prvZOP25

Pojmové znaky trestného činu ho označují jako: čin jinak trestný, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně o přestupcích nebo v trestním zákoníku. zaviněné jednání, které ohrožuje či porušuje zájmy společnosti, nejde-li o přestupek či jiný správní delikt. čin protiprávní, který trestní zákon za trestný označuje a který vykazuje znaky v zákoně uvedené. čin pro společnost nebezpečný, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku.

Skutečnost, že trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení poškozeného, představuje: způsob zániku trestní odpovědnosti. zvláštní formu trestné součinnosti. vývojové stadium trestné činnosti. okolnost vylučující protiprávnost.

Trestný čin je spáchán veřejně: nejméně před třemi současně přítomnými osobami. před více než třemi osobami, vždy na místě veřejnosti přístupném. nejméně před dvěma přítomnými osobami. kdekoliv a kýmkoliv, pokud se o tom dozví veřejnost.

Spáchání trestného činu násilím je i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl: do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem. výlučně do stavu nepříčetnosti lstí. do stavu nepříčetnosti lstí nebo jiným podobným způsobem. výlučně do stavu bezbrannosti lstí.

Vloupáním se rozumí vniknutí do. uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly. uzavřeného prostoru lstí nebo jiné překážky s výjimkou bezpečnostních zámků. otevřeného prostoru lstí a nedovoleným překonáním jistící překážky. otevřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním nejméně dvou zámků nebo jiné jistící překážky bez použití síly.

Škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky: nejméně 5.000 Kč. nejméně 50.000 Kč. nejméně 15.000 Kč. nejméně 25.000 Kč.

Trestní zákoník definuje v obecné části za okolnosti vylučující protiprávnost: nutnou obranu, krajní nouzi, plnění zákonné povinnosti a výkon práva. jen nutnou obranu, krajní nouzi a oprávněné použití zbraně. nutnou obranu, krajní nouzi, svolení poškozeného, přípustné riziko, oprávněné použití zbraně. jen nutnou obranu a krajní nouzi.

Trestně odpovědným pachatelem je: fyzická i právnická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům. výlučně fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 14. rok věku, je tudíž způsobilá k právním úkonům a je nositelemprávní subjektivity. právnická nebo fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 15. rok věku a je příčetná. fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 18. rok věku.

Opomenutím se rozumí: opomenutí povinnosti uložené mu zvláštním zákonem v konkrétních situacích či obecnou právní normou. opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebosmlouvy. takové jednání, kterým porušil právní normu či pravidla morálky. opomenutí konání, ke kterému byl pachatel povinen jedině podle zákona.

Úřední osobou je mimo jiné: soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, opatrovník fyzické osoby, která byla zbavena právní subjektivity, senátor. osoba ustanovená mysliveckou stráží, příslušník bezpečnostního sboru, soudce. prezident ČR, poslanec, revizor hromadné dopravy a finanční arbitr. strážník obecní policie, člen zastupitelstva obce a zákonný zástupce osoby se sníženou způsobilostí k právním úkonům.

Za dítě podle trestního zákoníku je považovaná osoba: mladší 18 let, pokud trestní zákon nestanoví jinak. mladší 15 let. mladší 14 let. mladší 19 let, ve zvláštních zákonem stanovených věcech.

Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby v délce: 30, 17, 12, 7 a 3 let. 30, 15, 10, 5 a 3 let. 30, 12, 10, 8 a 3 let. 30, 15, 12, 5 a 3 let.

Přečinem jsou všechny: nedbalostní i úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do tří let. nedbalostní trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do tří let a trestné činy úmyslné s horní hranicítrestní sazby do pěti let. nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do pěti let. úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do tří let.

Zločiny jsou: všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny. všechny úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nad osm let a nedbalostní trestné činy s horní hranicí trestní sazbynad tři roky. všechny nedbalostní i úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nad pět let. jen úmyslné trestné činy vyjmenované ve zvláštní části trestního zákoníku.

Zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody: převyšující osm let a s horní hranicí trestní sazby do patnácti let. s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let. s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. více než osm let.

