n e ž i v k a 2

Vrásové struktury vznikají při. zvětrávání hornin. křehké deformaci hornin. vulkanické činnosti. plastické deformaci hornin.

konečná podoba ČM se konsolidovala během orogeneze. kaledonské. kadomské. variské. alpinské.

Wilsonův cyklus slouží k interpretaci. vulkanismu v subdukčních podmínkách. vývoje oceánů. seizmické činnosti na rozhraních transformího typu. vývojového cyklu kontinentů.

Vítr dokáže přenášet písková zrna již při minimální rychlosti. 30m/s. 1 m/s. 15 m/s. 5 m/s.

Při kolizi dvou kontinentálních desek. nedochází k subdukci. starší deska se podsouvá pod mladší. lehčí deska se nasouvá na těžší. uvedený případ nemůže nastat.

Alpsko-himalájský horský pás je příkladem. bazického vulkanismu v subdukčních podmínkách. kolize oceánských vrstev. kolize kontinentálních desek. kolize kontinentální oceánské desky.

Platí následující tvrzení. na vysikozitu magmatu nemá obsah SiO2 a těkavých složek žádný vliv. viskozita magmatu je nezávislá na jeho složení. viskozitu magmatu zvyšuje rostoucí ovsah SiO2 a těkavých složek. viskozitu magmatu zvyšuje rostoucí obsah těkavých složek.

Karpatská předhlubeň je vyplněna. mořskými i sladkovodními sedimenty terciálního stáří. vulkanickými horninami kenozoického stáří. sedimenty křídového stáří. výhradně mořskými sedimenty kvarterního stáří.

Kterým pojmem se označuje nejsvrchnější část zemského pláště a celá zemská kůra. litosféra. pedosféra. astenosféra. mezosféra.

Nejstarší období vývoje planety Země se označuje jako. proterozoikum. paleozoikum. archaikum. kenozoikum.

Mořské proudy vznikají za přispění. dlouhodobých větrů v jednom směru (např. monzum). vlivem posunu lit. desek. rozdílné hustoty a teploty vody. silných proudů největších světových řek při jejich ústí do moře.

hlavními zdroji energie pro exogenní procesy jsou. sluneční energie, gravitace. rozpad radioaktivních prvků v plášti. pohyb lit. desek. pohyb lit. desek, gravitace.

Mezi tělesa granitických hornin na našem území patří. krkonoško-jizerský pluton, moldanubický pluton. ranský masiv,mariánskolázeňský komplex. moldanubický pluton,ranský masiv. mariánskolázeňský komplex, krkonoško-jizerský pluton.

Podkrkonošská a vnitrosudetská pánev je vyplněna sedimenty stáří. ordovik – silur. kambrium – devon. jura – křída. karbon – perm.

Těžba v ostravsko-karvinském revíru je zaměřena na tyto suroviny. černého uhlí. zemního plynu. ropy. hnědého uhlí.

Označte magmatická tělesa, která nevznikla v souvislosti s variskou orogenezí. brněnský masiv. žulovský masiv. moldanubický pluton. třebíčský pluton.

Narušování horninového povrchu při pohybu ledovcového tělesa se označuje jako. exfoliace. extinkce. exatrace. exekuce.

Při vzniku sluneční soustavy obsahovalo protoplanetární mračno tyto prvky. Si, Al, O. H, He. C, O, N. Fe, Co, Ni.

Jako fumaroly se označují. exhalace sopečných plynů s teplotou až 800°C. gejzíry slané vody s teplotou až 800C. studené výrony CO2. exhalace sopečných plynů s teplotou do 250C.

Průměrná hustota oceánského zemské kůry (g/cm3). 2,9-3,0. 2,5-2,6. 3,2-3,5. 4,0-4,2.

Paleozoikum je období které datujme před. 65 Ma až současnost. 2500-545 MA. 250 – 65 Ma. 545-250 Ma.

Stáří sluneční soustavy se spojuje s hodnotou. 3 miliardy. 4,7 miliardy let. 12 miliard let. 8 miliard let.

Ozonovou vrstvu pohlcující významnou část UV záření najdeme. v mezosféře. stratosféře. termosféře. troposféře.

Superkontinent Pangea se začal rozpadat. po alpinské orogenezi na konci terciéru. po variské orogenezi počátkem mladšího paleozoika. po kadomské orogenezi počátkem staršího paleozoika. po variské orogenezi během mezozoika.

