Otázka : Ústavní soud ve vztahu k výkonné moci je špatně : správná odpověď: Může zrušit podzákonné předpisy, jsou-li v rozporu s ústavními zákony, zákony nebo mezinárodními smlouvami. Nikoli : Může zrušit jakýkoliv podzákonný předpis vydaný ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady, kraji nebo obcemi.
Jinak děkuji za zpracování tohoto testu moc mi to pomohlo.
Děkuji za zpětnou vazbu, asi jsem se uklikla. KAždopádně jsem ráda, že test pomáhá, snad budou brzy další :)
Content:
Právní předpis nabývá platnosti dnem jeho schválení Poslanecké sněmovně dnem podepsání prezidentem republiky dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Ústava ČR může být měněna a doplňována nařízením vlády, zákony nebo ústavními zákony zákony nebo ústavními zákony pouze ústavními zákony. Ve sbírce zákonů se uveřejňují nařízení vlády nařízení krajů nařízení obcí. Ve sbírce zákonů se uveřejňují vyhlášky obcí vyhlášky ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a České národní banky vyhlášky krajů. Právní předpis může nabýt účinnosti nejdříve dnem jeho schválení ve vládě dnem jeho uveřejnění v denní tisku dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Nejvyšší právní sílu v ČR mají Ústava České republiky a ústavní zákony zákonná opatření Senátu a zákony nařízení vlády a vyhlášky ministerstev i jiných ústředních správních úřadů. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR je složena z kolika poslanců? 150 200 81. Senát Parlamentu České republiky je složen z kolika poslanců? 61 81 200. Poslanec je volen na dobu 4 let 6 let 2 roky. Senátor je volen na dobu 4 let 6 let 2 roky. Prezident je volen na schůzi Poslanecké sněmovny přímou volbou na společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky. Prezident je volen na dobu 4 let 5 let 6 let. Prezident jmenuje soudce Ústavního soudu se souhlasem Poslanecké sněmovny se souhlasem Parlamentu České republiky se souhlasem Senátu. Prezident může vrátit Poslanecké sněmovně všechny zákony má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do 15 dnů od dne, kdy mu byl
postoupen může vrátit Senátu všechny zákony. Vláda je odpovědna Parlamentu České republiky prezidentu České republiky Poslanecké Sněmovně. Soudci Ústavního soudu jsou prezidentem jmenování na neomezenou dobu na dobu deseti let na dobu pěti let. Ústavní soud ve vztahu k výkonné moci může zrušit podzákonné předpisy, jsou li v rozporu s ústavními zákony, zákony nebo mezinárodními
smlouvami
může zrušit jakýkoliv podzákonný předpis vydaný ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady, kraji nebo obcemi
může pozastavit platnost podzákonných předpisů vydaných ministerstvy nebo jinými ústředními
správními úřady,kraji nebo obcemi. Nejvyšší soud má sídlo v Praze Brně Olomouci. Na rozhodování soudu se mohou podílet pouze soudci pouze samosoudci vedle soudců i další občané, a to jako přísedící. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí může být omezena pokud tak stanoví vláda pokud tak stanoví Parlament České republiky pokud tak stanoví zákon. Nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu kdykoliv pouze na základě zákona na základě rozhodnutí Parlamentu České republiky. Svoboda pohybu a pobytu může být omezena nařízením vlády nařízením kraje zákonem. Všeobecná deklarace lidských práv a svobod je závazná pro každého je závazná pro smluvní strany není závazná. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod je právně závazná pro smluvní strany je právně závazná pro každého není právně závazná pro smluvní strany. Působnost veřejného ochránce práv se vztahuje na prezidenta České republiky a vládu Nejvyšší kontrolní úřad ministerstva. Působnost veřejného ochránce práv se nevztahuje na Parlament České republiky Armádu České republiky ministerstva. Státními symboly ČR jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní
hymna velký a malý státní znak, státní barvy, standarda prezidenta republiky, pečeť a státní vlajka velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka a pečeť prezidenta republiky. Zákonodárná moc ČR náleží parlamentu tvořenému dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem soustavě soudů prezidentu a parlamentu. Schůze komor parlamentu jsou veřejné veřejnost nemůže být vyloučena v žádném případě veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem veřejnost může být vyloučena jen za podmínek určených jednacím řádem Parlamentu. Zákonodárnou moc dle Ústavy ČR má prezident, vláda, poslanec, skupina poslanců, senátor, skupina senátorů poslanec, skupina poslanců, vláda, Senát, zastupitelstvo vyššího územního samosprávního celku prezident, vláda, Poslanecká sněmovna, občané formou petice, Nejvyšší soud. Podle listiny základních práv a svobod má právo na stávku nepřísluší soudcům, státním zástupcům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních
sborů přísluší příslušníkům bezpečnostních sborů, pracovníkům soukromých bezpečnostních služeb a lékařům přísluší všem zaměstnancům, u příslušníků bezpečnostních sborů je však zákonem omezena délka trvání
stávky. Podle Listiny základních práv a svobod každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za vinného, pokud pravomocným zprošťujícím rozsudkem nebyla jeho nevina vyslovena považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina
vyslovena považován za vinného od zahájení trestního stíhání vyšetřovatelem. Podle Listiny základních práv a svobod nikdo nemůže činit, co není zákonem dovoleno každý může činit jen to, co je zákonem dovoleno každý může činit, co není zákonem zakázáno. Podle Listiny základních práv a svobod nikdo nesmí být nucen, co mu jeho přesvědčení zakazuje nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá nikdo nesmí být nucen činit, co mu jeho víra neukládá. Druhem služebního poměru není služební poměr se stanovenou zkušební dobou služební poměr na dobu určitou služební poměr na dobu neurčitou. Služební zkouška se skládá z části písemné a praktické ústní a praktické písemné a ústní, popřípadě též praktické. Služební zkoušku vykonává příslušník před služebním funkcionářem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a již jmenuje a odvolává ředitel bezpečnostního sboru
nebo jim pověřený funkcionář před zkušební komisí, která je nejméně pětičlenná a již jmenuje a odvolává kterýkoliv služební
funkcionář. Příslušník, který nevykonal služební zkoušku úspěšně má právo na její opakování a služební zkoušku lze opakovat jen jednou nemá právo na její opakování má právo na její opakování a služební zkoušku lze opakovat dvakrát. K plnění služebních úkonů, které vyplývají ze zastávaného služebního místa nelze vyslat na služební cestu do jiného místa, než je místo jeho služebního působiště lze vyslat na služební cestu do jiného místa, než je místo jeho služebního působiště, pouze v případě, že
k tomu dá souhlas lze vyslat na služební cestu do jiného místa, než je místo jeho služebního působiště. Služební poměr příslušníka skončí dohodou, výpovědí, úmrtím nebo prohlášením za mrtvého uplynutím doby určité, propuštěním, úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, dnem 31. prosince
kalendářního roku, v němž příslušník dovrší věku 65 let uplynutím doby určité, propuštěním dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil
věku 60 let, úmrtím. Mezi základní povinnosti příslušníka patří vykonávat službu tak, aby nebyla ovlivňována jeho politickým, náboženským nebo jiným přesvědčením vykonávat službu tak, aby byl služební funkcionář spokojen vykonávat službu tak, aby byly chráněny zájmy příslušného regionu. Příslušník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl zachovávat mlčenlivost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby. To neplatí, jestliže byl
příslušník této povinnosti zproštěn služebním funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Služební kázeň spočívá v řádném plnění služebních povinností vyplývajících z rozkazů vedoucích příslušníků v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, která pro něj vyplývají z
právních předpisů, služebnách předpisů a rozkazů v řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních
předpisů, služebních předpisů a rozkazů bezprostředního vedoucího funkcionáře. Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí, ale může vykonávat činnost v jejich prospěch nesmí být členem politické strany, politického hnutí nebo veřejně prospěšné organizace nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch. Kázeňskou odměnou je písemná pochvala, peněžitý nebo jiný dar, mimořádné povýšení písemná pochvala, peněžitý nebo věcný dar, anebo udělení služební medaile ústní pochvala, písemná pochvala, peněžitý dar anebo udělení služební medaile. Mezi kázeňské tresty patří snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku snížení základního tarifu až 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců snížení základního tarifu až o 35 % na dobu nejvýše 3 měsíců. Mezi kázeňské tresty patří propadnutí věci snížení osobního příplatku až o 25% na dobu 3 měsíců snížení osobního příplatku až o 35% na dobu nejvýše 3 měsíců. Základní doba služby příslušníka činí 40 hodin týdně činí 37,5 hodiny týdně činí 8 hodin týdně. Službou v noci se rozumí služba konaná v době od 21 hodin do 5 hodin služba konaná v době od 22 hodin do 6 hodin u bezpečnostních sborů se služba v noci nespecifikuje. Přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se nezapočítává do doby služby se započítává do doby služby se započítává do doby služby pouze v rozsahu 30 minut. Příslušník má nárok na 5 týdnů dovolené v kalendářním roce 37 kalendářních dnů v kalendářním roce 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. Nárok na ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 dnů nepřetržitě v