Přípravou je: jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu. jednání, které záleží v úmyslném vytváření všech zákonných znaků zločinu. jednání pro společnost škodlivé, spočívající ve vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného přečinu v budoucnu. zaviněné jednání, které spočívá ve vytváření podmínek pro spáchání trestného činu.

Trestním zákonem se rozumí: trestní zákoník, zákon o trestu odnětí svobody, zákon o přestupcích. trestní zákoník, podle povahy věci i zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických osoba řízení proti nim. trestní zákon, rozhodnutí prezidenta ČR o amnestii, nálezy Ústavního soudu a vybraná ustanovení Listiny základních práva svobod o věcech trestních. trestní zákoník a zákon o trestním řízení soudním, výjimečně i občanský soudní řád.

Pachatelem trestného činu, nevyplývá-li z jednotlivého ustanovení trestního zákona něco jiného, je: jen ten, kdo trestný čin připravoval nebo se o něj pokusil. nepřímý pachatel a souběžný pachatel. i spolupachatel a účastník. jen organizátor, návodce a pomocník.

Skutkové podstaty trestného činu se třídí podle závažnosti trestných činů na: obecné, druhové a individuální. základní, kvalifikované a privilegované. dispozitivní a blanketní. obecné, zvláštní a typové.

Skutkovou podstatou trestného činu rozumíme: souhrn znaků trestného činu, kterými jsou objekt, objektivní stránka a subjekt. souhrn typových objektivních a subjektivních znaků, které určují jednotlivé druhy trestných činů a odlišují je od sebe navzájem. souhrn znaků trestného činu, který je obsažen v obecné části trestního zákona. souhrn povinných znaků, kterými jsou jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem.

Jednání pachatele je: vnitřní stránka trestného činu zahrnující znaky týkající se psychiky pachatele. povinný znak subjektivní stránky trestného činu. pohyb vynucený vnější silou. projev vůle pachatele ve vnějším světě.

Následek trestného činu se projeví na: hmotném předmětu útoku. objektu trestného činu. psychice oběti. osobě nebo věci.

Objektem trestného činu jsou: všechny společenské vztahy. společenské vztahy, hodnoty a zájmy chráněné trestním zákonem. osoby a předměty, na které pachatel útočí. předměty, na které pachatel útočí.

Subjekt skutkové podstaty trestného činu dělíme na: obecný, druhový a individuální. základní, privilegovaný a kvalifikovaný. základní, speciální a individuální. obecný, speciální a konkrétní.

Zavinění je: nepovinným znakem subjektivní stránky trestného činu. povinným znakem subjektivní stránky trestného činu. projev vůle pachatele ve vnějším světě. povinným znakem charakterizujícím objektivní stránku trestného činu.

Úmysl nepřímý je charakterizován tím, že: pachatel věděl, že způsobem uvedeným v trestním zákoně poruší nebo ohrozí zájem chráněný trestním zákonem, ale bezpřiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí. pachatel věděl, že může způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem,a chtěl takové porušení nebo ohrožení způsobit. pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem způsobit, ač o tomvědět měl a mohl. pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, a pro případ,že je způsobí, byl s tím srozuměn.

Mezi vývojová stadia trestné činnosti mající trestněprávní význam patří: příprava k trestnému činu, pokus a dokončený trestný čin. příprava, pokus a dokonalý trestný čin. myšlenka, příprava, pokus a dokonaný trestný čin. příprava k trestnému činu, pokus trestného činu a dokonaný trestný čin.

Pokus trestného činu lze charakterizovat jako jednání: pro společnost škodlivé, bezprostředně směřující k dokonání individuálně určitého úmyslného trestného činu, vyznačující sei dokonáním trestného činu. bezprostředně směřující ke konání individuálně určitého nedbalostního trestného činu, vyznačující se nedostatkem dokonánítrestného činu. které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, jestliže kdokonání trestného činu nedošlo. pro společnost nebezpečné, nepřímo směřující k dokonání individuálně určitého trestného činu, vyznačující se nedostatkemnásledku trestného činu.

Pachatel, který užívá ke spáchání trestného činu jiné osoby, která sama nejedná zaviněně (tzv. živý nástroj v rukou pachatele), seoznačuje jako: nepřímý pachatel. přímý pachatel. trestně neodpovědná osoba. návodce.

