option
Questions
ayuda
daypo
search.php

Neurobiologie

COMMENTS STATISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Neurobiologie

Description:
Všechno co se podářilo najít

Creation Date: 2026/11/22

Category: Others

Number of questions: 90

Rating:(0)
Share the Test:
Nuevo ComentarioNuevo Comentario
New Comment
NO RECORDS
Content:

Neurofilamenta. jsou nezbytná pro pohyb dyneinu retrográdním směrem. jsou stabilnější než mikrotubuly. vyskytují se především v axonech. skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizovaná.

Rychlý axonální transport: retrográdní i anterográdní. transportují mitochondrie a další organely. nezávisí na ATP. rychlost vetší než 400 mm/den.

Mikrotubuly: transport kinesinu retrográdně. dimer 2 alfa šroubovic. není polarizovaný. závisí na GTP.

Mikrotubuly. jsou nezbytné pro pohyb myosinu retrográdním směrem. mají vždy stejnou orientaci v axonu i v dendritech. skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizované. nevyskytují se v dendritech.

Molekulární motory: dyneiny a myosiny vždy směřjí k (-) konci mikrotubulů. nejpočetnějšími jsou kinesiny. největší molek. motor je synapsin.

Mikrofilamenta. jsou tvořeny z dvojšroubovice aktinu. jsou polární a mají vyšší stabilitu. jsou důležité pro rychlý retrográdní transport kinesinu.

Pomalý axonální transport. dopravuje všechny proteiny stejnou rychlostí. probíhá vždy anterográdním směrem. jeho rychlost je asi 10 – 20 mm/den. je důležitý pro dopravu neurotransmiterů.

Rychlý axonální transport. probíhá vždy retrográdním směrem. jeho rychlost nezávisí na typu nákladu a je asi 400 mm/den. je důležitý především pro dopravu mikrotubulů. má význam v dopravě recyklovaných materiálů.

Rychlý retrográdní transport. dopravuje použité neuropeptidy do těla neuronu k jejich recyklaci. je důležitý pro dopravu endosomů. závisí na prostorové orientaci mikrotubulů (závisí na mikrotubulárním cytoskeletu). jeho rychlost je maximálně asi 300mm/den.

Neurofilamenta. využívají ATP. pohyb vždy procesivní. nevim ale bylo to špatně. transportují RNA, endosomy.

Když se membránový potenciál rovná rovnovážnému potenciálu pro některý iont: iont přechází přes membránu po elektrickém gradientu. iont přechází přes membránu po chemickém gradientu. čistý tok iontu přes membránu je nulový. tyto ionty přes membránu vůbec nepřecházejí.

Během akčního potenciálu je vzrůst membránového potenciálu ke kladným hodnotám (až k tzv. "přestřelení“) způsoben. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty draslíku. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty sodíku. dočasně zvýšenou propustností membrány pro chloridy. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty hořčíku.

Zvýšením propustnosti membrány pro nějaký iont se KMP. nezmění. posune směrem od rovnovážného potenciálu daného iontu. posune směrem k rovnovážnému potenciálu daného iontu. nelze jednoznačně říct.

Jestliže je v neuronu rovnovážný potenciál pro sodné ionty +55mV, pro draselné ionty – 80mV a klidový membránový potenciál je – 70mV, pak. v tomto neuronu je draslíková propustnost nižší než sodíková. intracelulární koncentrace draslíku je nižší než extracelulární koncentrace. jisté množství sodných iontů prochází trvale membránou z vnějšího prostředí do buňky. membrána je mnohem propustnější pro draselné ionty, než pro ionty sodné.

Dospělé (maturované) a nezralé iontové kanály (např. nikotinické acetylcholinové receptory) se mohou lišit. dobou otevření. způsobem zakotvení v membráně. citlivostí ke stejnému antagonistovi (např. sodíkové kanály k tetrodotoxinu). složením podjednotek.

Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály. nejsou důležité pro nástup akčního potenciálu. nevyskytují se v mozku, jen ve vlákně kosterní svaloviny. jsou citlivé na saxitoxin obrněnek. mají silně glykosylované všechny tři podjednotky.