kalendářním roce má příslušník, jehož služební poměr trval alespoň 15 let 10 let 20 let. Příslušník má právo na pravidelnou stravu, kterou je mu bezpečnostní sbor povinen zajistit na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, na informace o rizicích výkonu služby a o
ochraně před jejich působením na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby. Na informace o rizicích výkonu služby a o
ochraně před jejich působením má právo pouze tehdy, pokud se s těmito riziky při výkonu služby
setkává. Příslušník je povinen podrobovat se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetřením a diagnostickým zkouškám stanoveným
zvláštními předpisy porobit se na výzvu služebního funkcionáře lékařskému vyšetření za účelem ověření zdravotní
způsobilosti k výkonu služby. Psychologickému vyšetření je povinen podrobit se pouze na výzvu
služebního lékaře podrobit se lékařskému a psychologickému vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo osobnostní
způsobilosti k výkonu služby pouze tehdy, pokud nesplnil kritéria při ověřování fyzické způsobilosti. Příslušník je povinen podrobit se zjištění, zda není pod vlivem návykové látky, na výzvu podezřelé osoby podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu na výzvu kontrolního orgánu podrobit se zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, na rozkaz vedoucího
příslušníka. Služební příjem příslušníka tvoří základní tarif, příplatek za vedení, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, osobní příplatek a
odměna funkční plat, příplatek za vedení, zvláštní příplatek, příplatek za sobotu, neděli a svátky, osobní příplatek základní tarif, příplatek za vedení, zvláštní příplatek, příplatek za výkon služby v noční době, osobní
příplatek. Příslušník má ode dne vzniku neschopnosti ke službě a ode dne nařízení karantény nárok na služební
příjem, a to po dobu nejdéle 60 dnů nebo 12 měsíců, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z
povolání 50 dnů nebo 12 měsíců, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z
povolání nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v
důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. Příslušník odpovídá bezpečnostnímu sboru za škodu, kterou mu způsobil nezaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním mu způsobil zaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním mu způsobil zaviněným i nezaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti
s ním. Příslušník, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách, je povinen uhradit schodek v plné výši uhradit schodek maximálně ve výši 2,5 násobku jeho platu uhradit schodek maximálně ve výši 4,5 násobku jeho platu. Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi též za škodu na věci, kterou nenosí běžně do služby, jestliže si ji odložil do služebně do jemu přiděleného služebního stolu nosí běžně do služby, jestliže si ji odloží ve služebně na místě k tomu určeném nebo obvyklém nosí běžně do služby, jestliže si ji odloží v kanceláři, která mu byla přidělena. Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do místa služebního působiště z místa, které uvedl jako místo pobytu z místa trvalého bydliště do místa služebního působiště a zpět do místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na studijní pobyt nebo při
převelení. Při skončení služebního poměru nemá příslušník nárok na náhradu v penězích za nevyčerpanou služební výstroj má příslušník nárok na náhradu v penězích za nevyčerpanou služební výstroj má příslušník nárok na náhradu v penězích za nevyčerpanou služební výstroj, ale pouze do výše 10 000,- Kč. Příslušník má nárok na naturální náležitosti. Naturálními náležitostmi jsou pouze služební stejnokroj a součástky určené k obměně služebního stejnokroje služební stejnokroj nebo jiný oděv a obuv, které používá při výkonu služby, součástky určené k obměně
nebo doplnění služebního stejnokroje a služby spojené s údržbou služební výstroje služební stejnokroj nebo jiný oděv a obuv, které používá při výkonu služby, součástky určené k obměně
nebo doplnění služebního stejnokroje. Služby spojené s údržbou služební výstroje nejsou naturálními
náležitostmi a každý příslušník si je hradí sám. Povinnost příslušníka zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, netrvá po skončení služebního poměru. Skončením služebního poměru končí veškeré závazky k
bezpečnostnímu sboru trvá i po skončení služebního poměru. To neplatí, jestliže je příslušník této povinnosti zproštěn
služebním funkcionářem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak trvá i po skončení služebního poměru. To neplatí, jestliže je bývalý příslušník vyslýchán jako svědek v
soudním řízení. Příslušník, který je zařazen do zálohy pro studující nebo do zálohy pro přechodně nezařazené, má nárok
na služební příjem ve výši odpovídající 50 % průměrného služebního příjmu odpovídající 60 % průměrného služebního příjmu odpovídající 80 % průměrného služebního příjmu. Příslušník neodpovídá za škodu, která vyplývá z rizika výkonu služby nebo kterou způsobil při odvrácení škody, která nepřímo ohrožovala život
a zdraví osob vyplývá z rizika výkonu služby nebo kterou způsobil při odvrácení škody, jež hrozila bezpečnostnímu
sboru nebo přímo ohrožovala život a zdraví osob, a to i přesto, že tento stav sám vyvolal vyplývá z rizika výkonu služby nebo kterou způsobil při odvrácení škody, jež hrozila bezpečnostnímu
sboru nebo přímo ohrožovala život a zdraví osob, jestliže tento stav sám nevyvolal a počínal si při
odvrácení škody způsobem přiměřeným okolnostem. Osobní příplatek lze určit až do výše 20 % základního tarifu příslušníka 60 % základního tarifu příslušníka osobního uvážení služebního funkcionáře. Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou se provádí jednou za dva roky jednou ročně; provádí se vždy před konáním služební zkoušky jednou za tři roky. Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 2 let se zařadí příslušník při prvním přijetí do služebního poměru v trvání 3 let se zařadí příslušník při prvním přijetí do služebního poměru v trvání 1 roku se zařadí příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru. To se však netýká vojáka z povolání. Osobnostní způsobilost občana prokazuje kterýkoliv psycholog psycholog psychologického pracoviště bezpečnostního sboru psycholog vykonávající praxi v nemocnici. Náklady spojené se zjišťováním zdravotní, osobnostní a fyzické způsobilosti občana hradí občan bezpečnostní sbor všeobecná zdravotní pojišťovna. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění
stanoví mimo jiné pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků a práva a
povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a při jejich řešení, které souvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením
nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení a při
ochraně kritické infrastruktury
souvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším vojenským napadením. Krizovou situací ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), v platném znění, se rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném
záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen
pouze stav nebezpečí
pouze nouzový stav nebo stav ohrožení státu
stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů, hejtman kraje ji může prodloužit jen se souhlasem vlády
na dobu 20 dnů, starosta určené obce ji může se souhlasem hejtmana kraje prodloužit o 10 dnů
na dobu 30 dnů, hejtman kraje ji může prodloužit o 10 dnů. Výkon státní správy v oblasti krizového řízení ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o
změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění koordinuje
Bezpečnostní rada státu
vláda
Ministerstvo vnitra České republiky. Dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném
znění, zpracovává krizový plán kraje
hejtman kraje
starosta obce s rozšířenou působností nebo obce
hasičský záchranný sbor kraje. Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném
znění, zpracovává krizový plán obce s rozšířenou působností hejtman kraje
starosta obce s rozšířenou působností nebo obce hasičský záchranný sbor kraje. Plány krizové připravenosti ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů , zpracovávají ministerstva a jiné správní úřady, které nezpracovávají krizový plán nebo plán akceschopnosti
orgány kraje, které zajišťují zpracovávání krizového plánu kraje
