Tematické mapy

Pro expertní hodnocení neplatí. Při komplexním hodnocení tematických map a atlasů se klade důraz na jejich konstrukční…. Nezahrnuje recenze map…. Při hodnocení je třeba porovnat….

Anamorfóza, ve které dílčí oblasti transformujeme do dotýkajících se čtverců podle hodnoty daného jevu, se nazývá. Demersova. Dorlingova. Berinova.

Metodou liniových znaků lze v mapě vyjádřit: Reálné (např. vodní toky) i nereálné (např. letecké linky, geografická síť) objekty či jevy liniové povahy. Pouze reálné (např. vodní toky, komunikace) objekty či jevy liniové povahy. Pouze nereálné (např. letecké linky, geografická síť) objekty či jevy liniové povahy.

Metoda zkoumání rukopisu se nazývá. Grafologie. Kryptografie. Pomologie. Typografie.

Definice: „Vlastní jméno neživého přírodního objektu a jevu (hora, řeka apod.) nebo člověkem vytvořeného objektu a jevu (sídlo, přehrada apod.), který je na povrchu Země nebo jiného kosmického tělesa fixován.“ Definuje: Zeměpisné jméno. Geonymum. Toponymum. Geografické jméno.

V kartodiagramech bývají zakresleny. Diagramy znázorňující hodnoty zobrazovaného jevu a dále administrativní hranice, případně další prvky topografického obsahu (vodní síť apod.) sloužící k orientaci. Pouze diagramy znázorňující hodnoty zobrazovaného jevu, jiné prvky nesmí být zobrazeny. Především komunikace a vodní toky.

Vektorové liniové kartodiagramy. Bývají nejčastěji obousměrné. Mohou mít počáteční bod, hodnotu jevu ukazuje směr nebo délka vektoru. Zachovávají reálný průběh linií.

Označte besprávné tvrzení: Izolovaných znaků existuje velké množství. Izolovaný znak je obtížné nalézt . Znaky jsou většinou součástí znakového systému.

Metody regionální taxonomie používané pro úpravu mapovaného tématu zahrnují: Regionalizaci a generalizaci. Generalizaci a typologii. Generalizaci a kategorizaci. Regionalizaci a typologii. Diskretizaci, anamorfózu, kvantifikaci a kategorizaci.

Atlas krajiny ČR je z roku: 1998. 2010. 2011. 2007. 2004.

Označte nesprávné tvrzení týkající se multivariantních map. Jde o případy, kdy jeden grafický symvol v mapě má zobrazit více než jedno téma, jev, více než jeden atribut. Usnadňují uživateli interpretaci zobrazených jevů. Pochází z anglického multivariate mapping. Tvůrce by měl maximálně přebírat již percepčně ověřené postupy.

U funkční stupnice je mezi velikostí znaku (nebo diagramu) a hodnotou zobrazovaného jevu vztah: Vždy jen lineární. Vždy jen nelineární. Lineární nebo nelineární.

Tematický obsah. Může obsahovat vybrané prvky topografického obsahu. Nesmí obsahovat výsledky analýz, syntéz apod. Musí obsahovat pouze mapovanou tematiku.

Kvantitativní údaje. Na mapách nelze zobrazit. Lze vždy vyjádřit číselně. se někdy označují termínem "nominální data".

Kartodiagramy nejčastěji využíváme pro prezentaci: Statistických údajů. Nominálních dat. Hydrometeorologických dat.

Mezi pseudoprostorová data řadíme např.: Tabelární seznam souřadnic určitých bodů. Data ve formátu coverage s exaktně definovanou topologií. Data ve formátu shapefile (.shp).

Mezi doporučení pro umístění popisu liniových objektů nepatří: Umístění popisu paralelně podél popisovaného liniového objektu. Hraniční liniové znaky jsou popisovány oboustranně. Vícenásobný popis velmi dlouhých liniových objektů. Preference umístění popisu pod než nad popisovaný liniový objekt. Dodržení trendu při popisu zakřivených liniových objektů. Zamezit komplikovaným zakřivením popisu.

Anamorfované mapy se používají nejčastěji pro zobrazování jevů: Z fyzicko-geografické sféry. Ze socio-ekonomické sféry. Sezónního charakteru.

