Teorie masové komunikace 03 - 1

Vyber správne vysvetlenie Paradigma selektivity. koncept v oblasti komunikace a mediálních studií, který zdůrazňuje, že lidé aktivně vybírají a zpracovávají informace z médií v souladu se svými potřebami, preferencemi a osobními cíli. koncept v oblasti komunikace a mediálních studií, který zdůrazňuje, že lidé aktivně prijímajú informace z médií v souladu se společenskými potřebami.

Priraď základné teórie paradigmy selektivity. Teorie užití a uspokojení. Teorie selektivní expozice. Teorie řízení nálady. Dynamický-transakční model. Model samoposilující špirály. Model rozdílné náchylnosti k vlivu médií.

Doplň slová do použky o ekonomike pozornosti: Zakládá na ......... užívateľov médií, pričom ........... je .........., s ktorou sa obchoduje. poptávke po pozornosti. deficite po pozornosti. peniaze. pozornosť. komoditou.

kolik minut v průměru trvalo nemanuálnímu pracovníkovi vrátit se k původnímu pracovnímu úkolu po vyrušení mailem?. 24. 5. 10. 15.

roční ztráty společnosti Intel souvisejí se sníženou efektivitou kvůli času ztracenému zpracováním nepotřebných e-mailů. minimálne. Téměř 1 miliarda USD. sto tisíc dolárov. nulové.

o kolik kleslo v průměru IQ skóre nemanuálních pracovníků, kteří byli rozptylování maily a telefonáty. 10 bodov. 5 bodov. 20 bodov. 25 bodov.

Priraš správne. Hlboká pozornosť. Hyper-pozornosť.

Vyber správne tvrdenia o vymedzení paradihgmate selektivity. Rané představy o účincích médií: přímý vliv na příjemce, pasivní a reaktivní publikum, zájem o krátkodobé účinky, okamžité a měřitelné změny znalosti, postoje chování, důraz na zájem komunikátora. Súčasné představy o účincích médií: přímý vliv na příjemce, pasivní a reaktivní publikum, zájem o krátkodobé účinky, okamžité a měřitelné změny znalosti, postoje chování, důraz na zájem komunikátora. Paradigma selektivity teoretický reaguje na skutečnost, že představa silných přímých účinků se nenaplnila. psychologická perspektiva – aktivní publikum, důraz na potřeby publika, důraz na individuální používání a volby, účinek je společensky a psychologicky podmíněn. psychologická perspektiva – pasíivní publikum, důraz na potřeby inzerentu, není důraz na individuální používání a volby, účinek není nijak podmíněn. zkoumaní médií se posunulo od hledání odpovědi na otázku, co média dělají lidem, k otázce, co lidé dělají s médii. Rostoucí zájem o „mediální volby“ lze vnímat jako teoretickou reakci na situaci zvyšující se nabídky mediálních sdělení dostupných pro mediální publika.

Kde bol po prvý krát použitý pojem selektivní expozice?. v teórií špirály mlčenia. The People´s Choice.

Vyber správne tvrdenia a závery, ku ktorým dospel The People´s Choice v roku 1940 pri snahe odpovedať na otázku „Jak se voliči rozhoduji v průběhu prezidentské kampaně“?. Zanedbatelný dopad vystavení mediální kampani ve smyslu změny volebních preferencí, ale: významný účinek ve smyslu posílení. Obrovský dopad vystavení mediální kampani ve smyslu změny volebních preferencí, a významný účinek ve smyslu posílení. 2/3 stoupenců jednotlivých kandidátů častěji konzumovalo politická sdělení pocházející od nimi preferované strany. 2/3 stoupenců jednotlivých kandidátů častěji konzumovalo politická sdělení pocházející od nimi nepreferované strany. Záver: Lidé obvykle vyhledávají politický obsah, který posiluje jimi zastávaná přesvědčení, zatímco vyhýbávají se obsahu, který je s těmito přesvědčeními v rozporu a mohl by vést k změně postoje. Záver: Lidé si obsah nevyhledávají sami. Tento poznatek vedl výzkumníky k závěru, že moc médií měnit postoje nebo chování je omezená. „vystavení je vždy selektivní“.

Vyber správne tvrdenia a závery, ku ktorým dospel The Effects of Mass Communication vo výskumnej otázke Jaké jsou účinky masové komunikace?. Masová komunikace není nutnou ani dostačující příčinou změny postoje. Působí spolu s ostatními vlivy a také prostřednictvím jiných zprostředkujících činitelů. Masová komunikace je dostačující příčinou změny postoje. Působí spolu s ostatními vlivy a také prostřednictvím jiných zprostředkujících činitelů. Významnými mediátory mediálního účinku jsou procesy selektivní expozice, selektivní percepce a selektivní retence, skupinová dynamika a normy, významní druzí. Masová komunikace nemá účinek v podobě změny postoje, spíše posiluje již zastávané postoje.