Mezozoikum je období, které datujeme před. 65 Ma až současnost. 2500-545 MA. 250 – 65 Ma. 545-250 Ma.

Rozdělení tělesa planety Země do jednotlivých stavebních slupek (geosfér) je výsledkem. ochlazováním planety vodou ze vznikajících oceánů. působením přitažlivosti Slunce. rozpadu radioaktivních prvků v zemském jádře. gravitační diferenciace.

Vyberte správná tvrzení. kyselé lávy mají nižší teplotu, bazické lávy mají vyšší teplotu. kyselé lávy mají vyšší teplotu, bazické lávy mají vyšší teplotu.

Mezi nejvíce zastoupené prvky v kontinentální kůře patří. Si, Na, K. C,Al,F. O, Si, Al. O, Fe, Mg.

Magma je hmota, která se skládá. z taveniny a krystalků silikátových minerálů, těkavé složky nejsou přítomny. z tavenin pevných krystalků a těkavých složek, včetně vodní páry. výhradně z taveniny. z taveniny a vodní páry bez krystalků pevné fáze.

Složení pláště definuje modelová hornina označována jako. pyrolit. pyrit. pyrosulit. pyrhotin.

Evorze a vznik obřích hrnců jsou spojeny s. činností větru. vířivou činností vody. vysycháním říčních sedimentů. pohybem ledovce.

Spojení dvou proti sobě rostoucích krápníků vzniká. stalagnát. stalaktit. stalagmit. sintrový závěs.

Písečné přesypy. se v ČR vyskytuji ve vrcholových částech Šumavy a Krušných hor. se v ČR vyskytuji v oblasti Barrandienu. se v ČR vyskytuji v povodí Labe. se v ČR nevyskytuji.

Oblast Barrandienské pánve je významná. v souvislým sledem hornin od kambria do devonu. v souvislým sledem hornin od kambria do permu.

V souvislosti s alpinským vrásněním můžeme v terciéru zaznamenat v ČM tyto události. globální zalednění kontinentu. oživení zlomů a vulkanickou činnost. rozsáhlé vymírání organismů. rozsáhlé zaplavení mořem.

Kapalným prostředím vnějšího jádra procházejí tyto seismické vlny. příčné. podélné (P-vlny). povrchové. všechny výše jmenované.

Průměrná mocnost kontinentální zemské kůry je. 10 km. 1 km. 700 km. 40 km.

Teplo uvnitř planety Země vzniká rozpadem těchto prvků. 238U, 235U, 40K. 258U, 235U, 50K.

Do zemské kůry lze nahlédnout pomocí geologických vrtů, jejichž maximální hloubka činí. 1km. 70km. 12,5km. 3,5km.

Materiál se při konvekčním proudění v plášti pohybuje rychlostí. desítek milimetrů za rok. desítky metrů za rok. v plášti se horniny nepohybují. stovky metrů za rok.

Jaké je označení geosféry tvořící hloubkovou úroveň 950-2900km pod povrchem Země?. spodní plášť. oceánská kůra. svrchní plášť. vnější jádro.

Invaze org. světa do sladkých vod a na suchou zem proběhla během. devonu. siluru. ordoviku. křídy.

Maximální erozivní činnost říčních toků můžeme pozorovat. v údolní nivě. v říčních deltách. v horském prostředí. na soutoku dvou vodních toků.

Nezpevněný aleuritickým sedimentem je. štěrk. jíl. prach. písek.

Pro období kvartéru jsou příznačné následující události. střídání glaciálů a interglaciálů. vznik významných ložisek hnědého uhlí. rozvoj čeledi Hominidae. opakované mořské záplavy ČM.

Kapalným prostředím vnějšího jádra neprocházejí vlny. podélné. povrchové. příčné (S-vlny). všechny výše jmenované.

Stáří vesmíru je odhadováno na hodnotu. 4,7 miliard let. 8 miliard let. 3 miliardy let. 12 miliard let.

K typickým kvarterním říčním sedimentům patří. evapority. písky. slepence. štěrky.

Vyberte správné tvrzení pro období jury. velmi chladné podnebí, převládají krytosemenné rostliny, vznikají ložiska ropy. trilobiti jsou zvolna na ústupu, rostliny osidlují souš. teplé klima, dominanci získávají savci a krytosemenné rostliny. všeobecně teplé klima, dominují plazi a začínají se vyvíjet ptáci.

Složení zemského jádra odpovídá převážně. silikátům Al, Ca, Na. kovovému U, Th. silikátům, oxidům a karbidům Fe. kovovému Fe, Ni, Co.

