Oběh2.4

Kardiovaskulární systém: se začíná vyvíjet v pátém týdnu embryonálního vývoje. se vyvíjí v primárním mezodermu, který je mezenchymálního charakteru. vyvíjí se z krevních ostrůvků. je vystlán ektodermem.

Krevní ostrůvky: se začínají vyvíjet v třetím týdnu embryonálního vývoje. se vyvíjí v primárním mezodermu, který je mezenchymálního charakteru. jsou tvořeny rozvlákněnými buňkami, které se shlukují do isolovaných ostrůvků. mají ektodermový původ.

Krevní ostrůvky: jsou tvořeny angioblasty. diferencují do okrouhlých buněk obsahujících hemoglobin, tzv. primitivních erytroblastů. diferencují na periferii do plochých buněk endotelu. postupně se mění na slepé krevní váčky.

Krevní váčky: se postupně diferencují v chrupavku. spojují se jeden s druhým a vytvářejí řídkou anastomosující síť kapilár. jsou přítomny kolem žloutkového váčku. vyskytují se v oblasti zárodečného stvolu.

Ve třetím týdnu embryonálního vývoje: začíná tvorba krevních ostrůvků. rýhováním vzniká morula. začíná tvorba párových základů srdeční trubice v mezodermu kardiogenní zóny. probíhá septace srdce.

Intraembryonální cirkulace krevní: vzniká dříve než první extraembryonální síť krevních cév. vzniká v době tvorby mesodermálních somitů. vzniká z mesenchymální tkáně vyplňující prostory mezi neurální trubicí, chordou dorsalis a somity. vzniká v ektodermových trubicích.

Intraembryonální mezenchym: je řídká pojivová tkáň. pochází převážně z mesodermu. v některých zárodečných oblastech se derivuje částečně z ekto- a entodermu. je místem vzniku intraembryonální cirkulace krevní.

Intraembryonální cirkulace krevní: vzniká ze shluků angioblastů, které se tvoří v mezenchymu. vzniká ze zprvu solidních ostrůvků, které luminizují. je tvořena cévními trubicemi, které probíhají longitudinálně celým zárodkem. je tvořena spojením ektodermových lišt.

Které tvrzení o časném krevním oběhu je pravdivé?. embryonální cirkulace prvními krevními cévami vzniká během čtvrtého týdne vývoje. okysličená krevní tekutina zprvu neobsahuje krevní tělíska. intraembryonální cirkulace krevní vzniká dříve než extraembryonální síť krevních cév. endotelie i krevní buňky jsou původu ektodermálního.

Které tvrzení o časném krevním oběhu je pravdivé?. okysličená krevní tekutina proudí z choriových klků do zárodku umbilikálními vénami. odkysličená krev se vrací umbilikální arterií zpět do klků. embryonální srdce začíná tepat kolem 21. dne vývoje. časná intraembryonální cirkulace je od počátku spojena se sítí extraembryonálních cév na žloutkovém váčku.

Které tvrzení o časném krevním oběhu je pravdivé?. odkysličená krevní tekutina proudí umbilikálními vénami do zárodku. embryonální srdce začíná tepat kolem 21. dne vývoje. časná intraembryonální cirkulace neobsahuje krvinky až do spojení s extraembryonálním oběhem. ke spojení obou cirkulací dochází skrze arteria vitellina.

Arteria vitellina: vychází z aorty. vede do žloutkového váčku. spojí v určité fázi vývoje oběh intra- a extraembryonální. vstupuje spolu s umbilikální žílou do srdce.

Vena vitellina: vstupuje spolu s umbilikální vénou do srdce. vychází z aorty. vede do žloutkového váčku. spojí v určité fázi vývoje oběh intra- a extraembryonální.

Které tvrzení o časné žilní cirkulaci je pravdivé?. do srdce ústí z každé strany tři vény. ze žloutkového váčku ústí do srdce vena vitellina. okysličená krev je přiváděná umbilikální vénou. véna cardinalis communis spojí v určité fázi vývoje oběh intra- a extraembryonální.