Iontový kanál je charakterizován. selektivitou. permeabilitou. počtem a vlastnostmi podjednotek. způsobem aktivace (ovládání).

Rychlost myelinizovaného axonu o průměru 16 mikronů je 96 ms, kolik nemyelinizovaného?. 2 m/s. 4 m/s. 8 m/s. 16 m/s.

K regeneraci axonu v periferní NS jsou potřeba: buňky z neurální lišty. jiné glie – nevim, nebylo to dobře. mitoblasty/neuroblasty nebo něco takového – nebylo to dobře. Makrofágy a Schwannovy buňky.

Depolarizací membrány může dojít k ovlivnění proteosyntézy: Nedojde k ovlivnění proteosyntézy. Pouze v axonu. V dendritech. Pouze v těle neuronu.

Mezi gliové buňky periferního nervového systému nepatří: ependymocyty. satelitní buňky periferních ganglií. buňky mikroglie. Schwannovy buňky.

Nekorelovaná presynaptická spojení s postsynaptickou buňkou podle Hebbova principu posilování synaptických spojení v průběu učení či vlivem externích stimulů znamenají. že presynaptické buňky spojené s jednou postsynaptickou buňkou generují akční potenciály různou frekvencí. že presynaptické buňky spojené s jednou postsynaptickou buňkou mají nižší aktivitu než korelované buňky. že presynaptické buňky spojené s jednou postsynaptickou buňkou generují akční potenciály v různých časech. že se posiluje a stabilizuje synaptické spojení.

Peptidické neuropřenašeče a neuromodulátory. nejsou (oproti některým nízkomolekulárním neuropřenašečům) recyklovány v presynaptickém zakončení. jsou syntetizovány v perikaryonu a na synapsi poté dopraveny. jsou syntetizovány a do váčků plněny přímo v synapsi. nezahrnují tzv. enkefaliny.

Gliová jizva. je zesílná myelinová pochva kolem poškozeného axonu. je oligodendrocytový „obvaz“ kolem prasklých cév v poškozené části mozku. Schwannovy buňky, která vytváří nový koridor pro růstový kužel poškozeného axonu. prorůstání aktivovaných astrocytů a oligodendrocytý do místa poškození CNS.

Endokrinní žlázy mohou ovlivnit činnost nervového systému. pohlavními a tyroidními hormony jen během vývoje CNS. pohlavními a tyroidními hormony po celou dobu života. působením hormonů na specifické receptory v hypotalamu a hypofýze. nemají vliv na činnost CNS.

Mezi tzv. biogenní aminy patří následující neuropřenašeč. serotonin. dopamin. adrenalin. melanopsin.

Katecholaminy vylučované na synapsích sympatiku. štěpí acetylcholinesteráza. jsou zcela degradovány v synaptické štěrbině. jsou zcela degradovány v krevní plazmě. bývají zpětně vychytávány ze synaptické štěrbiny.

Co není součástí mozkového kmene. most. střední mozek. prodloužená mícha. hypofýza.

V hypotalamu se nenachází: nucleus supraopticus. nucleus arcuatus. viscerocerebellum. amygdala.

Evoluční význam myelinizace spočívá. menší spotřeba ATP. umožnila zmenšení počtu neuronů. zrychlení reflex. oblouku. umožnila vznik složitějších funkcí.

Neokortex. 6 vrstev, ty jsou dále děleny do sloupců. 6 sloupců, ty dále děleny do vrstev. ze 3 vrstev. ze sloupců, které mohou být tréninkem posilovány.

Hlavové nervy mají jádra v. mozečku. hypotalamu. mozkovém kmeni. talamu.

Hlavním neuropřenašečem uvolňovaným na zakončeních parasympatiku je. noradrenalin. acetylcholin. adrenalin. norepinefrin.

Centrální nervový systém. se skládá z mozku a spinální míchy. se během embryogeneze vyvíjí z neurální lišty. se během embryogeneze vyvíjí z neurální trubice. se během embryogeneze vyvíjí z neuroektodermu.

Astrocyty. reagují na aktivitu neuronů ve svém okolí depolarizací. reagují na aktivitu neuronu ve svém okolí hyperpolarizací. metabolizují neuropřenašeč glutamát na glutamin, který pak uvolňují jako substrát pro syntézu glutamátu v neuronech. mají v membráně transportér glutamátu, jehož poruchy mohou přispívat k excitotoxické smrti neuronu.