K horninám, které utuhly z magmatické taveniny v zemské kůře, patří. gabro, bazalt, granit. rula, vápenec, granit. vápenec, bazalt, gabro.

Německý stupeň používany k vyjádření tvrdosti vody představuje. 10mg MgO v 1 litru vody. 1 mg CaO v 1 litru vody. 100mg MgO v 1 litru vody. 10mg CaO v 1 litru vody.

Pevným i kapalným prostředím v tělese planety Země procházejí. povrchové R-vlny. příčné S-vlny. podélné P-vlny. všechny výše jmenované.

V řadě firnový sníh – firn – ledovcový led klesá. teplota tání zmrzlého materiálu. tvrdost ledu. objem vzduchu materiálu. hustota ledu.

Při regionální metamorfóze se uplatňují zejména tyto metamorfní činitelé. pouze teplota. pouze čas. pouze tlak. všichni jmenovaní činitelé.

Rychlost seizmických vln vzrůstá v závislosti na. stoupající hloubce. rostoucí hustotě okolního prostředí. tvrdosti hornin. klesající hustotě okolního prostředí.

Ve směru orientovaného tlaku dochází při metamorfóze. k přednostní tvorbě živců. k maximálním změnám v chemickém složení. k maximálnímu růstu minerálů. k maximálnímu rozpouštění minerálů.

Kaldera se označuje. prohlubeň vzniklá propadnutím sopečného kuželu. přívodní cesta lávy do sopečného kuželu. magmatický krb pod sopečným kuželem. jezero vzniklé v údolí přehrazeném lávovým proudem.

S klify se můžeme setkat. na bázi ledovců. na dolních tocích řek. na mořském pobřeží. v pouštním prostředí.

Barrandien je součástí. moldanubické oblast. středočeské oblasti. sasko-durynské oblasti. západosudetské oblasti.

Mezi nejstarší horniny moravsko-slezské oblasti náleží. uhlonosné sedimenty Ostravska. uhlonosné sedimenty Jeseníků.

Hrazená jezera exogenního původu vznikají díky těmto procesům. tektonické pohyby. ledovcové činnosti. činnost moře. vulkanická činnost.

Pojem koraze charakterizuje. zvětrávání sedimentů za přispění dešťové vody. eolické obrušování skalního materiálu. procesy chemického zvětrávání. proces ledovcového transportu.

K seizmicky nejaktivnější oblasti v ČR patří. Kraslicko. Českomoravská vrchovina. Olomoucko. České středohoří.

Metamorfóza oceánského dna je příkladem. kontaktní metamorfózy. kataklastické metamorfózy. regionální metamorfózy. lokální metamorfózy.

Batolit je magmatické těleso, které. vytváří drobné čočky v připovrchové části zemské kůry. tvoří deskovitá tělesa porážející okolní horniny. je rozsáhlé a zasahuje do hlubších částí zemské kůry. se formuje až po vylití lávy na zemský povrch.

Platí následující tvrzení pro vodní tok. vyšší rychlost proudění vody snižuje transportační rychlost a podporuje sedimentaci v korytě. rychlost proudění vody neovlivňuje transportační schopnost toku. vyšší rychlost proudění vody zvyšuje transportační rychlost a podporuje erozi koryta. vyšší rychlost proudění vody zvyšuje transportační rychlost a podporuje sedimentaci.

S období devonu se v ČM spojují výskyty těchto hornin. organogenní vápence graptolitové břdlice kvádrové pískovce. kvádrové pískovce graptolitové břdlice výlevy bazaltů. graptolitové břdlice výlevy bazaltů organogenní vápence.

Vznik pohoří Andy na Z pobřeží J Ameriky je výsledkem. činnosti kontinentálního riftu. kolize kontinent – kontinent. kolize oceán – oceán. kolize kontinent – oceán.

Stáří variské orogeneze se nejčastěji uvádí do období před. 65-22 Ma. 250-200 Ma. 540 – 510 Ma. 380 – 300 Ma.

S typickými dejekčními kužely se můžeme setkat. při ústí horských údolí do rovin. při ústí údolí do rovin.

ČM dále zasahuje ve svých povrchových projevech na území. Rakousko Polsko. Polsko Slovensko. Slovensko Maďarsko. Maďarsko Rakousko.

Ronové stružky a rohové rýhy vznikají ze. vysychání jezer. mořském přílivu. odtoku dešťové vody. pohybu ledovce.

