Mikroekonomie

Ekonomie je věda o: alokaci vzácných zdrojů k výrobě užitečných statků. zdrojích, způsobech rozdělování, zachování a užití bohatství. chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě. všechny odpovědi jsou správné.

Zásadním problémem ekonomické teorie pravděpodobně bude: ziskovost firem. vzácnost a z ní plynoucí nutnost volby. pojetí cenové tvorby. množství peněz v ekonomice.

Náklady obětované příležitosti představují hodnotu: nejlepší realizované, ale nerealizovatelné příležitosti. nejlepší nerealizovatelné příležitosti. nejhorší realizovatelné příležitosti. nejlepší realizovatelné, ale nerealizované příležitosti.

Vzácný statek je ten, který: je užitečný. byl vyroben a jeho množství je omezené. byl vyroben a je užitečný. je užitečný a jeho množství je omezené.

Graf Hranice produkčních možností zobrazuje: zobrazuje různé kombinace výstupu, které může ekonomika vyrobit při daných cenách výrobních faktorů a výrobní technologie. zobrazuje různé kombinace výstupu, které může ekonomika vyrobit při daném množství výrobních faktorů a výrobní technologie. zobrazuje různé kombinace vstupů, které může ekonomika volit při daném množství výrobních faktorů a výrobní technologie. zobrazuje různé kombinace vstupů, které může ekonomika volit při dané kvalitě výrobních faktorů.

Mezi základní ekonomické otázky patří: Co vyrábět?, Jak vyrábět?, Pro koho vyrábět?. Ano. Ne.

Pod pojmem „neviditelná ruka“ chápeme vliv a interakci skrytých zájmových skupin (lobby). Ano. Ne.

Výrok „Cena ropy se více než ztrojnásobila v období let 1973 – 1974“ je výrok pozitivní. Ano. Ne.

Současné zvýšení nabídky i poptávky vede vždy ke zvýšení rovnovážné ceny. Ano. Ne.

Když je průměrná funkce klesající, leží mezní funkce pod ní. Ano. Ne.

U vlastností indiferenčních křivek platí, že indiferenční křivky jsou klesající, jsou konvexní k počátku a můžou se protínat. Ano. Ne.

Podle ordinalistického přístupu měření užitečnosti je užitek přímo měřitelný. Ano. Ne.

Dle axiomu nepřesycení platí, že větší množství statku je vždy preferováno před množstvím menším. Tento axiom neplatí vždy za každých okolností. Ano. Ne.

Mezní míra substituce ve spotřebě je poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění úroveň uspokojování potřeb, neboli celkový užitek. Ano. Ne.

Za dokonalé komplementy považujeme pouze takové statky, které se spotřebovávají v pevném poměru. Ano. Ne.

Ochotu spotřebitele nahrazovat jeden statek druhým při daném rozpočtovém omezení udává: linie rozpočtu spotřebitele. mezní míra substituce ve směně. celkový užitek spotřebitele. mezní užitek spotřebitele.

Zakladatelem ordinalistického pojetí měření užitku je: Hermann Heinrich Gossen. Adam Smith. Vilfredo Pareto. Carl Menger.

Bod, v němž linie rozpočtu je tečnou nějaké indiferenční křivky, se nazývá: optimum spotřebitele. mezní užitek. axiom transitivity. linie rozpočtu.

Při uplatnění axiomu srovnání může vzniknout tato situace: spotřební koš A je preferován před spotřebním košem B. spotřební koš B je preferován před spotřebním košem A. spotřební koše A a B jsou indiferentní, můžeme napsat A=B. mohou nastat všechny tyto situace.

Při zakreslení celé řady indiferenčních křivek se jedná o: indiferenční mapu. indiferenční užitek. mezní míru substituce ve směně. spotřební koš.

Reakce spotřebitelů na změnu důchodu jsou u všech statků totožné. Ano. Ne.

Změna ceny statku povede k posunu celé cenové spotřební křivky. Ano. Ne.

