Společný základ SZZ otázky 2
![]() |
![]() |
![]() |
Title of test:![]() Společný základ SZZ otázky 2 Description: testové otázky k SZZ ze SZ 2 |




New Comment |
---|
NO RECORDS |
Proces, při kterém se jedinec stává jedinečnou osobností se označuje jako: a) Socializace. b) Individualizace. c) Sapientace. d) Humanizace. Hra, při které žáci přebírají určitou sociální roli a na základě svých zkušeností se snaží vytvořit nejtypičtější chování dané postavy se nazývá: a) Alterace. b) Hra v situaci. c) Simulace. d) Charakterizace. Co patří mezi základní kompetence třídního učitele: a) Kompetence hudební. b) Kompetence mediální. c) Kompetence výtvarná. d) Kompetence komunikační. Která z disciplín speciální pedagogiky se zabývá poruchami chování?. a) oftalmologie. b) etopedie. c) surdopedie. d) logopedie. který člen nepatří do základní rodiny: otec. dcera. babička. syn. učitel diskutuje se žáky na téma, jak by se měl chovat žák k učiteli, učitel k žákovi a žáci k sobě navzájem. Žáci přitom sami formulují zásady, kterými by se toto chování mělo řídit. Nejdůležitější zásady sepíší. Tento seznam se nazývá: charta třídy. školní řád. řád třády. třídní ústava. projekt zabývající se podporou zdraví na českých školách se nazývá: a) výchova ke zdraví. b) zdravotní škola. c) škola se zdravotní průpravou. d) zdravá škola. hlavní podmínka účinnosti situačně pojaté výchovy spočívá v tom, že: a) jedinec nespojuje své jáství a vnější významností situace. b) situace je pro jedince nedůvěryhodná. c) jedinec spojuje své jáství a významností situace. d) situace je pro jedince snadná. Autorita, která je vynucená, mocenská a direktivní se označuje jako: a) Neformální. b) Formální. c) Osobní. d) Přirozená. v čem spočívá humanizující způsob výchovy k hodnotám: a) hodnoty se nedají předávat. b) priorita v lidství před ostatními hodnotami. c) hodnoty jsou podávány jako jednoznačné a nutně přijímané. d) základní hodnota je svoboda individua. který z následujících znaků nepatří mezi znaky tzv. otevřeného vyučování?. a) Je ustanoven týdenní plán práce a úkolů, který se má splnit. b) Celý prostor třídy se stává volným učebním prostorem. c) Nebere se zřetel na různé učební styly žáků. d) Je možný volný pohyb po třídě. Zdravá škola je: a) alternativní škola. b) odborná zdravotnická škola. c) projekt, který se postupně dostává do prostředí škol v ČR. d) projekt, ke kterému se hlásí většina škol v ČR. Jestli učitel vytváří hry a situace jejichž smyslem je zábava v kombinaci s poznáním (získáním nové informace) pak říkáme, že se jedná o aktivity a hry, které označujeme pojmem: a) Biotainment. b) Enterntainment. c) Infotainment. d) Edutainment. Pravidla ve hře jsou důležitá z několika důvodů: vyberte nesprávné tvrzení. a) Popisují chování jednotlivých postav, které mají často svoji „roli“. b) Umožňují pouze takové chování, které je v reálném světě vždy žádoucí a mravné. c) Vytváří fyzické nebo psychické překážky, které je třeba překonávat. d) Někdy umožňují projev takového chování, které by v reálném světě bylo považování za nemravné nebo krajně nežádoucí. Žákovskou rezistenci definujeme jako: a) Přizpůsobení se převažujícím či dominantním názorům, požadavkům, normám skupiny či společnosti, v níž člověk žije, a potlačení projevů vlastních. b) Oddělování, odlučování či vylučování jednotlivých žáků či skupin žáků. c) Rozlišování žáků na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. d) Opoziční akt k němu, s čím jedinec nebo skupina nesouhlasí. Jako jedna z příčin žákovské rezistence ve škole není uváděna: a) Snaha o zachování minoritní identity žáků. b) Reprodukce sociálních nerovnosti ve škole. c) Odlišnost sociokulturního prostředí učitele a žáků. d) Lenost žáků. Zdánlivé přijetí školních norem žáky, jichž však žáci využívají k naplňování vlastních cílů (např. žáci vyžadují další výklad učitele z důvodu, aby odvrátili hrozící zkoušení) Woods označuje jako: a) Konformitu. b) Kolonizaci. c) Rebelii. d) Nesmiřitelnosti. Vizuální gramotnost využíváme v případě, že analyzujeme: a) Zprávy ze sociální sítě jako zdroj informací. b) Věrohodnost nabízených textových sdělení. c) Vliv uměleckého díla na edukanta. d) Průnik obrazu do mediálního sdělení. Allport (1954) stanovil 5 stupňů vývoje etnických předsudků. Vyberte položku, která do uvedeného výčtu nepatří: a) Vyhlazování. b) Vzdělávání a indoktrinace. c) Očerňování a izolace. d) Diskriminace a tělesné napadání. Jestliže dojde k zafixování určitého vztahu k okolnímu světu (lidem, hodnotám, věcem apod.) a to bez ohledu na jeho reálnou znalost, např. jen podle toho zda-li se nám líbí nebo nelíbí, na základě toho jakou emoci v nás vyvolá a podobně, pak mluvíme o vytvoření. a) Předtuchy. b) Předsudku. c) Apatie. d) Postoje. Mezi základní pojmy Marie Montessori nepatří: a) Absorbující duch. b) Školní společenství. c) Ruka je nástrojem ducha. d) Polarizace pozornosti. Cílem divadla utlačovaných je: a) Podpořit porozumění společenským příčinám a následkům útlaku, i když se na první dojem mohou zdát jako individuální problém. b) Kritizovat realitu. c) Zaměřit se na řešení individuálního problému člověka. d) Ztvárnit realitu. Axiologie se ve své podstatě zabývá: a) Aktivizací sociálně znevýhodněných skupin. b) Socializací jedince. c) Komunikací ve výchově. d) Výchovou k hodnotám. Mezi duševní hodnoty podle Kučerové neřadíme: a) Lidskou osobnost. b) Hledání smyslu života. c) Komunikaci. d) Sebereflexi. Sociální znevýhodnění vymezuje školský zákon č. 561/2004 Sb. Takto: a) Zákon považuje za soc. znevýhodněné osoby, které dosahují nižších příjmů, než je celostátní průměr. b) Jedná se o rodiny a žáky, kteří dosahují příliš vysokého vzdělání. c) Rodinné prostředí se sociálně-kulturním postavením. d) Aktuálně školský zákon sociální znevýhodnění nevymezuje. Definici: „učební obsahy, které by měl žák za určité období