sociální psychologie

Lidé se sdružují s cílem uspokojení svých potřeb a vyhli se nepohodlí.

lidé se sdružují kvůli uchvácení moci a vytvoření koalice.

lidé se sdružují protože potřebují pozitivní vztahy.

lidé se navzájem napodobují, např. nižší třída napodobuje vyšší, vliv referenční skupiny apod.

ztráta vlastní autocenzury, ovlivňování ostatními, spojeno s hypnózou.

Dva autoři spojeni se vznikem SP.

Napsal psychologii národů.

vyřešení krize SP v roce.

Evropská větev je zaměřená na.

USA větev je zaměřená na.

Zjišťuje vztahy a postoje v malé skupině, autorem Moreno.

součást Já, které souvisí s pozorností a pamětí.

chováme se podle toho, jak na nás nahlížejí ostatní.

self-picture/image/schema a concept jsou části ___ složky sebesystému, ukazují jak na sebe nahlížím.

já jse paměťová složka tvořena souborem schémat, které tvoří filtr pro věci, které jsou pro nás relevantní (teorie).

já není jednoznačné, máme několik typů, vždy se projeví jiné v rámci toho, v jaké situaci jsme (já s rodinou, já s kamarády) (teorie).

složka kognitivního sebesystému, která zahrnuje zbytek, jde tu o to 'kdo jsem', jakou mám sociální identitu, osobnost, hodnocení o sobě, globální sebehodnocení apod.

self-evaluation/worth/esteem jsou ___ složkou sebesystému, udávají vztah k sobě.

teorie zabývající se velkými diskrepancemi mezi aktuálním a ideálním případně aktuálním a požadovaným já. Autorem Higgins.

označuje adekvátní sebepojetí, máme tendenci mírně se nadhodnocovat.

podporuje vlastní sebehodnocení, je to snaha nahlížet na sebe jako pozitivního efektivního činitele.

self-presentation/eficaccy/monitoring jsou ____ součástí sebesystému, jde o projevování já.

patří zde strategie zavděčení, zastrašení, sebepovyšování, příkladnosti a pochybného chování, případně sebemonitoring. jde o strategie _____.

typ informací, které si hůře pamatujeme, nezapadají do našich schémat.

informace, které si lépe pamatujeme.

posuzovatel doplňuje informace o druhém a snaží se podle toho určit rysy daného člověka.

chyba sociální percepce, kdy dáváme až moc na první dojem.

posuzujeme výsledky podle toho, jak se nám podaří vybavit si dané informace ohledně situace. typ mentální zkratky.

posuzujeme věci kolem nás podle toho, do jakého schématu podle nás zapadají dle nějakých charakteristik, typ mentální zkratky.

můžu dojít dle prezentace k různým výsledkům ikdyž by měly být stejné, např. 1×2×3 bude méně než 3×2×1), typ mentální zkratky.

hodnocení události na základě toho, jak moc si situaci dokážu představit.

lidé jako laici ve vědě, snaží se popsat příčinu daného jevu a tím ho lépe odhadnout.

teorie atribuce vycházející z heidera. krom externí a interní přidávají stabilitu a kontrolovatelnost.

jones a davis, máme 3 faktory, které ovlivňují to jak usuzujeme příčinu - jestli se to vztahuje k našemu pohodlí, jestli byl ovlivněn i někdo jiný a jestli se to vymyká schématu nějaké role.

posuzujeme událost na základě minulých zkušeností, usuzujeme na konsensus, charakterističnost a konzistentnost (většinou ale jen konsensus). autor kelley.

přisuzujeme chyby dispozičním faktorům jedince místo situačním okolnostem.

pokud posuzujeme druhé, uvádíme dispoziční faktory a pokud sebe, tak situační faktory.

chování si odůvodním tak, že by to udělal každý.

úspěch přikládám dispozicím, neúspěch situaci.

autor locus of control.

depresivní a optimistický atribuční styl, naučená bezmocnost/naučený optimismus.