právnické a podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizových plánů. Bezpečnostní rada státu byla zřízena nařízením vlády
ústavním zákonem č. 110/1998 Sb.,o bezpečnosti České republiky
zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Krizový štáb kraje, nebo obce s rozšířenou působností je pracovním orgánem hejtmana kraje nebo starosty obce s rozšířenou působností
koordinačním orgánem hejtmana kraje nebo starosty obce
pracovním orgánem Bezpečnostní rady kraje nebo stát. Orgány krizového řízení ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon), v platném znění jsou vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány kraje a ostatní orgány s
územní působností, orgány obce s rozšířenou působností, orgány obce
Kancelář prezidenta republiky, vláda, ministerstva a jiné správní úřady, Česká národní banka
Parlament České republiky, vláda, ministerstva a jiné správní úřady, Česká národní banka. Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění, vypracovává subjekt kritické infrastruktury
styčný bezpečnostní zaměstnanec
krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem . Bezpečnostní systém jako institucionální nástroj pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České
republiky působí
v rámci České republiky a je úzce propojen s NATO a EU a s dalšími mezinárodními institucemi (OSN, OBSE, Světová zdravotnická organizace)
v rámci České republiky a je úzce propojen s NATO
jen v rámci České republiky. Bezpečnostní systém je tvořen příslušnými prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci, územní
samosprávy, ale i právnickými a fyzickými osobami, které mají odpovědnost za zajištění bezpečnosti
České republiky. Struktura bezpečnostního systému zahrnuje zejména prezidenta republiky, vládu, Bezpečnostní radu státu, ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory
Bezpečnostní radu státu, ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby a záchranné
sbory
prezidenta republiky, Parlament České republiky, vládu, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a jejich
výkonné orgány krizového řízení, ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, záchranné a havarijní služby. Prezident republiky má zvláštní postavení z hlediska bezpečnosti státu, je vrchním velitelem ozbrojených sil, nemá zvláštní postavení k vládě
je vrchním velitelem ozbrojených sil, má zvláštní postavení k vládě a k Bezpečnostní radě státu
je vrchním velitelem ozbrojených sil, nemá zvláštní postavení k Bezpečnostní radě státu. Parlament kromě schvalování zákonů týkajících se bezpečnosti a orientace bezpečnostní politiky státu
rozhoduje pouze o vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu
pouze o vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu, o účasti ČR v obranných systémech
mezinárodních organizací, jichž jsme členy
o vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu, o účasti ČR v obranných systémech mezinárodních
organizací, jichž jsme členy, dává souhlas k vyslání ozbrojených sil mimo území republiky a k pobytu
vojsk na území republiky. Vláda je vrcholným orgánem státní moci, který uskutečňuje bezpečnostní politiku státu. Je odpovědná za řízení a funkčnost celého bezpečnostního systému. Je oprávněná vyhlašovat nouzový stav v případě, závažných krizových situací, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví majetek, či vnitřní pořádek
a bezpečnost. Za stanovených podmínek rozhoduje o vyslání ozbrojených sil mimo území ČR a o pobytu
ozbrojených sil jiných států na území ČR, a to nejdéle na dobu 60 dnů
za řízení a funkčnost celého systému
za vyhlášení nouzového stavu v případě závažných krizových situací, které ve značném rozsahu ohrožují
životy, majetek či vnitřní pořádek a bezpečnost. Bezpečnostní rada státu je pracovním orgánem vlády v oblasti bezpečnosti, koordinuje a vyhodnocuje
tuto problematiku a připravuje vládě návrhy k jejímu zajišťování. V oblasti zajišťování bezpečnosti ČR
může BRS žádat
informace a analýzy od všech ministrů a vedoucích jiných správních úřadů a ukládat jim úkoly spojené
se zajištěním bezpečnosti ČR. Po souhlasu parlamentu spolupracuje s bezpečnostními radami krajů
posouzení a následné předložení vládě k projednání pravidelné zprávy o stavu zajištění bezpečnosti s
návrhy na opatření, nespolupracuje s bezpečnostními radami krajů informace a analýzy od všech ministrů a vedoucích jiných správních úřadů a ukládat jim úkoly spojené
se zajišťováním bezpečnosti ČR. BRS posuzuje a následně předkládá vládě ČR k projednání pravidelné
zprávy o stavu zajištění bezpečnosti ČR s návrhy na opatření. Spolupracuje s bezpečnostními radami
krajů. Hlavními výkonnými prvky bezpečnostními systému jsou
ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory, záchranné služby a havarijní služby
ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a soukromé ozbrojené bezpečnostní agentury
pouze ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory. Integrovaným záchranným systémem se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a
likvidačních prací koordinovaný postup všech státních orgánů při přípravě na krizové stavy a při provádění záchranných a
likvidačních prací koordinovaný postup orgánů veřejné správy při provádění záchranných a likvidačních prací souvisejících
s krizovými stavy. Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, vyčleněné síly a prostředky bezpečnostních sboru, zařízení
civilní ochrany, pohotovostní a havarijní služby
Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami
požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky
ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Hasičský záchranný sbor ČR a orgány ochrany veřejného zdraví. Koordinaci záchranných a likvidačních prací v místě nasazení složek integrovaného záchranného systému
provádí velitel zásahu, kterým je příslušný služební funkcionář územního útvaru Policie ČR
pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, velitel požární ochrany nebo příslušný funkcionář
hasičského záchranného sboru s právem přednosti velení
představitel krajské nebo místní samosprávy. Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační
střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska správ Policie ČR krajů, operační střediska okresních ředitelství Policie ČR a operační
střediska Hasičského záchranného sboru kraje
operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska
hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství
hasičského záchranného sboru
operační střediska zdravotní záchranné služby a zařízení civilní ochrany. Ostatními složkami IZS jsou
vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné
sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní
ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využít k záchranným a likvidačním pracím
síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany
veřejného zdraví
havarijní, pohotovostní, odborné, sociální a jiné služby, které lze využít k záchranným a likvidačním
pracím. Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací
není oprávněn vyzvat právnické nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci
je oprávněn vyzvat právnické nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci
je oprávněn vyzvat právnické osoby k poskytnutí osobní nebo vecné pomoci, nikoliv však fyzické osoby. Prověřovací cvičení složek integrovaného záchranného systému je oprávněn nařídit
pouze ministr vnitra a hejtman kraje
pouze generální ředitel hasičského záchranného sboru nebo ředitel ředitel hasičského záchranného
sboru kraje
ministr vnitra, generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman kraje nebo ředitel hasičského
záchranného sboru kraje. Fyzická osoba pobývající na území České republiky
má právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a poskytnutí instruktáže a
školení ke své činnosti při mimořádných událostech
má právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a
školení ke své činnosti těsně před mimořádnou událostí a to pouze tehdy, pokud je k dispozici pověřená
osoba
má právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva, nemá však právo na
poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech. K poskytnutí věcné nebo osobní pomoci
lze vyzvat kteroukoliv fyzickou osobu vyskytující se na území České republiky
nelze vyzvat fyzické osoby, které používají výsady a imunity podle mezinárodního práva. nelze vyzvat fyzickou osobu. K poskytnutí věcné nebo osobní pomoci
lze vyzvat kteroukoliv fyzickou osobu vyskytující se na území České republiky
nelze vyzvat fyzické osoby, které používají výsady a imunity podle mezinárodního práva. nelze vyzvat fyzickou osobu. Za nesplnění povinnosti podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit fyzické osobě pokutu do výše 120 000,- Kč
fyzické osobě pokutu do výše 100 000,- Kč
fyzické osobě pokutu do výše 20 000,- Kč. Za nesplnění povinnosti podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů (krizový zákon), v platném znění, může orgán, který porušení povinnosti zjistil uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše 3 000 000,- Kč
právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše 1 000 000,- Kč
právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše 1 00 000,- Kč. Za omezení vlastnického nebo uživacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci nenáleží právnické nebo fyzické osobě peněžitá náhrada
náleží právnické nebo fyzické osobě peněžitá náhrada
náleží právnické osobě peněžitá náhrada, fyzické osobě pouze tehdy, došlo-li k poškození její věci. Co je trestním činem a jaký trest lze za něj uložit, upravuje trestní právo procesní
trestní právo hmotné
občanské právo. Procedurální postup orgánů činných v trestním řízení upravuje trestní právo procesní
trestní právo hmotné
správní právo. Trestním činem je
každý protiprávní čin
čin nebezpečný pro společnost
protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaku uvedené v takovém
zákoně. Jako trestný čin se také posuzuje
nutná obrana
pokus trestného činu
krajní nouze. Vzhledem k věku pachatele, trestně odpovědný není ten, kdo v době spáchání trestného činu
nedovršil patnáctého roku svého věku
nedovršil sedmnáctého roku svého věku
dovršil osmnáctého roku svého věku. Zánik trestnosti z důvodu účinné lítosti může nastat u každého trestného činu
pouze u trestných činů vymezených trestným zákonem (§ 33)
u všech trestných činů spáchaných pachateli ve věku do 18 . O vybočení z nutné obrany půjde, jestliže obrana začala současně s útokem
obrana začala bezprostředně poté, co útok skončil
obrana začala, když útok přímo hrozil zájmům chráněných trestním zákoníkem. V nutné obraně je oprávněn jednat jen napadený
kdokoliv
jen policista. Krajní nouze je čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním
zákonem. O krajní nouzi nejde pokud byla obrana zřejmě nepřiměřená způsobu útoku
čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestním činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností
odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který
hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet jedním z trestných činů, jehož znaky jsou uvedeny ve zvláštní části trestního zákona. Trestného činu vlastizrada se může dopustit
kdokoliv
pouze občan České republiky
pouze voják nebo příslušník bezpečnostního sboru. trestný čin neoprávněné nakládání s osobními údaji může být spáchán pouze úmyslně
pouze z nedbalosti úmyslně i z nedbalosti. Podle trestního řádu objasňují trestnou činnost správní orgány
pouze orgány činné v trestním řízení
pouze krajské úřady. Zásada obžalovací znamená, řízení před soudem je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na
potrestání, který podává státní zástupce
poškozená osoba
policejní orgán. Zásada individuální odpovědnosti znamená, že člověka lze trestat jako jedince za vlastní jednání
je-li zjištěna kolektivní vina, lze potrestat pouze jednoho z kolektivu (jedince)
člověka lze potrestat za cizí jednání. Zadržená osoba musí být předána soudu do 24 hodin od zadržení
do 36 hodin od zadržení
do 48 hodin od zadržení. Celková doba vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout
3 až 6 měsíců
1 až 4 roky
5 až 7 let. Zásada veřejnosti znamená, že trestní věci se před soudem projednávají veřejně. Veřejnost může být vyloučena ze zákonných důvodů, rozsudek však musí být vyhlášen vždy veřejně trestní věci se před soudem projednávají veřejně. Veřejnost nemůže být z jednání v žádném případě
vyloučena.
trestní věci se před soudem projednávají veřejně. Veřejnost může být vyloučena, uzná-li to předseda
senátu za vhodné. Správním řízením se rozumí postup správního orgánu,
jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti
jmenovitě určené osoby, nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti
má nebo nemá jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se obecně, pro určité území zakládají, mění nebo ruší práva
anebo povinnosti neurčitému okruhu osob, nebo jímž se prohlašuje, že taková skupina osob práva nebo
povinnosti má nebo nemá
jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se prohlašuje, že osoba nebo skupina osob má určitá práva
nebo povinnosti. Pokud správní orgán prvního stupně vyhoví všem účastníkům správního řízení v plném rozsahu, nemusí
vydané rozhodnutí obsahovat výrok odůvodnění poučení. Odvolací lhůta proti rozhodnutí ve správním řízení je 8 dnů ode dne oznámení rozhodnutí
15 dnů od datumu vyhotovení rozhodnutí
15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Každý, kdo není účastníkem správního řízení,
je povinen vypovídat jako svědek a musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet
není povinen vypovídat jako svědek a nemá povinnost vypovídat pravdivé
nemá stanovenou povinnost vypovídat jako svědek, ale pokud se rozhodne vypovídat, pak musí
vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Podání ve správním řízení je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu a musí z něho být patrno kdo je činí, které věci se týká, dále musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno. Fyzická
osoba uvede v podání, jméno, příjmení a místo trvalého pobytu
kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum
narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. V podání souvisejícím s jeho
podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu
podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání,
identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci
jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj
název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou
adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další
náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která jej činí. Právnická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování
. Účastníci správního řízení a jejich zástupci
mají právo nahlížet do spisu, ale pouze do doby, než je rozhodnutí ve věci v právní moci
nemají právo nahlížet do spisu
mají právo nahlížet do spisu, a to v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části není spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části
je spojeno právo činit si výpisy. Právo na pořízení kopie spisu nebo jeho části má účastník tehdy,. rozhodne-li o tom správní orgán. Přestupek je v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o přestupcích vymezen jako
čin nebezpečný pro společnost, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně o přestupcích
zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti
zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je jako přestupek výslovně
označeno v zákoně o přestupcích nebo v jiném zákoně a nejde o trestní čin nebo jiný správní delikt
postihnutelný podle zvláštních právních předpisů. Obviněný z přestupku
má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat
skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K výpovědi
může být správním orgánem donucován
má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, uplatňovat
skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K doznání
nesmí být donucován má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, nemá však právo vyjadřovat se
k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu. Podávat návrhy a
opravné prostředky má právo pouze tehdy, vedou-li k prokázání jeho neviny. Za přestupek je odpovědný i ten, kdo v době jeho spáchání
nedovršil patnácti let
pro duševní poruchu nemohl ovládat své jednání
se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky. Rozhodnutí o přestupku lze doručit veřejnou vyhláškou nelze doručit veřejnou vyhláškou
lze doručit veřejnou vyhláškou pouze tehdy, je-li výrok osvobozující. Trestní odpovědnost za trestné činy taxativně vymezené trestním zákonem v § 33 formou účinné lítosti
zaniká, jestliže pachatel
dobrovolně učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být
ještě zabráněno, oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu škodlivému následku trestného činu zamezil a učinil o tom oznámení místně příslušnému soudu učinil oznámení policejnímu orgánu ihned po dokonaném trestném . Pachatelem trestného činu přijímání úplatku může kdokoliv
pouze úřední osoba
ten, kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo
pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek
. Trestný čin neuposlechnutí rozkazu podle § 375 může být spáchán
úmyslně i z nedbalosti
pouze z nedbalosti
pouze úmyslně
. Neoprávněnou osobou je
osoba pověřená vedením jednacího protokolu pro utajované informace
osoba určená k přepravě utajovaných informací fyzická nebo právnická osoba, která nesplňuje podmínky přístupu k utajované informaci stanovené
zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Stupně utajení utajované informace jsou
Přísně tajné, Důvěrné, Vyhrazené a Pro vnitřní potřebu
Přísně tajné, Tajné, Důvěrné a Vyhrazené státní tajemství, hospodářské tajemství, služební tajemství a obchodní tajemství. Vyznačení stupně utajení na utajované informaci
musí být zachováno po celou dobu trvání důvodu utajení. Bez souhlasu původce nebo poskytující cizí
moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen.