zpracovat, zvládnout nebo se v nich jinak orientovat“ odpovídá pojem: a) Epocha. b) Polarizace pozornosti. c) Elipsa. d) Pensum. Pojmy „antroposofie, epocha a eurytmie“ jsou svázány s: a) Daltonským plánem. b) Montessori pedagogikou. c) Moderní pracovní školou Celestina Freineta. d) Waldorfskou pedagogikou. Základním principem reformní pedagogiky není: a) Princip pedeutocentrického řízení. b) Princip diferenciace. c) Princip individualizace. d) Princip samostatnosti a aktivity. Mezi základní principy pedagogiky Montessori nepatří: a) Polarizace osobnosti. b) Vytvoření učebního plánu z člověka samotného. c) Respektování senzitivních fází. d) Věkově smíšené skupiny. Koncept celoživotního učení vnímá učení jako: a) Uvědomovaný a reflektovaný proces, který probíhá v průběhu celého života. b) Nástroj, skrze který může společnost využívat a kontrolovat jedince. c) Institucionalizovaný a plánovaný proces učení v průběhu celého života. d) Model vzdělávání zaměřený na formativní období lidského života, které je omezené dosáhnutím sociální dospělosti. Koncept celoživotní zaměstnatelností stojí především na: a) Vzdělávání v průběhu celého života, které pomáhá jedinci udržovat ekonomickou konkurenceschopnost. b) Řádném absolvování formálního vzdělávání ve školských zařízení. c) Znalosti jednotlivých druhů profesí a náplně jejich práce. d) Rozdělení trhu práce na sféry zemědělství, průmyslu, výroby a služeb. V díle M. F. Quintiliána se setkáváme s hrou prostřednictvím, které chce své žáky zejména vzdělávat. Jestliže převládá rozvoj vlastního kurikula prostřednictvím her, pak mluvíme, že hra má zejména funkci: a) Zábavnou. b) Společenskou. c) Didaktickou. d) Vojenskou a etickou. Příkladem desegregované školní třídy je třída, ve které se vzdělávají: a) Romští žáci spolu s žáky z majority. b) Téměř výhradně žáci-migranti. c) Téměř výhradně romští žáci. d) Téměř výhradně žáci-cizinci. Hlavním cílem celoživotního učení jsou: a) Podpora aktivního stáří a výuky na Univerzitách třetího věku. b) Podpora výuky předmětu Výchova k volbě povolání v MŠ a na ZŠ. c) Podpora aktivního občanství a podpora zaměstnatelnosti. d) Podpora neformálního učení oproti formálnímu. Učitel klade žákům otázku: „John běží rychleji než George. Nigel běží pomaleji než George. Kdo je nejrychlejší?“ Která z následujících odpovědí neodpovídá žákovskému registru, jak je vymezila Cazdenová: a) Nevím. b) Nigel. c) Nejrychleji běhá Usain Bolt. d) John. Pozdně moderní společnost se vyznačuje zejména: a) Stabilitou politických struktur. b) Technologickým pokrokem, který se však v pozdně moderní společnosti naštěstí zpomaluje a jednou ustane úplně. c) Předpokladem, že z jednou získané kvalifikace budeme těžit do konce života, především v téže instituci. d) Pluralitou a rozmanitostí názorů i podnětů, mnohovrstevnatostí a členitostí nejen lidské komunikace ale i vnímání vlastního života. Pro Waldorfskou školu není typická tato charakteristika. a) Převaha slovního hodnocení. b) Absence učebnic. c) Vyučování v epochách. d) Využívání senzitivních fází dítěte. Paralela reálného světa a světa a světa hry nám umožňuje využít mnoha situací, které jsou pro výchovu klíčové. Nastavení her zejména umožňuje (vyberte nesprávné tvrzení). a) Zrychlit plynutí času oproti času reálnému. b) Vystupovat v rolích, které bychom si v reálném světě nemohli vyzkoušet. c) Subjektivně prožívat herní situace. d) Porušovat pravidla hry. Herní aktivity je vhodné ve škole využívat právě proto, že obecně rozvíjí (vyberte nesprávné tvrzení). a) Přirozené sociální učení prostřednictvím rozmanitých rolí. b) Prožitek. c) Memorování. d) Nezprostředkovanou zkušenost. Hnutí tvořivé dramatiky, které vzniklo v USA v roce 1924 vychází z: a) Esencialismu. b) Antiautoritativní pedagogiky. c) Antipedagogiky. d) Pragmatické pedagogiky. Příkladem strategie zviditelňování entických identit žáků z minority ve škole může být dle výzkumu Obrovské (2016): a) Zapírání znalostí vietnamštiny žákem – Vientamcem. b) Snaha romských žáků nosit ve škole kšiltovku a vyžívat gesta spojená s romskýcm hip hopem. c) Snaha romských žáků mluvit ve škole spisovně. d) Využívání symbolů české státnosti žákem – Vietnamcem. Které medium z níže jmenovaných dává největší prostor dezinformacím a tzv. fake news?. a) Český rozhlas Radiožurnál. b) Televize Nova. c) Internetová encyklopedie Wikipedie. d) Webový portál Parlamentní listy. V případě, že tzv. dekontextualizujeme mediální sdělení přehnanou generalizací, tak používáme: a) Kategorizaci. b) Chyby v sociální percepci. c) Medializaci. d) Stereotypy. Pokud nezůstáváme v roli pasivních konzumentů médií, ale kriticky pracujeme s informacemi, uvědomujeme si možná zkreslení a manipulace, tak ovládáme kompetenci, pro které se vžilo souhrnné označení: a) Mediální manipulace. b) Mediální gramotnost. c) Mediovaná gramotnost. d) Mediální výchova. Realistická teorie (scherif, 1961) vysvětluje, proč dochází k utváření předsudků mezi jednotlivými členy ve skupině nebo mezi skupinami. Abychom tomu v praxi předcházeli je důležité vyvarovat se: a) Vytváření dobrého a otevřeného klimatu ve třídě. b) Poskytování dostatku informací o věcech kolem nás. c) Nadměrného dělení třídy do skupin za účelem soutěžení mezi nimi. d) O problémech a případných konfliktech či názoro-…. Utváření předsudků mezi žáky ve třídě či skupině dětí se kterou budete pracovat můžeme úspěšně předcházet tím, že (vyberte nesprávnou položku). udeme podporovat kontakt s nestereotypními jedinci. b) Budeme posilovat svoji autoritu formálními způsoby a detekovat informace, které jsou pro žáky vhodné. c) Zdůrazňováním rovnocenného postavení všech členů skupiny. d) Zajištěním přístupu k množství rozmanitých a ne jednostranným informacím. Spolupráce s rodinou žáka schůzkami rodičů ve škole, návštěvou v rodinách, individuálními návštěvami rodičů ve škole a osvětovou činnost je typická pro: a) Třídního učitele. b) Učitele. c) Výchovného poradce. d) Metodika prevence. Výrok rodiče směrem k dítěti: „Udělej si úkoly teď hned!