Které tvrzení o časném krevním oběhu je pravdivé?. cirkulace je nejprve bilaterální. embryonální srdce začíná tepat kolem 6. dne vývoje. časná intraembryonální cirkulace neobsahuje krvinky až do spojení s extraembryonálním oběhem. ke spojení obou cirkulací dochází skrze arteria vitellina.

K sjednocení nejprve bilaterální kardiovaskulární cirkulace dochází: vznikem jednotné srdeční trubice. v oblasti dorzálních aort, které vytvářejí jednotnou aortu. spojením dvou arterií umbilicales v jednu arterii umbilicais. vznikem veny umbilicalis v zárodečném stvolu před vstupem do embrya.

Které tvrzení o časném vývoji srdce je pravdivé?. embryonální srdce začíná tepat kolem 21. dne vývoje. do srdce ústí z každé strany tři vény,. zpočátku existují dvě endoteliální srdeční trubice, které probíhají paralelně vedle sebe. srdce vznikne tak, že pravostranná trubice zcela zanikne a levostranná zůstává.

Které tvrzení o časném vývoji srdce je pravdivé?. srdeční trubice v určité fázi splývají a vytvářejí jednotnou srdeční trubici. krev se dostává do srdce skrze sino-atriální (aurikulární) ústí. krev opouští srdce párovým aortálním obloukem. septa srdeční jsou přítomna již v obou trubicích ještě před jejich splynutím.

Které tvrzení o časném vývoji srdce je pravdivé?. srdce je jedním z prvních orgánů, které se u plodu začnou vyvíjet. embryonální srdce začíná bít pět dní po fertilizaci vajíčka spermií. srdeční tep se zpočátku plynule zrychluje až na hodnoty kolem 280 tepů za minutu v 7. až 9. týdnu. v druhém týdnu embryonálního vývoje je dokončena septace srdce.

Které tvrzení o časném vývoji srdce je pravdivé?. srdeční tep je zpočátku několik měsíců konstantní okolo 10 tepů za minutu. srdeční frekvence kontinuálně roste v průběhu druhého trimestru. sledování srdeční frekvence plodu se běžně používá při hodnocení stavu plodu. před porodem je možno sonograficky měřit průtok krve pupečníkem.

Které tvrzení o časném vývoji srdce je pravdivé?. srdeční tep se zpočátku plynule zrychluje až na hodnoty kolem 280 tepů za minutu v 7. až 9. týdnu. srdeční frekvence klesá v průběhu druhého trimestru až na 150 tepů za minutu. sledování srdeční frekvence plodu a děložní činnosti se nazývá kardiotokografie. před porodem je možno sonograficky měřit průtok krve pupečníkem.

Chorangiopagus parasiticus (acardius amorphus): může vzniknout pouze u trojčat. jedná se o jedince bez funkčního srdce. životně důležité orgány (plíce, srdce, játra atd.) nejsou plnohodnotně vytvořeny. srdce chybí nebo je extrémně malformováno.

Chorangiopagus parasiticus (acardius amorphus): může vzniknout při propojení krevních oběhů mezi dvěma plody. jedná se o jedince bez funkčního srdce. vždy má dobře vytvořené plíce a centrální nervový systém. srdce normálně vyvinutého druhého dvojčete funguje jako pumpa pro propojený krevní oběh obou jedinců, tím pádem často hypertrofuje a později selhává.

Cor tubulare simplex: vzniká na počátku čtvrtého týdne embryonálního vývoje. vzniká splynutím srdečních trubic. jedná se o malformaci plodu neslučitelnou se životem. vzniká v oblasti žloutkového váčku.

Které tvrzení o časném krevním oběhu je pravdivé?. koncem třetího týdne embryonálního vývoje začíná proudit kardiovaskulárním systémem krev. kardiovaskulární systém je u člověka první orgánový systém, který začíná fungovat. ve žloutkovém váčku cévy nevznikají. v choriu a zárodečném stvolu vzniká systém pupečníkových cév.

