Nerv2.3

Nervový systém: se vyvíjí ze ztluštěniny ektodermálního epitelu ve střední čáře zárodečného terčíku. se vyvíjí ze žloutkového váčku. se vyvíjí na dně amniového váčku. se začíná vyvíjet z neurální ploténky v 7. týdnu embryonálního vývoje.

Neurální ploténka: je ztluštěnina ektodermálního epitelu ve střední čáře zárodečného terčíku. se vyvíjí z extraembryonálního mesodermu. zaniká při zániku žloutkového váčku. se vyvíjí na dně amniového váčku v 3. týdnu embryonálního vývoje.

Centrální nervový systém: se vyvíjí z neurální ploténky. se derivuje z přechodných dvou populací ektodermálních buněk na hranici neurální ploténky a presumptivní epidermis. vzniká uzavřením nervové brázdy v neurální trubici. pochází z ektodermu.

Periferní nervový systém: se derivuje z přechodných dvou populací ektodermálních buněk na hranici neurální ploténky a presumptivní epidermis. vzniká z neurální lišty a kraniálních nervových plotének. pochází z extraembryonálního mesodermu. se vyvíjí z cytotrofoblastu v 7. týdnu embryonálního vývoje.

Proces neurulace: začíná kolem 17.–18. dne po oplození. začíná elongací ektodermálních buněk do formy neurální ploténky. začíná kondenzací extraembryonálního mesodermu okolo kloakální membrány. končí vznikem moruly.

Neurální brázda (žlábek): vzniká z neurální ploténky. je zakotvena ve středním aktivním bodě k chordě dorsalis. se začíná uzavírat v obou směrech na různých místech podél celé osy. se vyvíjí z extraembryonálního mesodermu.

V přední části nervové trubice se vytvářejí primární váčky: tyto váčky korespondující s budoucími mozkovými segmenty. jedním z nich je prosencephalon. jedním z nich je mesencephalon. tyto váčky postupně splývají v jednu dutinu.

Které části centrálního nervového systému vznikají z primárního váčku zvaného prosencephalon?. telencephalon. mesencephalon. diencephalon. epifýza.

Které části centrálního nervového systému vznikají z primárního váčku zvaného prosencephalon?. thalamus. rhombencephalon. hypothalamus. infundibulum diencefala, které se později spojí s Rathkeho výchlipkou ze stomodea.

Které části centrálního nervového systému vznikají z primárního váčku zvaného rhombencephalon?. mozeček. prodloužená mícha. thalamus. hypothalamus.

Mezi poruchy uzávěru neurální trubice patří: anencefalie. spina bifida. craniorhachischisis. polydaktylie.

Defekty uzávěru nervové trubice: mohou být odhaleny prenatálně sonograficky. mohou být odhaleny prenatálně při využití screeningových biochemických testů. se liší rozsahem podle lokalizace poruchy uzávěru nervové trubice. jsou u člověka extrémně vzácné, méně než 1 postižený plod na 100 000 těhotenství.

Anecephalie: je malformace, jež vzniká při poruše uzávěru nervové trubice v oblasti předního neuroporu. bývá spojena s poruchou vývoje klenby lebeční. většina takto postižených plodů se samovolně potrácí či odumírá intrauterinně. postnatální přežívání takto postižených novorozenců může být dlouhodobé, běžně několikaleté.

Spina bifida: je malformace, jež vzniká při poruše uzávěru nervové trubice v oblasti zadního neuroporu. má multifaktoriální etiologii. je vyhledávána při screeningu na základě měření hladiny alfa-fetoproteinu v krvi matky v 15.–17. týdnu gravidity. vzniká při poruše horizontalizace patrových výběžků při vývoji obličeje.

Periferní nervový systém: vzniká z neurální lišty. vzniká z entodermu. vzniká z hlavové neurální plakody. vzniká z buněčné populace na hranici mezi neurální ploténkou a budoucí epidermis.

Neurální lišta: se vyvíjí podél celé délky nervové trubice vyjma nejpřednější části prosencefala. vzniká na okrajích spojujícího se neurálního žlábku. vzniká z extraembryonálního mesodermu. zaniká před začátkem třetího týdne embryonálního vývoje.