“ nejlépe odpovídá výchovnému stylu: a) Demokratickému. b) Integrativnímu. c) Liberálnímu. d) Autoritativnímu. Proces změn rodiny a manželství, k nimž od 60. let 20. stol. Docházelo, se netýkal: a) Posunu od manželství k nesezdanému soužití. b) Opuštění monopolu rodiny na legitimní sex a plození dětí. c) Vzniku speciálních institucí, které vyvlastnily řadu jejich tradičních funkcí. d) Posílení patriarchálních vztahů v rodině. Spoluodpovědnost za předávání hodnot je na a v první řadě: a) Škola. b) Rodina. c) Společnost. Alvin Toffler ve své publikaci Future Shock hovoří o: a) O nejistotě a bezradnosti v základních otázkách lidského života. b) O nových sociologických směrech rozvíjejících se v Evropě. c) O dopadech migračních vln na společnost. d) O legislativních změnách ve společnosti. Kantovo dílo se stalo inspirací nového filosofického směru vzniklého v 2. pol. 19. stol., jednalo se o: a) Antropologii. b) Pozitivismus. c) Pragmatismus. d) Axiologii. Duševní stav, při kterém je člověk ponořen do určité činnosti tak, že nic jiného se mu nezdá důležité, okamžik, kdy se jeho tělo nebo mysl člověka vzepne k hranicím jeho možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to, se nazývá stavem: FLED. SMART. SWAT. FLOW. Školu SALEM založil jeden z pedagogů, který stál též u zrodu konceptu výchovy prožitkem (vyberte správnou odpověď). a) Alan Gintel. b) Kurt Hahn. c) Kurt Lewin. d) Ernest Thompson Seton. Scénář v rámci dramaturgie zážitkově orientovaných kurzů primárně dělíme na: a) Předlohový, ideální, finální. b) Plánovaný, reálný, ideální. c) Plánovaný, umělý, reálný. d) Předlohový, konfrontační, konečný. Co nepatří mezi funkce třídního učitele. a) Komunikace s rodiči žáků. b) Vychovatel, který působí jako dobrý příklad a tvůrce etických norem. c) Ředitel činnosti třídy. d) Náhradní rodič ochotná poskytnout finanční prostředky. Dysgrafie je: a) Porucha schopnosti naučit se kreslit. b) Porucha schopnosti naučit se číst. c) Porucha schopnosti naučit se psát. d) Porucha schopnosti naučit se pravopis. Obětí šikany se. a) Nemůže stát kdokoli, jedinci vykazují jistá specifika. b) Stává jedině nově příchozí jedinec. c) Stává jedině slabý, malý jedinec. d) Může stát kdokoli, ale obvykle vykazují jistá specifika. Pro liberální výchovný styl je charakteristické. a) Vychovatel s dětmi hodně diskutuje, podává návrhy a je přístupný rozhovorům. b) Vychovatel jednoznačně určuje pravidla podle svých rozhodnutí, zkušeností a úsudků. c) Vychovatel rozkazuje, trestá, hrozí, hodně podává návrhy a podporuje iniciativu. d) Vychovatel neklade přímo požadavky, nekontroluje a nepožaduje jejich důsledné plnění. Výchovu k hodnotám je možné realizovat. a) Výhradně formou skrytého kurikula. b) Jedině v rodině. c) Zážitkovým způsobem a prostřednictvím situací a příběhů. d) Jedině ve školním věku. Výchova v širším slova smyslu je označení pro. a) Výchovu a vzdělávání. b) Výchovu a zkušenostní učení se ze situací. c) Sebevýchovu. d) Vzdělávání. Ukázněnost oproti poslušnosti chápeme jako. a) Formální respektování norem. b) Vynucené respektování norem, které nevychází z vědomí vychovávaného o užitečnosti norem. c) Výsledek výchovného působení, které vychází z vědomí vychovávaného o užitečnosti norem. d) Dočasné a formální respektování norem. Jedna z hlavních příčin neúčinnosti situačně pojaté výchovy spočívá v tom, že. a) Situace je pro jedince důvěryhodná. b) Situace je pro jedince příliš známá. c) Jedinec nespojuje své jáství s vnější významností situace. d) Jedinec spojuje své jáství s vnější významností situace. Dramatická výchova ve škole. a) Je na základní škole samostatný předmět. b) Nemůže být využita jako styl práce nebo metoda práce v jakémkoli předmětu. c) Může být začleněna jako samostatný předmět, využita jako styl práce nebo metoda práce v jakémkoli předmětu. d) Nemůže být začleněna jako samostatný předmět, může se realizovat jedině jako průřezové téma. 65. Koncepce trvale udržitelného rozvoje. a) Je takový rozvoj a míra využívání vyčerpatelných zdrojů, který budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich potřeby a rozvíjet se. b) Je takový způsob učení, který zajišťuje trvalý rozvoj žákova myšlení. c) Je takový rozvoj a míra využívání nevyčerpatelných zdrojů, který budoucím generacím nezachovává možnost uspokojovat jejich potřeby a rozvíjet se. d) Je způsob učení se, které se trvale udržuje u jednotlivých generací. Mínění o třídách individuí, skupinách nebo objektech, která jsou v podstatě šablonovité způsoby vnímání a posuzování a nevycházejí z přímé zkušenosti jedince, se označují jako. a) Stereotypy. b) Archetypy. c) Diskriminátory. d) Prototypy. Holistické pojetí zdraví spočívá: a) Ve vydělení jedince z jeho prostředí a zameření se na jeho aktuální zdravotní stav. b) V odmítání tradičních medicinských postupů. c) V celistvosti struktury lidské bytosti a jejího prostředí. d) V aplikaci alternativních léků. Který z následujících způsobů prevence drogové závislosti na školách se ukázal být nejefektivnější?. a) Vrstevnické programy. b) Citové apely, výčitky. c) Jednorázové besedy. d) Zastrašování. Výchova v užším slova smyslu je označení pro: a) Výchovu osobnosti, vytváření osobních kvalit člověka. b) Výchovu a vzdělávání. c) Sebevýchovu. d) Vzdělávání obecně. Zdraví je podle WHO chápáno jako. a) Nepřítomnost nemoci. b) Optimální stav fyzické a psychické pohody. c) Optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody. d) Dobrý sociální a fyzický stav. Pro demokratický výchovný styl je charakteristické. a) Vychovatel s dětmi hodně diskutuje, podává návrhy a je přístupný pohovorům. b) Vychovatel jednoznačně určuje pravidla podle svých