Engelova křivka zachycuje vztah mezi důchodem spotřebitele a jeho poptávkou po určitém statku či službě. Ano. Ne.

Důchodová elasticita poptávky udává, o kolik procent se změní poptávka po statku x, když se změní důchod spotřebitele o jedno procento. Ano. Ne.

Substituční efekt znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce dražšího statku statkem levnějším. Jedná se o změnu celé indiferenční křivky, nikoliv o posun po indiferenční křivce. Ano. Ne.

Pro substituty platí, že: celkový efekt křížové změny je pozitivní. celkový efekt křížové změny je negativní. jsou spotřebovávány v přesně stanovených proporcích. se vzájemně doplňují.

Důchodový efekt znamená: změnu poptávaného množství v důsledku reálného důchodu. že dochází k posunu na novou indiferenční křivku. že dochází ke změně užitečnosti. všechny odpovědi jsou správné.

V případě, že eID < 0 tak se jedná o statek: normální. podřadný. luxusní. nezbytný.

Statky luxusní jsou statky, pro něž platí, že s růstem důchodu spotřebitele. klesá jejich spotřeba. roste jejich spotřeba rychleji než tento důchod. roste jejich spotřeba pomaleji než tento důchod. ani jedna odpověď není správná.

Důchodová elasticita poptávky po luxusních statcích je: menší než 0. vyšší než 1. vyšší než 0, ale menší než 1. 2.

Izokvanta, neboli izoproduktová křivka, zachycuje kombinace dvou výrobních faktorů, jež dané firmě umožňují vyprodukovat stejný objem výstupu. Ano. Ne.

Stezka expanze firmy zachycuje všechny kombinace výrobních faktorů, které daná firma považuje za optimální při různé úrovni objemu vyrobeného výstupu. Ano. Ne.

V průběhu krátkého lze změnit objem všech vstupů s výjimkou používané technologie. Všechny vstupy jsou brány za variabilní, což umožňuje jejich vzájemnou kombinaci. Ano. Ne.

Prosazují-li se ve výrobním procesu rostoucí výnosy z rozsahu, pak množství vstupů, jež daná firma využívá k výrobě příslušných statků, roste rychleji než objem vyráběné produkce. Ano. Ne.

Zákon klesajících výnosů říká, že v situaci, kdy je ve výrobním procesu postupně zvyšováno množství variabilního výrobního faktoru, jenž je kombinován s daným množstvím fixních výrobních faktorů, dojde od určitého okamžiku jak k poklesu mezních, tak průměrných výnosů. Ano. Ne.

Produkční funkce: zachycuje kombinace dvou výrobních faktorů, jež umožňují vyprodukovat stejný objem výstupu. určuje poměr, v němž je firma schopna ve svém výrobním procesu substituovat jeden výrobní faktor druhým. zachycuje kombinace výrobních faktorů, jež si může daná firma pronajmout za pevně stanovenou finanční částku. je křivkou tvořící hranici množiny všech technologicky dostupných kombinací výrobních faktorů a výstupů.

Pokud je MPP záporný, potom TPP: je kladný a tempo jeho růstu roste. klesá. je také záporný. je ve svém maximu.

Ekonomické omezení: je spojeno s vlastním výrobním procesem a můžeme jej vyjádřit pomocí nákladové funkce. je spojeno s existencí omezeného počtu technologických postupů využitelných v daném výrobním procesu. je spojeno s výší poptávky po statku produkovaném danou firmou. znamená, že ekonomický subjekt je determinován svými zákazníky.

Mezní produkt: je definován jako změna celkového objemu produkce vyvolaná změnou variabilního vstupu o jednotku. určuje sklon křivky celkového produktu v bodě. lze v krátkém období definovat pouze jako mezní produkt práce nikoliv mezní produkt kapitálu. všechny odpovědi jsou správné.

U izokvant neplatí: čím blíže jsou k počátku, tím je výstup vyšší. neprotínají se. jsou klesající. jsou konvexní.

K základním předpokladům modelu, který odráží vzájemnou propojenost jednotlivých trhů, patří dva spotřebitelé, 6 statků, dva výrobní faktory. Ano. Ne.