Do účastenství lze zařadit: spolupachatelství, organizátorství, návod a pomoc. spolupachatelství, spolčení, srocení, podněcování. spolupachatelství, organizátorství, nadržování a podněcování. spolupachatelství, schvalování, návod a pomoc.

Pomoc ve smyslu účastenství k trestnému činu je: vývojovým stadiem trestné činnosti. druhem nepřímého pachatelství. jednou z forem trestné součinnosti. formou organizátorství trestného činu.

Ke zpětnosti (recidivě) dochází tehdy, jestliže pachatel spáchal: trestný čin, byl za něj stíhán a spáchal další trestný čin. trestný čin, byl za něj pravomocně odsouzen, a poté spáchal další trestný čin. dva trestné činy úmyslně. nejméně tři trestné činy.

V krajní nouzi se odvrací nebezpečí: které přímo hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem, nelze ho za daných okolností odvrátit jinak, ten, komu hrozí, nenípovinen je snášet. jedině hrozí-li životu nebo zdraví osob nebo majetku, hrozí přímo, nelze ho za daných okolností odvrátit jinak, ten, komu hrozí,je povinen je snášet. které hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem, hrozí přímo, lze ho za daných okolností odvrátit jinak, ten, komu hrozí, nenípovinen je snášet. jedině hrozí-li životu nebo zdraví osob nebo majetku, hrozí přímo, lze ho za daných okolností odvrátit jinak, ten, komu hrozí,není povinen je snášet.

Trestní zákon stanoví, že nejde o nutnou obranu byla li obrana. Zcela zjevně nepřiměřená povaze útoku a hrozícímu následku. Zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Zcela zjevně přiměřená povaze útoku a hrozícímu následku.

Jednání v krajní nouzi: může směřovat proti zájmům kohokoliv. nesmí směřovat ke způsobení značné škody na majetku. musí směřovat jen proti zájmům útočníka. musí směřovat výlučně proti zájmům osoby, která vyvolala nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem.

Při posuzování přiměřenosti či nepřiměřenosti nutné obrany způsobu útoku se srovnávají: mimo jiné intenzita obrany s intenzitou útoku. jedině škoda hrozící obránci z útoku se škodou vzniklou útočníkovi z obranného jednání. jedině vlastnosti útočníka s vlastnostmi obránce a jimi použité prostředky. jedině škoda, která obránci z útoku skutečně vznikla, se škodou vzniklou útočníkovi z obranného jednání.

Vždy jde o vybočení z mezí nutné obrany, jestliže: bylo k odvrácení útoku použito zbraně, ač byl útok veden beze zbraně. k obraně došlo za situace, kdy místo ní bylo možno využít účinné pomoci příslušných státních institucí (např. Policie ČR). k obraně došlo za situace, kdy se šlo útoku vyhnout. obrana byla provedena v době, kdy útok přímo nehrozil, ani netrval.

Ohrožuje-li útočník pouze majetkové zájmy, obránce, aniž by vybočil z mezí nutné obrany: smí útočníka nanejvýš ohrozit na zdraví. smí útočníkovi způsobit nanejvýš drobné ublížení na zdraví. může za splnění dalších podmínek nutné obrany způsobit útočníkovi i újmu na zdraví. nesmí způsobit útočníkovi újmu na zdraví.

V nutné obraně může obránce odvracet: jedině útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby. útok na jakýkoliv zájem chráněný trestním zákonem. jedině takový útok, který směřuje proti životu a zdraví osob, majetku, svobodě a lidské důstojnosti, republice a protiobčanskému soužití. toliko útok směřující proti jeho zájmům.

Přestupkem je: zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně opřestupcích nebo jiném zákoně, nejde-li o trestný čin. každé jednání, které porušuje a ohrožuje zájem společnosti, fyzických osob, právnických osob a státu. jednání fyzických osob, které ohrožuje a porušuje ústavní zřízení, oprávněné zájmy fyzických osob, právnických osoba neslučuje se s morálními zásadami společnosti. protiprávní jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a nejde o správní delikt postižitelný podle zvláštníchprávních předpisů anebo jde o trestný čin.

