Poch1.12

Stěna dělohy: je vystlána epitelem jednovrstevným cylindrickým. je tvořena převážně endometriem a myometriem, zevně je pak místy serosa a místy adventitie. neobsahuje žádné buňky hladkého svalu. obsahuje buňky hladkého svalu v myometriu.

Stěna vejcovodu: je vystlána epitelem přechodným. je vyztužena svazky příčně pruhovaného svalu. neobsahuje žádné buňky hladkého svalu. obsahuje dvě vrstvy hladkých svalových buněk, z nichž zevní je uspořádána longitudinálně.

Zona pellucida: je glykoproteinová vrstva obklopující oocyt. obklopuje Graafův folikl. je součástí žlutého tělíska. je nebuněčná.

Žluté tělísko v ováriu: vzniká po ovulaci z folikulárních a thekálních buněk foliklu. produkuje převážně progesteron. zaniká do podoby bílého tělíska. má ve stěně chrupavčité buňky.

Vagina: je vystlána epitelem vrstevnatým dlaždicovým nerohovějícím. je místy vystlána epitelem jednovrstevným plochým. je za fyziologických podmínek osídlená Lactobacillus acidophilus. má kyselé prostředí.

Endometrium: je tvořeno vrstevnatým epitelem plochým. je tvořeno krycím jednovrstevným epitelem cylindrickým, stromatem a žlázkami. obsahuje žlázky vystlané jednovrstevným cylindrickým epitelem. obsahuje žlázky, které se proměňují v průběhu menstruačního cyklu.

Poševní sekret: obsahuje Lactobacillus acidophilus. je produkován serózními a mucinózními žlázkami vaginální sliznice. obsahuje slizniční protilátky. je zásadité povahy.

Graafův folikl: praská při menstruaci. může být 15 mm velký, proto je dobře viditelný při sonografickém vyšetření. při ovulaci uvolňuje oocyt obalený zonou pellucidou a coronou radiatou. má ve stěně hyalinní chrupavku.

Ovárium: je kryto vazivovým pouzdrem. tvoří ho zona pellucida, reticularis a fasciculata. není v reprodukčním věku ženy pod žádnou hormonální kontrolou. v kůře obsahuje folikly, jenž se v reprodukčním věku ženy mohou vyvíjet.

Corona radiata: je nebuněčná vrstva obklopující ovárium. uvolňuje se společně s oocytem v době ovulace. je součástí corpus albicans. nemá žádnou funkci v průběhu fertilizace.

Vejcovod: je vystlán jednou vrstvou cylindrických buněk, z nichž některé mají řasinky a některé mají funkci sekreční. klky výstelky se mohou bohatě větvit (a to až terciálně), což vede k tomu, že tyto klky v podstatě vyplňují lumen vejcovodu. má ve stěně četná vlákna příčně pruhovaného svalu. má ve stěně četné mucinoózní a seriózní žlázky.

Děloha: je vystlána epitelem jednovrstevným plochým. má epitel, který netvoří žádné žlázky. ve stěně obsahuje četné hladké svalové buňky, které tvoří vrstvu zvanou myometrium. v průběhu menstruačního cyklu dochází ke změnám pouze v seróze a adventitii.

Menstruace: trvá fyziologicky 2 až 7 dní. představuje krevní ztrátu asi 50 ml krve včetně vyloučeného endometria. představuje krevní ztrátu vždy větší než 500 ml. krevní ztráta je fyziologicky kompenzována větší potřebou železa v žen v reprodukčním věku.

Folikulární fáze ovariálního cyklu: následuje po fázi ovulační. probíhá pod vlivem folikuly stimulujícího hormonu (FSH). začne ve vaječníku růstem několika folikulů, které následně produkují estrogeny, primárně estradiol. fyziologicky přechází přímo ve fázi menstruačního krvácení.

