SZZ Společný základ jaro 2022

Naše vnímání se snaží o co nejjednodušší uspořádání různých prvků do jasného celku. Jak bývá tento základní fakt dle Gestalt psychologie nazýván?. princip konstantnosti. zákon pregnantnosti. princip figury a pozadí. zákon blízkosti.

Podle kterého konceptu lze vysvětlit fakt, že muži v naší společnosti obecně pláčou méně než ženy?. efekt nebojácného muže. pravidla projevu emocí (display rules). efekt tlumeného pláče. party fenomén.

Id, Ego a Superego jsou: jiným druhem pojmenování pro osobnost dítěte raného věku, školního věku a adolescenta v pojetí M. Vágnerové, na rozvoj Ega a Superega má zásadní vliv školní docházka. součásti tzv. topografického modelu podle S. Freuda, Id je naše bytostné já, Ego reprezentuje naše potřeby a Superego plně rozvíjejí jen vynikající osobnosti. třemi stadii morálního vývoje podle L. Kohlberga, odlišují se schopností odkládat uspokojení a vztahem k obecným morálním principům (pravdivost, spravedlnost). součásti tzv. strukturálního modelu podle S. Freuda, Id odpovídá vrozené pudové výbavě, Superego vzniká působením výchovy a Ego zprostředkovává rovnováhu a integritu.

Respondenti měli v rámci studie (Dion, Berscheid & Walster, 1972) posuzovat osobnostní rysy osob na předložených fotografiích. Ukázalo se, že fotografiím neatraktivních osob nepřisuzovali takovou míru pozitivních rysů jako fotografiím atraktivních osob. Jak se tento jev nazývá?. Forerův efekt. efekt prázdné ruky. haló efekt. konfirmační zkreslení.

Jedním z častých důvodů odkladu povinné školní docházky je narušená komunikační schopnost dítěte. Mezi nejčastější vady řeči patří narušení výslovnosti jedné či více hlásek rodného jazyka. Ostatní hlásky jsou vyslovovány adekvátně podle příslušných jazykových norem. Toto narušení vývoje řeči označujeme termínem: dysartrie. mutismus. anartrie. dyslalie.

Dynamická diagnostika se nejčastěji provádí v modelu: diagnóza –> pretest –> posttest. pretest –> diagnóza –> posttest. intervence –> pretest –> posttest. pretest –> intervence –> posttest.

Učitel klade žákovi otázku: „Jak to, co jsi se dočetl/a, pozměnilo tvůj názor na téma?“. Z hlediska typologie učitelských otázek je tato otázka položena jako: otevřená otázka nižší kognitivní náročnosti. uzavřená otázka nižší kognitivní náročnosti. otevřená otázka vyšší kognitivní náročnosti. uzavřená otázka vyšší kognitivní náročnosti.

Vyjádření pozitivní perspektivy ve vzdělávání je významné pro diagnostikovaný subjekt a jeho okolí, zejména zákonné zástupce. Toto sdělení nazýváme: sociogramem. prognózou. diagnózou. anamnézou.

Jedna ze čtyř forem akulturačních strategií dle Berryho, která je specifická tím, že lidé oceňují kulturu svého původu a nechtějí přijmout novou kulturu hostitelské země, se nazývá: separace. integrace. marginalizace. asimilace.

Připravujete pedagogický výzkum. Do které z následujících částí projektu výzkumu je nejvhodnější zařadit pojednání o výzkumných studiích, které jste nalezl/a během rešerše?. výzkumné otázky / hypotézy. data / vzorek. dosavadní stav poznání / přehled problematiky. časový harmonogram.

Mezi základní copingové strategie (tzv. strategie zvládání zátěže) patří: zaměření na problém či na emoce. vývojová regrese trvalejšího charakteru. externí analýza nevědomých motivací. zaměření na chyby v učení.

Budeme-li např. prostřednictvím simulačních her (her s dramatickými prvky) vysvětlovat žákům, jak se asi cítili lidé v období druhé světové války při okupaci Československa, pak budeme utvářet postoje, které nejvíce míří na složku: konativní. emocionální. kognitivní. volní.

Jak označujeme myšlení (jakožto součást řešení problémů), které využívá zkušenosti a známé způsoby řešení?. produktivní. intuitivní. ulpívavé. reproduktivní.

K budování kázně ve školní třídě přispívá i přístup učitelů označovaný jako warm demanders. Tento termín označuje: podpůrný přístup učitele, který neklade požadavky na žáka. podpůrný přístup učitele, který klade požadavky na žáka. trestající přístup učitele, který klade požadavky na žáka. trestající přístup učitele, který neklade požadavky na žáka.