Septum spurium v srdci: tvoří první septum mezi srdečními komorami. přichycuje sino-atriální ústí k tenké stěně pravé předsíně. jedná se o masivní tkáňový val. jedná se o přepážku mezi srdečními síněmi, v které je situováno foramen ovale.

Septum intermedium v srdci: spojuje ve středu ventrální a dorsální stěnu srdce. přichycuje sino-atriální ústí k tenké stěně pravé předsíně. částečně odděluje tenkostěnné předsíně od komor s daleko silnější stěnou. vyvíjí se z bulbárních valů.

Septum primum v srdci: přichycuje sino-atriální ústí k tenké stěně pravé předsíně. vyvíjí se z bulbárních valů. zahajuje rozdělení předsíní srdečních. je blanitá přepážka vyrůstající z dorsální stěny srdce.

Septum primum v srdci. zahajuje rozdělení předsíní srdečních. ponechává nejprve mezi síněmi malý otvor zvaný ostium primum. odděluje tenkostěnné předsíně od komor s daleko silnější stěnou. vyvíjí se z bulbárních valů.

Ostium secundum v srdci: je komunikace mezi srdečními síněmi. vzniká po spojení septum primum se septum intermedium. je zcela uzavřeno v průběhu třetího trimestru pomocí bulbárních valů. vzniká v septum spurium.

Septum secundum v srdci: tvoří první septum mezi srdečními komorami. přichycuje sino-atriální ústí k tenké stěně pravé předsíně. jedná se o tenký, křehký blanitý útvar, který spontánně perforuje na více místech. jedná se o přepážku mezi srdečními síněmi plodu, v níž zůstává otvor zvaný foramen ovale.

Foramen ovale: umožňuje společně s ostium secundum proudění krve z pravé do levé předsíně. je zcela uzavřeno pomocí bulbárních valů. vzniká v septum spurium. zůstává otevřené v průběhu prenatálního vývoje až do porodu novorozence.

Septum interventriculare: rozděluje komory srdeční. vyrůstá proti septu intermediálnímu. ponechává nejprve mezi síněmi malý otvor zvaný ostium primum. odděluje tenkostěnné předsíně od komor.

Foramen interventriculare. je komunikace mezi srdečními síněmi. vzniká po spojení septum primum se septum intermedium. je rozděleno koncem 7. týdne embryonálního vývoje bulbárními valy. zaniká s prvním nádechem, kdy se uzavírá vazivovou přepážkou.

Aorto-pulmonální septum: se vyvíjí ze dvou protilehlých bulbárních valů. ponechává nejprve mezi síněmi malý otvor zvaný ostium primum. odděluje tenkostěnné předsíně od komor. odděluje aortu od plicnice.

Aorto-pulmonální septum: se začíná vyvíjet v pátém týdnu embryonálního vývoje. sestupuje postupně z bulbu do pravé komory. rozděluje interventrikulární foramen. rozděluje předsíně srdeční.

Aortální oblouky: zásobují krví branchiální oblouky. spojují levou a pravou předsíň srdeční. vznikají z ektodermu. jsou vystlány endoteliálními buňkami.

Které tvrzení o aortálních obloucích platí?. aortální oblouk patřící ke čtvrtému oblouku branchiálnímu vydává kraniálně cévu pro třetí oblouk. třetí oblouk representuje komplex arteria carotis. arterie 1. a 2. oblouku tvoří ductus arteriosus. pátý aortální oblouk tvoří arteria maxillaris.

Které tvrzení o aortálních obloucích platí?. arterie 1. a 2. oblouku regredují velmi záhy a persistují pouze jejich části. zbytky prvního aortálního oblouku tvoří arteria maxillaris. zbytky druhého aortálního oblouku tvoří arteria stapedia. třetí aortální oblouk tvoří ductus arteriosus.