3 pozitivní iluze, které se vyskytují u zdravého jedince - sebenadhodnocování, nadhodnocování toho, že můžeme ontrolovat věci v životě, vidina dobré budoucnosti.

generalizované očekávání kladného průběhu a výsledku.

naučený atribuční pozitivní styl.

ladí s konceptem dispozičního optimismu a optimismu jako explanačního stylu.

strategie, kdy lidé očekávají málo, protože už úspěch zažili.

bowlby a ainsworthová.

odmítavá, hyperprotektivní, perfekcionalistická, submisivní a nejednoznačná.

identita jako výsledek sociálního působení, krize identity v adolescenci --> boj mezi egem a superegem (mělo by vyhrát ego).

stanovuje vývoj identity na základě závazku a krize. určuje 4 stádia - difuze rolí (X,X), předčasné uzavření (A,X), moratorium (X,A) a dosažení identity (A,A).

aspekty našeho já jsou sociální povahy, máme mnoho identit pro každou roli, kterou hrajeme.

máme osobní a skupinovou identitu, snaha udržet obě sebehodnocení vysoké.

určujícím znakem identity je jazyk, abychom se mohli stát členy skupiny musíme umět její jazyk.

neexistuje sama o sobě, je to výsledek aktivních procesů a výsledků sebedefinování.

skupina, která má nějaké společné cíle, hierarchii a pod., ovlivňuje vývoj člověka a socializaci, existuje zde vědomí My, schází se opakovaně a jednotliví členové se znají a komunikují spolu.

útvar, který nemá všechny požadované vlastnosti malé sociální skupiny, ale sociální skupinou se můžou stát po navázání interakce.

rodina, partnerské vztahy, jsou nejtěsnější, velký vliv na jedince, častá komunikace se všemi členy, neformální vztahy. ____ skupina.

skupina více lidí, vznik na základě určitého kritéria, často není možnost komunikovat se všemi, vznikají komunikační kanály, vztahy formální. ____ skupina.

struktura daná z venku, můžou vznikat i bližší vazby. ____ skupina.

struktura daná zevnitř, ____ skupina.

patříme do ní, může být buď otevřená, uzavřená nebo se vstupním rituálem. opakem je nečlenská.

skupina, do které bychom chtěli patřit, vztahujeme se k ní.

fáze vzniku malé sociální skupiny.

skupina chce něco tvořit, dodržovat tradice apod. prvek skupinové dynamiky, lepší je ztotožnění s nimi, to vede k lepší efektivitě.

prvek skupinové dynamiky, to co skupina uznává jako vhodné chování, porušení vede k potrestání.

prvek skupinové dynamiky, napětí, které zvyšuje nespokojenost s členstvím v dané skupině, pokud se vyřeší, přináší změnu.

pevné přátelské vztahy, prvek dynamiky skupiny.

prvek sociální dynamiky, určujeme zde sociální status a roli.

styl vedení, skupina je závislá na vůdci, který je stále ve středu. častá nespokojenost, pevná hierarchie. nadprůměrná produktivita, ale nízká kvalita.

styl vedení, vůdce je jen na okraji, velká volnost práce, malá výkonost.

styl vedení, vzájemný respekt, možnost diskuze, produktivita průměrná, ale dlouhodobě kvalitní. kompetence je rozdělená mezi členy.

usnadnění výkonu při sledování dalšími osobami, Tripplet.

zhoršení výkonu při dohledu dalších, objevuje se u náročnějších úkolů.

skupina má nižší produktivitu než součet jednotlivých sil pracujících, člověk si ve skupině nechá trochu ulevit, aby se nepředřel, pokud nemůžeme zjistit, jaký by jinak podal výkon a jestli nevidíme kdo udělal jakou práci.

le Bon, popisuje, že je ___ vlivem anonymity impulzivní.

