Tráv2.5

Výstelka gastrointestinálního traktu: je derivát entodermálního zárodečného listu. v počáteční části předního střeva před orofaryngeální membránou je derivátem ektodermu. pochází z cytotrofoblastu. pochází z mezenchymu.

Primitivní střevo: zůstává zpočátku ve spojení se žloutkovým váčkem. je z počátku slepá trubice uzavřená kraniálně a kaudálně membránami. vzniká ze syncytiotrofoblastu. postupně se dělí na přední, střední a zadní střevo.

Které tvrzení o primitivním střevě je pravdivé?. je to entodermální trubice. na kraniálním i kaudálním konci je v kontaktu s ektodermem amniového váčku. kraniální konec je uzavřen orální (orofaryngeální) membránou. se diferencuje v cytotrofoblast.

Stomodeum: je tvořeno výstelkou amniového váčku. naléhá na entoderm a tvoří částečně orální membránu. vzniká z cytotrofoblastu. vytváří kloaku.

Orální membrána: je tvořena buňkami ektodermu a entodermu, které jsou v těsném kontaktu. se protrhává během 3. týdne embryonálního vývoje. vzniká z cytotrofoblastu. stává se rigidní přepážkou, která později luminizuje.

Zevní část hltanového komplexu je tvořena štěrbinami (vkleslinami): ty jsou vystlány ektodermem. představují budoucí oblast krku. jejich ektoderm je lokálně ztluštěn v epibranchiální neuroplakody, které mohou proliferovat v neuroblasty. všechny postnatálně persistují.

První hltanová štěrbina (vkleslina): je původu ektodermálního. jako jediná z hltanových štěrbin persistuje postnatálně. se vyvíjí v zevní sluchovou trubici. dává vzniknout thymu.

První hltanová štěrbina (vkleslina): je původu entodermálního. se vyvíjí v ultimobranchiální tělísko. se vyvíjí v zevní sluchovou trubici. dává vzniknout základům příštítných tělísek.

Sinus cervicalis: vzniká z druhé, třetí a čtvrté hltanové štěrbiny. postupně je překryt mesenchymální pokličkou zvanou operkulum. zbytky mohou vytvářet branchiogenní cervikální cysty. se vyvíjí v zevní sluchovou trubici.

První hltanová kapsa (výchlipka): pochází z entodermu. tvoří základ tubo-tympanální dutiny středního ucha. vzniká z trofoblastu. diferencuje se v thymus.

Druhá hltanová kapsa (výchlipka): pochází z entodermu. se diferencuje v thymus a thyroideu. se vyvíjí v tonsilární sinus. se diferencuje v adenohypofýzu.

Třetí hltanová kapsa (výchlipka): tvoří základ dolního příštítného tělíska. tvoří základ thymu. vzniká z syncytiotrofoblastu. zaniká před třetím týdnem embryonálního vývoje.

Čtvrtá hltanová kapsa (výchlipka): vzniká ze čtvrté a páté kapsy mezi nimiž zmizel pátý hltanový oblouk. se diferencuje v kraniální části do základu pro horní pár příštítných tělísek. v distální části vytváří buněčné trámce tzv. ultimobranchiálního tělíska. dává vzniknout folikulům štítné žlázy.

Thymus: se diferencuje v oblasti stomodea. vytváří se z třetí hltanové kapsy. pochází z trofoblastu. tvoří centrální orgán imunity.

Příštítná tělíska: vznikají částečně z třetí hltanové kapsy. vznikají částečně ze čtvrté hltanové kapsy. vznikají z druhé a třetí hltanové štěrbiny. jsou původu čistě ektodermálního.

Základ adenohypofýzy: se vyvíjí z ektodermálního epitelu stropu stomodea. se vyvíjí v těsné blízkosti před oro-faryngeální membránou. vzniká z entodermu. se diferencuje z cytotrofoblastu.

Základ hypofýzy: začíná jako tzv. Rathkeho výchlipka z ektodermálního epitelu stropu stomodea. vzniká částečně vychlípením diencefalického dna třetí komory. v pátém týdnu embryonálního vývoje se spojuje entodermální a ektodermální základ hypofýzy. se postupně odděluje od ektodermu stomodea, protože stopka Rathkeho výchlipky atrofuje.

Pokud dojde k poruchám při vývoji hypofýzy: okrsky buněk adenohypofýzy mohou být nalezeny v oblasti hltanu. dlaždicový epitel může tvořit pseudocysty na rozhraní adeno- a neurohypofýzy. dochází k vývoji anencefalie. dochází k poruchám vývoje očních víček.

