S T R U N A T C I

strunatci. mají strunu hřbetní, která vznikla z ektodermu a vyskytuje se poze v larválním stádiu. mají trubicovitou nervovou soustavu, která vznikla vchlipováním entodermu pod strunou hřbetní. mají za řitním otvorem tzv pravý ocas, kterým již neprochází trubice. mají v průběhu zárodečného vývoje párové žaberní štěrbiny, která vznik proděravěním hltanu. jsou odvozovány od vymřelých živočichů příbuzným polostrunatcům. se vyvinuli v moři, neboť zkameněliny nejstarších strunatců nacházíme v mořských usazeninách.

do kmene strunatců nepatří. obratlovci. bezlebeční. žaludovci. pláštěnci.

pláštěnci. jsou jediní strunatci s otevřenou cévní soustavou. mají uzavřenou cévní soustavu. zahrňují sumky a salpy. se rozmnožují poze nepohlavně - pučením. pohlavní i nepohlavní rozmnož. nepatří mezi strunatci,protože nemají strunu.

kopinatec plžovitý. žije v jezerech Evropy. žije v mořích s písčitým dnem. je evolučně významný, protože má společné znaky se nižšími strunatci a obratlovci. je představitel skupiny, který se dáll nevyvíjela. má věechny základní znaky strunatců. má nervovou trubici probíhající po celé délce těla nad chordou a v přední části těla i primitivní mozkový oddíl.

nervová soustava kopinatce. gangliová. gangliová žebříčkovitého typu. rozptýlená. trubicovitá.

obratlovci. mají vyvinutou vnitřní kostru, jenž základem je páteř, složená z chrupavčitých nebo kostěných obratlů. mají jednovrstevnou pokožku. zahrňují bezčelistnatce a čelistnatce. zahrňují poue čelistnatce. čelistnatci mají čelisti, jejichž základem se stal 1. žaberní oblouk.

larva mihulí. mihula. minoha.

heterocerkní ocasní ploutev. kopinatci. žraloci. latimérie. jeseteří. kostnaté ryby.

šupiny žraloků. plakoidní bez dentinu. plakoidní s dentinem. genoidní. cykloidní.

paryby - chondrichthyes. žraloci,rejnoci,chiméry. žraloci, jeseteři a kostlíni. druhy s chrupavčitou vnitřní kostrou. druhy s heterocerkní ocasní ploutví. DRUHY POMĚRNĚ MALÉ.

TŘÍDA RYBY. je druhově nejpočernější třídou obratlocvů. se začala vyvájet v liniích od devonu. se začala vyvíjet ve slakých vodách. zahrňuje příslušníky s kostěnými šupinaami. začala se vyvíjet koncem druhohor. začala se vyvájet vylučně v mořské vodě.

ploutve. párové. nepárové.

nápadně vysokou hřbetní ploutev. vranka. pstruh. úhoř. lipan. mník.

plynový měchýř. vznikl vychlípeninou hřbetní strany části trávící trubice. je přídatný dýchací orgán. má hydrostatickou funkci. vznikl vychlípením břišní strany střeva. může přenášet vibrace přes weberovo ústrojí.

chrupavčité ryby - chondrostein. jeseter, vyza. losos, cejn. jehla, koljuška.

jeseteři. patří k rybám kostnatým. mají chrupavčitou vnitřní kostru. nesouměrná ocasní poutev. vytírají se v k,moř hlubinách. rozmnož ve sladkých vodách. několik řad kostěných štítů.

kostnaté ryby - teleostei. mají ocasní ploutev s vnější symetrií- homocerkní. mají ocasní ploutev nesouměrnou - heterocerkní. mají plynový měchýř, který někdy pouze druhotně chybí. morfologicky i ekologicky mnohotvární. tělo kryto ganoidní šupinou. hlava prodloužena v rypec-rostrum.

koníček mořský a jehla mořská. máloostní. ostnoploutví. bezostní. měkkoploutví. lalůčkožábří.

bezostní. losos, sleď, štika. karas, candát,piskoř.

máloostní. kapr,plotice,lín. hlavatka, pstruh, makrela.

