modelovky A*K

Mezi svaly horní končetiny patří sval: deltový. trapezový. krejčovský. vřetenní.

Komplement: je součástí obranných mechanismů organismu. je soubor proteinů přítomných v plazmě. hraje úlohu při ničení bakterií. se podílí na vzniku určité krevní skupiny.

Jaterní vrátnicová žíla (vena portae): odvádí z jater odpadní látky. probíhá podél trávicí trubice mezi ústní dutinou a žaludkem. vede krev, která je obohacena o živiny vstřebané střevní sliznicí. přivádí krev, která prošla orgány trávicího systému, do jater.

Morganovo číslo: udává fyzikální vzdálenost mezi dvěma geny (měřenou počtem párů bází). udává frekvenci rekombinaci. udává silu vazby mezi dvěma geny, z nichž každý je lokalizován na jiném chromozomu. dosahuje hodnot 0 - 50 cM.

Příkladem znaku s monogenni dědičnosti u člověka je: výška postavy. barvoslepost (daltonismus). inteligence. vysoký krevní tlak.

Hemofilie je gonozomově recesivně dědičná choroba. Hemofllický muž se oženil se zdravor. ženou, jejíž otec je také hemofilik. Jaký bude závěr genetické konzultace?. riziko postižení pro jejich syny i dcery je 50%. 50% synů bude postižených a všechny dcery budou zdravé přenašečky. 25% potomstva nebude postiženo, vždy se však bude jednat o syny. 50% synů bude postiženo a 50% synů bude zdrávo; stejně tak bude 50% dcer postiženo a ve zbývajících 50% půjde o zdravé přenašečky.

Má-li Morganovo číslo hodnotu O, znamená to, že: geny jsou lokalizovány na stejném chromozomu a vazba mezi nimi je velmi těsná. geny jsou natolik blízko sebe, že mezi nimi nedochází k rekombinaci. v potomstvu nenacházíme žádné jedince s rekombinantní sestavou alel. geny jsou na dvou různých chromozomech, takže dochází k volné kombinaci alel.

Geny malého účinku: podmiňují vznik kvalitativních znaků. se uplatňují při polygenní dědičnosti. podmiňují vznik kvantitativních znaků. podmiňují vznik monogenně podmíněných znaků.

Hormony dřeně nadledvinek: mění průsvit cév a zvyšují činnost srdce. mají vliv na hospodaření s vápníkem. zasahují do přeměny živin, zejména bílkovin. ovlivňují hospodaření se sodíkem a draslíkem.

Vyberte správné tvrzení o vitaminu C: patří mezi vitaminy rozpustné ve vodě. nazývá se též kyselina pantothenová. nazývá se též kyselina askorbová. jeho nedostatek v potravě způsobuje kurděje (skorbut).

K oplození (fertilizaci) lidského vajíčka nejčastěji dochází: v děloze. ve vejcovodu. v pochvě. ve vaječníku.

Růstové faktory: jsou hormony, produkované výhradně v předním laloku hypofýzy. jsou molekuly, které se váží na buněčné receptory. jsou proteiny, resp. peptidy, které zpravidla stimulují dělení buněk. lokálně regulují buněčnou proliferaci.

Graafovy folikuly vznikají v: sekreční fázi menstruačního cyklu. ovulační fázi menstruačního cyklu. proliferační fázi menstruačního cyklu. menstruační fázi cyklu.

Dvojhlavý sval pažní provádí: ohnutí v loketním a zápěstním kloubu. natažení v loketním a zápěstním kloubu. ohnutí a natažení v loketním kloubu. ohnutí v loketním kloubu.

Čtyřhlavý sval stehenní provádí: ohýbání a natahování v kolenním kloubu. ohýbání a natahování v kyčelním kloubu. unožování v kyčelním kloubu. ohýbání kyčelního a natahování kolenního kloubu.

Testosteron je hormon, který: podmiňuje vývoj pohlavních orgánů a sekundárních pohlavních znaků. má vliv na tvorbu spermií. podílí se na syntéze bílkovin. se tvoří v Leydigových buňkách varlat.