Anomálie zevního a středního ucha: souvisejí s poruchou vývoje první žaberní štěrbiny a prvních dvou žaberních oblouků. projevují se tvarovými deformitami boltce a zvukovodu. mohou se vyskytovat společně s dysostózami dolní čelisti, jařmové kosti a sluchových kůstek. vznikají na podkladě poruchy migrace buněk čichové plakody.

Změny v oblasti krku v 9. až 11. týdnu embryonálního vývoje: mohou být projevem závažné chromozomální abnormality. mohou být diagnostikovány při ultrazvukovém vyšetření. společně s detekcí výskytu nosní kůstky slouží jako screening Downova syndromu. jsou způsobeny abnormalitami ve vývoji cytotrofoblastu.

Které tvrzení o hltanových obloucích je pravdivé?. všechny čtyři hltanové oblouky vytvářejí valy mezi příslušnými kapsami a štěrbinami. první oblouk je oblouk mandibulární. oblouky se diferencují ze syncytiotrofoblastu. druhý oblouk je oblouk hyoidní.

Které tvrzení o hltanových obloucích je pravdivé?. histologicky jsou oblouky složeny z mladého vaziva většinou ektomesenchymálního původu. oblouky jsou pokryty z části ektodermálním epitelem. stomodeální část prvního oblouku je vystlány cytotrofoblastem. každý oblouk obsahuje specifickou cévu a nerv a diferencuje se v příslušný skelet a svaly.

Ektomesenchym mandibulárního oblouku: se diferencuje v thymus. se kondensuje v chondroblastém Meckelovy chrupavky. vytváří základ hypofýzy. vytváří základ os hyoideum.

Meckelova chrupavka: nemá ramena ve středu spojena. reprezentuje chrupavčitou fetální čelist. pokračuje dorsálně v chondroblastém, který osifikuje těsně pod basí lební v ušní kůstky kladívko a kovadlinku. vytváří základy cartilago cuneiformis a cartilago thyroidea.

Meckelova chrupavka: je ve středu již prenatálně pevně spojena. reprezentuje chrupavčitou fetální čelist. vytváří adenhypofýzu. vytváří základy cartilago cuneiformis a cartilago thyroidea.

Druhý (hypoidní) hltanový oblouk: přispívá k vývoji mimických svalů. vytváří svalovinu jícnu. přispívá k tvorbě svalů stěny žaludku. se diferencuje v hypofýzu.

Které tvrzení o třetím hltanovém oblouku je pravdivé?. chondroblastém třetího hltanového oblouku doplňuje skelet druhého oblouku. myoblastém se diferencuje do m. stylopharyngeus. tvoří Meckelovu chrupavku. diferencuje se ve svaly střední třetiny jícnu.

Které tvrzení o aortálních obloucích je pravdivé?. artérie prvního a druhého oblouku mizí velice časně, avšak zanechávají rezidua. zbytky v prvním oblouku tvoří a. maxillaris. zbytky v druhém oblouku tvoří a. stapedia. třetí oblouk je tvořen pulmonální artérií.

Které tvrzení o zásobení hltanových oblouků je pravdivé?. třetí oblouk je vaskularisován karotickým komplexem. čtvrtý oblouk je zásobován aortálním komplexem. pátý oblouk je rudimentární a záhy degeneruje. šestý oblouk je representován a. maxillaris.

Které tvrzení o inervaci hltanových oblouků je pravdivé?. specifický nerv pro mandibulární oblouk je nervus trigeminus. specifický nerv pro hyoidní oblouk je nervus facialis. třetí oblouk je inervován n. glossopharyngeus. nervus vagus je omezen pouze na druhý oblouk.

Které tvrzení o inervaci hltanových oblouků je pravdivé?. specifický nerv pro mandibulární oblouk je nervus facialis. specifický nerv pro hyoidní oblouk je nervus trigeminus. třetí oblouk je inervován n. glossopharyngeus. nervus vagus je omezen pouze na první oblouk.

Ganglia hlavových nervů: vznikají vývojem z buněk neurální lišty. vznikají z buněčné populace neuroektodermu, pocházejícího z epibranchiálních neurogenních plakod. jsou deriváty cytotrofoblastu. vznikají z primárního mesodermu.

Která tvrzení o vývoji jazyka jsou pravdivá?. vzniká částečně z ektodermu stomodea těsně před oro-faryngeální membránou. vzniká částečně z copuly, která je entodermálního původu. vzniká z výchlipky mesodermu v oblasti oro-faryngeální membrány. vyvíjí se z Rathkeho výchlipky.

