstupu se křivky MC, AVC a AC posouvají nahoru, zatímco křivka AFC se nemění. Ano. Ne.

Vývoj celkových příjmů se v podmínkách dokonalé konkurence neliší od vývoje celkových příjmů v podmínkách nedokonalé konkurence. Ano. Ne.

Průměrný příjem je příjem plynoucí z prodeje jedné jednotky výstupu. Ano. Ne.

V podmínkách dokonalé konkurence je křivka AR rovnoběžná s osou x ve výši ceny produkce. Ano. Ne.

V podmínkách nedokonalé konkurence je křivka AR klesající. Ano. Ne.

Křivka AR je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy. Ano. Ne.

Křivka AR splývá vždy s křivkou MR. Ano. Ne.

V podmínkách dokonalé konkurence platí vztah MR = P. Ano. Ne.

V podmínkách nedokonalé konkurence je mezní příjem menší než cena. Ano. Ne.

V dokonalé konkurenci je křivka celkového příjmu funkcí prodaného množství. Ano. Ne.

V dokonalé konkurenci existuje velký počet kupujících i prodávajících, takže každý může ovlivnit tržní cenu. Ano. Ne.

Krátkodobou křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví za předpokladu konstantních cen vstupů získáme graficky horizontálním součtem křivek nabídky všech firem v odvětví. Ano. Ne.

V dokonale konkurenčním odvětví v důsledku růstu poptávky a následného rozšiřování výroby má při současném růstu mzdových sazeb krátkodobá křivka nabídky odvětví větší sklon, než při nezměněné ceně variabilního vstupu. Ano. Ne.

Je možné, aby existovalo odvětví, ve kterém budou všechny firmy realizovat v dlouhém období nulový ekonomický zisk. Ano. Ne.

Možnost vstupu do dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období způsobuje, že křivka nabídky odvětví bude v dlouhém období elastičtější, než v období krátkém. Ano. Ne.

V případě konstantních výnosů z rozsahu je dlouhodobá křivka nabídky odvětví (křivka LIS) vždy horizontální. Ano. Ne.

V dokonale konkurenčním odvětví s rostoucími náklady v důsledku rozšiřování výroby je dlouhodobá křivka nabídky rostoucí. Ano. Ne.

Dlouhodobou křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví odvozujeme horizontálním součtem nabídkových křivek jednotlivých firem. Ano. Ne.

V dokonalé konkurenci v dlouhodobém období vyrábí každá firma optimální výši výstupu při minimálních LAC. Ano. Ne.

Pokud v dokonalé konkurenci v dlouhém období vyrábí každá firma s minimálními LAC a minimum LAC odpovídá konstantním výnosům z rozsahu, jedná se o odvětví s konstantními náklady. Ano. Ne.

Pokud má firma v dokonalé konkurenci minimální SAC vyšší než je cena produkce, potom "uzavírá" výrobu. Ano. Ne.

Vždy, když platí MR = MC, dosahuje firma maximální zisk. Ano. Ne.

Firma maximalizující zisk by v dokonalé konkurenci vždy měla vyrábět výstup při němž jsou AC minimální. Ano. Ne.

Firma vyrábí dočasně se ztrátou. Prodává jednotku produkce za 100 Kč. Z toho vyplývá, že AFC jsou menší, než 100 Kč. Ano. Ne.

S rostoucí cenovou elasticitou poptávky roste monopolní síla firmy. Ano. Ne.

Monopol dosahuje maximálního zisku tehdy, když Edp = -1. Ano. Ne.

Monopolista vyrábí v podmínkách, kdy MC = 10 a MR = 12. Tato situace mu neumožnuje maximalizovat zisk, protože je cena příliš nízká. Ano. Ne.

Monopolista může stanovit svoji cenu tak, aby maximalizoval čistý zisk, protože jeho poptávková křivka je méně než dokonale elastická. To způsobuje, že monopolista bude vždy vyrábět (pokud je to možné) množství odpovídající neelastické části poptávkové křivky. Ano. Ne.