Které tvrzení o aortálních obloucích platí?. pátý aortální oblouk zcela mizí společně s 5. žaberním obloukem. šestý aortální oblouk formuje art. pulmonalis. ductus arteriosus (Botalli) obliteruje až postnatálně. třetí aortální oblouk representuje komplex arteria carotis.

Které tvrzení o kardinálních vénách platí?. odkysličená krev počíná být odváděna do srdce ve čtvrtém týdnu kardinálními vénami. z přední oblasti embryonálního těla odtéká krev prekardinálními vénami. ze zadní oblasti embryonálního těla odtéká krev postkardinálními vénami. kardinální vény ústí spolu s umbilikálními a vitelinními vénami do sinus venosus srdce.

Které tvrzení o kardinálních vénách platí?. levá prekardinální véna se vyvíjí ve véna cava superior. pravá prekardinální véna obliteruje. obě postkardinální vény obliterují, ale v oblasti ledvin se vyvíjejí zcela nové subkardinální vény. pravá subkardinální véna se vyvíjí ve vena cava inferior.

Které tvrzení o umbilikálních vénách platí?. pravá umbilikální žíla obliteruje. levá umbilikální véna tvoří ductus venosus, který přivádí krev z placenty do jater a dále do vena cava inferior. umbilikální žíly odvádějí odkysličenou krev ze zadní oblasti embryonálního těla. obě obliterují v průběhu prenatálního vývoje.

Které tvrzení o vitelinních vénách platí?. probíhají v oblasti jater. levá žloutková véna přispívá k tvorbě plexu jaterních sinusoid. pravá žloutková véna se účastní tvorby vena portae. odvádějí odkysličenou krev z přední oblasti embryonálního těla.

Lymfatický systém: se vyvíjí z ektodermu. vzniká v mezenchymální síti a jeho první základy se tvoří v blízkosti velkých vén. je vystlaný výstelkou čistě entodermálního původu. vzniká v druhém týdnu embryonálního vývoje.

Které tvrzení o fetální cirkulaci je pravdivé?. fetus dostává okysličenou krev z placenty skrze levou umbilikální vénu. umbilikální žíla přivádí krev do jater. foramen ovale umožňuje proudění krve z pravé předsíně do levé. ductus arteriosus (Botalli) spojuje levou komoru s aortou.

Které tvrzení o fetální cirkulaci je pravdivé?. odkysličená krev je odváděna do placenty přes párové umbilikální artérie. ductus arteriosus (Botalli) umožňuje proudění krve z pravé předsíně do levé. aorta a pulmonální artérie nejsou spojeny. umbilikální žíla přivádí krev do jater.

Které tvrzení o cirkulačních změnách za porodu je pravdivé?. s prvním vdechem přináší pulmonální arterie více krve do plic. po porodu je okysličená krev přiváděna umbilikálními artériemi. po porodu dochází k uzávěru ductus arteriosus. odkysličená krev je odváděná umbilikální žílou.

Které tvrzení o cirkulačních změnách za porodu je pravdivé?. za porodu dochází k přerušení placentárního krevního oběhu. s prvním vdechem přináší pulmonální arterie více krve do plic. po porodu se uzavírá aorta a arteria pulmonalis. za porodu a po něm se uzavírá foramen ovale.

Které tvrzení o cirkulačních změnách po porodu je pravdivé?. z kontrahovaného ductus arteriosus se stává ligamentum arteriosum. zvýšený tlak v levé předsíni přitlačí blanité septum primum proti rigidnímu septum secundum. uzavírá se foramen ovale. arteriální a venosní oddíly srdce zůstávají spojeny defekty v septech komor.

Které tvrzení o cirkulačních změnách po porodu je pravdivé?. během porodu přestává krev proudit placentou a dítě se dostává do hypoxie. úbytek kyslíku a zvýšený parciální tlak CO2 v krvi způsobí podráždění dýchacího centra v CNS a vyvolá dýchací pohyby dítěte. při průchodu plodu porodním kanálem se pasivní kompresí hrudníku vypudí zhruba 30 ml fetální plicní tekutiny z plic. po porodu nastává dekomprese hrudníku, která vyvolá malý pasivní nádech.