zkoumal vliv anonymity a sociálních rolí, množství elektrošoků v závislosti na různých převlecích a stanfordský vězeňský experiment.

věnoval se deindividuaci v rámci davu, popisuje že anonymita zvyšuje aktivaci zaměřenou na vnější prostředí a snižuje se sebeuvědomění, což vede k deindividuaci a následnému impulzivnímu agresivnímu chování.

názor členů určité skupiny je ještě vyhrocenější po diskuzi, buď se chce srovnat s lidmi, kterým se chce zavděčit nebo nalézá v diskuzi nové argumenty, které ho ještě ubezpečí v jeho názoru.

tvrdí, že davové chování má cenu zkoumat.

tvrdí, že davové chování není třeba zkoumat.

aktivní velké skupiny se dělí na.

pasivní velká sociální skupina.

zhušťování v rámci davu, pocit ztísněnosti.

přetížení informacemi nebo podněty.

ohraničení svobody v pohybu vede ke ztrátě osobní kontroly.

Popsal 4 dimenze kultury - vzdálenost od moci, individualismusXkolektivismus, femininitaXmaskulinita a vyhýbání se nejistotě.

Adorno vytvořil pojem.

kontinuum mezilidských vztahů.

stupnice sociální vzdálenosti od Bogarda.

doslovný smysl řečené věci.

zamýšlený význam řečené věci.

komunikační axiomy - nemožnost neokunikovat, obsahová a vztahová rovina, fázování sledu událostí, digitální a analogická komunikace a komunikační vztahy.

Konvenční, konverzační, operativní a intimní ____ styl.

osoba každého zahrnuje rodiče (kritického a pečujícího), dospělého a dítě (adaptované a spontánní). Dále rozlišuje komunikační transakce - komplementární, zkříženou a skrytou. lidé mají 3 základní potřeby - struktury, zpětné vazby a znalost svého postavení vůči ostatním.

dynamické sebeprosazovací chování, které nepoužívá agresi.

3P asertivity.

5 doporučení v rámci asertivní komunikace (feeling talk, facial talk, umění říct ne a já, přijímání pochval).

stálé opakování jednoho požadavku, asertivní technika.

asertivní technika, nechat druhého říct vše a nijak mu do toho nevstupovat.

asertivní technika, použití negativních informací pro zpětnou vazbu.

snaha změnit něčí postoj, jak zdroj, sdělení tak přijímač mohou mít určité vlastnosti, které ulehčují přesvědčení.

potřeba navazovat pozitivní vztahy s ostatními, slouží k emocionální, praktické a informační podpoře, sociálnímu srovnání.

afiliace je snaha o srovnání s ostatními (srovnáváme se stejnými, horšími nebo lepšími).

reálná blízkost dvou osob je důležitým ukazatelem u tvorby vztahu.

pokud objekt vidíme několikrát, zvyšuje se naše afiliace.

opírá se o teorii sociálního srovnání, rozlišuje dál princip minimaxu a princip rovnosti, atraktivita se zvyšuje když nám druhý poskytuje pozitivní emocionální reakce.

3 dimenze - závazek, intimita, vášeň.

popsal druhy lásky podle krásné literatury - vášnívá, kamarádská, hravá, volná, altruistická, pragmatická.

model popisující faktory posilující oddanost ve vztahu - vysoká spokojenost, nízká úroveň alternativ, závazky.

teorie prosociálního chování, kdy prosociální akty měníme za dobrý pocit.

teorie prosociálního chování, kde vezmeme normu a zvnitřníme ji tak, že akty pomoci pak vychází z našeho vlastního přesvědčení, může být reciproční nebo sociální odpovědnost.

teorie prosociálního chování, která tvrdí, že prosociální akty vychází z empatie a my chceme buď utišit nepříjemné pocity u sebe (egoistická) nebo u druhého (altruistická).

tendence chovat se k určitým objektům pozitivně nebo negativně.