Za přestupek lze uložit tyto správní tresty: písemnou důtku, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci, zajištění věci. napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí majetku. napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci. pořádkovou pokutu, blokovou pokutu, zabrání věci, zákaz činnosti.

Napomenutí uložené za přestupek je rozhodnutí, které: vydává správní orgán, a to jen ústní formou. vydává písemnou formou pouze policejní orgán, a to za méně závažné přestupky a nelze jej ukládat současně s pokutou. vydává písemnou formou správní orgán za méně závažné přestupky, nelze je uložit současně s pokutou. vydává pouze policejní orgán, pokud přistihne pachatele při páchání přestupku.

Obecně lze za přestupek uložit pokutu příkazem na místě: jen u vybraných přestupků, a to do výše, která je zákonem uvedena. do výše 10.000 Kč, pokud zákon o přestupcích nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší. jen do výše 2.500 Kč, pokud zákon o přestupcích nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší. jen do výše 5.000 Kč, pokud zákon o přestupcích nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší.

V řízení o přestupcích lze uložit tato ochranná opatření: omezující opatření, zabrání majetku, propadnutí věci. omezující opatření, zákaz činnosti, zabrání věci. zákaz činnosti, propadnutí věci. omezující opatření nebo zabrání věci.

Souběh trestných činů se vyznačuje těmito znaky: jedním pachatelem trestného činu, dvěma či více trestnými činy spáchanými dříve, než byl za kterýkoliv z nich soudem 1.stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který nabude právní moci. jedním pachatelem trestného činu, který spáchá další trestný čin poté, co byl již pravomocně odsouzen za trestný činpředchozí. jedním pachatelem trestného činu, který spáchal trestný čin v době po vyhlášení odsuzujícího rozsudku za trestný činpředchozí, a to před tím, než tento rozsudek nabyl právní moci. dvěma a více pachateli trestného činu, jedním trestným činem hlavním a vedlejším trestným činem spáchanými dříve, než bylza kterýkoliv z nich kterýkoliv subjekt odsouzen.

K jednočinnému souběhu trestných činů dochází, když pachatel spáchá: jeden trestný čin. více skutky nejméně dva trestné činy. další trestný čin po pravomocném rozhodnutí. několik trestných činů jedním skutkem.

Druhy souběhů jsou: vícečinný a jednorázový. jednočinný a speciální. jednočinný a vícečinný. vícečinný a kvalifikovaný.

Subjektem trestního řízení rozumíme: ty činitele, kteří mají a vykonávají vlastní vliv na průběh trestního řízení, a kterým zákon k uskutečnění tohoto vlivu dává určitáprocesní práva nebo ukládá určité povinnosti. ty orgány a organizace, které jsou příslušné vyřizovat věci v trestním řízení, pokud zákon nestanoví něco jiného, a kterým ktomu zákon dává procesní práva. strážníky, pracovníky celních orgánů a v řízení o trestných činech strážníků Útvar MV pro inspekční činnost. společenské vztahy a zájmy chráněné trestním zákonem, jejichž narušení bylo v průběhu trestního řízení zjištěno.

Policejními orgány se mimo jiné rozumějí: policisté, pracovníci správních orgánů a příslušníci Vězeňské služby ČR. útvary Policie ČR a Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Policie ČR. útvary Policie ČR, pověřené správní orgány a pověřené orgány BIS. strážníci, pracovníci celních orgánů a pracovníci Inspekce MV.

Poškozeným v trestním řízení je: pouze ten, kdo je subjektem řízení o opravném prostředku v odvolacím řízení před soudem druhého stupně. každá oběť trestného činu a zúčastněná osoba, pokud trestným činem utrpí újmu na zdraví nebo jí vznikne majetková škoda. ten, komu byla trestným činem způsobena škoda, a to pokud mu ublížením na zdraví, způsobením morální či jiné škodyvznikla újma vyčíslitelná v penězích. ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehožúkor se pachatel trestným činem obohatil.

Zúčastněnou osobou v trestním řízení rozumíme: osobu, která je přítomna čtení a podpisu protokolu o trestním oznámení, výslechu apod. toho, u jehož věci bylo vysloveno propadnutí věci, nebo podle návrhu má být vysloveno propadnutí věci. osobu, která je přibrána k zajišťovacím úkonům (např. k domovní prohlídce) pro zajištění zákonnosti a objektivnosti těchtoprocesních úkonů. toho, jehož věc byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána.

