úvod do evoluční bio1

11•Molekulárním tahem se šíří. a. selekčně výhodné mutace. b. sobecké geny. c. sobecká DNA. d. altruistické geny.

2• Příbuznost mezi bratry u haplodiploidního hmyzu je. a. 100 %. b. 75 %. c. 50 %. d. 25 %.

3• Při genové konverzi. a. dochází k vystřižení genu a jeho opětovném vložení do stejného místa v opačné orientaci. b. k přepsání úseku DNA do RNA, jeho následném přepsání do DNA reverzní transkriptázou a jeho vložení do libovolného místa genomu. c. k vložení nově syntetizované kopie určité alely do libovolného místa v genomu. d. k přepsání sekvence jedné alely podle sekvence alely jiné.

4• V současnosti se jako nejpravděpodobnější jeví hypotéza vzniku genetického kódu. a. mechanismem zmrzlé náhody. b. činností rozumné bytosti. c. postupnou evolucí z kódu jednoduššího. d. z anorganické látky typu jílu.

5• Gen pro srpkovou anémií (příslušná alela) je v populaci udržován. a. v důsledku efektu superdominance. b. frekvenčně závislou selekcí. c. selekcí ve prospěch heterozygotů. d. střídáním protichůdných selekčních tlaků.

6• Hypotéza Vlastního pokoje. a. vychází z představy, že při podlimitní velikosti populace se pohlavní partneři dostatečně často nepotkají a velikost populace díky tomu začne dále klesat. b. Vysvětluje existenci sexuality jako prostředku omezujícího kompetici mezi příbuznými. c. předpokládá, že na každém stanovišti se dožije dospělosti pouze omezený počet danému stanovišti nejlépe přizpůsobených mláďat. d. ukazuje, proč na ostrovech převládnou asexuální mutanti.

7• Dvojnásobná cena samců. a. se uplatňuje u všech gonochoristů. b. u gonochoristů u nichž o mláďata pečuje pouze samice. c. u všech pohlavně se množících organismů. d. u všech mnohobuněčných organismů s oddělenými pohlavími.

8• Hypotéza arény. a. se snaží vysvětlit genetickou inaktivitu mikrogamet. b. se snaží vysvětlit samičí promiskuitu. c. se snaží vysvětlit existenci polygamních rozmnožovacích systémů. d. se snaží vysvětlit tokaništní paradox.

9• Za nízkou dědivost pro určitý znak zpravidla není odpovědná: a. epistatická interakce. b. předchozí intensivní selekce na danou vlastnost. c. disruptivní selekce. d. malá velikost populace či inbreeding.

10• Teorie přerušovaných rovnováh (punktuacionalismus) říká, že: a. kladogeneze nehraje roli při vzniku nových morfologických znaků. b. rychlost morfologické evoluce není natolik konstantní, jak to známe u tzv. molekulárních hodin. c. vznik nových morfologických vlastností je obvykle rychlý (zpravidla souvisí se speciací) a je střídán stasigenezí. d. morfologickou evoluci lze modelovat pomocí turbidostatu a chemostatu.

11• Inklusivní biologická zdatnost. a. je určena množstvím genů, které jedinec a jeho příbuzní přenesou do dalších generací. b. je určena množstvím genů, které jedinec předá do dalších generací prostřednictvím svého potomstva. c. je určena množstvím genů, které jedinec předá do dalších generací prostřednictvím svého potomstva, a prostřednictvím potomstva svých příbuzných, kterým při rozmnožování pomůže. d. se uplatňuje pouze u eusociálních organismů.

12• Aby mohly systémy podléhat selekci stačí když budou vykazovat následující vlastnosti. a. dráždivost a metabolismus. b. reprodukce, variabilita, dědičnost. c. komplexita, diversita, užitečnost. d. komplexita, kompetice, variabilita, reprodukce, diversita.

13• Struktury vznikající samovolně a nutně například díky fyzikálním nebo topologickým zákonitostem a plnící v současnosti určitou biologickou funkci se nazývají: a. preadaptace. b. spandrely. c. disipativní systémy. d. adaptace.

14• Replikovacími testy se dokazuje. a. nenáhodnost mutací co do jejich rozložení v řetězci DNA. b. náhodnost mutací co do jejich rozložení v řetězci DNA. c. nenáhodnost mutací co do jejich biologického účinku. d. náhodnost mutací co do jejich biologického účinku.

15• Vlivem driftu (posunu) se v malé populaci za časovou jednotku nafixuje neutrálních mutací: a. mnohem více než v populaci velké. b. mnohem méně než v populaci velké. c. nula, protože v male populaci k fixacím vůbec nedochází. d. stejně jako ve velké populaci.