může změnit pouze Národní bezpečnostní úřad na základě žádosti vedoucího ústředního orgánu
nelze změnit bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu. S utajovanými informacemi se může seznamovat pouze fyzická osoba, která splňuje osobnostní
způsobilost. To znamená, že se jedná o fyzickou osobu, která je způsobilá k právním úkonům a vyplnila řádně bezpečnostní dotazník při svém pracovním zařazení nezbytně nutně potřebuje seznamovat se s těmito informacemi a souhlasí
s tím příslušný statutární orgán netrpí poruchou či obtížemi, které mohou mít vliv na její spolehlivost nebo schopnost utajovat
informace. Podle závažnosti poškození nebo ohrožení zájmu České republiky člení zákon č. 412/2005 o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti újmy na mimořádně vážné újmy, vážné újmy, prosté újmy
bezpečnostní újmy, vojenské újmy a občanské újmy
velmi vážné újmy, vážnější újmy a ostatní újmy. Druhy zajištění ochrany utajovaných informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., zákon o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti jsou ochrana vedoucími pracovníky a pověřenými osobami personální bezpečností, průmyslovou bezpečností, administrativní bezpečností, fyzickou bezpečností, bezpečností informačních a komunikačních systémů, kryptografickou ochranou stanoveny bezpečnostním ředitelem, který je ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., zákon o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, jmenován statutárním zástupcem organizace
nebo organizační složky státu. Za administrativní pomůcky se podle vyhlášky o administrativní bezpečnosti považují jednací protokol, pomocný jednací protokol, manipulační kniha, doručovací kniha, zápůjční kniha, kontrolní list, sběrný arch a jiná administrativní pomůcka používaná v odůvodněných případech pouze jednací protokol a doručovaí kniha poznámkový sešit, manipulační kniha a zápůjční kniha. Utajované písemnosti se evidují v jednacím protokolu společně s neutajovanými písemnosti v samostatném jednacím protokolu v manipulační knize. Do přidělené manipulační knihy zaznamenávají určité osoby utajované písemnosti, které se přepravují mimo objekt útvaru
pouze utajované písemnosti zapůjčené v zápůjční knize všechny vytvořené, převzaté a předávané utajované písemnosti stupně utajení Důvěrné a vyšší, včetně
písemností zapůjčených přes zápůjční knížku. Opis kopií, překlad nebo výpis utajované písemnosti
může být zhotoven z utajované písemnosti stupně utajení "Přísně tajné", pouze na základě písemného
souhlasu původce; z utajované písemnosti stupně utajení "Tajné", Důvěrné" pouze se souhlasem
přímého nadřízeného může být zhotoven z utajované písemnosti stupně utajení "Přísně tajné", "Tajné", "Důvěrné" nebo
"Vyhrazené" pouze se souhlasem Národního bezpečnostního úřadu lze vyhotovit za předpokladu, že nedojde k ohrožení významu chráněného zájmu, přičemž se u stupně
utajení "Vyhrazené" a "Důvěrné" vyžaduje souhlas přímého nadřízeného a u stupně utajení "Tajné" a"Přísně tajné" písemný souhlas Národního bezpečnostního úřadu. Číslo jednací utajované písemnosti tvoří
spisová značka útvaru, pořadové číslo jenacího protokolu pro evidování utajovaných písemností, zkratka
stupně utajení a bližší označení organizačního článku zkratka stupně utajení, pořadové číslo jednacího protokolu útvaru zkratka stupně utajení, pořadové číslo, z příslušného jednacího protokolu, lomítko a rok, kdy bylo
pořadové číslo přiděleno, za číslem jednacím mohou být uvedeny další údaje nebo znaky stanovené
orgánem státu nebo organizace a ty se pak oddělují od čísla jednacího pomlčkou. Utajovaná písemnost se předává nadřízenému pouze nejbližšímu proti potvrzení podpisem, mezi útvary prostřednictvím jednacího protokolu, uvnitř útvaru
prostřednictvím pomocného jednacího protokolu, jednacího protokolu nebo prostřednictvím
manipulační knihy kterékoliv osobě, která se zaváže, že ji nepředá nepovolané osobě. Přepravou utajované písemnosti se rozumí
její dopravení mimo objekt orgánu státu, právnické osoby, nebo podnikající fyzické osoby za účelem
doručení adresátovi jakékoliv přenášení utajované písemnosti mimo vymezenou kancelář pro zpracování utajovaných
písemností její doručování držiteli poštovní licence. Přenášením utajované písemnosti se rozumí její doručení mimo fyzický objekt útvaru (budovu) její doručení k jednacímu protokolu její dopravení mimo objekt se zabezpečenými oblastmi, jehož účelem není doručení, např. pro potřeby
jednání, porad apod. Utajované písemnosti se ukládají v průběhu zpracování i po jeho vyřízení do certifikovaných nebo necertifikovaných úschovných objektů, případně i mimo úschovný objekt označen štítkem "Určeno pouze pro ukládání utajovaných písemností" u vedoucího nebo ředitele úřadu do úschovných objektů, které byly příslušnému referentovi přiděleny; takový úschovný objekt musí být. Uloženou utajovanou písemnost lze zapůjčit za těchto podmínek pouze osobě, která utajovanou písemnost původně zpracovávala, se souhlasem osoby pověřené
vedením jednacího protokolu, zapůjčení se zaznamenává v jenacím protokolu na dobu nezbytně nutnou, pouze prostřednictvím vedoucího oddělení (přímého nadřízeného) a
zapůjčení se zaznamenává v manipulační knize na dobu nezbytně nutnou, pouze osobě, která má přístup k utajovaným informacím, zapůjčení se
zaznamenává v zápůjční knize. Utajovaná informace se klasifikuje do stupně utajení Přísně tajné v případě, že neoprávněné nakládání s
ní by mohlo způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky
by mohlo způsobit vážnou újmu zájmům České republiky by mohlo být nevýhodné pro zájmy České republiky. Utajovaná informace se klasifikuje do stupně utajení Tajné v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky by mohlo způsobit vážnou újmu zájmům České republiky by mohlo být nevýhodné pro zájmy České republiky. Utajovaná informace se klasifikuje do stupně utajení Důvěrné v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky by mohlo způsobit vážnou újmu zájmům České republiky by mohlo způsobit prostou újmu zájmům České republiky. Utajovaná informace se klasifikuje do stupně utajení Vyhrazené v případě, že neoprávněné nakládání s ní
by mohlo způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky by mohlo způsobit vážnou újmu zájmům České republiky by mohlo být nevýhodné pro zájmy České republiky. Základní povinnost držitele osvědčení jsou dodržovat ochranu utajovaných informací, oznamovat neprodleně všechny případy neoprávněného
nakládání s utajovanou informací, písemně oznamovat tomu, kdo osvědčení vydal změny údajů v
podkladových materiálech pro bezpečnostní řízení dodržovat ochranu utajovaných informací a nepředávat utajovanou písemnost proti podpisu zachovávat povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své
funkce, pokud nebyl této povinnosti mlčenlivosti zproštěn Národním bezpečnostním úřadem. Bezpečnostní pohovor se v souvislosti s bezpečnostním řízením provádí
vždy když o tom rozhodne statutární orgán v případech, kdy se v průběhu bezpečnostního řízení vyskytnou skutečnosti, které je třeba objasnit pro
zjištění skutečného stavu věci pouze, když o to pořádá statutární orgán prostřednictvím Národního bezpečnostního úřadu. Registry utajovaných informací se rozumí úložné prostory, kam se utajované písemnosti ukládají všechny administrativní pomůcky pro evidenci a zaznamenávání pohybu utajovaných písemností prostředek k evidenci, ukládání nebo odesílání utajovaných informací stupně utajení Důvěrné a vyšší v
rámci mezinárodní spolupráce. Neoprávněné nakládání s utajovanou informací je pojímáno jako vyzrazení, zneužití, poškození znehodnocení nebo zničení utajované informace, porušení její ochrany
nebo její ztráta, současně se za neoprávněné nakládání považuje neoznačení nebo nesprávné stanovení
stupně utajení utajované informace pouze nesprávné zaevidování utajované informace zrušení stupně utajení bez souhlasu nadřízeného pracovníka. Certifikací se rozumí
zaevidování utajované písemnosti do příslušné administrativní pomůcky připojení kontrolního listu k utajované písemnosti proces, jímž Národní bezpečnostní úřad ověřuje způsobilost technických prostředků, informačních
systémů, kryptografických prostředků, kryptografických pracovišť a stínících komor k ochraně