Která tvrzení o vývoji jazyka jsou pravdivá?. vyvíjí ze dvou různých zárodečných listů. tělo jazyka pochází z ektodermální oblasti stomodea těsně před oro-faryngeální membránou. vyvíjí se částečně z laterálních linguálních valů. laterální linguální valy a tuberculum impar spojují a vytvářejí tělo jazyka.

Která tvrzení o vývoji jazyka jsou pravdivá?. materiál k tvorbě radix linguae kořene pochází z entodermální kopuly. vytvořený kořen jazyka je vytlačován zezadu proti linguálnímu tělu díky orálnímu posunu stomodeální oblasti. část jazyka se vyvíjí z Rathkeho výchlipky. vyvíjí ze dvou různých zárodečných listů – mesodermu a mezenchymu.

Štítná žláza: se zakládá ve druhém týdnu embryonálního vývoje. se zakládá těsně za oro-faryngeální membránou. se zakládá ve střední čáře hyo-mandibulární rýhy. se zakládá jako buněčný čep ektodermálního epitelu.

Štítná žláza: se zakládá ve třetím týdnu embryonálního vývoje. se zakládá těsně za oro-faryngeální membránou. vzniká z cytotrofoblastu. se zakládá jako buněčný čep entodermálního epitelu.

Které tvrzení o vývoji štítné žlázy je pravdivé: základem je entodermální čep. čep se postupně vyvíjí v ductus thyreoglossus. thyreoidní základ sestupuje obklopen mesenchymem až do rozvětvení karotického komplexu v srdečním truncus arteriosus. vývoj žlázy se uskutečňuje v druhém týdnu embryonálního vývoje.

Které tvrzení o vývoji štítné žlázy je pravdivé: během sestupu žlázy se ductus thyreoglossus přerušuje v místě kondensace mesenchymu. vývoj může zanechat slepou jamku na jazyku, tzv. foramen caecum. buňky thyreoglosálního duktu mohou tvořit akcesorní thyreoidey na cestě svého sestupu. části persistujícího ductus thyreoglossus mohou tvořit cysty ve středu krku.

Stomodeální dutina: je vystlaná entodermem. leží v oblasti prvního hltanového oblouku. vzniká z cytotrofoblastu. dává vzniknout základům štítné žlázy.

První známky základů zubu: se objevují ve druhém týdnu embryonálního vývoje. se objevují v entodermovém epitelu žloutkového váčku. jsou tvořeny ztluštěninou ektodermálního epitelu. vznikají z cytotrofoblastu.

První známky základů zubu: se objevují v šestém týdnu embryonálního vývoje. se objevují jako ztluštěnina ektodermálního epitelu. se nachází v labio-gingivální liště. vznikají z primárního mesodermu.

Labiogingivální lišta: se vyvíjí v ektodermálním epitelu. její epitel se trhá a odděluje oblast rtu od dásně. na dásňové straně epitel proliferuje a vytváří kontinuální podkovovitou dentální laminu v obou čelistech. zaniká ve třetím týdnu embryonálního vývoje.

Dentální lišta: se rozpadá na obou stranách každé čelisti v pět oblastí intensivní mitotické aktivity. dává vzniknout zubním čepům. dává vzniknout ektodermálním základům deciduálních zubů. je tvořena cytotrofoblastem.

Zubní čepy deciduálních zubů: vznikají na obou stranách každé čelisti. vznikají čistě z entodermu. vytváří základy pro 20 deciduálních zubů. vytváří základy 2 řezáků, 1 špičáku a 2 stoliček na obou stranách každé čelisti.

Zubní čepy deciduálních zubů: jsou doprovázeny kondensací okolního ektomesenchymu z neurální lišty. vznikají z cytotrofoblastu. zanikají v šestém týdnu embryonálního vývoje. vznikají pouze na horní čelisti.

Které tvrzení o zubních čepech deciduálních zubů je pravdivé?: ameloblasty se vyvíjí z entodermu. ameloblasty se podílí na vzniku skloviny. odontoblasty jsou buňky ektomesenchymálního původu. ameloblasty produkují dentin.

Které tvrzení o zubních čepech deciduálních zubů je pravdivé?. ameloblasty se vyvíjí z ektodermu. ameloblasty se podílí na vzniku skloviny. odontoblasty jsou buňky entodermálního původu. odontoblasty produkují dentin.