rozhodnutí, zkušeností a úsudků. c) Vychovatel neklade přímo požadavky, nekontroluje a nepožaduje jeho důsledné plnění. d) Vychovatel rozkazuje, trestá, hrozí, hodně podává návrhy a podporuje iniciativu. Při řešení šikany je jako první nejdůležitější. a) Oddělit agresora a oběť. b) Informovat rodiče. c) Informovat vedení. d) Vyhledat odbornou pomoc. Aby se situace stala výchovnou situací, je třeba, aby. a) Situace zůstala vnější situací. b) Situace se stala vnější situací a nebyla vnitřním problémem. c) Situace se stala problémovou situací a vnitřním problémem. d) Vnitřní situace nebyla vnitřním problémem. Klima školy je chápáno jako. a) Dlouhodobý jev. b) Krátkodobý jev. c) Středně krátký jev. d) Středně dlouhý jev. Mravní výchova je. a) Proces změny nemravné osoby v osobu mravní. b) Proces odehrávající se pouze v předškolním, školním věku. c) Celoživotní proces. d) Formální proces. Receptivní stránka estetické výchovy se realizuje. a) Tvořením krásy. b) Vnímáním a prožíváním krásy. c) Realizací uměleckých postupů. d) Učením se estetickým postupům. Pro kvantitativní metody je charakteristické: a) obsahová analýza. b) rozhovory. c) statistické zpracování dat. d) zkoumání jednotlivých případů. Co nedělá člověk v situaci frustrace?. a) Útok. b) Jiný cíl. c) Volba méně hrozného. d) Obejití. Stejná slova použitá v různých situacích mohou mít poněkud odlišný význam. Obor, který se zaměřuje na vztahy mezi sdělujícím a příjemcem v konkrétním kontextu a na záměr komunikace, se nazývá. a) pragmatika. b) syntax. c) proxemika. d) diskurzivita. Učitel stále přemýšlí nad jednou vyučovací hodinou, která se nezdařil: „Připravil jsem pro žáky aktivitu, kdy měli předvádět historické události, které jsme tento měsíc probírali, a ostatní měli hádat o co se jedná. S jinými třídami to fungovalo, ale tihle byli jako leklé ryby, i když jsem se tolik snažil je popostrkovat. Stálo mě to tolik úsilí, ale nešlo to. Když už se někdo odvážil něco předvést, ostatní nekomunikovali. Občas se sice zasmáli, ale já dobře cítil, že se smějí, protože jim to přijde trapné. Cítil jsem, že jako učitel selhávám. Co jsem udělal špatně? Pomohlo by, kdybych nejprve vytvořil bezpečné prostředí? Nebo kdybych lépe zopakoval historické události, aby je dobře znali a mohli je předvést? Příště to tak zkusím udělat.“ Tato složitá myšlenková aktivita se nazývá: reflexe. sebehodnocení. dedukce. D syntéza. Kdo se nezabýval pedocentrismem. Neill. Key. Habart. Rogers. Mezi sociální podmínky výchovy patří: a) uspořádání společnosti, sociální struktura dané společnosti, styl a tradice společnosti, společenské skupiny, které ovlivňují vychovávaného jedince. b) zdravotní stav jedince. c) volní a charakterové vlastnosti. d) vlohy, schopnosti, nadání, temperament, talent, emoční úroveň, potřeby, motivace a zájmy, volní a charakterové vlastnosti. Při zkoumání sebe sama lze využít: a) introspekce. b) psychoanalýzy. c) identifikace. d) dotazníku. Teorie rozvinutého a omezeného jazykového kódu BASILA BERNSTEINA popisuje: a) vrozenou znalost základní gramatické struktury společnou všem lidským jazykům, tzv. univerzální gramatiku a formální gramatiku zodpovědnou za produktivitu jazyka. b) soubory činností, kroků, plánů, rutinních postupů užívaných žáky k usnadnění, získávání, zapamatování, znovu vybavení a užití informací. c) rozdíly ve vývoji jazyka děti v závislosti na jejich rodinném prostředí. d) kognitivní procesy, pomocí nichž jedinec aktivně organizuje získávané informace, a tak je zpracovává. Co je ovlivněno prostředím. Temperament. Rys. Charakter. Emocionalita. Zkoumáním jedinců, jejichž psychika je nějakým způsobem narušena, se zabývá především: a) psycholingvistika (vztah jazyka a vědomí). b) neuropsychologie (vztah mozku a psychiky). c) psychopatologie. d) psychopedie (speciální pedagogika). Učení se bez opakování a posilování, kdy občas stačí jediný kontakt s důležitým podnětem, nazýváme: inhibice. imprinting. iniciace. implikace. Mezi základní sociologické charakteristiky profese NEPATŘÍ: a) spojování se do profesních organizací. b) vysoké výdělky. c) rozsáhlá příprava na vykonávání práce. d) autonomnost vykovávané práce. Co se netýká myšlení: a) myšlení lze ztotožnit s řešením problémů. b) jde o vyjadřování emocionálních obsahů. c) jde o vytváření pojmů. d) myšlení s týká usuzování a hodnocení. Mezi hlavní charakteristiky učení podle Rogerse nepatří: a) učení se opírá o iniciativu žáka. b) žáci jsou přirozené zvídaví a chtějí se rozvíjet. c) žák nese v procesu učení část zodpovědnosti. d) v procesu učení jsou klíčové vzdělávací obsahy, které lze označit jako klasické. K základním fázím situačního pojetí výchovy NEPATŘÍ: a) generalizační fáze. b) osobností fáze. c) situační fáze. d) anxiozitní fáze. Mezi copingové strategie nepatří: a) hledání nevědomých motivací. b) zaměření na emoce. c) hledání podpory u druhých. d) zaměření na problém. Ve kterém z následujících bodů je správně naznačen obecný postup řešení problémů. a) identifikace problému, vytvoření plánu nápravy, formulace hypotéz, ověření funkčnosti plánu nápravy. b) vytvoření plánu nápravy, identifikace problému, formulace hypotéz, ověření funkčnosti plánu nápravy. c) formulace hypotéz, vytvoření plánu nápravy, identifikace problému, ověření funkčnosti plánu nápravy. d) identifikace problému, formulace hypotéz, vytvoření plánu nápravy, ověření funkčnosti plánu nápravy. Druh učení, při kterém negativní nebo pozitivní důsledky vedou ke změně se nazývá: a) klasické podmiňování. b) Instrumentální podmiňování. c) asociační učení. d) elementární učení. Mezi základní vědy nepatří: a) vývojová psychologie. b) klinická psychologie. c) obecná psychologie. d) sociální psychologie. Mezi základní principy vnímání podle Gestaltu nepatří: a) figura a pozadí. b) podobnost. c) dobrý tvar. d) významnost. Pro souvislost