Hematoencefalická bariéra (blood-brain barrier). je volně propustná pro všechna antibiotika a ostatní léky. je tvořena jen jednou vrstvou buněk (endotelu), které jsou v přímém kontaktu s neurony. je podmíněna existencí tzv. těsných spojů (tight junctions). je nepropustná pro glukózu.

Imunitní systém ovlivňuje ___ systém produkcí: ACTH. endorfinů. prostaglandinů. histaminu.

RNA granule obsahují. mRNA, histony a transportní proteiny. soubor specifických mRNA ve speciálním lipoproteinovém obalu. složité komplexy tRNA a mRNA. mRNA, ribozomy a některé translační faktory.

Proteosyntéza v axonu a dendritech: vůbec neprobíhá. probíhá jen při vývoji. probíhá po celý život.

Neuroendokrinní systém ovlivňuje systém imunitní. přímo prostřednictvím sympatické inervace lymfoidních tkání. nepřímo prostřednictvím hormonů (např. glukokortikoidů). během stresu po aktivaci parasympatiku. po aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.

Endokrinní žlázy mohou ovlivnit činnost nervového systému. působením hormonů na specifické receptory v hypotalamu. působením hormonů na specifické receptory v hypofýze. pohlavními a tyroidními hormony jen během vývoje CNS. pohlavními a tyroidními hormony po celou dobu života.

Nervový systém řídí produkci a uvolňování hormonů v endokrinních žlázách. nepřímo prostřednictvím tropních hormonů adenohypofýzy. nepřímo potravním chováním a složením potravy, a tím uvolňování hormonů zažívacího traktu. přímo prostřednictvím liberinů a statinů z hypotalamu. prostřednictvím parasymaptiku výlev katecholaminu (hlavně adrenalinu) z dřeně nadledvin.

Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání. je nejvyšší pro ionty sodíku. je nejvyšší pro ionty draslíku. její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů hodnotu klidového membránového potenciálu. je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion.

Membrány buněk vzrušivých tkání. se liší oproti ostatním tkáním hlavně přítomností napěťově ovládaných sodíkových kanálů. jsou tvořeny fosfolipidovou trojvrstvou. mají v klidovém stavu otevřeno méně iontových kanálů pro sodík než pro draslík. vykazují jako jediné (trans)membránový potenciál.

Klidový membránový potenciál: je v záporných hodnotách (např. -70). lze jej naměřit na membránách všech živých buněk. Je na všech membránách stejný.

Vodivost kanálu pro daný ion závisí na. permeabilitě kanálu pro daný ion. jen na koncentračním gradientu iontu. na elektrochemickém gradientu. jen na membránovém potenciálu.

Iontovým kanálem mohou ionty procházet. difuzí. díky interakci a přeskokům mezi vazebnými místy v póru kanálu. na základě rozdílu v osmotické koncentraci extracelulárního a intracelulárního prostředí. po elektrochemickém gradientu příslušného iontu.

Iontové kanály „trvale otevřené“. nemají bránu omezující tok iontů. spontánně oscilují s vysokou frekvencí mezi stavem otevření a zavření. jsou to hlavně kanály pro draselné a chloridové ionty. neuplatňují se při udržování klidového membránového potenciálu.

Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání. je nejvyšší pro ionty sodíku. je nejvyšší pro ionty draslíku. její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů hodnotu klidového membránového potenciálu. je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion.

Kanály jsou charakterizované: dobou otevření. vodivostí.

Pak iontové kanály: jsou naplněné vodou. jsou charakterizovány určitou vodivostí a selektivitou pro ionty. kmitají mezi otevřeným a zavřeným stavem. jsou vždy tvořeny stejným počtem proteinových podjednotek.

Když se zvýší extracelulární koncentrace Na+, tak dojde k: zvýšení klidového membránového potenciálu. snížení klidového membránového potenciálu. zvýšení amplitudy akčního potenciálu. snížení amplitudy akčního potenciálu.