utajovaných informací. Kryptografickou ochranu utajovaných informací tvoří systém prostředků a metod ochrany utajovaných informací pomocí kryptografického materiálu,
jejím výkonem se rozumí bezpečnostní správa, speciální obsluha kryptografického prostředku a výroba
klíčového materiálu se rozumí její zpracování na prostředcích výpočetní techniky se rozumí stanovení odpovídajícího stupně utajení utajované informace. Objektem je úschovný objekt na ukládání utajovaných písemností přenosná schránka pro přepravu utajované písemnosti pojímána budova nebo jiný stavebně či jinak ohraničený prostor, ve kterém se nacházejí zabezpečené
oblasti nebo jednací prostor. Zabezpečená oblast je budova, ve které jsou zpracovány utajované informace je pojímána jako stavebně nebo jinak viditelně ohraničený prostor v objektu, kde se zpracovávají nebo
ukládají utajované informace je úschovný objekt na ukládání utajovaných písemností. Písemnosti, které jsou určeny ke zničení
se ničí na zařízeních pro ničení nosičů, certifikovaných pro daný nebo vyšší stupně utajení
se přepravují do archivu ke zničení
se ničí tak, aby nemohl být zjištěn počet listů utajované písemnosti. Každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoprávněné osobě
zachovávat o ní mlčenlivost. Zamezení přístupu neoprávněné osoby k ní je věcí bezpečnostního ředitele
zachovávat o ní mlčenlivost. Zamezení přístupu neoprávněné osoby k ní je věcí příslušníka
bezpečnostního sboru. Pro účely zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se osobním údajem rozumí jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za
určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu informace týkající se náhodného subjektu údajů. Subjekt údajů považuje se za náhodný, jestliže lze
subjekt údajů identifikovat na základě osobní znalosti identifikující osoby jakákoliv informace týkající de určeného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený, jestliže lze
subjekt údajů přímo identifikovat. Nepřímá identifikace subjektu údajů zejména na základě čísla, kódu
nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou nebo sociální identitu, není osobním údajem. Citlivým údajem se pro účely zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů se rozumí
osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu. Údaje o politických
postojích, členství v odborových organizacích, náboženství, a filozofické přesvědčení, odsouzení za
trestní čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů se za citlivý údaj nepovažují osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestní čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu, údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj
subjektu údajů osobní údaj vypovídající o politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a
filozofickém přesvědčení. Údaje o odsouzení ze trestní čin, zdravotním stavu a sexuálním životě
subjektu údajů včetně biometrických nebo genetických údajů se za citlivé údaje nepovažují. Subjektem údajů se pro účely zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, rozumí každá právnická osoba každá fyzická osoba fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. Správce osobních údajů se pro účely zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, rozumí každý subjekt, který zpracovává osobní údaje ve státní správě každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá
za něj každý subjekt, který shromažďuje osobní údaje. Subjekt údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů nemusí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům
je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování je souhlas dáván. Nemusí být
informován o tom, k jakým osobním údajům a jakému správci souhlas dává musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je
souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Požádá-li subjekt údajů o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu správce povinen tuto informaci bez zbytečného odkladu předat není mu správce povinen tuto informaci předat je mu správce povinen tuto informaci předat v termínu nejpozději do 60 dnů. Zpracovatelem pro účely zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů každý subjekt, který na základě vlastních potřeb zpracovává osobní údaje každý subjekt, který na základě zmocnění subjektů údajů zpracovává jejich osobní a citlivé údaje každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje. Ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, správce nebo na základě jeho pokynu
zpracovatel není povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje
zpracovány je povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje
zpracovány. Na žádost subjektu údajů však nemusí reagovat, pokud veškeré údaje byly shromažďovány
s jeho souhlasem a není si vědom porušení zákona č. 101/2000 Sb., Je povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje
zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajů podanou ve smyslu § 21 zákona č. 101/2000 Sb. Osobní údaje ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů mohou být předávány do členského státu Evropské unie -volný pohyb osobních údajů nemůže být
omezován nemohou být předávány do členských států Evropské unie mohou být předávány do členských států Evropské unie pouze se souhlasem subjektu údajů. Úřad na ochranu osobních údajů se sídlem v Praze byl zřízen:
zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Souhlasem subjektu údajů se ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů rozumí projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů. Souhlas může být získán jakýmkoliv způsobem
projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů za
úplatu poskytovanou zpracovatelem subjektu údajů
svobodný a vědomí projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se
zpracováním osobních údajů. Správce při shromažďování osobních údajů
není povinen subjekt údajů informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje
zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být osobní údaje
zpřístupněny je povinen subjekt údajů informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje
zpracovány a komu mohou být osobní údaje zpřístupněny. Není však povinen informovat o tom, kdo a
jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat je povinen subjekt údajů informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje
zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být osobní údaje
zpřístupněny, nejsou-li subjektu údajů tyto informace již známy. Pro účely zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se příjemcem rozumí
každý subjekt, kterému jsou osobní údaje zpřístupněny
každý zpracovatel osobních údajů
každý zpracovatel a správce osobních údajů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se vztahuje na údaje které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy a jiné orgány veřejné moci. Nevztahuje se
na údaje, které zpracovávají fyzické a právnické osoby které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy a jiné orgány veřejné moci, jakož bi fyzické
a právnické osoby které zpracovávají fyzické a právnické osoby, nevztahuje se na údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy a jiné orgány veřejné moci. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se nevztahuje na zpracovávání osobních údajů, které provádí právnická osoba výlučně pro vnitřní potřebu na zpracování osobních údajů, které provádí právnická osoba výlučně pro potřeby státní správy na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu. Zaměstnanci zprávce nebo zpracovatele a jiné osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě
smlouvy se správcem nebo zpracovatelem mohou osobní údaje zpracovávat tak jak jim to vyhovuje, případně i pro své účely mohou osobní údaje zpracovávat pouze za podmínek a v rozsahu správcem nebo zpracovatelem
stanoveném mohou osobní údaje zpracovávat pouze za podmínek správcem nebo zpracovatelem stanoveném. Rozsah si stanoví podle technického zázemí, které mají k dispozici. Zjistí-li Úřad pro ochranu osobních údajů, že správce osobních údajů, jehož oznámení bylo zapsáno do