mezi vlivem prostředí a dědičnosti na vývoj dítěte platí: a) nelze hovořit o žádných interakcích mezi těmito vlivy. b) dědičné dispozice udávají vše, prostředí nehraje roli. c) sociální prostředí je důležité, genetika nehraje roli. d) vliv podnětů ze soc. prostředí nepůsobí na všechny jedince stejně, ale bývá modifikován i dědičnou výbavou jedince. První profesor pedagogiky: Lindner. Komenský. Průcha. Příhoda. Mezi geneticky dané typy učení, které jsou pozorovatelné i u zvířat nepatří: a) asociace. b) imprinting. c) habituace. d) senzibilizace. Který z následujících psych. jevů či procesů nelze označit za adaptační mechanismus: a) motivace. b) paměť. c) vědomí. d) emoce. Genderově citlivá výuka je výuka, která se zaměřuje především na. a) podporu dívek ve školní třídě. b) reprodukci genderových stereotypů ve společnosti. c) vytváření prostoru pro individuální a komplexní rozvoj žáků. d) prevenci homofobní šikany. Která z následujících charakteristik není svým obsahem kompatibilní s ostatními. a) cíle výchovy mají být přiměřené vnějším i vnitřním podmínkám výchovy. b) cíle výchovy zahrnují výchovné zásady, metody a organizační formy výchovy (=prostředky výchovy). c) cíle výchovy postihují vědomě zvolené pedagogické možnosti, vymezují směr žádoucího vývoje vychovávaných a působení vychovávajících. d) cíle výchovy znamenají orientaci k určitým hodnotám. Pro schopnost metakognice (faktor inteligence) neplatí: a) je zcela závislá na vrozených dispozicích. b) souvisí se sebereflexí. c) týká se schopnosti sebe zhodnocení. d) lze ji označit jako přemýšlení o myšlení. Mezi základní funkce portfolia nepatří: a) reflektivní. b) výzkumná. c) hodnotící. d) reprezentační. Co je spíš pomáhací a ne kontrolní?. a) Opatrovnictví. b) Vzdělání. c) Přesvědčování. Mezi základní metody vývojové psychologie jako oboru NEpatří: a) dlouhodobý (longitudinální) výzkum. b) krátkodobá psychoterapie. c) průřezový (cross-section) výzkum. d) pozorování. Kterého vývojového období se týká Freudovo orální stádium. kojenec. batole. adolescent. předškolák. Který (byť nekompletní) seznam obsahuje charakteristiky konfliktů typických pro jednotlivé vývojové fáze ve správném pořadí?. a) intimita proti osamělosti, iniciativa proti pocitům viny, integrita proti zoufalství. b) důvěra proti nedůvěře, identita proti zmatení rolí, iniciativa proti pocitům viny. c) snaživost proti méněcennosti, iniciativa proti pocitům viny, identita proti zmatení rolí. d) důvěra proti nedůvěře, autonomie proti studu a pochybám, iniciativa proti pocitům viny. Který typ citové vazby (attachment) označuje následující ukázka: Tyto děti jeví při odloučení od matky známky znepokojení, protestují a matku hledají, po jejím návratu ji radostně a aktivně vítají. Mají potřebu vyhledávat a udržovat kontakt s matkou, protože je pro ně zdrojem útěchy a pocitu bezpečí… Ať se jedná o děti klidnější nebo živé, působí dojmem, že se dovedou těšit ze života a jeho výzev. Nebojí se zkoušet nové věci, ale jsou i schopné říct si o pomoc, když ji potřebují. a) jistá vazba. b) vazba nejistá – vyhýbavá. c) vazba ambivalentní – odmítavá. d) vazba dezorganizovaná. Kteří autoři se zabývají především vývojem a typologií citové vazby (attachment): a) J. Bowlby a M. Ainsworthová. b) Amala a Kamala. c) J. Prekopová a J. Linhart. d) D. J. Piaget a L. Kohlberg. Jak charakterizuje J. Piaget myšlení žáka v mladším školním věku? Jedná se o: a) stádium konkrétních logických operací. b) stádium senzomotorické inteligence. c) myšlení mískoncepční a fantazijní. d) myšlení závislé na autoritě dospělého. teorie atribuce je spojena se jménem. a) F. Heider. b) G. Kelly. c) S. Asch. d) A. Maslow. Luboš potkal Hanu. Bez jediného slova ji nejprve podal ruku, pak ji poplácal po rameni a v nakonec jí nabídnul rámě. Jak by sociální psychologie označila tento Lubošův taktilní kontakt?. a) gestika. b) haptika. c) proxemika. d) kinezika. e) poesturologie. O jakém jevu je řeč v souvislosti s Ringelmannovým efektem?. a) o sociálním zahálení. b) o skupinové polarizaci. c) o kognitivní disonanci. d) o sociální facilitaci. e) o konformitě. Co bylo řečeno účastníkům Milgramova experimentu zkoumajícího poslušnost vůči autoritě?. a) Bylo jim řečeno, že se jedná o experiment týkající se osobnostních předpokladů. b) Bylo jim řečeno, že se jedná o experiment týkající se poslušnosti. c) Bylo jim řečeno, že se jedná o experiment týkající se vytrvalosti. d) Bylo jim řečeno, že se jedná o experiment týkající se výzkumu holocaustu. e) Bylo jim řečeno, že se jedná o experiment týkající se učení. Sociální psychologie patří mezi: a) aplikované psychologické vědy. b) zastřešující psychologické vědy. c) základní psychologické vědy. d) integrativní psychologické vědy. Autorem testu cizí situace (SSP), který posuzuje citovou vazbu, je. a) M. Mahlerová. b) J. Bowlby. c) M. Ainsworthová. d) M. Meadová. Co je předmětem sociální psychologie?. a) jedinec a jeho prožívání a chování, které zároveň ovlivňuje a je ovlivňováno okolím. b) socializace osobnosti. c) člověk v kontextu makrosociálních celků. d) člověk v kontextu makrosociálních celků. e) všechny uvedené odpovědi. osobní zónou je chápán prostor kolem člověka. a) od 0 – 120 cm. b) od 0, 45 cm. c) od 120 – 300 cm. d) od 45 – 120 cm. Tento jev lze pozorovat při setkání dvou či více lidí s rozdílnými velikostmi svých osobních zón. Tento jev (popsaný sociální psychologií) se projevuje neustálým odhalování a přibližováním se zúčastněných osob. Do jisté míry připomíná pohyb boxerů v ringu, osoba s menším průměrem své zóny se snaží přiblížit k člověku, jehož osobní zóna zabírá více prostoru a on ustupuje či podniká úhybné manévry do stran. Končí většinou kompromisem – nalezením vzájemné vyhovující polohy. O jakém jevu je řeč?. a) Haptický šum. b) proxemický tanec. c) vizická blokáda. d) mimická hra. e) posturologická