V průběhu akčního potenciálu (AP). se membránový potenciál blíží rovnovážnému potenciálu pro sodné ionty. depolarizační fáze AP je důsledkem velkého vzrůstu propustnosti membrány pro sodné ionty. refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály otevřené. refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály ve stavu zavřený aktivovatelný (jsou inaktivované).

Během repolarizační fáze akčního potenciálu a během následné hyperpolarizace (podšvihu). se membránový potenciál vzdaluje od rovnovážného potenciálu pro draselné ionty. draslíkové kanály jsou uzavřeny. sodné kanály se postupně vrací do stavu zavřený aktivovatelný. draslíkové kanály se postupně uzavírají.

GHK rovnice. formálně odpovídá Nernstově rovnici. zahrnuje relativní propustnosti elektrogenních iontů. v čitateli obsahuje koncentrace draselných a sodných iontů pouze z intracelulárního prostředí. ve jmenovateli obsahuje koncentrace draselných a sodných iontů pouze z extracelulárního prostředí.

Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty. se otvírají při depolarizaci membrány a během přibližně milisekundy se spotánně zavírají. se vyskytují ve dvou stavech: zavřený a otevřený. jsou po spontánním uzavření v inaktivovaném stavu a mohou být znovu otevřeny až po repolarizaci membrány. jsou v inaktivovaném stavu odpovědné za tzv. refrakterní fázi vzrušivé buňky.

Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty. se uplatňují v depolarizační fázi akčního potenciálu. se otvírají pomaleji než napěťově ovládané kanály pro draselné ionty. v inaktivovaném stavu je nelze otevřít ani silnou depolarizací membrány. spontánně se uzavírají až poté, co membránový potenciál dosáhne hodnoty jejich rovnovážného potenciálu pro sodné ionty.

Nikotinové acetylcholinové receptory. mají dvě vazebná místa pro molekuly acetylcholinu. jsou receptory ionotropní. jsou heteropentamery. jsou homopentamery.

Rychlost vedení vzruchu axonem. klesá při vzrůstu odporu membrány axonu. nezávisí na průměru axonu, který je nemyelinizovaný. stoupá se vzrůstem hodnoty délkové konstanty lambda. je přímo úměrná průměru axonu, pokud je myelinizovaný.

Rychlost vedení vzruchu axonem. klesá při vzrůstu časové konstanty (tau). je v nemyelinizovaných axonech úměrná druhé odmocnině z průměru axonu v μm. nezávisí na hodnotě délkové konstanty lambda, pokud je axon myelinizovaný. stoupá při vzrůstu odporu membrány.

Nejrychleji vedoucí nervová vlákna v savčím nervu. mají nocicepční funkci (aferentní dráhy bolesti). vedou rychlostí až 120 m/s. mají průměr okolo 1 um. se označují jako A-beta vlákna.

Nejrychleji vedoucí nervová vlákna v savčím nervu. mají nocicepční funkci (aferentní dráhy bolesti). vedou rychlostí až 120 m/s. mají průměr okolo 1 um. se označují jako A-alpha vlákna.

Nemyelinizovaný axon o průměru 16 μm vede vzruchy rychlostí asi 4 m/s. Jakou rychlost vedení bude mít myelinizovaný axon o stejném vnějším průměru (včetně myelinové pochvy)?. 48 m/s. 80 m/s. 96 m/s. 112 m/s.

Myelizovaný axon, který vede vzruchy rychlostí 90 m/s má průměr (včetně myelinové pochvy) přibližně. 10 μm. 15 μm. 16 μm. 18 μm.

Syntaxin. je to V-SNARE. je to T-SNARE. podílí se na endocytóze. vytváří komplex se synaptobrevinem a SNAP 25.

Při fúzi váčku je potřeba. přiblížení váčku do tzv. aktivní zóny. vstup Ca2+ iontů.

Aby mohlo dojít k výlevu neuropřenašeče. musí být naplněný váček dopraven do tzv aktivní zóny synapse. musí mj. dojít ke vtoku vápníku do nervového zakončení. musí váček obsahovat aspoň 100k molekul neuropřenašeče. musí být ve váčku přítomen pouze jeden typ neuropřenašeče.

