Psychologie

Poznávání a podobné procesy, tvoří oblast: kognice. kontemplace. akomodace.

Přiřazení určitého vjemu, nějakému schématu, je: asimilace. akomodace. apercepce.

Proces přizpůsobení vnitřního světa, vytvořením nového schématu, je: asimilace. akomodace. apercepce.

Kognitivní vzorce využívané v chování, když je organizmus k něčemu puzen, jsou též nazývány: kognitivní mapy. kognitiva. kognitivní systémy.

Minimální hodnota podnětu, kterou je osoba schopná detekovat, se nazývá: absolutní práh. minimální práh. diferenční práh.

Tachistoskop je přístroj na zkoumání: počitků. zraku. sluchu.

Efekt, který se uplatňuje, když dojde k souběhu pomalého a rychlého procesu, se nazývá: Stroopův efekt. efekt Zeigarnikové. Fí fenomén.

Oko je schopno vnímat světlo o vlnové délce: 60 - 400 nm. 400 - 700 nm. 700 - 1200 nm.

Vnímání na základě zkušenosti je (objekt, který jsme viděli dřív, rychleji rozpoznáme). apercepce. percepce. aferentace.

Přenos nervových impulsů z receptorů do mozku se nazývá: aferentace. afiliace. apercepce.

Fenomén, kdy jsme při stmívání citlivější ke světlu o nižších vlnových délek, se jmenuje: Fí fenomén. Purkyňův fenomén. Millerův fenomén.

Po expozici modrého předmětu přeneseme pozornost na světlošedé pozadí, většina lidí má pak paobraz v barvě: žlutá. zelená. fialová.

Autorem protikladných barev je. Herring. Cannon. Hood.

Dospělí lidé slyší zvuky o frekvenci. 10 - 10 000 Hz. 20 - 20 000 Hz. 100 - 15 000 Hz.

Zvratnost vnímání objektu a pozadí můžeme znázornit: reverzibilní figurou. paobrazy. Amesovou kabinou.

Vyber psychologickou disciplínu, která nepatří mezi ostatní: Obecná psychologie. Klinická psychologie. Sportovní psychologie.

Druh vědomí, díky němuž si uvědomujeme naše vnitřní stavy: Fenomenální vědomí. Monitorované vědomí. Kognitivní vědomí.

Smyslovou zkušenost (jak voní, chutná, vypadá) zařazujeme mezi: Fenomenální vědomí. Kognitivní vědomí. Monitorované vědomí.

Vědomí sebe sama (sebepojetí) nazveme: sebevědomí. monitorované vědomí. self-efficacy.

Pojem označující vnímání vlastní účinnosti a přesvědčení individua, že může kontrolovat události a ovlivňovat svůj život: (Albert Bandura). self-efficacy. self-esteem. self-evaluation.

Stav zúženého vědomí: afekt. defekt. pozornost.

Při jaké z těchto činností pravděpodobně nedojde k vymizení vědomí: Kóma. Hypnóza. Hluboký spánek.

Kde se ukládá souhrn faktických i osobních vzpomínek a automatizovaných dovedností, které mohou vstoupit do vědomí, pokud bude třeba: předvědomí. podvědomí. nevědomí.

Když jsme vzhůru, náš mozek pracuje na tzv. beta-vlnách. alfa-vlnách. theta-vlnách.

Mozkové vlny alfa se pohybují v rozmezí: 14-40 Hz. 8-13 Hz. 4-8 Hz.

V hlubokém spánku mozek vykazuje: Theta vlny. Delta vlny. Alfa vlny.

Jaký psycholog propagoval tzv. observační učení: Albert Bandura. Jean Piaget. Kurt Lewin.

Kdo se zabýval psychologickými důsledky povahy sourozenců, dle pořadí jejich narození: Alfred Adler. Kurt Lewin. Jean Piaget.

Člověk, jež dosáhne uspokojení dosažením pouze toho nejlepší, je nadměrně soutěživý, touží po moci, je pravděpodobně: jedináček. nejstarší syn/dcera. druhorozený/á syn/dcera.

Komplex méněcennosti je spojen s autorem: Alfred Adler. Leon Festinger. Norman Triplett.

Experiment s panenkou Bobo od Alfreda Adlera, se prováděl na dětech: předškolního věku. školního věku. batolecím věku.

Tomu, že si můžeme vybrat kam soustředíme pozornost, označujeme: selektivita pozornosti. distribuce pozornosti. koncentrovaná pozornost.

Při jaké úrovni spánku nám kmitají oči a obvykle si pamatujeme, co se nám zdá?: théta. delta. REM.

Představám vynořujícím se v lehkém spánku (transformace abstraktních obsahů v symbolické obsahy), říkáme: Hypnagogické představy (pseudohalucinace). Snění. K-komplex.

Doplňování objektů znalých ze zkušeností, označujeme zákonem: (čárkovaný kruh). pregnantnosti. podobnosti. proximity.

Pokud podobné věci shlukujeme do celku, označujeme zákonem: podobnosti. kontinuity. uzavřenosti.

Dokážeme si uvědomovat různě se prostupující celky (větve stromu), označujeme zákonem: kontinuity. společného osudu. pregnantnosti.

Pokud se některé předměty chovají stejně, máme tendenci je vnímat jako celek, označujeme zákonem: společného osudu. proximity. kontinuity.

Věci, které jsou uzavřeny nějakými hranicemi vnímáme jako celky, označujeme zákonem: uzavřenosti. pregnantnosti. podobnosti.

Přepínání mezi pozadím a figurou nazýváme: reverzibilní oscilace. Purkyňův efekt. efekt Zeigarnikové.

Aby intenzita počitku narůstala řadou aritmetickou, musí intenzita podnětu narůstat řadou geometrickou, označuje: Weber-Fechnerův zákon. Weberův zákon. Rubínový zákon.

Signály o pohybovém aparátu (únava svalů) zajišťují: Visceroreceptory. Proprioreceptory. Exteroreceptory.

Signály o trávení zajišťují: Visceroreceptory. Radioreceptory. Mechanoreceptory.

Fotoreceptory citlivé na světlo se nazývají: čípky. tyčinky. proprioceptory.

Fotoreceptory citlivé na tmu se nazývají: čípky. tyčinky. proprioceptory.

Fí fenomén je: fenomén kdy jednotlivé podněty, vyskytující se rychle za sebou, jsou vnímány jako celek. objev psychologa Kurta Koffky. sdružování asociací.