šaráda. Jestliže příčiny jednání jedince spatřujeme v jeho osobnostních kvalitách, mluvím o: a) personalizaci. b) vnější atribuci. c) vnitřní atribuci. Odlišnosti (rozpory) ve struktuře kognitivních prvků (elementů) vyvolávají tendenci k redukci nebo eliminaci zjištěných rozporů. O jakém jevu ze sociální psychologie hovoří přecházející věta?. a) popírání. b) kognitivní restrukturalizace. c) kognitivní aglomerát. d) žádná z nabízených možností. e) kognitivní disonance. Při vyšetřování šikany je vhodné: a) po získání informací kontaktovat nejprve oběť. b) je nejvhodnější konfrontovat šikanovaného s agresorem. c) ihned po vyslechnutí informátorů konfrontovat agresory. d) oznámení celé situace rodičům agresora (aby mohli dítě potrestat hned přímo doma). Prostředkem výchovy ke školní ukázněnosti je: a) Školní řád. b) Rámcový vzdělávací program. c) Bílá kniha. d) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020. Mezi průřezová témata v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání nepatří: a) Výchova ke zdravému životnímu stylu. b) Multikulturní výchova. c) Výchova demokratického občana. d) Mediální výchova. Mezi průřezová témata Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV, 2016) patří: a) Environmentální výchova. b) Dramatická výchova. c) Křesťanská výchova. d) Etická výchova. Mezi průřezová témata Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV, 2016) nepatří: a) Environmentální výchova. b) Výchova demokratického občana. c) Dramatická výchova. d) Mediální výchova. Aby škola vychovávala žáka ke schopnosti dívat se na problémy z různých úhlů, je třeba, aby: a) Zkvalitnila hodnocení žáků při prověřování znalostí,. b) Posílila působení třídního učitele,. c) Vytvářela žákům bezpečné učební prostředí, tj. za jakých okolností se žáci učí. Vytváření postojů je jedním z cílů výchovně vzdělávacího procesu. Co do postojů nepatří?. a) respekt ke spravedlnosti a právům. b) pozitivní sebepojetí. c) Růst osobnosti. Výrok: „Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání.“. a) Je výňatek z RVP ZV,. b) zápis ze schůze vyučujících dramatickou výchovu,. c) teoretická příprava na výuku. Označ chybný výrok. Pedagog se rozhoduje ve výchově: a) Na základě pozorování žákova chování,. b) Na základě společenské normy,. c) Na základě vlastního názoru. Vyberte a označte příčiny nevhodného chování žáků: a) Nuda,. b) Obtížnost úkolu,. c) Nízký atmosférický tlak,. d) Nízká sebedůvěra žáka,. e) Špatný postoj ke škole. Pojmy „smlouva mezi učitelem a žákem, odložená pozornost, … jsou svázány s: a) Jenským plánem. b) Daltonským plánem. c) Montessori pedagogikou. d) Waldorfsskou pedagogikou. Pojmy „kosmická výchova, polarizace pozornosti, absorbující duch“ jsou svázány s: a) Jenským plánem. b) Montessori pedagogikou. c) Moderní pracovní školou Celestina Freineta. d) Waldorfskou pedagogikou. Holistický přístup ke kariéře znamená: a) Vnímání profesního života jako sekvenci celoživotních pracovních úspěchů. b) Vnímání profesního života jako úzce propojeného na zdraví jedince, ale striktně odděleného od vazeb k rodině a blízkému okolí. c) Vnímání profesního života jako stoupání na hierarchickém žebříčku pracovních pozic v rámci jednoho či více zaměstnavatelů. d) Vnímání profesního života jako úzce propojeného se vztahy hodnotami a postoji, se zdravím a životním stylem jedince. Koncept celoživotního učení je považován za jedno z možných řešení důsledků pozdní modernity pro jedince a společnost, protože: a) Zvyšuje nezaměstnanost nejen absolventů vysokých škol, ale i sociálně znevýhodněných. b) Pomáhá jedinci pochopit sebe sama a učí jej jednat v kontextech, v nichž žije, pracuje, učí se. c) Pomáhá společnosti urychlit technologický pokrok. d) Pomáhá jedinci zdokonalovat se ve své expertíze .. expertů v pozdně moderní společnosti radikálně zabývá. Autorem pedagogiky utlačovaných je: a) Karl Marx. b) Paulo Freire. c) Augusto Boal. d) Bárbara Santos. Jestliže pedagog bude usilovat o rozvoj osobnosti žáků (studentů) tím, že s nimi bude hrát hry nebo tvořit situace, které jsou založeny na hledání tvůrčího řešení problémů (neznáme postup, ale víme čeho chceme dosáhnout), pak se bude jednat o hry a strategie rozvíjející: a) Divergentní či laterální myšlení. b) Konvergentní myšlení. c) City a emoce. d) Motivaci a pozornost účastníků. Příkladem desegregované školní třídy je třída, ve které se vzdělávají: a) Téměř výhradně romští žáci. b) Téměř výhradně žáci – migranti. c) Téměř výhradně žáci – cizinci. d) Romští žáci spolu s žáci z majority. Kolbův cyklus zážitkového učení má: a) 3 fáze: evokace (vyvolání prekonceptů) – uvědomění (zkušenost/zážitek) – reflexe (vyhodnocení prekonceptů a vytvoření nových konceptů). b) 2 fáze: evokace a reflexe. c) 4 fáze: evokace – konkrétní zážitek – uvážlivá reflexe (pozorování) – abstaktní zobecnění (teoretizování). d) 4 fáze: konkrétní zkušenost- - reflexe (uvážlivé pozorování) – zobecnění (abstraktní teoretizování) – přesnost (aktivní zkoušení). Hoax rozpoznáme podle toho, že jde o poplašnou zprávu, která: a) Však nese závažné vždy pravdivé informace. b) V sobě nese vir nebezpečný pro technologie, na kterých tuto zprávu otevíráme. c) Se odkazuje na neurčité zdroje a nejčastěji vzývá příjemce k dalšímu rozesílání. d) Je na první pohled rozpoznatelná jako povedený žert. Realistická teorie (Scherif, 1961) vysvětluje, proč dochází k utváření předsudků mezi jednotlivými členy ve skupině nebo mezi skupinami. Abychom tomu v praxi předcházeli je důležité vyvarovat se: a) Poskytování dostatku informací o věcech kolem nás. b) Nadměrného dělení třídy do skupin za účelem soutěžení mezi nimi. c) O problémech a případných konfliktech či názorových střetech otevřeně hovořit a diskutovat. Vyberte nesprávné konstatování o postojích: a) Postoje jsou založeny na hodnotícím vztahu k okolnímu