Termín „mimoměřítkové bodové znaky“ používáme v případě, kdy: Znaky v mapě vůbec nevykreslujeme, protože by byly příliš malé. Znaky umísťujeme mimo odpovídající pozici a místo jejich skutečné polohy označíme šipkou. Chceme prvek zdůraznit, proto kreslíme „nad míru“ – plocha znaku neodpovídá skutečné rozloze jevu (tj. není přímo závislá na měřítku mapy).

Pokud v jedné mapě využijeme jak metodu kartodiagramu, tak metodu kartogramu: Můžeme v této mapě vyjádřit jak absolutní, tak relativní hodnoty. Bude se jednat o hrubou chybu (mapa bude zavádějící). Nesmíme v takovém případě použít šrafuru (vždy jen barvu).

Kartografický znak nese dva typy informací: Polohovou a popisnou. Popisnou a relační. Polohovou a prostorovou.

Mezi základní doporučení ke stylu písma na mapě nepatří: Vyhnout se dekorativním stylům písma. Není vhodné kombinovat dva a více stylů na jedné mapě, kromě speciálních případů. Vyhnout se kombinaci dvou patkových a dvou bezpatkových písem na jedné mapě. Patková písma jsou dobře čitelná na mapě.

Mezi dílčí cíle hodnocení map nepatří: Hodnocení vhodnosti výběru map a mapových děl k řešení úloh uživateli. Hodnocení jakosti projektu. Hodnocení jakosti výsledku zpracování. Hodnocení dostupných podkladů.

Která organizace je tvůrcem databáze Digitální model území 1:25 000 (DMÚ 25)?. Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad (VGHMÚř). Česká informační agentura životního prostředí (CENIA).

Izomorfismus individua mapových znaků není zásadně ovlivněn: Klasifikací. Pravidly pro standardizaci názvosloví. Legendou a její strukturou.

Podle způsobu zavádění do mapy znaky dělíme na: Bodově lokalizované, figurálně lokalizované, areálově lokalizované. Kvantitativní, kvalitativní a podílové. Bodově lokalizované, liniově lokalizované, plošně lokalizované.

Operace WMS, pomocí které získám mapu ve formátu PNG, GIF či JPEG, se nazývá: getMap. getCapabilities. getFeatureInfo.

Kartogramy patří mezi metody zobrazování: Kvantitatitvních i kvalitativních údajů. Kvalitativních údajů. Kvantitativních údajů.

V případě anamorfózy podle velikosti znázorňovaného jevu (např. časové dostupnosti od centra) se jedná o: Geografickou kvadratickou anamorfózu . Geografickou lineární anamorfózu. Geografickou radiální anamorfózu.

Hlavní nevýhodou klasifikace dat pomocí metody konstantních intervalů (equal intervals) je to, že. Nerespektuje statistické rozdělení hodnot v souboru. Špatně vyjadřuje kvalitu (spolehlivost) dat. Je výpočetně velmi náročná.

Vysvětlující popis znaků v legendě se uvádí. Vyjadřuje-li znak jeden jev, popisuje se významem v jednotném čísle, vyjadřuje-li znak více jevů nebo objektů, používá se v popisu množné číslo. Vždy v jednotném čísle. Nezáleží na tom. Vždy v množném čísle.

Jednou z nevýhod funkčních stupnic je, že. Velikost znaku je třeba individuálně vypočítat pro každou různou hodnotu z datového souboru. Lze využít pouze lineární funkční vztah mezi velikostí znaku a hodnotou zobrazovaného jevu. Dělí datový soubor do skupin.

Mezi doporučení pro případ kolize písma na mapách nepatří: V případě vzniku kolize má popis přednost před ostatním obsahem mapy. Kolize popisu s popisem je možná v případě, že není rušen obsah mapy. Nutnost zamezit oddělení popisu od popisovaného objektu jiným znakem. Snaha o minimalizaci překryvu důležitých liniových a bodových objektů.

Označte nesprávné tvrzení týkající se trichromatických map: Byly použity v Atlase ŽP a zdraví obyvatelstva ČSFR (1992). Vyjadřují závislost tří atributů pomocí barev. Jsou značně obtížně interpretovatelné. Byly použity v Atlase zhoubných nádorů (Maršík a kol., 1998).

Digitální geografický model území ČR „ZABAGED“ vytváří a spravuje: Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad (VGHMÚř). Krajský úřad vždy pro území příslušného kraje. Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK).

Označte pravdivé tvrzení. Prvky topografického podkladu nemohou mít tematický charakter. Popis mapy nemůže mít tematický charakter. Rozdíl mezi topografickým podkladem a tematickým obsahem nemusí být ostrý.