Pro život v kambriu a ordoviku platí. existovaly výhradně mořské organismy (nař. členovci, ramenonožci). organismi osidlují souš. prudce se rozvíjí suchozemské rostliny. existují výhradně jednobuněčné rostliny.

Průměrná mocnost oceánské zemské kůry je. 1km. 700km. 10 km. 70km.

Granity jsou horniny, které se skládají převážně z těchto minerálů. křemen, k-živec, plagioklas, biotit. křemen, k-živec, plagioklas, ortoklas.

Na kterém typu deskových rozhraní vzniká nová hmota tektonických desek. transformní. konvergentní. divergentní.

Produktem činnosti horkých skvrn je. Havajské ostrovy. Pyrenejský poloostrov. J část Skandinávie. Grónsko.

Ve složení modelového pláště horniny převládají tyto prvky. Si, Mg, Fe,. Al, Ti, K. S, Pb, Mn. Al, Ca, Na.

Horniny proterozoického stáří najdeme v ČM zejména v. boskovická brázda brněnský masiv. Doupovské hory brněnský masiv. brněnský masiv ostravské pánve. Barrandien ostravské pánve.

Při oddalování dvou lit. desek je doprovodným jevem. vrásnění hornin. zmenšování plochy lit. desky. kyselý vulkanismus. bazický (bazaltový) vulkanismus.

Kolik rozpustných minerálních látek obsahuje v 1 litru voda označovaná jako minerální. 250-1000mg. do 1mg. nad 1mg. 10-25mg. nad 1000mg.

Lávy typu aa jsou typické. rychlým růstem viskozity s klesající teplotou. rychlým únikem těkavých složek v závěrečné fázi jejich tuhnutí. obtížným průběhem krystalizace. drobnými póry s vysokým podílem skla.

Nevytříděné akumulace sedimentů hromadící se na boku nebo na konci ledovcového splazu se označují jako. mury. morény. valy. maary.

Plošně rozsáhlé tělesa lávových příkrovů vytváří horniny. ryolitové. bazaltové. žulové. trachytové.

Místo výtoku podzemního toku na povrch se v krasových oblastech označuje jako. ponor. pramen. gejzír. vyvěračka.

Regionální metamorfózou sedimentů vznikají tyto horniny. bazalty ryolity. fylity ruly. granity ryolity. granity ruly.

Škrapy jsou. morfologické elevace pískovcových těles. rýhy a žlábky ve vápencích vzniklé rozpouštěním. nálevkovité prohlubně v pískovcích. rýhy a žlábky ve vápencích vzniklé eolickou činnosti.

Které útvary patří do staršího paleozoika. ordovik silur. silur jura. jura perm. perm ordovik.

Mostecká a sokolovská pánev představují významné oblasti s těžbou. hnědého uhlí. ropy a zemního plynu. železných rud. černého uhlí.

V těsné blízkosti tektonických desek je významně koncentrovaná. seismická aktivita vulkanická aktivita. výskyty granitových plutonů sedimentace. vulkanická aktivita výskyty granitových plutonů. sedimentace seismická aktivita.

Vyberte správné tvrzení -OBOJI SPRAVNĚ). Z Karpaty vznikly při alpinském orogenezi a mají příkrovovou stavbu. ČM vznikl při variské orogenezi a má blokovou stavbu.

Guttenberg-Weichertova diskontinuita tvoří hranici mezi. zemským pláštěm a zemskou kůrou. zemským jádrem a zemským pláštěm. vnitřním a vnějším jádrem. oceánskou a kontinentální zemskou kůrou.

Hlavní příčinou podílející se na vzniku foliace a lineace u metamorfovaných horninje. orientovaný tlak. tlak nadloží a teplota. tlak fluid. pouze teplota.

Šoková metamorfóza probíhá typický při. dopadu mimozemského tělesa. orogenezi. subdukci. magmatické činnosti.

Rychlost proudění vody ve vodoteči závisí především na. odolnosti podložních hornin. teplotě vody. sklonu koryta toku. ročním období.

Vyberte správné tvrzení o podelných seismických vlnách (P-vlny). šíří se nejrychleji a procházejí kapalným prostředí. nejsou schopny procházet kapalným prostředím. procházejí jen pevným. částice okolního prostředí rozkmitávají kolmo na směr svého šíření.

Tvrdost vody je způsobena zejménem. obsahem rozpuštěných síranů a uhličitanů Ca a Mg. obsahem rozpuštěných síranů a uhličitanů Fe a Mg.