Mezní míra substituce obou spotřebitelů se musí navzájem rovnat. Ano. Ne.

MRPT vyjadřuje, o kolik jednotek se musí zvýšit výroba jednoho statku, aby se mohla vyrobit dodatečná jednotka jiného statku. Ano. Ne.

Pro zajištění všeobecné rovnováhy je tak nezbytně nutné, aby v dané jednoduché ekonomice preference spotřebitelů odpovídaly výrobním možnostem této ekonomiky. Ano. Ne.

Hrubá poptávka vyjadřuje celkové množství statku, jež spotřebitel požaduje při dané úrovni cenové hladiny. Ano. Ne.

K dosažení celkové rovnováhy v modelu 2x2x2x2 musí být splněny určité podmínky. Mezi podmínky tohoto modelu nepatří toto tvrzení: Mezní míra technické substituce jednoho výrobního faktoru se musí rovnat mezní míře technické substituce pro oba statky. Mezní míra substituce ve spotřebě jednoho statku za druhý statek musí být stejná pro oba spotřebitele. Mezní míra substituce ve spotřebě se musí rovnat mezní míře transformace produktu. Mezní míra substituce ve spotřebě se nemusí rovnat mezní míře transformace produktu.

Při Pareto efektivní alokaci neplatí: V případě efektivnosti ve směně se jedná o kombinaci dvou spotřebních košů, pro kterou platí, že daný objem statků či služeb nelze přerozdělit bez toho, aby růst užitečnosti u jednoho spotřebitele nevedl k poklesu užitečnosti u spotřebitele druhého. Odpovídá mezní míra substituce ve spotřebě jednoho spotřebitele mezní míře substituce ve spotřebě druhého spotřebitele. Všechny Pareto efektivní alokace dvou vstupů mezi produkci dvou výstupů zobrazuje Smluvní křivka výrobců. Zachycuje všechny příležitosti pro vzájemně výhodnou směnu dvou spotřebitelů.

V rámci celkové rovnováhy se identifikuje: 5 základních trhů. 6 základních trhů. 7 základních trhů. 8 základních trhů.

V případě grafu Edgeworthova box-diagramu výroby neplatí: všechny možné způsoby alokace dvou výrobních faktorů mezi výrobou dvou produktů. body ležící mimo smluvní křivky jsou technicky efektivní. produkční funkce každého vyráběného statku je znázorněna pomocí mapy izokvant. firmy vyrábějí s fixním množstvím obou výrobních faktorů (L a K).

Množina bodů, představující efektivní alokaci dvou statků mezi dva spotřebitele je: smluvní křivka směny. smluvní křivka výrobců. mezní míra transformace produktu. mezní míra substituce.

Náklady jsou ovlivněny délkou časového období a příjmy jsou ovlivněny charakterem trhu, na němž je produkce dané firmy realizována. Ano. Ne.

V případě rostoucích výnosů z variabilního vstupu budou průměrné náklady klesající funkcí výstupu. Ano. Ne.

V podmínkách dokonalé konkurence je grafickým znázorněním průměrných a mezních příjmů rostoucí přímka. Ano. Ne.

TC v krátkém období jsou při každé výši výstupu vyšší, než TC v dlouhém období. Ano. Ne.

Vývoj celkových příjmů se v podmínkách dokonalé konkurence liší od vývoje celkových příjmů v podmínkách nedokonalé konkurence. Ano. Ne.

Krátkodobé mezní náklady: určují změnu krátkodobých celkových nákladů, která je vyvolaná změnou objemu vyráběné produkce o jednu jednotku. zachycují množství finančních prostředků vynakládaných firmou na pronájem fixního výrobního faktoru. vypočteme jako součet nákladů vynaložených na pronájem výrobních faktorů využívaných firmou v dlouhém období. vypočteme jako součet nákladů vynaložených na pronájem výrobních faktorů využívaných firmou v krátkém období.