registru, porušuje podmínky stanovené zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů rozhodne o zrušení registrace podá podnět Ministerstvu vnitra na zrušení registrace podá podnět ministerstvu práce a sociálních věcí na zrušení registrace. Úřad na ochranu osobních údajů, zřízený zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je úřadem, který je závislý na rozhodnutí vlády České republiky. Ve své činnosti řídí zákony a usneseními
vlády je nezávislým úřadem. Ve své činnosti postupuje nezávisle a řídí se pouze zákony a jinými právními
předpisy je závislý orgán, který plní pokyny Poslanecké sněmovny. Ve své činnosti se řídí rozhodnutím Poslanecké
sněmovny. Inspektora Úřadu na ochranu osobních údajů jmenuje a odvolává
předseda Úřadu na ochranu osobních údajů prezident České republiky předseda Poslanecké sněmovny. Za zpracování osobních údajů se nepovažuje ukládání záznamů s osobními údaji na nosič informací, je-li tento v pravidelných intervalech mazán
(např. záznam pořízený bezpečnostní kamerou) náhodilé získávání osobních údajů, které nejsou ukládány na nosiče informací takové shromažďování osobních údajů, při kterém není využito prostředků výpočetní techniky. Subjekt osobních údajů vstupuje do označeného prostoru střeženého bezpečnostní kamerou, jejiž
záznam je dále zpracován. V takovém případě musí správce osobních údajů neprodleně získat souhlas subjektu osobních údajů se zpracováním jeho
osobních údajů dává subjekt osobních údajů souhlas se zpracováním osobních údajů aktem vstupu do střeženého
objektu může správce osobních údajů ukládat záznam z bezpečnostní kamery bez souhlasu subjektu osobních
údajů, neboť je to nezbytné pro ochranu jeho práv a právem chráněných zájmů. Správce osobních údajů musí vždy písemně pověřit zpracováním osobních údajů zpracovatele pověřuje zpracováním osobních údajů jiný subjekt pouze v případech, kdy to ukládá zvláštní předpis může zpracováním osobních údajů zmocnit nebo pověřit zpracovatele, nebo může zpracování osobních
údajů provádět sám. Je-li areál HZS ČR střežen kamerovým systémem, toto opatření
podléhá oznamovací povinnosti Úřadu na ochranu osobních údajů, pakliže je pořízený záznam ukládán
na nosič informací, byť na omezenou dobu podléhá oznamovací povinnost Národnímu bezpečnostnímu úřadu pouze tehdy, je-li zdrojem získávání
osobních údajů veřejný prostor nepodléhá oznamovací povinnosti, neboť je opatřením fyzické bezpečnosti a jako takové je ukládá
zvláštní předpis. Likvidací osobních údajů se rozumí fyzické zničení jejich nosiče, jejich fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení z dalšího zpracování
vždy zničení nosiče, pouhé vymazání se za likvidaci nepovažuje
předání osobních údajů archivnímu orgánu v rámci skartačního řízení. Úřad pro ochranu osobních údajů provádí dozor nad zpracováním osobních údajů, včetně zpravodajských služeb provádí dozor nad zpracováním osobních údajů. Dozor nad zpracováním osobních údajů, které
provádějí zpravodajské služby, stanoví zvláštní právní předpis. je zřízen na Ministerstvu vnitra jako samostatná součást. Slučovací smlouva podepsaná 8. dubna 1965 sloučila: orgány do té doby existujících tří evropských společenství; Evropské společenství uhlí a oceli, Evropského hospodářského společenství a atomovou energii orgány Evropského hospodářského společenství a Evropské unie orgány Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii. Za předchůdce schengenské spolupráce lze považovat tzv. Saarbrückenskou dohodu z roku 1984, která
byla uzavřena v důsledku stávkové pohotovosti evropských dopravců kvůli nekonečným frontám na
hraničních přechodech mezi SRN a Francií. Dohoda předpokládala postupné zrušení kontrol na jejich
společných hranicích. Jednání o obdobných opatřeních se zeměmi Beneluxu o rok později (14.6.1985)
vyústila v podpis Schengenské dohody. Které státy dohody v roce 1985 podepsaly: Francie, Německo, Itálie Francie, Německo, Dánsko, Švýcarsko a Holandsko Francie, Německo, Holandsko, Belgie a Luxembursko. Smlouva o Evropské unii byla přijata na zasedání Evropské rady v roce 1991 a podepsána byla ministry
zahraničních věcí v roce 1992. Jaký byl název smlouvy? Niceská smlouva Maastrichtská smlouva Lisabonská smlouva. Po dokončení jednotného vnitřního trhu se EU plně soustředila na realizaci projektu hospodářské a
měnové unie. Hospodářská a měnová unie: je oblast, kde se lidé, zboží, služby a kapitál pohybují bez všech omezení je oblast jednotné měny v rámci jednotného trhu EU, kde se lidé, zboží, služby a kapitál pohybují bez
všech omezení je základním principem Společenství, který znamená nadřazenost práva Společenství nad právem
jednotlivých členských států. Evropská rada rozhodla v souladu se stanoviskem Komise o přijetí 10 nových členských států včetně ČR k
datu 1.5.2004. V ČR bylo o otázce přistoupení rozhodnuto v referendu v roce 2004 v referendu v roce 2003 ústavním zákonem v roce 2004. Dne 1. ledna 1973 došlo k prvnímu rozšíření počtu členských zemí Evropských společenství. Evropská
"šestka" se rozrostla na "devítku", a to o Velkou Británii, Irsko a Norsko Velkou Británii, Irsko a Dánsko Velkou Británii, Irsko a Řecko. Evropská unie je založena na hodnotách: úcty k lidské důstojnosti, svobody, nepřípustnosti diskriminace, tolerance, spravedlnosti, solidarity a
rovnosti žen a mužů míru, bezpečnosti udržitelnosti rozvoje planety, solidarity a vzájemné úcty mezi národy, volného a
spravedlivého obchodování, vymýcení chudoby a ochrany lidských práv úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracii, rovnost právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menši. Evropská unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech celní unie, stanovení pravidel hospodářské soutěže pro fungování vnitřního trhu, měnová politika pro
členské státy, jejichž měnou je euro, zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské
politiky a společná obchodní politika celní unie, stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu, doprava, průmysl, transevropské sítě a energetika celní unie, vnitřní trh, prostor svobody, bezpečnost a práva, zemědělství a rybolov, životní prostředí, hospodářská, sociální a územní soudržnost. Mezi orgány Evropské unie nepatří Evropský soud pro lidská práva
Soudní dvůr Evropské unie
Účetní dvůr. Konsolidované znění smlouvy o Evropské unii stanovuje Evropskému parlamentu dvě základní úlohy vykonávat společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci vykonávat společně s Evropskou radou legislativní a rozpočtovou funkci vykonávat společně s Evropskou centrální bankou rozpočtovou a legislativní funkci. Evropskou radu, dle Konsolidovaného znění smlouvy o Evropské unii, tvoří
hlavy států nebo předsedové vlád členských států hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s předsedou Evropské rady a předsedou
Evropské komise hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s předsedou Evropské rady. Posláním Evropské komise je vyváženě podporovat zájmy jednotlivých členských států Evropské unie podporovat obecný zájem Evropské unie zajišťovat vnější zastupování Evropské unie. Občanem Evropské unie je každá osoba, která má domicil v členském státu každá osoba, která má státní příslušnost členského státu každá osoba, která má daňový domicil v členském státu. Vnitřní trh dle Smlouvy o fungování EU zahrnuje prostor který pokrývá veškerý obchod se zbožím a zahrnuje zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků bez vnitřních hranic, který pokrývá veškerý obchod se zbožím bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, služeb a kapitálu
. Evropská unie rozvíjí politiku kontroly na hranici s cílem zajistit, aby osoby se státní příslušností členského státu nebyly kontrolovány při překračování státních
hranic zajistit, aby osoby bez ohledu na svoji státní příslušnost nebyly kontrolovány při překračování vnitřních
hranic zajistit, aby osoby se státní příslušností třetího státu nebyly kontrolovány při překračování vnitřních
hranic. Právním aktem EU stanovícím cíl, který musejí všechny země EU dosáhnout, kdy je však na jednotlivém
státu, jakým způsobem tohoto cíle dosáhne, je směrnice doporučení nařízení. Činnost EU v oblasti civilní ochrany je zaměřena na podporu a doplňování činností členských států v této oblasti na celostátní, regionální a místní úrovni;