ostnoploutví. okoun, tuňák, rájovec. amur, cejn, sumec.

požerákové zuby. paryby. úhoři. kapři. bahnící.

lososovité ryby se vytíraj. horních úsecích čistých tekoucích vid. ústích velkých řek. mořských mělčinách. v brakické zoně.

samice hořavky duhové. klade jikry pomocí kladélka do plášťové dutiny škeblí a velevrubů. staví pro své potomstvo kulovité hnízdi z rostlinných zbytků. klade jikry do kožních vaků samců. inkubuje a ukrývá oplodněné jikry v dutině ústní.

latimérie podivná. v mořských hlubinách. v hlubokých horských jezerech Afriky. v mělkých mořských zátokách. jako endemit v jezeře Bajkal.

obojživelníc. mají stálou teplotu těla. zaujímají přechodné postavení mezi vodními a suchozemskými obratlovci. žíjí ve slaných i sladkých vodách. pouze ve sladkých vodách. larvální stadium. mají venozni srdce podobně jako ryby.

krční oddíl páteře obojživelníků. 1 obratel. 7 obratlů. 10-14 obratlů. 3 obratly.

larvy žab (pulci) přijímají kyslík (kromě částečného kožního dýchaní). pouze vnitřními žábrami. pouze vnějšími žábrami. pomocí plicního vaku. krátce po vylíhnutí vnějšími žábrami , pak vnitřními.

u nás se nevyskytuje obojživelník. čolek horský. macarát jeskynní. červor vodní. blatnice skvrniitá. skokan ostronohý.

plazi. jsou první třídou obratlovců, u nichž se vyvinuly zárodečné (plodové obaly). jsou výchozí skupinou pro vznik ptáků i savců. jsou třídou živočichů u nichž se poprvé objevila druhotná kůra mozku. mají v krční páteři už nosič a čepovec. vyvynuli se z uhořovitých.

plazi u nás. želva zelenavá. užovka podplanatá. užovka hladká. ještěrka živorodá. užovka stromová. krátkonožka evropská.

krokodýlové. msjí zuby ukotveny v čelistních jamkách. mají řadu progresivních znaků. patří k nejprimitivnějším zástupcům plazů. dožívají se max 10 let. dožívají se až 100let. mají čtyřdílné srdve neboť komora je rozdělena na 2.

hadi. jedovatí. nejedovatí.

svrchní tenká pokožka hadů je. suchá a zrohovatělá. pokryta šupinami. periodicky vyměňována vcelku. periodicky vyměňována po částech. pokryta vrsvou slizu.

ptáci. se vyvinuli z primitivních hmyzožravců, co se pžizpůsobili letu. vývojové pokračování druhohorních plazů. přední končetiny přeměněny v křídla. velké množství kožních žláz a kostrční žlázu. mají vyvinuutou pouze kostrční žlázu. epidermální šupiny přeměněny v peří.

ptačíí peří. roste po celém těle. roste v pruzích zvaných pernice. neroste mezi pernicemi, tam jsou holá místa nažiny. roste rovnoměrně na hřbetní straně ,pernice a nažiny poze na břišní straně.

nidikolní KRMIVÁ mláďata. hrabaví. pěvci. vrubozobí. tučňáci. dravci. soby.

nidikolní - nikdy kolem nechodí a nehledají si samotné papu. hrdlička. káně. čírka. kukačka. koroptev. pštros. čáp černý. čáp bílý.

tažný pták. brhlík, lejsek. žluna, rorýs. lejsek, rorýs. sýkora, hrdlička.

mezu pěvce nepatří. žluna. krkavec. špaček. havran. žluva.

vrubozobý. labuť, kajka, čírka. rajka, albatros, potápka.

bránice našich ptáků. napomáhá dýchání. uplatňuje se při zpěvu. není vyvinuta. zpevňuje hrudní koš.

savci. mají bránici k rozdělení hrudní a břišní dutiny. trvalý tělesný růst. stálá tělesná teplolta. červené krvniky s jádry. mléčné žlázy kožního původu. vymizení propojení hemisféry koncového mozku.