Monopolista maximalizuje zisk s cenou dvakrát vyšší, než jsou jeho MC. To znamená, že Edp je (-0,5). Ano. Ne.

Jestliže monopolista může prodávat každou jednotku výstupu za maximální cenu, kterou jsou odběratelé ochotni zaplatit, pak odčerpává celý přebytek spotřebitelů. Ano. Ne.

Kdyby monopolista mohl prodávat každou jednotku výstupu za maximální cenu, prodával by stejné množství výrobků, jaké by se prodávalo v podmínkách dokonalé konkurence na tomto trhu. Ano. Ne.

V podmínkách cenové diskriminace prvního stupně je křivka MR firmy totožná s křivkou poptávky. Ano. Ne.

Monopolista uplatnující cenovou diskriminaci jednoho ze dvou trhů maximalizuje celkový zisk tehdy, když prodává na trhu s vyšším mezním příjmem větší množství zboží. Ano. Ne.

Při cenové diskrimainaci prvního stupně by byl vyráběný statek prodáván za nejnižší cenu při výstupu určeném vztahem MR = MC. Ano. Ne.

Monopolistická konkurence je trh tvořený velkou skupinou firme, které vyrábějí velmi podobné zboží a prodávají ho za různé ceny. Ano. Ne.

Monopolní síla firmy v monopolistické konkurenci je relativně malá, tzn. že je velká elasticita poptávky po její produkci a velký je také sklon křivky vyjadřující tuto poptávku. Ano. Ne.

V podmínkách monopolistické konkurence vyrábí firma výstup při klesajících průměrných nákladech jak v krátkém, tak v dlouhém období. Ano. Ne.

Výrobní efektivnost tržní struktury nastává za předpokladu, že firmy nemohou přerozdělením vstupů více zvětšit výstup. Ano. Ne.

Převis kapacity existuje v monopolistické konkurenci z toho důvodu, že v optimu je cena produkce vyšší než mezní náklady. Ano. Ne.

Přes určitou výrobní a alokační neefektivnost je monopolistický typ konkurence považován za žádoucí. Ano. Ne.

Dlouhodobé optimum firmy je v podmínkách monopolistické konkurence charakterizováno rovností MR = MC = AR = AC. Ano. Ne.

Stejně jako v případě monopolu, také v monopolistické konkurenci může být firma dlouhodobě zisková, ale nemůže být dlouhodobě ve ztrátě. Ano. Ne.

V oligopolním odvětví vyrábějí vždy všechny firmy heterogenní produkt. Ano. Ne.

Typickou dominantní firmou je taková firma, jejímž jediným konkurentem je malá firma, která svým rozhodnutím o ceně nemůže ovlivnit trh. Ano. Ne.

V oligopolním odvětví s dominantní firmou platí, že při růstu ceny produkce (za jinak nezměněných okolností) podíl dominantní firmy na trhu roste. Ano. Ne.

V modelu oligopolu s dominantní firmou se předpokládá, že poptávka po produkci firmy je ve srovnání s tržní poptávkou elastičtější. Ano. Ne.

Když se změní poptávka po výrobku firmy, změní se také poptávka této firmy po výrobních faktorech. Ano. Ne.

Když je MP výrobního faktoru klesající, musí být klesající také příjem z mezního fyzického produktu. Ano. Ne.

Obsahem zákona klesajících výnosů je, že čím méně dělníků je zaměstnaných, tím větší bude celkový produkt, který mohou vytvořit v daný okamžik, za ceteris paribus. Ano. Ne.

Tržní poptávka po finálním výrobku klesá z důvodu působení zákona klesajících výnosů z variabilního výrobního faktoru. Ano. Ne.

V případě, kdy kupující nemá tržní sílu ovlivnit cenu, určuje skutečnou cenu výrobního faktoru pouze MRP. Ano. Ne.