Imunoglobuliny jsou: protilátky bílkovinné povahy vytvářené T lymfocyty po styku s antigenem. protilátky bílkovinné povahy vytvářené B lymfocyty po styku s antigenem. bílkoviny cytotoxické povahy vytvářené B lymfocyty po styku s cizorodými buňkami. bílkoviny cytotoxické povahy vytvářené T lymfocyty po styku s cizorodými buňkami.

Antidiuretický hormon působí v ledvinách na: množství filtrované tekutiny. zpětné vstřebávání vody. zpětné vstřebávání sodíku. zpětné vstřebávání draslíku.

Ženské pohlavní hormony se tvoří především: ve vaječnících. v podvěsku mozkovém. v děloze. v pochvě.

Přenašečem na zakončeních parasympatických nervů je: adrenalin. noradrenalin. acetylcholin. aldosteron.

Vitamin D: svým působením vyvolává uvolnění vápníku z kostí. ovlivňuje vstřebávání vápníku v tenkém střevě, tvorbu a udržení vaziva a chrupavek. podporuje vstřebávání vápníku a fosforu v tenkém střevě. je skladován v játrech.

Buněčná specifická imunitní reakce je: zajišťována fagocytózou a pinocytózou. zprostředkována T lymfocyty. zprostředkována B lymfocyty. zprostředkována plazmatickými buňkami.

Předpokládejme zjednodušeně, že modré oči jsou autozomově recesivně dědičný znak (alela „b“), zatímco hnědé oči jsou znakem dominantním (alela „B“). V populaci je 36% modrookých jedinců a 64% hnědookých jedinců. Vypočtěte percentuálni zastoupení jednotlivých genotypů: BB tvoří 16% jedinců. Bb tvoří 48% jedinců. BB tvoří 64% jedinců. Bb tvoří 24% jedinců.

Výběrová manželství: je pojem pro panmiktický výběr partnera. značí volbu partnera dle určitého znaku (např. výšky, IQ). mění frekvenci alel v genofondu populace. mění poměrné zastoupení (frekvenci) genotypů v populaci.

Určitá lidská populace je v Hardy-Weinbergově rovnováze. Frekvence alely pro modrou barvu očí je 0,6. Předpokládejme zjednodušeně, že modré oči jsou autozomově recesivně dědičný znak, zatimco černé oči jsou znakem dominantním. Jiné fenotypy se ve sledované populaci nevyskytuji. Frekvence černookých lidí v této populaci je: 64%. 40%. 16%. 36%.

Genetický drift (genetický posun): se uplatňuje ve velkých panmiktických populacích. způsobuje výkyvy v genetické struktuře populace mezi generacemi. má větší význam pro malé populace. je způsoben selekčnim tlakem na genofond populace.

Vyberte správná tvrzení: Většina pacientů s Klinefelterovým syndromem má v karyotypu dva chromozomy X a jeden chromozom Y. Osoby s monozomií jsou vždy ženského pohlaví. U zdravých žen je jeden z chromozomů X inaktivován a pozorujeme jej jako Barrovo tělísko. Pacienti s Downovým syndromem mají v karyotypu pouze 45 chromozomů, neboť jim chybi jeden chromozom 21.

Matka ma krevní skupiny B, Rh+, otec má A, Rh-. Jejich dítě: může mít krevní skupiny 0, Rh+. nemůže mit krevní skupiny AB, Rh-. může mit všechny krevní skupiny v obou systémech. nemůže mit krevní skupiny 0, Rh+.

Genetickou rovnováhu v populaci neporušuje: dostatečná velikost populace. mutace. genetický posun (drift). panmixie.

Pokud geny nejsou ve vazbě, tvoří dvojnásobný dominantní homozygot s dvojnásobným recesivnim homozygotem (P: AABB × aabb): v F1 generaci uniformni hybridy. v F2 generaci potomstvo o genotypovém štěpném poměru 9:3:3:1. v F1 generaci potomstvo o fenotypovem štěpném poměru 9:3:3:1. v F2 generaci potomstvo o fenotypovém štěpném poměru 9:3:3:1.