srst savců. tvořena rohovitými chlupy epidermálního původu. má i kostěné útvary , např ostny dikobraza a ježka. podstata (jemné ochlupení) a pesíky (zevní krycí chlupy). má i specializované typy chlupů, např hmatové (sinusové). nikdy se nemění a nepřebarvuje.

ptakořitní - zbytek některé z původních druhohorních savčích linií. přítomnost placenty. krkavčí kost v lopatkovitém pásmu. dokonalá termoregulace. omezená termoregulace. 7 krčních obratlů. bezjaderné erytrocyty.

vačnatci. pohlavní ústrojí samic má 2 vagíny. samci mají rozeklaný penis. většina recentních je v austrálii i v jižní americe někteří. mláďata se rodí velmi vyspělá. dokonale vyvinuta plaenta.

hlodavci. jediný pár řezáků v každé čelisti. špičáky přeměněny v hlodáky. nejpočetnější řád savců. dožívají se cca 20 let. rozšířeni hlavně v australii. přezost shodná s primáty.

mezi hlodavce NEPATŘÍ. lumík. křeček. svišt. zajíc. dikobraz. jezevec.

primáti. jsou masožravci. jsou býložravci nebo všežravci. vývojově navazují na nejstarší hmyzožravce. původně se přizpůsobili životu na stroech. poměrně slabý čich, hlavní smysl zrak. vývojově navazují na nejvyvynutější klokanovité.

úzkonosé opice obývají. afrika a asie. jižní amerika. pouze madagaskar. střední a jižn amerika. jižní ameriku a afriku.

do řádu letounů nepatří. vrápenec, netopýr, letoun. létavka, letucha, kaloň.

parohy jsou. charakteristickým znakem všech přezvýkacvů. kostěným útvarem, který narůstá na čelní kosti. během růstu kryty osrstěnou kůží a vyživovány kožními cévami. rohovitý úrvar, který se každoročně obnovuje.

neotinie. schopnost rozmnož v larválním stádiu. albinismus u jedince v tmavém prostředí. zahnízdění oplozeného vajíčka ve sliznici dělohy. nenápadné ochranné zbarvení samic.

střední ucho poprvé ve fylogenezi u. pláštěnců. ryb. ptáků. obojživelníků.

pohlavní dimorfismus je výrazný u. tetřev hlušec. jezevec lesní. bažant obecný. kapr. čolek. jelen eropský.

zárodečný obal alantois. má fci dýchací a vylučovaví. vyskytuje se u plazů, ptáků a savců. uzavírá zárodek a nahrazuje vodníprostředí. pouze u plazu. pouze u ptáků a savců.

číst sluchového orgánu, společná po ryby ptáky a savce. polokruhovité kanálky. zvukovod. eustachova trubive. dokonale vyvinutý hlemýžď.

která je správne- původ tkání a oragánů ?. ektoderm pokožka mezoderm játra entoderm srdce. ektoderm nervovka mezoderm tlusté střevo entoderm plíce. ektoderm kůže mezoderm kosti entoderm ledviny. ektoderm nervovka mezoderm krev entoderm plíce.

výchozí vývojovou linií vedouc ke vzniku placentálních savců. hmyzožravci. vačnatci. hlodavci. fosilní formy šelm.

náš nějvětší hmyzozžravec. krtek. ježek západní. vydra říční. jezevec lesní.

složené oko. nemají žádní savci. šelmy. letouni. hmyzožravci.

sudokopytnící našlapují na. 2. a 3. prst. 2. a 4. prst. 1. a 2. prst. 3. a 4. prst.

lichokopytníci mají. 1 nebo 3 prsty. 3 prsty. 1 prst. 3 prsty na předních a 4 na zadních.

hlasové ústrojí savců. v hrtanu. v hltanu. na epiglotis. v hrtanu nebo v jícnu.

mula. oslí hřebec a koňská klisna. koňsky hřebec a oslí klisna. mezka a koňské klisny. mezka a oslí klisny.