Trestní řád označuje osobu, proti níž se vede trestní řízení, termíny: zajištěný, obviněný, odsouzený, rehabilitovaný. pachatel, podezřelý, obviněný, odsouzený. podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený. podezřelý, zadržený, odsouzený, rehabilitovaný.

Orgány činnými v trestním řízení jsou podle trestního řádu: policejní orgány na základních útvarech Policie ČR a policejní orgány služby kriminální policie a vyšetřování; v řízenío trestných činech policistů útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost, pověřený orgán Národního bezpečnostního úřadu. obvodní oddělení Policie ČR, pověřené správní orgány a pověřené orgány Vojenské policie. policejní orgán, státní zástupce, soud, poškozený, zúčastněná osoba, obviněný a jeho obhájce. soud, státní zástupce, policejní orgán.

Podle trestního řádu lze předvést: kohokoliv kromě tlumočníka. znalce a svědka. obviněného, svědka a osobu k podání vysvětlení. tlumočníka a svědka.

Zadržená osoba musí být předána soudu nebo propuštěna na svobodu do: 24 hodin od zadržení. 48 hodin od zadržení. 14 dnů od zadržení. 36 hodin od zadržení.

Policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných prostor a na pozemek jen tehdy, jestliže: věc nesnese odkladu a vstup je nezbytný k provedení ohledání. věc snese odkladu a vstup je vhodný pro zajištění osob a věcí. se tam nachází osoba podezřelá ze spáchání trestného činu nebo přestupku. věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobodnebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.

Příkaz k odnětí věci v přípravném řízení vydává: výlučně předseda senátu, na základě odůvodněného návrhu policejního orgánu. státní zástupce nebo policejní orgán, policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státníhozástupce, bez tohoto předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozíhosouhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. státní zástupce nebo soudce nebo policejní orgán, policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlasstátního zástupce, bez předchozího souhlasu státního zástupce může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliženelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. soudce nebo policejní orgán, policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas soudce, bez tohotopředchozího souhlasu soudce může policejní orgán věc odejmout jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnouta věc nesnese odkladu.

Povinnost vydat věc na výzvu oprávněných orgánů činných v trestním řízení se podle trestního řádu: nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění povinnosti zachovatvěc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti mlčenlivosti. vztahuje na všechny věci důležité pro trestní řízení s výjimkou věci, o které může být vysloven trest propadnutí věci. vztahuje na všechny věci bez výjimky. vztahuje na všechny věci důležité pro trestní řízení bez výjimky.

O odnětí věci se podle trestního řádu sepíše: opatření. úřední záznam. protokol. usnesení.

Nařídit osobní prohlídku je v přípravném řízení oprávněn: státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán, pro který to však neplatí bez výjimky. policejní orgán se souhlasem soudce Ústavního soudu ČR. po předchozím souhlasu předsedy senátu policejní orgán, který k tomu nepotřebuje předchozí souhlas státního zástupce. předseda senátu a s jeho souhlasem státní zástupce nebo policejní orgán.

Nevyhoví-li osoba, která má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, výzvě k vydání věci: věc jí může být zabrána. může být rozhodnuto o propadnutí věci. může jí být uložen peněžitý trest. věc jí mimo jiné může být odňata.

Stadia trestního řízení tvoří: předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné řízení, vykonávací řízení, řízení o mimořádných opravných prostředcích. přípravné řízení, zkrácené přípravné řízení, předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné prostředky. přípravné řízení, předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné (odvolací) řízení, vykonávací řízení. přípravné řízení, hlavní líčení, rozhodnutí soudu a odvolací řízení.

Lhůta ke skončení prověřování je stanovena trestním řádem do dvou měsíců, pokud: jde o věc patřící do příslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení. jde o taxativně v § 66 trestního řádu uvedenou věc spadající do příslušnosti vrchního soudu. jde o věc patřící v prvním stupni do příslušnosti samosoudce krajského soudu, na kterou zákon stanoví trest odnětí svobodys horní hranicí nejméně 5 let. jde o jinou věc než zkrácené přípravné řízení patřící do příslušnosti okresního soudu, na kterou zákon stanoví trest odnětísvobody s horní hranicí nejméně 3 roky.