Daltonismus: je jednou z forem barvosleposti. postihuje především muže. je neschopnost rozlišovat zpravidla červenou a zelenou barvu. je dědičné porucha vázaná na heterochromozom X.

Alogamická populace: je tvořena organismy, které se rozmnožují samooplozením. je tvořena organismy, které se nerozmnožuji samooplozením. je populace homozygotních jedinců. je zpravidla tvořena jedinci s odlišeným pohlavím.

V případě, že je určitý gen u člověka lokalizován na chromozomu Y (mimo pseudoautozomový region): jde o holandrickou dědičnost. může jít o jakoukoli formu pohlavně vázané dědičnosti. jde vždy o pohlavně ovládanou dědičnosti. jde o gonozomově recesivní dědičnost.

Mutační a selekční tlak: jsou důležitými evolučními faktory. mění reprodukční způsobilost (adaptivní hodnotu) genotypů. způsobují genetický drift. jsou vzájemně v rovnovážném vztahu.

K typickým autoimunitním chorobám patří: leukémie. alergické astma. lymerská borrelióza. roztroušená skleróza.

Záření o jaké vlnové délce vyvolá v lidském oku světelný vjem?. 300nm. 700nm. 500nm. 900nm.

Srdeční chlopně: jsou čtyři. jsou tvořeny převážně myokardem. jsou bohatě cévně zásobené. obsahují mnoho nervových zakončení.

K onemocnění zvanému "beri-beri" dochází při: nedostatku zinku. nedostatku vitaminu B1. nadbytku vitaminu B1. nadbytku vitaminu C.

Dendritická buňka: je typ nervové buňky, který je v lidském těle nejrozšířenější. je nezralá kostní buňka, z níž se vytváří osteocyt. je velká buňka s mnoha jádry, z níž se oddělují krevní destičky (trombocyty). má schopnost fagocytózy.

Vitaminy ze skupiny B a vitamin C: jsou rozpustné ve vodě. nejsou rozpustné ve vodě. jsou rozpustné pouze v organických rozpouštědlech. nejsou potřebné pro lidský organismus.

Vitamin D: je rozpustný ve vodě. je rozpustný v tucích. se rovněž nazývá riboflavin. se svojí chemickou strukturou podobá vitaminu K.

Vitamin K: má význam pro prevenci infekční žloutenky. má význam pro správnou srážlivost krve. má význam pro správnou činnost štítné žlázy. není pro organismus nepostradatelný.

Trojklaný nerv (Nervus trigeminus): se skládá z pěti větví. je tvořen dvěma větvemi. se skládá ze tří větví. je hlavním cítivým (senzitivním) nervem hlavy.

V tyčinkách je přítomno zrakové barvivo, které nazýváme: fuchsin. kalciferol. rhodopsin. hemocyanin.

V období fetálním: začíná prenatální vývoj jedince. dochází k výraznému růstu plodu. zajišťuje spojení plodu s matkou placenta. probíhá embryogeneze.

Kompletní proces oogeneze u člověka: začíná již v prenatálním období. končí až po oplození daného vajíčka. probíhá u většiny žen i po klimakteriu. trvá 72 dní.

Ve varlatech: dozrávají spermie při nižší teplotě, než je teplota těla. jsou Leydigovy buňky, které produkují testosteron. se vytváří hormon folitropin (FSH). dozrávají mužské gamety zvané spermie, které mají haploidní počet chromozomů.

Neuroglie: slouží výhradně k vedení vzruchů. se sdružují v nervové dráhy. tvoří bílou hmotu nervovou. chrání a vyživují neurony.

Ústrojí rovnovážné (statokinetické): slouží ke vnímaní polohy hlavy vzhledem ke gravitaci. registruje změnu rychlosti a směru pohybu hlavy. má receptory uložené v polokruhových kanálcích. je součástí vnitřního ucha.