obratlovci. mnohobuněční živočichové , 3 zárodečné listy ekto, ento a mezoblast. jedn a více buněční živočichové , 3 zárodečné listy ekto, ento a mezoblast. mnohobuněční živočichové , 2 zárodečné listy ekto, ento a mezoblast. mnohobuněční živočichové , 3 zárodečné listy ekto, endo a mezoblast.

druhoústí. uzavření prvoúst v zárodečném vývoji, prolomení na opačném konci těla. uzavření prvoúst v zárodečném vývoji, prolomení vedle sebe. otevření prvoúst v zárodečném vývoji, prolomení na opačném konci těla. otevření druhoúst v zárodečném vývoji, prolomení na opačném konci těla.

na místě prvoúst vznikl u obratlovců. řitní otvor. kloaka. vyhlípenina hltanu. vyvrhovací otvor.

přední oddíl trávící trubice - hltan. se žaberními štěrbinami, které u primárně vodních i v dospělosti a u suchozemských v ontogenezi - později zarůstají. se žaberními štěrbinami, které u primárně vodních i v dospělosti a u suchozemských v ontogenezi - později se mění v krční páteř. se žaberními lupínky, které u primárně vodních jen v dospělosti a u suchozemských v ontogenezi - později zarůstají.

obratlovci. Náhrada chordy páteří z obratlů. Náhrada chordy chrupavčitou destičkou. Náhrada chordy nervovou trubicí. Náhrada chordy žeberními oblouky.

STRUNATCI : uzavřená cévní soustava se srdcem + hemoglobin v erytrocytech. Uzavřená cévní soustava se srdcem + hemoglobin v erytrocytech. Uzavřená cévní soustava bez srdce + myoglobin v buňkách. Uzavřená cévní soustava se srdcem + chlorofyl v cytoplazmě. Uzavřená cévní soustava bez srdce + hemocyanin v hemolymfě.

šupiny : plakoidní. kosmoidní. ganoidní. leptoidní. * cykloidní. * ktenoidní.

lebka. akinetická. kinetická.

lebky. amfistyie. hyostylie. autostylie.

lebka. paryby. ryby. obojživelníci. plazi. ptáci. savci.

srdce. paryby. ryby. oboj. plazi. ptáci. savci.

vylučovací soustava. močový měchýř. opistonefros. holonefros. metanefros. pronefros.

vajíčka dle žloutku. oligolecitální. mezolecitální. polyecitální.

vajíčka dle rozložení žloutku v cytoplazmě. izolecitální. telolecitální. extrémně telolecitální.

Kdy vymřeli dinosauři: Křída. Jura. Trias. Perm.

Mezi naše vodní žáby patří?. skokan zelený, skřehotavý a krátkonohý. skokan hnědý, štíhlý a skřehotaví. ropucha obecná, zelená, krátkonohá.

Hibernace: plch. jelen. veverka.

Ptáci mají: vole a žláznatý žaludek. 1 žaludek.

hydrostaticky organ u paprskoploutvých ryb: Plynový měchýř. Slepé střevo. Ploutvová lebka.

Sekodontní chrup: tento chrup umožňuje potravu trhat ale ne žvýkat. bunodontní. hypsodontní (kůň, ovce, zajíc, aj.). seledontní (přežvýkavci).

Největší žijící obojživelník: velemlok čínský. dvojzubec skvrnitý. Axolotl. velemlok japonský.

Jaké obratle mají ptáci: Heterocélní. Amficoelické. Procoelické. Platycoelické.

Kteří plazi žili v juře?. Dinosauři. Krokodýli. Archosauri. Varanopseidé.

Jaký druh obojživelníku žije v čr: čolek horský X mlok skvrnitý. axelot.

Minimální zárodečný vývoj: oligolecitální. alecitální. polyecitální.

U plazů se poprvé objevují: zárodečné obaly. zárodečné obaly. metanefros. kloaka.

Mihule jsou na rozdíl od sliznatek: anadromní. anadromní. katadromní.

Který pták žije v dutinách stromů?. Špaček obecný. Vlaštovka obecná. Straka obecná.