Syntaxin. je zákl stavební jednotkou membrány synaptických váčků. může tvořit tzv SNARE komplexy se synaptobrevinem a proteinem SNAP-25. nepatří mezi tzv t-SNARE. je GTP vazebný protein.

Syntaxin. Nepatří mezi T-snare. Vytváří komplex se synaptobrevinem a Snap25. Je spřažen s G proteiny. Podílí se na endocytóze.

Efektorovými molekulami G- proteinů jsou: cyklázy. fosfolipázy. fosfodiesterázy. iontové kanály.

Mezi druhé posly nepatří. IP3. PKA. cAMP. DAG.

Mezi glie PNS nepatří: mikroglie. Schwanovy bunky. satelitní buňky spinálních ganglií. protoplasmatické astrocyty.

Pro gliové buňky koncového mozku platí, že. je jich méně než neuronů. se liší velikostí, tvarem i funkcí. mezi sebou komunikují např. pomocí elektrických impulsů impulsů (např. pulsů a oscilací Ca2+). hrají roli v neuroimunitě.

Ovlivnění činnosti imunitních buněk nervovým systémem se projevuje. v potlačení buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z nervových zakončení sympatiku v lymfoidních tkáních. ve zvýšení buněčné imunity acetylcholinem z nervových zakončení parasympatiku. zvýšením tvorby protilátek (imunoglobulinů) působením acetylcholinu. potlačením buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z kůry nadledvin po aktivaci sympatiku.

Hlavní mechanismus hematoencefalické bariéry tvoří. tři pleny obalující CNS. stěna krevních kapilár v CNS. malý objem extracelulárního prostoru v CNS. vrstva gliových buněk v prostoru mezi krevními kapilárami a neurony.

Cytokiny. Lymfokin. IL. IF. leukotrieny.

Spemannův organizátor. vylučuje proneurální morfogeny. je dorzální okraj blastoporu mesodermálního původu. vytváří se z něho nervová trubice. vytváří se z něho struna hřbetní.

Co z neuralni listy. Svaly. Kosti. Kuze. Melanocyty.

Z ektodermu vzniká. neurální ploténka. neurální lišta. neurální trubice. notochord.

Z neurální lišty se vyvíjejí. nervové buňky ganglií sympatiku a parasympatiku. Schwannovy buňky. buňky ependymu. buňky ganglií zadních kořenů míšních.

Z nervové trubice se vyvíjejí. astrocyty a oligodendrocyty. neurony CNS. buňky mikroglie. postgangliové neurony autonomního nervového systému.

Z nervové trubice vzniká. páteř. centrální nervová soustava. mozkové komory. kůra nadledvin.

Neurální ploténka vzniká z. ektodermu. neurální trubice. blastoporu. mezodermu.

Morfogen „bone morphogenetic protein“ indukuje. tvorbu epidermis z ektodermu. tvorbu epidermis z mezodermu. zavírání neurálních valů. tvorbu neurálních prekursorů z ektodermu.

Sonic hedgehog. determinuje identitu neuronů při dorso-ventrální diferenciaci nervové trubice. patří do rodiny "bone morphogenic" proteinů. váže se na receptor Patched a aktivuje transkripční faktor Gli1 a Gli2. indukuje tvorbu spodinové ploténky.

Neuromery. vznikají při rostro-caudální diferenciaci nervové trubice. jsou udržované Hox geny. jsou udržované Delta/Notch signalizací. jsou zodpovědné za pětiváčkové stádium vývoje mozku.

Klidový (trans)membránový potenciál. jenom vzrušivé buňky. je záporný (např. -70mV). všechny buňky. všechny buňky stejný.

Vtok K do buňky způsobuje. hyperpolarizaci membrány. rychlou oscilace membránového potenciálu. depolarizaci. změnu membránového potenciálu.

Klidový elektrický potenciál membrány je výsledkem. vtoku iontů vápníku. vtoku iontů draslíku. výtoku iontů sodíku. činností Na/K-ATPázy.

Mezi tzv. pasivní elektrické charakteristiky membrány vzrušivých tkání patří. vodivost napěťově ovládaných sodíkových kanálů. délková konstanta. časová konstanta. podélný odpor membrány.

Report abuse