Ovulace: je podmíněna vlnou sekrece luteinizačního hormonu (LH), která začíná okolo 12. dne cyklu a může trvat 48 hodin. je definována jako uvolnění zralého vajíčka. se fyziologicky objeví každý měsíc po celý život ženy. se fyziologicky vyskytuje v reprodukčním věku ženy a to nepravidelně, dle věku,stavu výživy, stresových okolností apod.

Oocyt: je největší buňka lidského těla s průměrem asi 0,13 mm. bývá vypuzen při ovulaci obklopen zonou pellucidou a coronou radiatou. bývá uvolněn fyziologicky přímo do dutiny děložní nebo vaginy. pokud není fertilizován, ukládá se do stěny dělohy a chrupavčitě se mění v pevnou strukturu.

Oocyt: je uvolňován při ovulaci. bývá vypuzen obklopený zonou pellucidou a coronou radiatou. bývá uvolněn fyziologicky přímo do dutiny děložní či pochvy. pokud není fertilizován, samovolně se rozloží.

Vejcovod: fyziologicky poskytuje prostor k oplodnění. je vystlán jednovrstevným cylindrickým epitelem. lumen vejcovodu je v podstatě vyplněno bohatě větvenými slizničními řasami. je rovný, pevný a ani po zánětu či operaci se lumen nezužuje.

Vejcovod: se skládá ze tří částí – nálevka (infundibulum), rozšířený úsek (ampulla) a zúžený úsek (isthmus). je vystlán v celém svém průběhu epitelem mnohovrstevným cylindrickým. součástí výstelky jsou buňky s řasinkami a buňky sekreční. součástí stěny jsou i vlákna příčně pruhovaného svalu.

Infundibulum vejcovodu: je vystláno mnohovrstevným dlaždicovým epitelem. se otevírá do břišní dutiny. jeho okraje jsou opatřeny třásněmi, fimbriemi. význam infundibula je také v tom, že při ovulaci se z vaječníku uvolní vajíčko, třásně ho zachytí a přesunou do vejcovodu.

Rozšířený úsek vejcovodu, ampula: je nejdelší část vejcovodu. v ampule vajíčko čeká na spermie a dochází zde k vlastnímu oplození. uvnitř se nachází vysoká sliznice, která zvláště v ampule tvoří podélné, členitě větvené řasy. přítomny jsou epitelové buňky dvojího druhu: řasinkové buňky a sekreční buňky.

Epitel vejcovodu obsahuje: serózní buňky. mucinózní buňky. řasinkové buňky, které neustále kmitají směrem k děloze a tak posouvají vajíčko nebo zygotu. sekreční buňky.

Při nedostatečné činnosti řasinek nebo při neprůchodnosti vejcovodů: vajíčko někdy nemusí být schopno dostat se do dělohy a žena je z toho důvodu neplodná. může dojít k zahnízdění oplodněného vajíčka do sliznice vejcovodu, tedy mimo dutinu děložní, čemuž říkáme ektopické neboli mimoděložní těhotenství. ektopické těhotenství může vést až k prasknutí vejcovodu a k život ohrožujícímu krvácení do dutiny břišní. nic nehrozí, sitace se upraví samovolně s dalším menstruačním krvácením.

Endometrium dělohy je tvořeno: jednovrstevným cylindrickým epitelem. serózními žlázkami. stromatem s četnými lymfatickými buňkami. žlázkami, jež se u ženy v reprodukčním věku mění v průběhu menstruačního cyklu.

Vagina: je vystlána vícevrstevným plochým epitelem bez rohovění. je bohatě osídlena Lactobacillus acidophilus. ve stěně má bohatě zastoupené serózní i mucinózní žlázy. ve stěně má četná elastická vlákna.

Vícevrstevný plochý epitel bez rohovění: tvoří sliznici dutiny děložní. vystýlá vnitřek kanálu hrdla děložního. vystýlá pochvu. pokrývá labia minora, malé stydké pysky.

Žluté tělísko: vzniká ve vaječníku po ovulaci. je tvořeno folikulárními a thekálními buňkami. produkuje progesteron. pokud nedojde k fertilizaci, pak na konci menstruačního cyklu zaniká.