17• Weismannovská bariera. a. odděluje germinální a somatickou linii u všech živočichů. b. zabraňuje lamackistické evoluci u většiny cévnatých rostlin. c. odděluje fylogenetické linie primárně asexuálních organismů od organismů sexuálních. d. žádná z předchozích odpovědí není správná.

16• Existence Cairnsonovských mutací dokazuje. a. schopnost mutovat i u nerostoucích buněk. b. neplatnost předchozích výsledků fluktuačních testů. c. existenci adaptivních mutací. d. možnost existence lamarckistické evoluce.

18• Frekvenčně závislý výběr. a. vždy zvýhodňuje nositele vzácnější alely. b. vždy zvýhodňuje nositele hojnější alely. c. je určitou formou měkkého výběru. d. preferuje nositele průměrného fenotypu.

19• K-stratégové. a. jsou spíše zvýhodněni v klimaxových společenstvech. b. jsou spíše zvýhodněni na stanovištích v ranných stádiích sukcese. c. jsou představitelé (nositelé) evolučně stabilní strategie. d. se chovají při střetu s holubicí jako jestřáb, když narazí na jestřába bez boje utečou.

20• Náhodná eliminace například ze strany filtrátora v populaci. a. selektuje na vznik výstražného zbarvení. b. selektuje na vznik jedovatosti nebo nechutnosti. c. není provázená žádnou systematickou selekcí. d. selektuje systematicky na rychlost množení.

21• Evolučně stabilní strategie. a. je strategie zajišťující maximální průměrnou biologickou zdatnost všem členům populace. b. je strategie, která za žádných podmínek nemůže být vytěsněna strategií jinou. c. je strategie, která když jednou v populaci převládne nemůže být vytěsněna strategií jinou. d. Je strategie, která dokáže vytěsnit jakoukoli jinou strategii.

22• Podle Dawkinse mezi sebou soupeří. a. jedinci v rámci populace. b. geny v rámci genomu. c. druhy o nejrychlejší speciaci a nejpomalejší extinkci. d. alely v rámci lokusu.

23• Rychlost adaptivní evoluce: a. je vždy konstantní. b. roste s velikostí populace a velikostí selekčního tlaku. c. nezáleží na velikosti populace. d. nezáleží na selekčním tlaku.

24• Efekt hrdla láhve (bottle necking) se týká: a. chování přemnožených drosofil v chovaných v Ehrlenmayerově baňce. b. evolučních tahů (molecular drive). c. počtu jedinců na které může populace poklesnout aniž by z demografických důvodů vymřela. d. náhodných genetických změn v populaci, ve které došlo k prudkému poklesu početnosti.

25• Důvodem škodlivého vlivu inbreedingu je především: a. přítomnost letálních, subletálních a jinak škodlivých mutací v homozygotním stavu. b. superdominance. c. epistáze. d. snížení genetické variability.

26• Které z následujících tvrzení o vzniku prekopulační reprodukční isolace při geografické speciaci obvykle neplatí: a. vzniká před vznikem postkopulačních bariér. b. vzniká zpravidla až po vzniku postkopulační isolace. c. je někdy následkem zpětnovazebného procesu zvaného “reinforcement”. d. bývá následkem druhotného kontaktu dosud isolovaných populací vznikajících druhů.

27• Heterochronie má význam pro: a. vymírání druhů. b. relativně snadný vznik nových fenotypů v makroevoluci. c. vznik postzygotických reprodukčně isolačních mechanismů. d. časové oddělení rozmnožování vznikajících druhů.

28• Hybridogeneze je. a. jakýkoli vznik nového druhu hybridizací. b. stav kdy mezidruhový hybrid druhé filiální generace je díky rekombinaci zdatnější než příslušníci kteréhokoli z rodičovských druhů. c. jiný název pro alopolyploidii, kdy nový druh vznikne křížením. d. stav kdy hybridní druh obsahuje oba rodičovské genomy jen v somatických buňkách a produkuje gamety obsahující jen geny jednoho z rodičovských druhů.

29• Reprodukční isolace mezi Italskými populacemi myši domácí vzniká: a. rozpadem akrocentrického chromozómu na dva metacentrické. b. spojením jediného páru akrocentrických chromozómů v metacentrický. c. jedinou Roberstsonovskou translokací. d. dvěma nezávisle vzniklými fúzemi týkajícími se téhož chromozómu (ramene).

30• Nejčastějším místem, kde jsou u savců lokalizovány geny odpovídající za hybridní sterilitu je: a. chromozóm X. b. chromozóm Y. c. heterochromatin. d. oblast genu Sry.