V dlouhém časovém období: nemá firma žádné fixní náklady. jsou celkové náklady součtem fixních a variabilních nákladů. je pohyblivé pouze využití variabilních výrobních faktorů. vypočteme jako podíl FC/Q.

Příjmy rozlišujeme: ekonomické, účetní a normální. z pohledu charakteru trhu, na němž je produkce dané firmy realizována. z pohledu délky časového období. žádná výše uvedená odpověď není správná.

V případě explicitních nákladů neplatí: jedná se o náklady, jenž byly skutečně vynaloženy a jsou účetně podchyceny. můžeme je získat, pokud odečteme od ekonomických nákladů implicitní náklady. lze je vyjádřit také jako náklady obětované příležitosti. jedná se např. o pronájem výrobních faktorů.

V případě růstu ceny variabilního vstupu neplatí: křivka MC se posouvá nahoru. křivka AVC se posouvá nahoru. křivka AC se posouvá nahoru. křivka AFC se posouvá nahoru.

Možnost vstupu do dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období způsobuje, že křivka nabídky odvětví bude v dlouhém období méně elastická, než v období krátkém. Ano. Ne.

Křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období chápeme jako souhrn určitého počtu individuálních křivek, které přísluší všem firmám, jež se vyskytují v daném odvětví. Ano. Ne.

V dokonalé konkurenci existuje velký počet kupujících i prodávajících, takže každý může ovlivnit tržní cenu. Ano. Ne.

Obecné (zlaté) pravidlo maximalizace zisku říká, že firma maximalizuje zisk, když vyrábí takové množství produkce, při kterém se mezní náklady rovnají mezním příjmům. Ano. Ne.

Definujeme-li dané odvětví jako odvětví s konstantními náklady, pro něž platí, že se změnou objemu vyrobené produkce nedochází ke změně ceny vstupů, a tím pádem také ke změně tržní ceny příslušeného výstupu, pak bude křivka nabídky LIS horizontální. Ano. Ne.

Za předpokladu dokonalé konkurence je křivka AR totožná s křivkou: MR. TR. VC. MC.

Alokační efektivnost firmy znamená. výrobu dlouhodobě odpovídající minimu AC. pravidelné porady managementu. strukturu vstupů a jejich transformaci, pomocí které lze dosáhnout efektivní výstup. nejvýhodnější rozmístění firemních divizí.

Všechny vstupy a výstupy jsou v podmínkách dokonalé konkurence: dokonalé substituty. dokonalé komplementy. heterogenní. homogenní.

Nejvyšší rozdíl mezi TR a TC nastává tehdy, když: AFC = AVC. P = AR. MC = MR. AR = AC.

Jedním ze základních znaků dokonalé konkurence je: dokonale neelastická poptávka po produkci firmy. dokonale neelastická nabídka produkce firmy. dokonale elastická poptávka po produkci firmy. dokonale elastická nabídka produkce firmy.

Monopolní výrobce vyrábí takové množství produkce, které poptávka žádá. Ano. Ne.

Poptávková křivka monopolu je zároveň individuální poptávkovou křivkou. Ano. Ne.

K omezení neefektivnosti monopolu může stát využívat antimonopolních zákonů, kterými stanoví maximální cenu produkce, se kterou může monopolista vstoupit na trh. Ano. Ne.

Při stanovení ceny vyrobeného statku přirážkou (přičtením ziskové přirážky k průměrným nákladům) je obrácený vztah mezi cenovou přirážkou a elasticitou poptávky po daném statku. Ano. Ne.

K určení optimální výše výstupu monopolista vždy potřebuje znát velikost mezních nákladů. Ano. Ne.

Jestliže se monopol nachází ve stavu rovnováhy: P = MR. P = MC. P < MC. P > MC.

Monopolní síla je schopnost firmy stanovit cenu: vyšší než MC. nižší než MC. vyšší než AC. rovnou MC.

V podmínkách monopolu neexistuje: křivka individuální poptávky. křivka tržní poptávky. křivka nabídky. rovnost MR = MC.