Které tvrzení o vývoji zubů je pravdivé?. stádium zubního čepu se vyvíjí ve stádium čepičky. epitelo-mesenchymální interakce je základním procesem ve vývoji zubu, který může být charakterizován jako interakce mezi ektodermálními epitelovými buň- kami a ektomesenchymálními buňkami. orgán skloviny je ektodermálního původu. cytotrofoblast diferencuje v preodontoblasty.

Které tvrzení o vývoji zubů je pravdivé?. stádium zubního čepu se vyvíjí ve stádium čepičky. stádium zubní čepičky se vyvíjí ve stádium zvonce. epitelo-mesenchymální interakce je základním procesem ve vývoji zubu. cytotrofoblast diferencuje v preameloblasty.

Které tvrzení o vývoji ektodermální části zubů je pravdivé?. ektodermální část tvoří orgán skloviny. vrstevnatý epitel ektodermového původu se rozděluje na zevní list plochých buněk a na vysoký epitel vnitřního listu. mezi dvěma listy ektodermálního původu se epitelové buňky rozvlákňují v retikulární epitel. ektoderm se diferencuje v odontoblasty.

Které tvrzení o vývoji ektodermální části zubů je pravdivé?. preameloblasty jsou ektodermálního původu. pod ektodermální čepičkou se mesenchymální buňky kondensují v dentální papilu. vrstevnatý epitel ektodermového původu se rozděluje na zevní list plochých buněk a na vysoký epitel vnitřního listu. mezi dvěma listy ektodermálního původu vzniká dutina vyplněná folikulární tekutinou.

Dentální papila: vzniká z cytotrofoblastu. vzniká z mesenchymu. vytváří vrstvu preodontoblastů. vytváří ameloblasty.

Základy permanentních zubů: vznikají jako solidní epitelový čep na labiální straně každého orgánu skloviny. vznikají v 10.–12. týdnu embryonálního vývoje. vznikají z cytotrofoblastu. základy posledních dvou molárů se vytvářejí až po porodu.

Ameloblasty: vznikají z vnitřního epitelu orgánu skloviny. produkují matrix skloviny. vybíhají na své spodině v konické Tomesovy výběžky. jsou ektomesenchymálního původu.

Ameloblasty: regulují mineralizaci skloviny. degenerují během erupce zubu. vybíhají na své spodině v konické Tomesovy výběžky. jsou ektomesenchymálního původu.

Odontoblasty: vznikají z preodontoblastů. secernují prokolagen, který dozrává v kolagenní vlákna predentinu. vysílají výběžky zvaná Tomesova vlákna. vznikají z entodermu primitivního střeva.

Hertwigova pochva: je tvořena dvouvrstevným epitelem. v případě jednokořenovýc zubů tvoří jednoduchou tubulární strukturu. u vícekořenových zubů se rozděluje do více tubulů. vzniká z cytotrofoblastu.

Hertwigova pochva: je tvořena dvouvrstevným epitelem. se postupně rozpadá. její zbytky lze nalézt i po erupci zubu jako tzv. zbytky Malassezovy. vzniká z primárního mesodermu.

Cementoblasty: se diferencují z okolí dentálního foliklu. produkují cement. vznikají z cytotrofoblastu. produkují ameloblasty.

Výstelka dýchacího systému: se vyvíjí jako derivát primárního mesodermu. se vyvíjí jako derivát trávicího systému těsně za kopulou. se začíná formovat v oblasti čtvrtého hltanového oblouku. se začíná formovat z laryngo-tracheálního důlku.

Laryngo-tracheální důlek: je úzká štěrbinovitá evaginace na dně primitivního faryngu. vzniká z ektodermového základu. prohlubuje se a protahuje skrze obklopující mesenchym. roste paralelně s esofagem.

Které tvrzení o vývoji dýchacího systému je pravdivé?. z mesenchymu somatopleury se vytvoří pleura parietalis. z terminálních bronchiolů vyrůstají ve 4.–5. měsíci intrauterinního vývoje ductuli alveolares. respirační část bronchiálního stromu je zakončena ve slepých alveolárních váčcích v šestém měsíci intrauterinního vývoje. výstelka dýchacích cest je původu ektodermálního.

Které tvrzení o vývoji dýchacího systému je pravdivé?. respirační oddíly plic jsou v průběhu intrauterinního vývoje vyplněné krví. výstelka dýchacích cest je původu entodermálního. dýchací cesty se diferencují z cytotrofoblastu. laryngo-tracheální důlek se protahuje obklopen extraembryonálním mesodermem.