Všechny výrobní faktory s vysoce neelastickou nabídkou získávají ekonomickou rentu. Ano. Ne.

Hlavním omezujícím faktorem při rozhodování o substituci mezi lenošením (volným časem) a prací je čas. Ano. Ne.

Horní limit ochoty firmy platit za práci je dán maximem MRPL. Ano. Ne.

Situaci, kdy práci najímá mnoho firem, z nichž žádná nemůže ovlivnit mzdovou sazbu, nazýváme monopsonní konkurence. Ano. Ne.

V dokonalé konkurenci na trhu práce se rovnovážná mzdová sazba rovná příjmu z mezního produktu práce. Ano. Ne.

Aby odbory byly úspěšné při vyjednávání o mzdách, musí získat kontrolu nad poptávkou po práci. Ano. Ne.

Lidský kapitál jsou finanční prostředky vlastněné obyvatelstvem dané země. Ano. Ne.

Petr je čistým dlužníkem při úrokové sazbě 5% a čistým věřitelem při rokové sazbě 25%. Růst úrokové sazby z 5% na 25% může zhoršit Petrovu situaci. Ano. Ne.

Když roste úroková míra, budou ti, co spoří, za jinak nezměněných okolností snižovat objem svých úspor. Ano. Ne.

Když roste úroková míra, musí počítat ti, co si půjčují kapitál, se skutečností, že za jinak nezměněných okolností vrátí v budoucnu více peněz, než si nyní půjčili. Ano. Ne.

Když roste úroková míra, zvyšuje se (za jinak neměněných okolností) současná hodnota aktiv. Ano. Ne.

Když úroková míra klesá, budoucí hodnota aktiv se (za jinak nezměněných okolností) snižuje. Ano. Ne.

Zobrazíme na ose x směrodatnou odchylku a na ose y očekávaný výnos portfolia. Indiferenční křivka investora averzního k riziku bude mít kladnou směrnici. Ano. Ne.

Odměnou za podstoupení rizika je čistý ekonomický zisk. Ano. Ne.

MRPT vyjadřuje, o kolik jednotek se musí zvýšit výroba jednoho statku, aby se mohla vyrobit dodatečná jednotka jiného statku. Ano. Ne.

PPF je křivka, která znázornuje alternativní kombinace množství dvou výrobků, které lze efektivně vyrobit s určitým fixním rozsahem zdrojů. Ano. Ne.

Alokace je efektivní tehdy, pokud není možné zvýšit užitek jednoho ekonomického subjektu, aniž by se současně snížil užitek druhého jedince. Ano. Ne.

Zboží je nevyloučitelné, jestliže není možné vyloučit někoho z jeho spotřeby i v případě, že za zboží neplatí. Ano. Ne.

Křivka celkového mezního užitku veřejného statku je dána horizontálním součtem všech individuálních křivek mezního užitku. Ano. Ne.

Kromě nepříznivého výběru vede asymetrická informace také k problému morálního hazardu, který se projevuje na trhu pojištění v tom, že vzrůstá riziko ztráty. Ano. Ne.

Existence externalit narušuje sociálně přijatelné rozdělení příjmů ve společnosti. Ano. Ne.

Vyhledáváním renty se označuje neproduktivní vynaložení zdrojů, které přináší jedinci ekonomický zisk vyšší než by byl zisk v podmínkách dokonalé konkurence. Ano. Ne.

Přímé vymezení vlastnických práv obvykle eliminuje nerovnoměrné rozdělení příjmů. Ano. Ne.

Tržní mechanismus poskytuje optimální množství veřejných statků. Ano. Ne.

Časový posun mezi momentem, kdy vznikla potřeba státního zásahu, a okamžikem, kdy si státní aparát uvědomí potřebu jej uskutečnit, se nazývá informační zpoždění. Ano. Ne.