Záporná směrnice křivky poptávky po produkci monopolu způsobuje, že: objem produkce monopolu je stejný jako u firmy v dokonalé konkurenci. objem produkce monopolu je vyšší než u firmy v dokonalé konkurenci. objem produkce monopolu je menší než u firmy v dokonalé konkurenci. žádná výše uvedená odpověď není správná.

K hlavním faktorům umožňujícím vznik monopolu řadíme: úspory z rozsahu. výlučnou kontrolu významných přírodních zdrojů. patenty. všechny výše uvedené odpovědi jsou správné.

Poptávková křivka po produkci firmy v monopolistické konkurenci je neelastická, protože řada ostatních firem prodává blízké substituty. Ano. Ne.

Tržní situace v podmínkách monopolistické konkurence vede ke značnému využívání reklamy a značek firem. Ano. Ne.

Rozhodování firmy o výstupu a ceně produkce v krátkém období je řízeno zlatým pravidlem maximalizace zisku a AVC. Ano. Ne.

V případě Chamberlinova modelu se jednotlivé firmy působící na daném trhu chovají tak, jako by jejich vlastní rozhodnutí o výstupu a ceně nemělo žádný vliv na rozhodování ostatních firem působících v daném odvětví. Ano. Ne.

Při srovnání alokační efektivnosti monopolu a monopolistické konkurence zjistíme, že náklady mrtvé váhy jsou v podmínkách monopolu menší než v podmínkách monopolistické konkurence. Ano. Ne.

Odvětví v monopolistické konkurenci se vyznačuje: malým počtem firem. homogenním produktem. volným vstupem firem. velkými bariérami vstupu.

Když v dlouhém období budou firmy z odvětví monopolistické konkurence odcházet tak poptávková křivka po produkci jedné firmy se: stane dokonale elastickou. stane dokonale neelastickou. posune doprava nahoru. posune doleva dolů.

Ve srovnání s monopolem, produkuje monopolně konkurenční odvětví: menší objem produkce za vyšší ceny. větší objem produkce za nižší ceny. menší objem produkce za nižší ceny. větší objem produkce za vyšší ceny.

Snadný vstup firem do monopolně konkurenčního odvětví vede k: prosazování tendence k nulovému ekonomickému zisku. neexistenci nulového ekonomického zisku. růstu ekonomického zisku. žádná výše uvedená odpověď není správná.

Chamberlinův model se vyznačuje tím, že: pracuje s pojmem výrobková skupina. existuje v něm větší počet křivek poptávky. existuje dokonalá symetrie postavení všech firem v odvětví. všechny výše uvedené odpovědi jsou správné.

Existence oligopolu je poměrně značně závislá na vztahu mezi velikostí daného trhu a optimální velikostí firem, které na tomto trhu působí. Ano. Ne.

Jednotliví členové kartelu musí vždy dosahovat stejné výše zisku. Ano. Ne.

Základním východiskem Courtnotova modelu duopolu je předpoklad, že každá z firem tvořící duopol maximalizuje svůj zisk v domnění, že výstup, který produkuje její konkurent, zůstane nezměněn. Ano. Ne.

Model se zalomenou křivkou poptávky předpokládá, že pokud firma zvýší cenu, ostatní zahájí cenovou válku. Ano. Ne.

Koluze znamená nekalou kooperaci a tedy nelegální formu podnikání. Omezuje konkurenci, snižuje množství statku na trhu a zvyšuje jeho cenu. Ano. Ne.

Všechny modely oligopolu se shodují v následujícím: existuje několik výrobců v odvětví. vyráběná produkce může být jak homogenní tak diferencovaná. mohou existovat bariéry vstupu do odvětví. všechny výše uvedené odpovědi jsou správné.

Mezi problémy kartelu patří: zjistíme pouze celkový výstup kartelu. firmy vyrábějí produkt, jehož cena je větší než mezní náklady. nutnost znalosti tržní poptávkové křivky k tomu, abychom určili produkci kartelu. všechny výše uvedené odpovědi jsou správné.