Z čeho vzniklo peří ptáků a k čemu bylo určené?. Přestavbou rybí šupiny, tepelná izolace a umožňuje létání, rohovitý derivát kůže. Přestavbou rybí šupiny, chrání tělo a zlepšuje plavání. Přestavbou rybí šupiny, poskytuje tepelnou izolaci a vytváří ochrannou vrstvu. Mokříny a bahno, slouží jako kamufláž a reguluje teplotu těla.

Vláskové buňky v postranní čáře: Citlivé ke změnám tlaku vodního prostředí. Detekují magnetické pole Země. Slouží k regulaci hladiny minerálů v těle. Sousedí s orgánem vyvážení vodních živočichů.

Volné ploutve paprskoploutvích ryb jsou tvořeny: Radiália a lepidotrichia. Vnitřními kostmi a chrupavkou. Vápenatými destičkami a svalovou tkání. Hřbetními ploutvemi a ocasem.

Rýhování vajíček ptáků?. Diskoidální. Polovinou celkového množství bílkovin. Množstvím vody v bílku. Složením z podélných a průřezových skupin.

Počet polokružných chodeb u sliznatek: 1 chodba. 2 chodby. 4 polokružné chodby. 2 polokružné chodby.

Mezoderm obratlovců se podílí: pouze na vývoji orgánů mezodermálního původu. na vývoj orgánů, které pocházejí ze všech tří zárodečných listů. na vývoji orgánů ektodermáního a mezodermálního původu. na vývoji orgánů mezodermálného a entodermálního původu.

Jaké obratle mají paryby?. amficélní. opistocelní. procelní.

Příčnoústí mají: Velký žaludek, střevo se spirální řasou. Trubicovitý žaludek a střevo s hladkým povrchem. Srdce s jednou komorou a krevní řečiště.

Příčnoústí jsou: vejcorodí, vejcoživorodí, živorodí. vejcoživorodí a živorodí. vejcorodí a vejcoživorodí. vejcorodí.

Entoderm plazů a ptáků vzniká: invaginací. pouze delaminací. imigrací a delaminací. pouze imigrací.

Paryby: se vyskytují ve sladkých i slaných vodách (někdy euryhalinní). pouze ve slané vodě.

Jařmové oblouky chybí: krtkovití. rejskovití. hrabošovití. netopýři/.

Nejbližší příbuzný hadům: ještěrka. krokodýl. leguán. slepýš.

Proudový orgán: slouží k vnímání vlnění vody, rozdílu vodního toku a rozeznávání překážek. slouží k vnímání vlnění vody.

Veslonozí: kachna/. kormorán. lyska. potápka.

mezi ocasaté obojživelníky NEpatří: macarát. mlok. ještěrka. čolek.

Vývojově nejbližší člověku: lenochod. plch. delfín. kapustňák.

Derivát škáry: rybí šupina. chlup. krunýř. kožní žlázy.

Mezodermálního původu je: ptačí pero. plazí šupina. rybí šupina. savčí chlup.

Který není pěvec: drozd. havran. krutihlav. sýkora.

Kdo má párové plicní vaky: Chondrostei. Cladistia. Teleostei. Actinopterygii.

Všichni savci pouze z jedné ze 4 hlavních skupin placentálů: Veverka, lemur, člověk, zajíc. Slon, daman, kapustňák, bércoun. Gibon, tana, letucha, netopýr. Netopýr, kůň, luskoun, pes.

Utajené oplození: zajícovci. netopýři. hlodavci. hmyzožravci.

PRAVDA: sliznatky nemají obratle. mihule nemají obratle. sliznatky nemají lebku. mihule nemají lebku.

Ktenoidní šupiny mají: okounovití. lososovití. kaprovití. sumcovití.

Co nemají ptáci?. furcula. crista sterni. processi uncinati. glochidium.

Kdo má kosmoidní šupiny?. chondrostei. sarcopterygii. actinopterigii. Teleostei.

Kdo může dýchat plynovým měchýřem?. kostlíni a kaprouni. dvojdyšní a jeseteři.

Kam nepatří člověk?. Sarcopterygii. Primates. Diapsida. Earchontoglires.

Co mají larvy pláštěnců navíc od dospělých?. Chorda. nic.