Ústavní pořádek České republiky

Ústava ČR může být měněna a doplňována pouze. nařízením vlády, zákony nebo ústavními zákony. zákony nebo ústavními zákony. pouze ústavními zákony.

Právní předpis nabývá platnosti. dnem jeho schválení Poslanecké sněmovně. dnem podepsání prezidentem republiky. dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Ve sbírce zákonů se uveřejňují. nařízení vlády. nařízení krajů. nařízení obcí.

Ve sbírce zákonů se uveřejňují. vyhlášky obcí. vyhlášky ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a České národní banky. vyhlášky krajů.

Právní předpis může nabýt účinnosti nejdříve. dnem jeho schválení ve vládě. dnem jeho uveřejnění v denní tisku. dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Nejvyšší právní sílu v České republice mají. Ústava České republiky a ústavní zákony. zákonná opatření Senátu a zákony. nařízení vlády a vyhlášky ministerstev i jiných ústředních správních úřadů.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky je složena. ze 150 poslanců. z 200 poslanců. z 81 poslanců.

Senát Parlamentu České republiky je složen. z 61 senátorů. z 81 senátorů. ze 200 senátorů.

Poslanec je volen na dobu. čtyř let. šesti let. dvou let.

Senátor je volen na dobu. čtyř let. šesti let. dvou let.

Prezident je volen. na schůzi Poslanecké sněmovny. přímou volbou. na společné schůzi obou komor Parlamentu České republiky.

Prezident je volen na dobu. čtyř let. pěti let. šesti let.

Prezident jmenuje soudce Ústavního soudu. se souhlasem Poslanecké sněmovny. se souhlasem Parlamentu České republiky. se souhlasem Senátu.

Prezident. může vrátit Poslanecké sněmovně všechny zákony. má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do 15 dnů od dne, kdy mu byl postoupen. může vrátit Senátu všechny zákony.

Vláda je odpovědna. Parlamentu České republiky. prezidentu České republiky. Poslanecké Sněmovně.

Soudci Ústavního soudu jsou prezidentem jmenování. na neomezenou dobu. na dobu deseti let. na dobu pěti let.

Ústavní soud ve vztahu k výkonné moci. může zrušit podzákonné předpisy, jsou li v rozporu s ústavními zákony, zákony nebo mezinárodními smlouvami. může zrušit jakýkoliv podzákonný předpis vydaný ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady, kraji nebo obcemi. může pozastavit platnost podzákonných předpisů vydaných ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady, kraji nebo obcemi.

Nejvyšší soud má sídlo. v Praze. v Olomouci. v Brně.

Na rozhodování soudu s mohou podílet. pouze soudci. pouze samosoudci. vedle soudců i další občané, a to jako přísedící.

Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí může být omezena. pokud tak stanoví vláda. pokud tak stanoví Parlament České republiky. pokud tak stanoví zákon.

Nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu. kdykoliv. pouze na základě zákona. na základě rozhodnutí Parlamentu České republiky.

Svoboda pohybu a pobytu může být omezena. nařízením vlády. nařízením kraje. zákonem.

Všeobecná deklarace lidských práv a svobod. je závazná pro každého. je závazná pro smluvní strany. není závazná.

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod. je právně závazná pro smluvní strany. je právně závazná pro každého. není právně závazná pro smluvní strany.

Působnost veřejného ochránce práv se vztahuje na. prezidenta České republiky a vládu. Nejvyšší kontrolní úřad. ministerstva.

Působnost veřejného ochránce práv se nevztahuje na. Parlament České republiky. Armádu České republiky. ministerstva.

Státními symboly České republiky jsou. velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. velký a malý státní znak, státní barvy, standarda prezidenta republiky, pečeť a státní vlajka. velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka a pečeť prezidenta republiky.

Zákonodárná moc v České republice náleží. parlamentu tvořenému dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. soustavě soudů. prezidentu a parlamentu.

Schůze komor Parlamentu jsou veřejné. veřejnost nemůže být vyloučena v žádném případě. veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem. veřejnost může být vyloučena jen za podmínek určených jednacím řádem Parlamentu.

Zákonodárnou iniciativu dle Ústavy České republiky má. prezident, vláda, poslanec, skupina poslanců, senátor, skupina senátorů. poslanec, skupina poslanců, vláda, Senát, zastupitelstvo vyššího územního samosprávního celku. prezident, vláda, Poslanecká sněmovna, občané formou petice, Nejvyšší soud.

Podle listiny základních práv a svobod právo na stávku. nepřísluší soudcům, státním zástupcům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. přísluší příslušníkům bezpečnostních sborů, pracovníkům soukromých bezpečnostních služeb a lékařům. přísluší všem zaměstnancům, u příslušníků bezpečnostních sborů je však zákonem omezena délka trvání stávky.

Podle Listiny základních práv a svobod každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je. považován za vinného, pokud pravomocným zprošťujícím rozsudkem nebyla jeho nevina vyslovena. považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. považován za vinného od zahájení trestního stíhání vyšetřovatelem.

Podle Listiny základních práv a svobod. nikdo nemůže činit, co není zákonem dovoleno. každý může činit jen to, co je zákonem dovoleno. každý může činit, co není zákonem zakázáno.

Podle Listiny základních práv a svobod. nikdo nesmí být nucen, co mu jeho přesvědčení zakazuje. nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. nikdo nesmí být nucen činit, co mu jeho víra neukládá.