Vysvetli teorii kognitivní disonance. duševní nepohoda vzniká u jedinců tehdy, když současně zastávají dvě protichůdné myšlenky, postoje nebo přesvědčení." "Když si jedinec rozpor uvědomí, vzniká disonance, kterou se bude snažit snížit, a to buď chováním, nebo úpravou jednoho z nesouhlasných prvků. Jednou z metod snižování disonance je buď vyhýbání se informacím, které ji vyvolávají, nebo vyhledávání informací sympatizujících s vlastním přesvědčením.". duševní nepohoda vzniká u jedinců tehdy, když zastávají dvě myšlenky, postoje nebo přesvědčení, které ale nechtějí zastávat, a tak se vyhýbají inmformacím o vlastním presvědčení.

Priraď. Uživateľ médií. Mediálne publikum.

Označ hlavné tézy paradigmy selektivity. Mediální konzumace je výsledkem procesu selekce. Pouze ta sdělení, jimž lidé věnují pozornost mají potenciál je ovlivnit, vyvolat účinek. Ve skutečnosti, lidé často vybírají mediální sdělení tak, aby na sebe navodili požadované mediální efekty. Individuální cíle, motivace a očekávání ohledně mediálních sdělení ovlivňují selektivní volbu mediálních sdělení a poté rovněž účinky médií na kognici a chování. Mediální účinky nelze zkoumat bez toho, aniž bychom vzali do úvahy selektivnost mediální konzumace. Všechny sdělení mají potenciálovlivnit, vyvolat účinek. Mediální konzumace je výsledkem procesu deklarace. Ve skutečnosti, lidé často vybírají mediální sdělení bez toho, aby věděli jaké jsou mediální efekty.

Vyber vázkumné otázky ktorými sa zaoberá paradigma selektivity?. Co vede lidí k používání médií?. Co lidi sledují?. Jaké účely a funkce plní užívání médií pro jejich (aktivní) uživatele?. Proč lidé tráví tolik času s médií a jaké jsou toho důsledky?. Na základě čeho lidé volí mezi jednotlivými mediálními sdělení a typy užívání médií?. Jaké jsou efekty médií?.

Priraď - paradigma selektivity vymedzenie v protikladu k mechanistickému pojatiu mediálnych účinkov. Mechanistická perspektiva. Psychologická perspektiva.

Priraď. Pasívne užívanie. Aktívne užívanie. Reaktivne. Proaktívne. Habituálne.

Priraď. Teorie racionální volby. Teorie očekávané hodnoty. Operantní podmiňování.

Priraď. Motivace. Potřeba.

Vyber obecné princípy motivácie. minimalizace nepříjemného a maximalizace příjemného. udržování psychické rovnováhy. snaha striedania vzrušenia a napätia s pokojom.

Označ základné ciele výzkumu užitia a uspokojenia. porozumět motivům a motivacím k používání medií. porozumět motivům medií k tvorbě. vysvětlit, jak lidé používají média k uspokojení svých potřeb;. identifikovat funkce nebo důsledky používání médií, které vyplývají z konkrétních potřeb, motivů a typů chování. identifikovat funkce nebo důsledky používání médií, které vyplývají z konkrétních potřeb, motivů a typů chování samotných médií.

Čo môže byť podľa Teórie užitia a uspokojenia zdrojom uspokojenia?.

Označ pravidvé hlavné téze teorie užitia a uspokojenia. Samotnému užívání médií předcházejí potřeby jedinců a jejich motivace. Potřeby a predispozice, s nimiž uživatele přistupují k médiím se liší. Potřeby a predispozice, s nimiž uživatele přistupují k médiím sú rovnaké. Rovněž způsob reakce/odezvy na mediální sdělení se mezi uživateli liší. Abychom mohli identifikovat mediální účinek, musíme identifikovat motivace, které vedly k užívání médií (ale také postoje, přesvědčení).

Zoraď výsledky výskumu motivácie pre sledovanie televízie podla výskumu Rubin, A. M. (1981). An Examination of Television Viewing Motivations. Communication Research od najčastejších po najmenej. Zábava. Obsah. Relaxácia. Zabitie času. Informovanie. Únik.

Priraď mediálnu orientáciu. proaktívne. pasívne. monitorovanie. komunikácia. ritualizované. inštrumentálne. sensation seeking.

Zoraď motivácie pre používanie služby Facebook na základe výskumu Quan-Haase, A., & Young, A. L. (2010). Uses and Gratifications of Social Media: A Comparison of Facebook and Instant Messaging. Bulletin of Science, Technology & Society, 30(5), 350–361. doi:10.1177/0270467610380009. zabitie času. vyjadrovanie záujmu o ľudí. zdielanie problémov. socializácia. móda.