v oblasti CO se vylučuje harmonizace právních předpisů členských států na podporu a doplňování činnosti členských států na celostátní, regionální a místní úrovni a záměrem je
postupná harmonizace právních předpisů členských států v oblasti civilní ochrany výhradně na přípravu osob zabývajících se civilní ochranou. Volný pohyb pracovníků ucházet se o skutečně nabízená místa nezahrnuje právo pro zaměstnání v zemědělství pro zaměstnání v dopravních společnostech pro zaměstnání ve veřejné správě. Evropská unie přispívá ke zřizování a rozvoji transevropských sítí v oblastech silničních a energetických infrastruktur silničních, železničních a telekomunikačních infrastruktur dopravních, telekomunikačních a energetických infratruktur. Politika Evropské unie v oblasti energetiky má za cíl zajistit bezpečnost dodávek energie v EU nemá za cíl zajistit bezpečnost dodávek energie v EU stanovuje členským státům odpovědnost za zajištění bezpečnosti dodávek energie v EU. Záměrem Evropského sociálního fondu dle Smlouvy o fungování EU je
rozšiřovat možnost zaměstnání pracovníků a zvyšovat jejich profesní a geografickou mobilitu uvnitř EU rozšiřovat možnost zaměstnání pracovníků a zvyšovat jejich profesní a geografickou mobilitu jak uvnitř
EU, tak i mimo členské státy rozšiřovat možnost zaměstnávání pracovníků a zvyšovat jejich geografickou mobilitu jak uvnitř EU, tak i
v ostatních zemích. Při bezvědomí
orientačně vyšetříme pacienta a zjistíme, zda-li je přítomné dýchání a srdeční činnost, uložíme jej do
Rautekovy zotavovací polohy (stabilizované polohy) a průběžně sledujeme životní funkce do příjezdu
ZZS pacienta orientačně vyšetříme a pokud dýchá uložíme jej na břicho ihned zahájíme resuscitaci, orientačním vyšetřením se nezdržujeme. Hlavními příznaky zástavy dýchání
nejsou vidět dýchací pohyby hrudníků, není slyšet vdech a výdech postiženého, promodrávání
periferních částí těla vymizení tepu na velkých tepnách prohlubující se šok. Zevní masáž srdce při resuscitaci u dospělého člověka provádíme u pacienta v poloze na zádech stlačujeme hrudník mezi prsními bradavkami, pouze jednou rukou,
frekvencí 50x za minutu, do hloubky 5 cm postiženého uložíme na tvrdou podložku, obě dlaně uložíme na střed hrudní kosti a rytmicky stlačujeme
do hloubky 4-5 cm frekvencí 100/min položíme dlaň na hrudní kost, v její dolní části a stlačujeme v mírném tempu. Tepenné krvácení se projevuje pozvolným vytékáním krve tmavě červené barvy z rány krev světle červené barvy vystřikuje z rány v pravidelném rytmu dle tepové frekvence krev tmavě červené barvy vystřikuje z rány. Žilné krvácení se projevuje
krev světle červené barvy vytéká pozvolně z rány krev tmavě červené barvy pozvolna vytéká z rány krev světle červené barvy vystřikuje z rány v pravidelném rytmu. Zlomeninu horní končetiny ošetříme přiložením elastického obinadla, provedeme protišoková opatření není-li diagnóza jistá, nejsou zvláštní opatření nutná šetrně znehybníme přes dva klouby a uložíme do šátkového závěsu. Zlomeninu dolní končetiny vleže na zádech končetinu šetrně znehybníme přes dva klouby, provedeme protišoková opatření v místě bolestivosti přiložíme elastické obinadlo dolní končetinu svlékneme a přiložíme elastické obinadlo od prstů až k tříslu. Šok je těžký, život ohrožující stav, se kterým se můžeme setkat pouze při větším úrazu pouze při ztrátě tělesných tekutin u všech úrazových a neúrazových stavů. Protišoková opatření - 5T
Ticho, Teplo, Tekutiny- NE, Tišení bolesti, Transport obyčejně postačí znehybnění končetin a uložení do polohy v leže na postiženého mluvíme, moc s ním nemanipulujeme, abychom mu neublížili a podáváme tekutiny
podle žízně. Při otravě léčivy u postiženého při vědomí řivolat ZZS, vyvolat zvracení mechanicky nebo podat sklenici vlažné vody s rozpuštěnýmí dvěma
lžičkami kuchyňské soli v žádném případě nevyvoláváme zvracení postiženého ponecháme v klidu do příchodu lékaře. První pomoc u inhalačních otrav podáváme tuky a mléko evakuace ze zamořeného prostředí, přísun čerstvého vzduchu, při zasažení dráždivým plynem svléci
zasažený oděv, oplachovat potřísněná místa, především obličej, dle potřeby zaháíjit resuscitaci, volat
ZZS do příchodu lékaře nic neprovádíme. Postup při první pomoci u popálenin odstraníme zdroj tepla, chladíme tekoucí vodou, použijeme pudr a sterilně přikryjeme odstraníme zdroj tepla, přiškvařený oděv nestrháváme, chladíme tekoucí vodou, sterilně kryjeme a
polohujeme do protišokové polohy na postižené místo naneseme mast na spáleniny. Polití kyselinou nebo louhem snažíme se tekutinu chemicky neutralizovat postižené místo otřeme kouskem látky do sucha postižené místo poléváme co největším množství vody. Poměr kompresí a dýchání při resuscitaci dospělého je 15:2 s frekvencí stlačení 100/min., hloubka stlačen 4-5 cm 5:2 s frekvencí 120/min., hloubka stlačení je individuální 30:2 s frekvencí stlačení 100/min., hloubka stlačení je 1/3 hrudníku (4 - 5 cm). Postup při zprůchodnění dýchacích cest otočení postiženého na břicho trojitý manévr (záklon hlavy, otevření úst, předsunutí dolní čelisti) vytažení jazyku. Tlakový bod je místo, kde musíme vypodložit dlahu, aby nedošlo k otlaku tkání můžeme poškodit nerv či cévu tlakem v tomto bodě tlakem prstů proti kosti stavíme tepenné krvácení. Základní první pomoc u amputace s masivním krvácením kryjeme sterilním krytím, přiložíme zaškrcovadlo nad místo amputace, zaznamenáme čas, provedeme
protišoková opatření, voláme RLP sterilně kryjeme, nezaškrcujeme poškozeného polohujeme do protišokové polohy. Při poranění pánve provádíme první pomoc postiženého v sedě transportujeme do nemocničního zařízení s postiženým nemanipulujeme do příjezdu lékaře šetrná manipulace s postiženým, uložíme jej na pevnou podložku, fixujeme a sledujeme životní funkce, nepodáváme nic jíst ani pít, zajistíme příjezd RLP. Při podezření na úraz páteře postiženého důkladně prohlédneme ze všech stran nehýbeme s postiženým, pokud to není nutné k zajištění základních životních funkcí nebo bezpečnosti
postiženého uložíme postiženého do Rautekovy zotavovací polohy a čekáme na lékaře. Krvácení ze zvukovodu
postiženého posadíme a hlavu nakloníme na stranu zdravého ucha postiženého položíme na bok na stranu zraněného ucha, do zvukovodu vkládáme tamponádu nebo
vytíráme štětičkami postižený leží na boku nebo sedí s mírně nakloněnou hlavou na straně zraněného zvukovodu, do ucha
nevkládáme nic, necháme krev volně odtékat, a pouze sterilně kryjeme. Nejčastější příznaky rozvinutého šoku jsou postižený je klidný, klidně a pomalu dýchá, tepová frekvence je do 60/min. a normálně komunikuje postižený pociťuje únavu a má pocit žízně postižený je spavý až ztrácí vědomí, promodrává na periferních částech těla až promodrávání kůže,
lepkavý pot, tepová frekvence nad 120/min., špatně hmatatelný tep na krční tepně. Popáleninu II. stupně (tvorba puchýřů) puchýře nepropichujeme, šetrně chladíme a sterilně kryjeme puchýře propíchneme, namažeme mastí a sterilně přikryjeme pouze chladíme tekoucí vodou. Zaklíněné těleso v ráně nehýbeme s postiženým dokud nepřijede lékař nevytahujeme a maximálně zkrátíme předmět, fixujeme proti pohybu a okolí sterilně kryjeme opatrně vytáhneme a sterilně kryjeme. Poměr kompresí a dýchání při resuscitaci dětí 5 úvodních vdechů, poměr 15:2, frekvence stlačení 100/min. 5 úvodních vdechů, poměr 30:2, frekvence stlačení 100/min. novorozenci 3:1, frekvence stlačení
120/min. poměr 5:2, frekvence stlačení 120/min. U silného podchlazení postupujeme zabráníme dalšímu ochlazování těla, snažíme se, aby se postižený sám rozhýbal a zahříváme celé tělo zabráníme dalšímu ochlazování těla, postiženému nejprve zahříváme ruce, nohy a nakonec tělo izolujeme od dalšího ochlazování těla, zahřejeme pomocí Hiblerova zábalu, první zahříváme trup, následně končetiny, transportujeme v poloze nálezu. Co považujeme za prvotní vyšetření ověření stavu základních životních funkcí - vědomí, tepová frekvence, dýchání, dále vyšetříme citlivou
oblast postupně od hlavy k patě ověříme stav vědomí a vyšetříme od nohou přes ruce k hlavě vyšetříme hlavu, trup a končetiny. První předlékařskou pomoc je povinen poskytnout jen občan starší 21 let jen ten, kdo prošel jakýmkoliv zdravotnickým školením každý občan, pokud tím neohrozí svůj život či zdraví.