světu. b) Postoje můžeme zaujímat i k sobě samému. c) Postoje jsou dědičné podobně jako inteligence. d) Postoj je získáván na základě spontánního učení v rodině a sociálních prostředích. Rodinu nevymezujeme jako: a) Základní sociální skupinu, ve které je incest tabu. b) Základní, primární a formální sociální skupinu, která má různou velikost a je rozličně vnitřně strukturována. c) Základní sociální skupinu, kterou tvoří jedinci spojeni pokrevními, manželskými a adoptivními vztahy. d) Základní, primární a neformální sociální skupinu, která má různou velikost a je rozličně vnitřně strukturována. Změna (vývoj) klientovy osobnosti v rámci cyklu změny osobnosti má tuto posloupnost (návaznost) stádu: a) Zkušenost, příprava, akce (a realizace), udržení. b) Příprava (a realizace), akce, prekontemplace, kontemplace, udržení. c) Příprava (a rozhodnutí), prekontemplace, akce, udržení, kontemplace. d) Prekontemplace, kontemplace, příprava, akce, udržení. Pět fází skupinového vývoje dle H. Tuckmana má správné následující pořadí: a) Storming, forming, norming, adjourning, performing. b) Forming, storming, norming, performing, adjourning. c) Performing, norming, forming, storming, adourning. d) Norming, forming, storming, adjourning, performing. Školu SALEM založil jeden z pedagogů, který stál též u zrodu konceptu výchovy prožitkem: (vyberte správnou odpověď). a) Ernest Thompson Seton. b) Kurt Lewin. c) Kurt Hahn. d) Alan Gintel. Mezi tři základní principy Daltonského plánu nepatří: a) Motivace. b) Samostatnost. c) Spolupráce. d) Svoboda a zodpovědnost. Základním principem reformní pedagogiky není: a) Princip individualizace. b) Princip diferenciace. c) Princip samostatnosti a aktivity. d) Princip pedeucentristického řízení. Vyberte, která z disciplín nepatří mezi aplikované. a) obecná psychologie. b) pedagogická psychologie. c) psychologie práce a organizace. d) poradenská psychologie. e) klinická psychologie. Mezi základní psychologické metody nepatří. a) terapie. b) experiment. c) analýza produktů činnosti. d) rozhovor. Test je validní když. a) je měřen na čas. b) je spolehlivý. c) je zaměřen na osobnost. d) měří to, co má měřit. Test je reliabilní když. a) je měřen na čas. b) je spolehlivý. c) je statisticky významný. d) měří to, co má měřit. Z následujících představitelů není behavioristicky orientován. a) Maslow = (humanistická psychologie). b) Skinner. c) Piaget. d) Watson. e) Thorndike. f) Hull. Mezi stoupence psychofyziky patřili. a) Fechner a Weber. b) Pavlov a Watson (Watson behaviorismus, Pavlov reflexologie). c) Hume a Locke. d) Jung a Adler (Adler individuální psychologie, Jung analytická psychologie). Představitelem humanistické psychologie je. a) Wundt. b) Maslow. c) Bandura. d) Husserl. Který psycholog vysvětloval psychiku člověka na základě působení pudových sil. a) Wundt. b) Miller. c) Piaget. d) Freud. e) Jung. První psychologickou laboratoř pro experimentální psychologii založil. a) Alfred Adler v Německu. b) Charles Darwin ve Francii. c) Max Wertheimer v Rakousku. d) Wilhelm Wundt v Lipsku. Mezi představitele tvarové psychologie nepatří (=Gestald psychologie). a) Koffka. b) Wertheimer. c) Köhler. d) Kolben. Jméno Alfred Adler se pojí s. a) analytickou psychologií. b) individuální psychologií. c) humanistickou psychologií. d) psychoanalýzou. Psychologický směr, který se zabývá tím, jak lidé zpracovávají informace se nazývá. a) kognitivní psychologie. b) humanistická psychologie. c) klinická psychologie. d) transpersonální psychologie. Schopnost vnímání jako vizuální barevná čivost, smysl pro rovnováhu, vidění pohybu atd. je schopnost. a) psychomotorická. b) intelektová. c) paměťová. d) percepční. Co je to habituace. a) projevuje se výhradně, pouze jenom u člověka. b) je uvyknutí si organismu na podmět jako vlivem opakovaného vystavení organismu tomuto podmětu. c) je náhlé uvyknutí si organismu na podmět, které se aktivuje jenom v případě viditelné odměny. d) je nejsložitější formou učení. Představa je. a) systémem pojmů. b) mentální reprezentace (obraz v mysli) zrakově dostupných informací. c) mentální reprezentace pouze sluchových informací. d) myšlenka, která vzniká na základě společných znaků. Představa není. a) obraz předmětu, který jsme vnímali v minulosti. b) obraz předmětu, který jsme nikdy nevnímali. c) obraz předmětu, který vidíme před sebou. Jak nazýváme jev, kdy jsou melodie doprovázeny barevnými představami. a) synestezie. b) eidetická představa. c) hypnagogická představa. d) halucinace. Takzvané zrakové klamy jsou způsobeny. a) vinou nedokonalosti receptorů. b) ke zkreslení vjemu dochází na cestě mezi receptorem a mozkem. c) chybným vyhodnocením vjemu je vinen mozek. d) zkreslení způsobuje chybná „spolupráce“ buněk zodpovědných za vnímání. Organizace vnímaného na principu figury a pozadí znamená, že. a) máme tendenci dávat důraz na osoby a věci vnímat jako pozadí. b) největší část vnímaného se týká naší osoby. c) na základě zkušenosti dokážeme doplnit obraz i o části, které nevidíme. d) z vnímaného si vybíráme, čemu věnujeme pozornost. Percepční konstanta nám umožňuje. a) abychom vnímali věci jako tytéž, i když se senzorická data o nich mění. b) nevnímat některé známě a stabilní věci, protože víme, kde a jaké jsou. c) dávat při vnímání přednost konstantním tvarům. d) abychom si dokázali věc představit, i když ji právě nevidíme. Intenzivní zážitky vybavující se před spaním se označují jako. a) hypnagogické představy. b) iluze. c) sny. d) následní obrazy. Zkratka REM spánek znamená. a) Right Experimental Maximum. b) Rapid Elektron Memory. c) Rapid Eye Movement. d) Right Elements Mechanism. Fáze REM & NONREM se spojuje s. a) tvořením. b) sny. c) způsoby učení. d) vnímání. Mezi tzv. změněné stavy vědomí patří. a) denní snění a meditace. b) stav po intoxikaci drogou. c) spánek a hypnóza. d) vše výše