Ve vaječnících: dozrávají působením hormonů vajíčka. se v průběhu zrání vajíčka vytváří Graafův folikul. vzniká žluté tělísko produkující pouze estrogeny. produkují buňky Graafova folikulu testosteron.

Při nedostatku vitamínu K: vzniká nemoc nazývaná skorbut. dochází k poruchám srážení krve. dochází primárně k rozsáhlému a nadměrnému srážení krve v cévách, takže krevní sraženiny mohou následně ohrozit život pacienta. dochází ke krvácením do tkání.

Lidské červené krvinky: jsou bezjaderné. obsahují hemoglobin. nejsou schopny samostatného pohybu. jsou v krvi žen početnější než v krvi mužů.

Při hypovitaminóze, popř. avitaminóze A: vzniká šeroslepost. vysychá rohovka. vypadávají zuby. vznikají záněty kůže.

Štítná žláza: produkuje tyrotropní (též thyreotropní) hormon. produkuje tyroxin. produkuje trijodtyronin. je endokrinní žláza.

Řízení dýchacích pohybů: je ovlivňováno změnou koncentrace C02 a 02 v krvi. se uskutečňuje přes dýchací centrum v prodloužené míše. probíhá prostřednictvím chemoreceptorů v aortě a krkavicích. je ovlivňováno ústřední nervovou soustavou.

Vyberte správné, popř. správná tvrzení o inzulinu: Tvoří se v exokrinní části pankreatu, jejímž prostřednictvím je také vylučován. Podporuje syntézu tuků ze sacharidů. Podílí se na snižování hladiny glukózy v krvi. Patří mezi steroidní hormony.

Vyberte správná tvrzení o dýchací soustavě: hrtan přechází v průdušnici (trachea), jejíž stěna je zpevněna podkovovitými chrupavkami. vnitřní povrch plicních sklípků (alveolů) je pokryt surfaktantem. nosní sliznice (mimo tzv. čichový epitel) je kryta řasinkovým epitelem bohatým na hlenové buňky. hlavní průdušky (bronchi) vstupují do plic, kde se postupně větví na menší průdušky a dále na průdušinky (bronchioli).

Glukokortikoidy: Jsou produkovány kůrou nadledvin. jsou produkovány dření nadledvin. snižují hladinu cholesterolu v krevní plazmě. ovlivňují metabolismus bílkovin a cukrů.

K hemolýze erytrocytů dochází: v hypotonickém prostředí. v hypertronickém prostředí. účinkem látek porušujících lipidy v membráně erytrocytu. následkem vysokých a nízkých teplot.

Virion může obsahovat. kapsid. molekulu RNA. molekulu DNA. membránový obal.

Prokaryotní buňky na rozdíl od eukaryotních nikdy neobsahují. buněčnou stěnu. buněčnou membránu. jaderný obal. jadérko.

Prokaryotní buňky na rozdíl od eukaryotních nikdy neobsahují: membránovým obalem ohraničené jádro. ribozomy. mitochondrie. chloroplasty.

Období zvané trias patří do. prvohor. třetihor. druhohor. čtvrtohor.

Vyberte správné (popř. správná) tvrzení o tzv. kromaňonském člověku: žil v mladším paleolitu a patřil k druhu Homo sapiens. jeho pozůstakty byly nalezeny v Dolních Věstonicích a v Předmostí na Moravě. v základních znacích se nelišil od dnešního člověka. svou tělesnou stavbou se výrazně lišil od dnešního člověka, neboť zřejmě patřil k druhu Homo erectus.

Období zvané pleistocén je součástí. mladších druhohor. starších třetihor. mladších třetihor. čtvrtohor.

Základními myšlenkami J. B. Lamarcka jsou: Ke vzniku nových druhů dochází vlivem přírodního výběru. Organismy získavájí během života nové vlastnosti a ty pak předávají potomkům. Prostředí samo o sobě změny nevyvolává, vzbuzuje však potřebu změny u organismů. Organismy samy mění své životní prostředí tak, aby v něm bylo možno co nejsnadněji přežít.