Trestní řád v současné době rozlišuje tyto formy přípravného řízení: oznámení trestného činu, jeho prověrku, vzetí obviněného do vazby. standardní, rozšířené, zkrácené. prověřování trestného činu, zkrácené přípravné řízení, skončení prověřování. odevzdání věci před zahájením trestního stíhání, odložení trestního stíhání včetně dočasného odložení trestního řízení.

Zásada materiální pravdy znamená, že: správní orgány v řízení zaručují dotčeným osobám rovné postavení. správní orgán je v dokazování vázán materiálními návrhy zmocněnce. nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodnépochybnosti. správní orgán je odpovědný za dodatečné zjištění skutkového základu pro rozhodnutí.

Při řešení přestupku v IS ETŘ policista vždy zpracuje: formulář o podání vysvětlení. blokové řízení. přestupkové číslo jednací. úřední záznam.

Oznámení o přestupku se po zpracování v IS ETŘ odesílá: státnímu zastupitelství. městské policii. správnímu orgánu. úřadu pro správu přestupků.

Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, jejichž: dolní hranice trestu odnětí svobody je nejméně 3 roky. horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let. dolní hranice trestu odnětí svobody je nejméně 5 let. horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 3 roky.

Zákonná lhůta pro skončení zkráceného přípravného řízení je podle trestního řádu: do 24 hodin ode dne, kdy orgán policie sdělí obviněnému, z jakého trestného činu je trestně odpovědný. do 2 měsíců u zvlášť závažného zločinu, jde-li o věc patřící do věcné a místní příslušnosti krajského samosoudce. nejpozději do 48 hodin od omezení osobní svobody osoby podezřelé ze spáchání konkrétního trestného činu. nejpozději do 2 týdnů ode dne, kdy policejní orgán sdělí podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestnýčin je v něm spatřován.

Zkrácené přípravné řízení se koná, pokud: osoba přistižená při činu prokazatelně spáchala trestný čin, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicínejméně 10 let, a lze důvodně očekávat, že ve lhůtě do 2 týdnů je lze skončit. byl obviněný z konkrétního trestného činu na základě návrhu státního zástupce předán věcně a místně příslušnému soudu,aby v zákonné lhůtě mohlo proběhnout zjednodušené soudní řízení. zjištěné a odůvodněné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, který spáchala určitá osoba a ve lhůtě do 48hodin bude předána soudu. byl podezřelý přistižen při činu nebo bezprostředně poté nebo v průběhu prověřování byly zjištěny skutečnosti jinakodůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné v zákonné lhůtě postavit před soud.

Jak lze vyřešit přestupek v případě, že přestupcem je příslušník bezpečnostního sboru. předáním věci. Domluvou. příkazem na místě. oznámením správnímu orgánu.

Neopakovatelnými úkony jsou takové, které: nelze pro jejich jedinečnost provést ani v rámci vyšetřovacího pokusu. provádí soud v hlavním líčení jen z listinných důkazů. nesnesou odkladu, protože by mohly být zmařeny, zničeny či ztraceny. nebude možné před soudem provést znovu.

Mezi kázeňské tresty patří: snížení základního tarifu až o 25 % na dobu nejvýše 3 měsíců. nařízení služby nad rámec doby služby. vyslání příslušníka na služební cestu. zrušení dovolené příslušníka.

Kázeňskou odměnou je: udělení služebního volna. peněžitý nebo věcný dar. zvýšení služební hodnosti příslušníka. pochvala před nastoupenou jednotkou.

Služební poměr příslušníka bezpečnostních sborů skončí: dovršením 30 let trvání služebního poměru. dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovršil věku 65 let. spácháním přestupku v dopravě. nesplněním fyzických testů příslušného bezpečnostního sboru.

Příslušník musí být propuštěn, jestliže: nesplnil fyzické testy příslušného bezpečnostního sboru. nadměrně požívá alkoholické nápoje. mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti. jeho služební místo bylo rozhodnutím služebního funkcionáře zrušeno.