Buňky neurální lišty: uzavírají nervovou trubici. mohou migrovat specifickými migračními cestami. dávají vzniknout neuronům autonomního periferního nervového systému. dávají vzniknout celé výstelce gastrointestinálního traktu.

Buňky pocházející z neurální lišty: dávají vzniknout autonomním neuronům. dávají vzniknout pigmentovým buňkám kůže. vytváří dřeň nadledviny. vytváří kompletně výstelku dýchacích cest.

Buňky hlavové neurální lišty: se podílí na vývoji odontoblastů. tvoří ganglia hlavových nervů V., VII., IX. a X. přispívají k tvorbě ektomesenchymu, který se diferencuje v mladé vazivo. vytváří kompletně výstelku dýchacích cest.

Buňky hlavové neurální lišty: přispívají k formování mandibulárního oblouku a tvoří základ nejenom mandibuly, ale také maxily. přispívají k tvorbě thymu. přispívají k tvorbě thymu, štítné žlázy a příštítných tělísek. přispívají k tvorbě klíční kosti.

Srdeční nervová lišta: se prostírá se mezi prvním a třetím somitem. přispívá ke vzniku velkých arterií. podílí se na vývoji septum aortico-pulmonale. diferencuje se v cytotrofoblast.

Trupová nervová lišta: vytváří parasympatická ganglia střeva. tvoří spinální ganglia sensitivních neuronů a dorsální kořeny míchy. tvoří dřeň nadledviny. tvoří buňky thymu.

Neuroblasty: se začínají diferencovat na konci čtvrtého týdne embryonálního vývoje. mohou se pravděpodobně vyskytovat jako neurální kmenové buňky v ependymu nebo přilehlých vrstvách i v dospělosti. vznikají z entodermové výstelky žloutkového váčku. tvoří výstelku trachey.

Meningomyelokéla: je vrozená vada s výhřezem páteřní míchy a mozkomíšních obalů. je spojena se spina bifida rachischisis. bývá kryta kůží. klinicky se neprojevuje žádným neurologickým defektem.

Hydrocephalus: je vždy spojen s poruchou uzávěru nervové trubice. je patologický stav, při němž dochází k abnormálnímu hromadění mozkomíšního moku v komorách nebo dutinách mozku. může způsobit nitrolební hypertenzi a postupné rozšiřování hlavy. může způsobit smrt.

Oční váčky: vznikají z neuroektodermální stěny diencefalické části prosencefala. se rozrůstají laterálně. jejich stěna invaginuje a vytváří oční čočku. se diferencují v rohovku.

Oční váčky: vznikají z entodermu žloutkového váčku. jejich stěna se invaginuje za tvorby očního pohárku. se diferencují v čočkovou plakodu. se vyvíjí v otické plakódy.

Oční pohárky: se vyvíjí z očních váčků. indukují buňky povrchového ektodermu k vytvoření ztluštělé ploténky, plakody čočky. jejich proximální části se zužují na oční stopky, které obsahují axony buněk sítnice a vytváří optický nerv. vytváří rohovku.

Plakoda čočky: vzniká z povrchového ektodermu. postupně se invaginuje a tvoří čočkový pohárek. se částečně diferencuje v rohovku. se vyvíjí z očních váčků.

Čočkový pohárek: pod vlivem neurálního očního pohárku se vyvíjí v čočkový váček. pochází z povrchového ektodermu. vyvíjí se v nervus opticus. vyvíjí se ve sklivec.

Povrchový ektoderm se diferencuje při vývoji oka v: definitivní čočku, která se vyvíjí z čočkového váčku. oční víčka. rohovku. optický nerv.

Oční víčka: se diferencují z neuroektodermální stěny diencefalické části prosencefala. v prenatálním vývoji jsou po určitou dobu uzavřená splynutím buněk na svých epiteliálních okrajích. zůstávají u člověka po porodu slepená a uzavřená po dobu několika dní. vznikají z povrchového ektodermu.

Optický nerv: vzniká z proximální části optického pohárku. obsahuje axony buněk sítnice. se diferencuje z plakody čočky. vzniká z primárního mesodermu.

Oční pohárek: se diferencuje ve dvě vrstvy retiny. je vyplněn a obklopen mesenchymem. se vyvíjí z očního váčku. se vyvíjí v rohovku.