uvedené. Pojem předvědomí označuje. a) psychické obsahy, které ovlivňují naše chování, aniž o nich víme. b) psychické obsahy, které jsou dostupné pouze ve spánku nebo hypnóze. c) psychické obsahy, které už prošli receptory, ale ještě si je neuvědomujeme. d) psychické obsahy, které nejsou momentálně ve vědomí, ale jsou dostupné. Fáze hlubokého spánku. a) se objevují spíše k ránu. b) se objevují spíše v první polovině noci. c) se vyskytují pouze v první polovině noci. d) se pravidelně střídají s REM fázemi. O spánkové deprivaci neplatí. a) se nedá dohnat ani následným delším spánkem. b) se nejvíce projevuje v odpoledních hodinách. c) se projevuje sníženou bdělostí během celého dne. d) objevuje se už při ztrátě jedné hodiny spánku. Vyberte chybné tvrzení o pozornosti. a) pozornost může být zaměřena na více objektů zároveň. b) pozornost se zaměřuje výhradně na to, co si vybereme k vnímání. c) pozornost může být obrácena vně i dovnitř. d) pozornost rozlišujeme záměrnou a bezděčnou. Míra schopnosti udržet pozornost není závislá. a) na vzdálenosti od vnímaného podmětu. b) na důležitosti a zajímavosti podmětu. c) na trénovanosti pozornosti. d) na věku. Co nepatří mezi techniky usnadňující zapamatování. a) rozdělení učiva do menších celků, které si pamatujeme zvlášť. b) učení se zejména ráno a dopoledne, kdy je člověk v nejlepší kondici. c) vnímání učiva více smysly zároveň. d) zopakování látky několik hodin po naučení. Jak můžeme popsat klasické podmiňování. a) jako druh učení, při kterém organismus začne spojovat jeden podnět s dalším (tzv. Pavlovovo podmiňování). b) jako neutrální podnět, který vyvolá klasickou podmíněnou reakci. c) jako reakci na podmíněný podnět. d) jako druh asociace, která nám pomáhá při učení. Jaká je výhoda mechanického zapamatování oproti logickému?. a) mechanická paměť má větší kapacitu než logická. b) mechanická paměť je odolnější vůči zapomínání. c) uložení do mechanické paměti je rychlejší a méně namáhavé. d) uložení do mechanické paměti vytváří trvalejší paměťovou stopu. Kapacita krátkodobé paměti je. a) 7-10 jednoduchých prvků. b) 5-9 jednoduchých prvků. c) individuální závislá na věku. d) individuální bez vztahu k věku. Kognitivní učení zahrnuje. a) získávání informací o světě a poznávání vztahů i obecnějších pravidel, děje se tak na vyšší úrovni než jsou schopnosti jedince. b) učení zprostředkované pouze řečí. c) získávání takových informací o světě, které nevychází z předchozích zkušeností. d) získávání informací o světě a poznávání vztahů i obecnějších pravidel, která zde platí. Které informace si vybavujeme nejobtížněji?. a) ty, které jsme pouze říkali. b) ty, které jsme si pouze četli. c) ty, které jsme si pouze zapsali. d) ty, které jsme pouze slyšeli. Mezi čtyři typy klasického podmiňování dle Ivana Pavlova patří. a) nepodmíněná reakce, nepodmíněný podnět, neutrální podnět, podmíněná reakce. b) podmíněná reakce, podmíněný podnět, neutrální podnět, neutrální reakce. c) nepodmíněná reakce, nepodmíněný podnět, podmíněný podnět, podmíněná reakce. d) nepodmíněná reakce, nepodmíněný podmět, reakční podmět, reakce na podmíněný podnět. Na uchování v dlouhodobé paměti má nejvýraznější pozitivní vliv. a) fyzická kondice. b) světelné podmínky. c) kvalitní spánek. d) vysoká inteligence. Psychologové definují učení jako. a) změny vědomostí. b) relativně trvalé změny vědomostí nebo chování pramenící již pouze z předešle naučeného. c) krátkodobé změny vědomostí nebo chování pramenící ze zkušeností. d) relativně trvalé změny vědomostí nebo chování pramenící ze zkušeností. Síla paměťové stopy není závislá na. a) na formě informace k zapamatování. b) na kvalitě krátkodobé paměti. c) na emočním vztahu k zapamatovanému. d) na přání zapamatovat si. Uložení do logické paměti je podmíněno. a) pochopením, neboť logická paměť ukládá informace o vztazích a souvislostech. b) typem informace, neboť např. telefonní číslo není možné si pamatovat logicky. c) časem, neboť informace se nejprve ukládá do mechanické paměti a po utřídění do logické. d) věkem, neboť děti až do staršího školního věku mají pouze mechanickou paměť. Vyberte nesprávné tvrzení o vizuální paměti. a) lidé obecně dávají přednost akustické formě ukládání před vizuální. b) vizuální podněty si pamatujeme nejlépe, neboť zrak je dominantní smysl. c) vizuální paměť je málo spolehlivá, neuchovává detaily. d) fotografická paměť je vzácná a vyskytuje se převážně u dětí. Vyberte správné tvrzení o vztahu paměti a mozku. a) paměťové stopy jsou rozloženy po celé mozkové tkáni. b) logická paměť má sídlo v pravé hemisféře, procedurální v levé. c) dlouhodobá paměť sídlí v šedé kůře, krátkodobá ve Varolově mostu. d) paměťová centra v mozku jsou dvě, každé v jedné hemisféře. Výsledkem učení je podle gestaltistické školy. a) abstraktní pojem. b) kognitivní mapy. c) vzhled. d) komplexní učení. Mechanismy psychické adaptace na zátěžové situace jsou. a) motivace a demotivace. b) atak a útok. c) respekt a despekt. d) únik a útok. Mezi mechanismy psychické adaptace (útok) nepatří. a) fantazie. b) racionalizace. c) popření. d) zapření. Dlouhotrvající emoci slabší intenzity označujeme jako. a) vjem. b) počitek. c) afekt. d) nálada. K fyziologický projevům emocí nepatří. a) třes. b) nekontrolovatelný smích. c) zblednutí. d) studené ruce. Nakažlivost je vlastností. a) představ. b) vjemů. c) citů. Partnerskou lásku je možno charakterizovat pomocí. a) připoutání, blízkosti, dominance. b) oddanosti, vášně a intimity. c) izolace, otevřenosti, submitivity. Vágnerová mezi patologické nálady nezařazuje. a) pomstychtivou. b) manickou. c) úzkostnou. d) depresivní. e) apatickou. K primárním potřebám člověka nepatří. a) odpočinek. b) žízeň. c) láska. d) hlad. Aspirační úrovní rozumíme. a) aktuální užitečnost. b) úroveň štěstí. c) míru touhy člověka pomáhat. d) úroveň nabuzení. |