Plíce: v průběhu intrauterinního vývoje jsou vyplněny amniovou tekutinou. s prvním vdechem novorozence expandují. tvorba alveolů končí ve třetím až maximálně osmém roce postnatálního života. trachea je za normálních okolností propojena otevřenou komunikací s aortou i jícnem.

Tracheo-esofageální píštěl: vzniká při poruše procesu separace trachey od paralelně probíhajícího jícnu. způsobuje po porodu respirační potíže, protože sliny nebo mléko vnikají do plic. vždy se spontánně uzavře a není třeba nijak léčit. je zřejmá ihned po porodu novorozence.

Vývoj žaludku: začíná koncem čtvrtého týdne embryonálního vývoje. začíná dilatací trávicí trubice a vznikem velkého zakřivení žaludku (curvatura major). je charakterizován rotací dilatovaného úseku trávicí trubice. je uskutečňován interakcí primárního mesodermu s cytotrofoblastem.

Slezina: se vyvíjí v druhém a třetím týdnu embryonálního vývoje. se vyvíjí ze splanchnického mesodermu. je tvořena lymfoidními elementy, jež osidlují mesenchymální základ. vzniká z entodermálních trabekul.

Hepatický divertikl: vzniká jako evaginace ze střevní trubice. vrůstá do mesenchymu ventrálního mesenteria. vysílá entodermální trabekuly, které vytvářejí parenchymální část jaterní tkáně. vzniká z ektodermu.

Které tvrzení o vývoji jater je pravdivé?. entodermální trabekuly vytvářejí trámčitý epitel jaterní tkáně. rostoucí buněčné trámce tlačí na vitelinní vénu. vitelinní véna se člení a vytváří jaterní sinusoidy mezi jaterními tubuly. hemopoetické a Kupferovy buňky se vyvíjejí z ektodermu.

Které tvrzení o vývoji jater je pravdivé?. mesodermální trabekuly vytvářejí parenchymální část jaterní tkáně. hemopoéza začíná v játrech v šestém týdnu vývoje embryonálního vývoje. viteliní véna se člení a vytváří jaterní sinusoidy mezi jaterními tubuly. hemopoetické a Kupferovy buňky se vyvíjejí z mesenchymu.

Žlučník: se vyvíjí o dva týdny dříve než játra. se vyvíjí jako pokračování jaterního divertiklu. ductus cysticus se spojuje s ductus hepaticus communis v ductus choledochu. jeho výstelka původu ektodermálního.

Které tvrzení o vývoji slinivky břišní je pravdivé?. základ vzniká v kličce duodena těsně pod žaludkem. základem jsou dva pankreatické výrůstky. vývoj je dokončen před koncem třetího embryonálního týdne. slinivka břišní není schopna v průběhu intrauterinního vývoje cokoliv produkovat.

Které tvrzení o vývoji slinivky břišní je pravdivé?. větší dorsální pankreatický čep se vyvíjí na opačné straně než jaterní výchlipka. menší ventrální pankreatický čep se tvoří v místech budoucího ústí choledochu do duodena. základy slinivky postupně splývají. dorsální část se stává tělem a ocasem pankreatu.

Které tvrzení o vývoji slinivky břišní je pravdivé?. menší čep leží dorsálně. větší čep leží ventrálně. základy slinivky postupně splývají. ventrální část tvoří spodní část hlavy a processus uncinatus.

Které tvrzení o vývoji slinivky břišní je pravdivé?. hlavní pankreatický vývod je derivátem ventrálního základu. exokrinní část pankreatu se vyvíjí luminisací vývodu až do terminálních alveolů. Langerhansovy ostrůvky vznikají z entodermálních terminálních buněk vývodního systému. tvorba insulinu je aktivována už před porodem.

Střední střevo: v průběhu embryonálního vývoje je jeho část po přechodnou dobu vytlačena mimo dutinu břišní embrya. vytvoří tenké střevo. v průběhu intrauterinního vývoje rotuje. diferencuje ve pharyngeální oblouky.

Žloutkový stvol: může persistovat a tvořit píštěl otevřenou do oblasti pupku. může persistovat jako slepá výchlipka. může persistovat jako Meckelovo divertikulum. tvoří appendix.

Tlusté střevo: vzniká z kaudálního raménka střevní kličky. má výstelku, která je čistě ektodermálního původu. jeho součást caecum rotuje v dutině břišní. vzniká z trofoblastu.

Během rotace tlustého střeva: tenké střevo roste rychle a skládá se v množství kliček. ve stejnou dobu splývají mesenteria s dorsální stěnou těla. ze žloutkového stvolu vzniká apendix. střední střevo se diferencuje na faryngeální oblouky.