Progesteron: je produkován bílým tělískem vaječníku. je konstantně produkován ve stejné míře v průběhu celého menstruačního cyklu. potencuje sekreční fázi endometria. je vysoce přítomen po celý život ženy, i mimo reprodukční věk.

Hormony produkované vaječníkem: regulují v průběhu reprodukčního věku ženy cyklické změny probíhající na sliznici dutiny děložní. bývají tvořeny převážně v bílém tělísku. přetrvávají ve vysokých hladinách fyziologicky i u ženy, která již z důvodu věku nemenstruuje. v průběhu menstruačního cyklu mají neměnné hladiny.

Labia minora, malé stydké pysky: jsou pokryty vícevrstevným dlaždicovým epitelem bez rohovění. jsou slizniční řasy. obsahují četné serózní a mucinózní žlázky ve stromatu. obsahují četná vlákna příčně pruhovaného svalu.

Labia maiora, velké stydké pysky: jsou pokryty vícevrstevným dlaždicovým epitelem rohovějícím. jsou kožní řasy. obsahují četné serózní a mucinózní žlázky ve stromatu. obsahují hyalinní chrupavku.

Folikly v kůře vaječníku: se vyvíjí již v prenatálním období každé ženy. slouží jako prostředí k vývoji oocytů. se vždy, každý z nich, vyvine ve zralý Graafův folikl. některé mohou podlehnout atrézii (zániku) a nevyvinou se plně.

Po ovulaci: oocyt se dělí na několik dceřinných buněk. oocyt může být fertilizován spermií. vejcovod se zcela uzavírá. endometrium postupně přechází do tzv. sekreční fáze.

Po ukončení menstruačního krvácení fyziologicky, za normálních podmínek: dochází k proliferaci děložní sliznice. děložní sliznice se z jednovrstevného cylindrického epitelu změní v epitel mnohovrstevný plochý nerohovějící. pokračuje odlučování děložní sliznice, jen není vypuzována s krví zevně, ale zůstává v dutině děložní. vejcovod se zcela uzavře.

V průběhu jednoho až dvou dnů po ovulaci: ovulace se několikrát zopakuje. je uvolněno v několika etapách a v několika dnech několik oocytů. fyziologicky se započne postupná změna proliferačního endometria v sekreční. vejcovod se zcela uzavře.

Menstruační cyklus ženy: začíná menstruačním krvácením, při němž je funkční zóna endometria vyplavena společně s menstruační krví. v první polovině cyklu se vytváří nová funkční zóna, neboť endometrium roste v proliferační fázi. je řízen hormonálně, ale ovlivňuje jeho průběh i celá řada jiných než hormonálních faktorů, např. výživa či stres. nemusí být vždy spojen a doprovázen ovulací.

Ovulace: je přítomna v reprodukčním věku ženy v průběhu naprosto všech menstruačních cyklů. může být vyvolána podáním hormonálních preparátů – tomuto říkáme indukce ovulace. vždy je následována fertilizací a těhotenstvím. někdy může být subjektivně pociťována, to znamená, že některé ženy ji mohou někdy (třeba ne pravidelně) cítit jako bolest či dyskomfort (nepříjemný pocit) v podbřišku.

Proliferační fáze menstruačního cyklu: následuje přímo po ovulaci. následuje po menstruačním odkrvácení funkční zóny endometria. přechází ve fázi sekreční a to postupně, po ovulaci, pod vlivem progesteronu produkovaného žlutým tělískem. přechází ve fázi folikulární.

Folikulární fáze ovariálního cyklu: následuje přímo po ovulaci. následuje po fázi luteální. je zakončena v některých fyziologických případech ovulací. přechází ve fázi proliferační.

Luteální fáze ovariálního cyklu: následuje po ovulaci. následuje po fázi sekreční. je zakončena v některých fyziologických případech ovulací. přechází ve fázi proliferační.