Oligopolní tržní struktura je: nereálnou abstrakcí. velkou skupinou firem. malou skupinou firem. vzájemně nezávislou skupinou firem.

Dominantní firma realizuje vůči ostatním firmám na oligopolním trhu: cenovou válku. cenové pirátství. cenové vůdcovství. cenovou diskriminaci.

V případě oligopolní tržní struktury náklady mrtvé váhy: mohou vznikat. nemohou vznikat. vznikají pouze u smluvního oligopolu. vznikají pouze u dominantní firmy.

Je-li mzdová sazba vysoká, převládá v nabídce práce substituční efekt, je-li mzdová sazba nízká, převládá efekt důchodový. Ano. Ne.

Substituční efekt ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Ano. Ne.

Tržní poptávka po práci je poptávka všech firem po práci. Vzniká sečtením objemů práce, které budou všechny firmy na trhu poptávat při její dané ceně. Ano. Ne.

Individuální nabídka práce je výsledkem porovnávání substitučního efektu a důchodového efektu změny mzdové sazby. Ano. Ne.

Množství najímané práce odvozuje firma z rovnosti příjmu z mezního produktu práce a mezních nákladů na práci. Ano. Ne.

Velikost mezní produktivity práce často souvisí s: kvalifikací práce a dovedností pracovníků. úrovní používané technologie. mezní produktivitou ostatních výrobních faktorů. všechny výše uvedené odpovědi jsou správné.

U křivky tržní nabídky práce platí: má zpětně zakřivený tvar. jedná se o horizontální součet jednotlivých individuálních křivek. představuje nabídku práce jedné firmě. všechny výše uvedené odpovědi jsou správné.

Vztah mezi monopolem a monopsonem na trhu práce se nazývá: bilaterální monopol. bilaterální monopson. bilaterální duopol. tripartita.

Pokud budou zaměstnavatelé vyplácet vyšší mzdy, než je mzda rovnovážná, potom: bude nedostatek pracovníků pro dané pracovní příležitosti. bude nedostatek pracovních příležitostí a mnozí pracovníci přijdou o práci. bude dostatek pracovních příležitostí pro všechny, kteří chtějí pracovat. zaměstnavatelé přijmou všechny žadatele o práci.

V případě důchodového efektu při formování individuální nabídky práce platí: vyšší mzda vede k nahrazování práce volným časem. existuje tendence pracovat déle a na úkor volného času. jedná se o nahrazování volného času prací. žádná z výše uvedených odpovědí není správná.

Velikost nabídky kapitálu na jednotlivých kapitálových trzích nezávisí na velikosti úrokové míry. Ano. Ne.

Odměnou za podstoupení rizika je čistý ekonomický zisk. Ano. Ne.

Nominální úroková míra se od reálné úrokové míry odlišuje o očekávanou míru inflace. Ano. Ne.

Porovnáním současné hodnoty očekávaného toku budoucích výnosů ze všech možných alternativních investičních příležitostí získávají firmy kritérium pro rozhodování o investicích. Ano. Ne.

Lidský kapitál jsou finanční prostředky vlastněné obyvatelstvem dané země. Ano. Ne.

Funkci tržní ceny na trhu kapitálu plní: zisk. úrok. nájemné. úroková míra.

Portfoliový kapitál jako jedna z forem kapitálu: je fiktivní či nehmotný kapitál a má podobu cenných papírů. umožňuje podnikateli produkovat, např. stavby, zařízení a další. má podobu peněz. žádná z výše uvedených odpovědí není správná.

Míru výnosu z kapitálu nevyjadřuje: nájemné. zisk. tržní podíl firmy. tržní úroková míra.

U křivky poptávky po kapitálu neplatí: má klesající tvar. pokles úrokové sazby zvýší počet investičních projektů. při nižší úrokové sazbě bude poptáváno více úvěrů na financování dodatečných investičních projektů. má rostoucí tvar.

Odpisy kapitálových statků představují: zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků. hodnotu přeneseného opotřebení kapitálových statků. součást výrobních nákladů firmy. všechny výše uvedené odpovědi jsou správné.