Mesenchym se diferencuje při vývoji oka v: sklivec. rohovku. cévnatku. optický nerv.

Cévnatka: vzniká z mesenchymu. vytváří optický nerv. vyvíjí se v hladké svalové buňky řasnatého tělíska. se vyvíjí z otické plakody.

Řasnaté těleso: leží v úhlu duhovky, přilehlém k čočce. obsahuje hladké svalové buňky. je zodpovědné za sekreci komorové vody do zadní komory. se vyvíjí v optický nerv.

Vnitřní ucho: se začíná vyvíjet ze ztluštěniny ektodemálního epitelu. se vyvíjí z ušní ploténky. se diferencuje ve dvě vrstvy retiny. se diferencuje z cytotrofoblastu.

Ušní ploténka (otická plakoda): je ztluštěnina ektodemálního epitelu. je situovaná v rhombencefalické oblasti vedle základů neurální lišty. je situována v blízkosti nervové trubice. se diferencuje v rohovku.

Ušní váček (otocysta): vzniká z ušní ploténky. je tvořena jednoduchou dutinkou, která se postupně diferencuje v blanitý labyrint. rozděluje se na komůrky utriculus a sacculus. vzniká z entodermu.

Hlavové neurální plakody: vznikají jako ploténky ztluštěného ektodermu v oblasti hlavy. pocházejí z primárního mesodermu. přispívají k vývoji smyslových epitelů. přispívají k tvorbě chrupavky.

Čichová (nosní, olfaktorní) plakoda: je základem pro olfaktorní epitel. vytváří čichový nerv. indukuje tvorbu chrupavčitého nosního pouzdra. vzniká z trofoblastu.

Čichová (nosní, olfaktorní) plakoda: vytváří neuro-endokrinní buňky, které migrují podél čichového nervu do diencefala. tvoří v preplakodovém stadiu triádu s preplakodou hypofysální a hypothalamickou. vyvíjí se z entodermu. vytváří otocystu.

Trigeminální hlavová plakoda: vzniká na povrchovém ektodermu. tvoří sensitivní vlákna n. trigeminus. zabezpečuje vnímání pachů, tedy čich. vytváří otocystu.

Sluchová (otická) plakoda: je situovaná v rhombencefalické oblasti. tvoří uzavřený ušní váček, otocystu. je základem pro olfaktorní epitel. se diferencuje z cytotrofoblastu.

Epibranchiální plakody: jsou situovány v dorsálních částech všech hltanových štěrbin. jsou ploténkové ztluštěniny ektodermu. vytvářejí aferentní inervaci pro chuťové pohárky a přispívají k tvorbě sensitivních neuronů hlavových nervů. pocházejí z entodermu.

Kallmannův syndrom (olfaktogenitální syndrom): je syndrom charakterizovaný anosmií a deficitem gonadotropinů s nedostateč- ným vývojem pohlavních žláz. vzniká na podkladě poruchy migrace buněk v oblasti čichové plakody. porušena je tvorba a migrace neuronů tvořících GnRH spolu s agenezí olfaktorického bulbu. nevyskytuje se jako dědičná choroba.

Anophtalmie: je vrozená nepřítomnost tkání tvořících oko. je syndrom charakterizovaný anosmií a deficitem gonadotropinů s nedostateč- ným vývojem pohlavních žláz. je vada obtížně diagnostikovatelná prenatálně ultrazvukem, neboť se vyvíjí dvě bulvy vyplněné tekutinou a vypadají tak při sonografii normálně. je způsobena srůstem víček nad normálně zdravě vytvořenými očnímu strukturami.

Vrozená porucha sluchu: může být geneticky podmíněná. může vzniknout ne-genetickým poškozením v nitroděložním vývoji, např. léky, které užívá v těhotenství matka. může vzniknout i nepřímo jako následek genetické vady, postihující některé struktury potřebné pro správnou funkci ucha. bývá též nazývána olfaktogenitální syndrom.

Vrozená porucha sluchu: je patrná vždy hned po porodu na porodním sále. může vzniknout na základě infekčního onemocnění matky v těhotenství, např. při spalničkách. může vzniknout i nepřímo jako následek genetické vady, postihující některé struktury potřebné pro správnou funkci ucha. bývá též nazývána kyklopie.