Které z uvedených tvrzení ohledně souvislosti (interakce) mezi vlivem prostředí a dědičnosti na vývoj člověka je platné?. Dědičnými dispozicemi dítěte je dán celý jeho vývoj, prostředí hraje minimální roli. Vliv podnětů ze sociálního prostředí nepůsobí na různé jedince stejně, ale bývá modifikován i genetickou „výbavou“ jedince. Vliv situací v sociálním prostředí působí na každého jedince stejným způsobem, genetické dispozice nehrají roli. Mezi těmito vlivy nejsou žádné interakce.

Psychická deprivace se podle J. Langmeiera a Z. Matějčka může rozvinout v důsledku: omezené frustrační tolerance dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. neuspokojování všech potřeb dítěte včas. neuspokojování základních psychických a emočních potřeb, jako je potřeba přiměřené stimulace, jistého citového vztahu nebo otevřené budoucnosti. neuspokojení biologických potřeb dítěte a nehygienických podmínek.

Aktuálním koncepčním dokumentem české vzdělávací politiky, který stanovuje klíčové priority (snižování nerovnosti ve vzdělávání, podpora kvalitní výuky učitele, efektivní řízení vzdělávacího systému) je: Rámcový vzdělávací program. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha). Strategie vzdělávací politiky 2030+.

U žáka, který trpí epilepsií je nezbytné: dodržovat režimová opatření jako pravidelný spánek a předcházení nadměrné únavě. využívat výhradně slovní hodnocení, aby se předešlo stresovým situacím. zajistit bezlepkové stravovaní. zajistit stálou přítomnost zdravotní sestry nebo zdravotnického záchranáře ve školském zařízení.

Pro kterou alternativní koncepci je typické využívání rozsáhlého aparátu vyučovacích pomůcek nacházejících se v knihovničkách ve třídě (tzv. připravené prostředí)?. Moderní škola Celestina Freineta. Montessori pedagogika. Daltonský plán. Waldorfská pedagogika.

Podílíte se na realizaci národního reprezentativního výzkumu profesní spokojenosti učitelů na základních školách. Který typ výběru vzorku zvolíte, aby Váš výzkum byl skutečně reprezentativní vůči populaci všech učitelů základních škol v celé České republice?. dostupný výběr. ad hoc výběr. lavinový výběr (metoda sněhové koule). náhodný stratifikovaný (proporční) výběr.

Výchovné cíle zaměřené na rozvoj postojů, prožitků a hodnot můžeme nejlépe charakterizovat jako cíle: badatelské. antropocentrické. afektivní. psychodiagnostické.

Podle studií, na něž odkazuje Thorová, platí o typu citové vazby či připoutání (attachment) mezi dítětem a matkou, že: se projevuje ve školním dětství v rámci ochoty spolupracovat, entuziasmu, problémového chování, sociální zdatnosti a empatie, v opozičnictví, na povaze hry i na vztahu k sobě. se ve školním dětství již neprojevuje, ale může se znovu projevit v adolescenci. se ve školním dětství neprojevuje na úrovni spolupráce s učitelem a začlenění do kolektivu, ale je patrný jeho vliv na výskyt problémového a rizikového chování a sebepoškozování. se ve školním dětství již neprojevuje, hraje roli jen v raném dětství.

Pokud si učitel zaznamenává data z pozorování do hospitačního archu s předem stanovenými kategoriemi, realizuje: strukturované pozorování. nestrukturované pozorování. diagnostický rozhovor. polostrukturované pozorování.

Psychosociální moratorium se projevuje jako: konec tolerantního postoje společnosti vůči psychické labilitě a nezralosti a současně ukončení období adolescence (J. Marcia) a začátek tzv. vynořující se dospělosti (J. J. Arnett). tolerantní postoj společnosti vůči psychické labilitě, neukotvenosti a nezralosti, vztahuje se obvykle na období adolescence (J. Marcia) nebo tzv. vynořující se dospělosti (J. J. Arnett). stav, který ohrožuje především děti ve školním věku, provázený stavy vnitřní prázdnoty a rezignací na ambice v profesním a osobním vývoji, popisuje jej E. Erikson. důsledek neuspokojení základních psychosociálních potřeb v raném dětství, provázený stavy vnitřní prázdnoty a rezignací na ambice v osobním vývoji, popisuje jej Z. Matějček.

Žák v zadní lavici při výkladu učitele vyrušuje. Učitel pokračuje ve výkladu a postupně se přiblíží k místu, kde žák sedí, a zůstane u něj stát. Jaký typ komunikace učitel uplatnil?. paralingvistiku. posturologii. proxemiku. haptiku.

Jaký styl výchovy uplatňuje učitel, který „dává méně příkazů a podporuje vlastní iniciativu dětí“?. demokratický styl. kognitivní styl. autoritativní styl. autokratický styl.