Které tvrzení o cirkulačních změnách při porodu je pravdivé?. přerušením pupeční šňůry končí funkce placenty. začátek dýchání s expanzí plic vede k poklesu plicní cévní rezistence. nárůst krevního pulmonálního průtoku má za následek zvýšení plicního tlaku v levé síni, ten působí na chlopně ve foramen ovale a tento zkrat se uzavírá. plicní rezistence stoupá.

Které tvrzení o cirkulačních změnách při porodu je pravdivé?. uzavírá se vena umbilicalis. během porodu přestává krev proudit placentou a dítě se dostává do hypoxie. úbytek kyslíku a zvýšený parciální tlak CO2 v krvi způsobí podráždění dýchacího centra v CNS a vyvolá dýchací pohyby dítěte. arteriální a venosní oddíly srdce zůstávají spojeny defekty v septech komor.

Srdeční vady. tvoří čtvrtinu až 40 % všech vrozených vývojových vad v ČR. sou v některých případech patrné již prenatálně a dají se tak sonograficky diagnostikovat. malformace přepážek, které způsobují míšení okysličené a odkysličené krve se projeví klinicky po porodu. foramen ovale apertum lze diagnostikovat již prenatálně a je nutno jej léčit chirurgicky ihned po porodu.

Foramen ovale apertum: vzniká následkem neúplného uzavření foramen ovale. patří mezi atriální septální malformace. způsobuje hypertrofii levé komory. velikost aorty může být redukována.

Foramen ovale apertum: způsobuje šelest. patří mezi ventrikulární septální malformace. může se spontánně uzavřít během několika měsíců po porodu. při větším rozsahu je nutné jej chirurgicky korigovat.

Defekt septa síní: je necyanotická vrozená srdeční vada. i při malém rozsahu musí být chirurgicky uzavřen. často se nachází v oblasti foramen ovale. může být objeven náhodně, např. až u předškolních dětí či dokonce v dospělosti.

Komorové septální vady: bývají způsobené nepravidelným vývojem aorto-pulmonálního septa. vznikají následkem neúplného uzavření foramen ovale. způsobují šelest. působí po porodu levo-pravý zkrat.

Fallotova tetralogie: je způsobena nepravidelným vývojem bulbárních valů. je způsobena nedokonalým přepažením foramen interventriculare. a. pulmonalis bývá při ní stenotická. pravá komora je hypotrofická.

Fallotova tetralogie je kombinací následujících defektů: atriálního septálního defektu. stenózy a. pulmonalis. dextropozice aorty. hypertrofie pravé komory.

Fallotova tetralogie: se klinicky projevuje cyanózou. je způsobena nepravidelným vývojem bulbárních valů. se projevuje charakterickým srdečním šelestem. je léčena chirurgicky.

Ductus arteriosus persistens: způsobí po porodu levo-pravý zkrat. způsobuje hypertrofii pravé komory. vytváří hlasitý šelest. způsobuje spontánní perforace septa předsíní.

Koarktace aorty: vzniká, pokud se uzavírací reflex přesune z ductus arteriosus na aortu. způsobuje hlasitý systolický šelest. je častější u chlapců než u dívek. způsobuje vznik defektu přepážky komor.

Vrozené vývojové vady srdce: mohou vést k levo-pravému zkratu cirkulace. mohou vést k pravo-levému zkratu cirkulace. mohou způsobovat šelest srdeční. nikdy nezpůsobují cyanózu.

Vrozená aortální stenóza: má při kritickém zúžení u novorozence podobné příznaky jako hypoplastické levé srdce. vede k nízkému srdečnímu výdeji. způsobuje plicní hypertenzi. je způsobena otevřeným foramen ovale.