Vzdušnice hmyzu a plíce u savců jsou: orgány homologické. orgány analogické. orgány divergentní. orgány, které mají stejný ecoluční a ontogenetický původ.

Vyberte možnost popř. možnosti, kde jsou zástupci rodu Homo srovnáni správně chronologicky od nejstaršího po nejmladšího. Homo habilis (člověk zručný), Homo erectus (člověk vzpřímený), Homo neanderthalensis (člověk neandrtálský). Homo erectus (člověk vzpřímený), Homo habilis (člověk zručný), Homo sapiens (člověk moudrý). Homo habilis (člověk zručný), Homo erectus (člověk vzpřímený), Homo sapiens (člověk moudrý). Homo erectus (člověk vzpřímený), Homo habilis (člověk zručný), Homo neanderthalensis (člověk neandrtálský).

Podle současných zjištění byl neandrtálec. po dlouhou dobu současníkem Homo sapiens. evolučním mezičlánkem, z něhož se přímou cestou vyvinul Homo sapiens. vývojově pokročilý lidoop, žijící koncem třetihor na území střední a severní Afriky. poddruhem Homo erectus.

Stomatolity jsou útvary vzniklé: činností korálnatců. usazením schránek dírkovců a mřížovců. sedimentací hydroxidu železitého na dně praoceánů následkem činnosti mořských mikroorganismů. činností autotrofních prokaryot (bakterií nebo sinic).

Vyberte správné, popř. správná tvrzení o reprodukčně izolačních mechanismech: umožňují vznik nových druhů nebo poddruhů. mohou být také geografického charakteru. patří k nim také snížená reprodukční zdatnost, resp. životaschopnost většiny mezidruhových hybridů. působí na bázi přírodního výběru a omezují reprodukci všech jedinců, kteří jsou hůře přizpůsobeni měnícím se podmínkám prostředí.

yberte správné (popř. správná) tvrzení: dnešní obojživelníci jsou blízce příbuzní pravěkým krytolebcům. prvními plazy na naší planetě byli krytolebci. někteří fosilní zástupci lalokoploutvých ryb mohli přechodně vylézat na souš a dýchat vzdušný kyslík. krytolebci na naší Zemi žili již počátkem prvohor (kambrium - ordovik).

Z uvedených fosilních zástupců rodu Homo je podle současných zjištění fylogeneticky nejstarší: Homo neandertalensis. Homo erectus. Homo habilis. Homo ergaster.

Mnohobuněčné organismy vznikly: v prahorách. ve starohorách. v prvohorách. na přelomu prvohor a druhohor.

Které z uvedených konceptů nejlépe charakterizují Darwinovu evoluční teorii (v podobě, v jaké byla zformulována samotným Darwinem)?. Obrovské katastrofy (kataklyzmata) vedou k zániku starých a stvoření zcela nových organismů. Nové znaky získává každý organismus přímým působením okolního prostředí, popř. funkčním zatížením orgánů; tyto získané znaky se pak dědí do všech dalších generací. Základním předpokladem evoluce je nadprodukce a variabilita potomstva; dochází k boji o život; nejlepe adaptovaní jedinci jsou selektováni přírodním výběrem. Hnacím motorem evoluce jsou genové, popř. chromozomové mutace, včetně mutací neutrálních.

Reprodukčně izolační mechanismy. vedou k oddělení dvou populací. vedou ke speciaci. jsou geografické a biologické. jsou specifické změny u některých živočichů vedoucí k přeměně gonochoristy na hermafrodita v malých populacích, kde se nevyskytují jedinci opačného pohlaví.

Nejstarší známé zkameněliny krytosemenných rostlin pocházejí. z kambria. z počátku karbonu. ze střední jury. z počátku třetihor.

První zástupci křídlatého hmyzu na naší Zemi žili. v kambriu. v devonu. v triasu. počátkem druhohor.

Pro období prvohor je typický výskyt: plazů, ptakoještěrů, prvých savců. ostnokožců, primitivních žraloků, obojživelníků. ostnokožců, trilobitů, primitivních žraloků. plazů, ptakoještěrů, belemnitů.