Na své škole realizujete experiment, ve kterém zjišťujete efektivitu nové metody výuky. Chování nebo výkon žáků v experimentální skupině mohou být ovlivněny tím, že si žáci uvědomují, že jsou sledováni a případně si uvědomují i očekávání výzkumníka. Tento nežádoucí efekt v experimentu bývá označován jako: Hawthornský efekt. randomizace. centrální tendence. mortalita.

Detekce jako typ reakce učitele na chybnou odpověď žáka je charakteristická tím, že učitel: oznámí správnou odpověď. oznámí žákovi, že udělal chybu, nic víc. doplňuje reakci o příčinu chyby, pomáhá nalézt správnou odpověď. doplňuje reakci o určení místa chyby.

Co (mimo jiné) uchovává explicitní dlouhodobá paměť?. percepční dovednosti. senzomotorické dovednosti. poznatky a souvislosti mezi nimi. aktuální emoční prožitky.

Třídní učitel typicky: vypracovává doporučení ke vzdělávání za školské poradenské zařízení. vytváří Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. zpracovává každoročně zprávu pro Českou školní inspekci za svou třídu. je pověřen ředitelem zpracovat plány pedagogické podpory a individuální vzdělávací plány pro žáky své třídy ve spolupráci s kolegy.

Který z následujících popisů nejvýstižněji charakterizuje „pedocentrický“ model výchovy?. plně řízený proces ovlivňování nehotového člověka pedagogem nebo organizací, naplněný snahou podřídit jej normám společnosti. proces akcentující interakci mezi učitelem a žákem; účinnost výchovy je závislá na míře interiorizace výchovných vlivů vychovávaným jedincem a jeho otevřeností pedagogickému působení. proces zahrnující sociokulturní podmínky, odlišné koncepce pojetí člověka a zároveň akceptující další determinanty výchovného působení. proces akcentující rozhodující podíl osobnosti vychovávaného jedince na vlastním utváření v rámci interakcí učitele a žáka.

Určete, o který typ cíle učitele jde v případě tvrzení: Mým cílem je, abych žáky naučil kvalitně počítat. formální cíl. afektivní cíl. autonomní cíl. sociální cíl.

Rosenthal a Jacobson (1968) ukázali, že jestliže byli učitelé navedeni, aby si mysleli, že jsou někteří žáci perspektivnější než jiní, tito žáci skutečně po nějaké době měli lepší výsledky. Jak se tento jev nazývá?. Golem efekt. Pygmalion efekt. efekt shovívavosti. efekt ukazujícího prstu.

S naší potřebou výkonu souvisí také úroveň očekávání vzhledem k našemu předpokládanému budoucímu výkonu. Který pojem toto očekávání označuje?. akomodace. aspirace. averze. prokrastinace.

Který z výroků nejlépe charakterizuje frontální vyučování?. žáci se vzdělávají v terénu prostřednictvím přímých zkušeností. učitel zprostředkovává výklad a je při výuce dominantní. žáci pracují ve skupinkách, role učitele je pouze pomocná a instruktážní. žáci samostatně volí výukové cíle a metody výuky.

Jak se projevuje fenomén sociální facilitace?. V přítomnosti druhých osob dochází u dobře naučených úkonů ke zlepšení výkonu. Ve skupině osob postupně dochází k synchronizaci mimiky a gestiky. V sociální skupině máme tendenci přizpůsobovat svůj názor názoru většiny. Díky přímému pohledu z očí do očí dochází k navázání pevnějšího sociálního kontaktu.

Vyučující si v průběhu výuky všímá, do jaké míry žáci rozumí novému učivu (všímá si např. reakcí, odpovědí, neverbálních projevů). Výuku přizpůsobuje reakcím žáků. Vyučující realizuje: normativní diagnostiku. sumativní diagnostiku. neformální diagnostiku. diferenciální diagnostiku.

Který z následujících typů výzkumu nejlépe vyhovuje výzkumné otázce: Kolik času z výuky přírodopisu na druhém stupni zabírá skupinová práce?. smíšený výzkum. akční výzkum. kvantitativní výzkum. kvalitativní výzkum.

Jaký je hlavní diagnostický význam žákovského portfolia?. Slouží k autodiagnostice vyučujícího, který může sledovat vlastní profesní vývoj a pokroky. Slouží ke stanovení individuální normy, aby bylo možné včas odhalit zhoršení výkonu žáka. Slouží jako podklad pro analýzu vývoje žáka, proměn jeho dovedností a znalostí v daném předmětu za určité časové období. Slouží pro srovnání výkonu žáka s průměrem třídy.

Dle myšlenky meritokracie je selhávání žáka-cizince v české škole: důsledkem jeho vlastního výkonu (M. Young). důsledkem kulturního šoku (H. Arendtová). důsledkem odlišného jazykového kódu (B. Bernstein). důsledkem nerovného přístupu ke kapitálům (P. Bourdieu).